Německo chce obnovit civilní obranu. Vláda investuje až 250 miliard korun, problémem jsou ale chybějící bunkry i chaos v systému

Český přesah:
Debata o civilní ochraně obyvatel se netýká jen Německa. Také Česká republika po desetiletí postupně utlumovala systém civilní obrany, krytů a krizové připravenosti. Válka na Ukrajině, rostoucí napětí mezi NATO a Ruskem i obavy z kybernetických útoků ale mění bezpečnostní realitu celé Evropy. Německý plán masivních investic do civilní ochrany může být signálem i pro Prahu, že éra „mírového pohodlí“ končí a státy se začínají připravovat i na scénáře, které ještě před pár lety působily nepředstavitelně.

Německá vláda představila ambiciózní plán na obnovu civilní ochrany obyvatelstva. Ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) oznámil rozsáhlý program s názvem „Pakt pro ochranu obyvatelstva“, jehož cílem je zásadně posílit připravenost země na krizové situace, válku nebo rozsáhlé katastrofy. Do roku 2029 chce Berlín investovat celkem 10 miliard eur, tedy přibližně 250 miliard korun.

Článek německého deníku WELT upozorňuje, že Německo sice výrazně posiluje armádu, ale ochrana civilního obyvatelstva zůstává dramaticky zanedbaná. A právě to chce vláda nyní změnit.

Německo zaostává za Skandinávií

Jako vzor uvádí německá média především Švédsko a Finsko. Švédsko má dokonce samostatného ministra civilní obrany. Vedle ministra obrany, který řeší tanky, brigády a drony, existuje také ministr odpovědný za krizovou připravenost obyvatelstva.

Švédové disponují přibližně 65 tisíci bunkry a ochrannými prostory pro asi 7 milionů lidí z celkových 10,6 milionu obyvatel. Ve Finsku existuje kolem 4,8 milionu ochranných míst pro populaci o velikosti 5,6 milionu obyvatel. V mnoha finských domech nebo zahradách se nacházejí vlastní kryty či improvizované bunkry.

Německo je na tom oproti tomu výrazně hůře. Podle Spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva existuje v celé zemi pouze 579 veřejných krytů s kapacitou přibližně 478 tisíc míst pro celkových 83 milionů obyvatel. Mnohé z těchto zařízení navíc nejsou funkční ani připravené k použití.

Po skončení studené války Německo většinu systému civilní obrany prakticky opustilo. Politici tehdy předpokládali, že vojenské ohrožení Evropy už nehrozí. Ruská invaze na Ukrajinu ale podle německých médií změnila celé bezpečnostní paradigma.

„Nejsme před situací,“ přiznávají němečtí politici

Německé spolkové země už měsíce varují, že země výrazně zaostává v oblasti:

• ochranných krytů,
• varovných systémů,
• koordinace krizového řízení,
• i celkové připravenosti obyvatelstva.

Jeden z vlivných zemských ministrů vnitra dokonce přiznal: „V oblasti civilní ochrany nejsme zrovna před situací.“

Nový plán vlády proto počítá s vytvořením speciálního velitelství civilní obrany, které bude koordinovat civilní i vojenskou ochranu státu. V krizové situaci má být právě federální vláda odpovědná za ochranu obyvatelstva například při útoku cizího státu.

Miliardy půjdou do techniky i polních lůžek

Součástí programu je i rozsáhlé vybavení krizové infrastruktury. Peníze mají být využity například na:

• nákup asi 1000 speciálních vozidel,
• pořízení minimálně 110 tisíc stohovatelných polních lůžek,
• modernizaci krizové komunikace,
• rozšíření varovných systémů.

Významnou roli má hrát i mobilní aplikace „Nina“, kterou dnes Německo používá pro krizová varování. Nově by měla uživatele nejen varovat před nebezpečím, ale také navigovat k nejbližšímu krytu nebo bezpečnému prostoru.

Právě zde ale vzniká další problém: Německo dnes vlastně přesně neví, kolik krytů a ochranných prostor ještě vůbec existuje. Federální vláda proto chce nejprve vytvořit celostátní evidenci bunkrů, podzemních garáží, tunelů nebo stanic metra, které by mohly sloužit jako úkryty.

Kritika: vláda prý nemá jasnou strategii

Německá opozice i některé spolkové země ale plán kritizují. Zaznívá například výtka, že vláda „nalévá obrovské peníze do neefektivního systému bez jasné strategie“.

Kritika přichází i od zemských vlád a samospráv, které tvrdí, že o plánu nebyly dostatečně informovány. Dolnosaská ministryně vnitra Daniela Behrensová varovala před „nekoordinovaným sólovým postupem“ Berlína.

Také Německý červený kříž upozorňuje, že situace je vážná. Podle jeho představitelů dnes Německu chybí prakticky vše:

• vybavení,
• léky,
• krizová logistika,
• i ubytovací kapacity.

Berlín už začíná připravovat první bunkry

Některé iniciativy už ale vznikají. Organizace „Berliner Unterwelten“ chce například přebudovat dva staré berlínské bunkry na krizové úkryty pro asi 2000 lidí. Jedná se o:

• bývalý civilní kryt v Gesundbrunnenu,
• a bunkr z druhé světové války v Reinickendorfu.

Švédsko je o mnoho let napřed

Článek připomíná, že Švédsko už podobné kroky dávno realizovalo. Vláda tam v minulém roce rozeslala pěti milionům domácností brožuru „V případě krize nebo války“, která občanům vysvětluje, jak se zachovat během mimořádných situací.

Od 1. června navíc ve Švédsku začne platit nový zákon o civilní ochraně, který detailně upravuje provoz a údržbu krytů. Nejbližší ochranný prostor si dnes Švédové dokážou vyhledat online během několika sekund.

Německo mění bezpečnostní myšlení

Celý plán ukazuje hlubší změnu německého uvažování. Země, která po desetiletí věřila v dlouhodobý mír a ekonomickou stabilitu, začíná znovu počítat i s krizovými scénáři velkého rozsahu.

Debata už přitom není jen o armádě. Německo si stále více uvědomuje, že případný konflikt nebo rozsáhlá krize se netýká pouze vojáků, ale celé společnosti – od nemocnic přes dopravu až po ochranu civilního obyvatelstva.