Norsko téměř zlikvidovalo spalovací auta. Teď zjišťuje, kolik stojí úplný přechod na elektromobily

Český přesah: Norsko ukazuje budoucnost, kterou Evropa teprve řeší

Zatímco v České republice tvoří elektromobily jen menší část nově prodaných vozů a jejich podíl na celkovém vozovém parku je stále nízký, Norsko se stalo prvním státem světa, který prakticky vytlačil nová auta se spalovacími motory z trhu. Téměř 99 % nově registrovaných vozidel je dnes elektrických. Norské zkušenosti jsou proto důležité i pro Česko. Ukazují totiž nejen výhody elektromobility, ale také problémy, které se objeví ve chvíli, kdy elektrická auta přestanou být okrajovou záležitostí a stanou se dominantní dopravní technologií. Debata o elektromobilitě v Česku se často vede ideologicky. Norsko však nabízí reálný pohled na to, co funguje a co naopak přináší nové komplikace.

Norsko se stalo světovým lídrem elektromobility

Norsko je dnes považováno za nejúspěšnější zemi světa v přechodu na elektromobilitu. Podle aktuálních údajů tvořily v dubnu letošního roku elektromobily neuvěřitelných 98,6 % všech nově registrovaných osobních vozů. Přibližně třetina všech automobilů na norských silnicích je již elektrická. Pro srovnání: v Německu dosáhl podíl elektromobilů na nových registracích v dubnu přibližně 26 % a na celkovém vozovém parku pouze 4,1 %.

Takového výsledku Norsko nedosáhlo podle DIE WELT náhodou. Šlo o dlouhodobou státní strategii, která začala již v roce 2001, tedy v době, kdy byly elektromobily spíše technologickou kuriozitou než běžným dopravním prostředkem.

Jak Norsko přesvědčilo lidi, aby přešli na elektromobily

Norská vláda vsadila na kombinaci daňových výhod a postupného zdražování vozů se spalovacím motorem.

Elektromobily byly osvobozeny od:

• DPH ve výši 25 %,
• vysoké registrační daně,
• části mýtného,
• některých parkovacích poplatků.

Řidiči elektromobilů navíc získali možnost využívat autobusové pruhy a další dopravní zvýhodnění.

Klíčovou roli však nehrály pouze dotace. Současně totiž stát systematicky zdražoval provoz a nákup vozidel se spalovacím motorem. Registrační daně se postupně zvyšovaly podle emisí CO₂ a dnes jsou u některých modelů až několikanásobně vyšší než před dvaceti lety.

Výsledkem je, že koupě nového spalovacího vozu přestala být ekonomicky výhodná. V zemi s levnou elektřinou z vodních elektráren se elektromobil stal finančně atraktivnější alternativou.

Obrovské investice do nabíjecí infrastruktury

Samotné finanční pobídky by nestačily. Norsko současně masivně investovalo do nabíjecí infrastruktury.

Po celé zemi dnes funguje více než 10 000 rychlonabíjecích bodů. Od roku 2017 navíc platí zákonné „právo na nabíjení“, které umožňuje nájemníkům požadovat vytvoření podmínek pro instalaci nabíjecích stanic v bytových domech.

Právě infrastruktura bývá často označována za hlavní překážku rozvoje elektromobility v České republice i v Německu.

Norsko začíná rušit výhody pro elektromobily

Zajímavé je, že s rostoucím podílem elektromobilů začíná stát některé výhody postupně rušit.

Od roku 2023 se opět platí registrační daň i za elektromobily, byť nižší než u spalovacích aut.

Osvobození od DPH dnes platí pouze do hodnoty 25 500 eur, což odpovídá přibližně 637 500 Kč. Po roce 2028 by měla tato výjimka úplně skončit.

Omezena byla i možnost využívání autobusových pruhů, protože jejich zahlcení začalo komplikovat městskou dopravu.

Výsledky jsou působivé

Norsko dosáhlo výrazného snížení emisí.

Emise CO₂ z dopravy klesly z rekordních 10,5 milionu tun v roce 2015 na 7,5 milionu tun v roce 2024. To představuje pokles přibližně o třetinu.

Současně se snížila koncentrace oxidů dusíku a jemných prachových částic ve městech.

Pro zastánce elektromobility jde o důkaz, že masová elektrifikace dopravy skutečně přináší ekologické výsledky.

Objevují se ale nové problémy

Právě zde začíná být norská zkušenost nejzajímavější.

Když se elektromobily stanou dominantní technologií, začnou vznikat problémy, o kterých se v zemích s nízkým podílem elektromobilů zatím příliš nemluví.

Přetížení elektrické sítě

V prvních letech docházelo k situacím, kdy příliš mnoho lidí nabíjelo auta ve stejnou dobu.

Provozovatelé sítí proto museli zavést flexibilní tarify, které motivují řidiče k nočnímu nabíjení.

Ztráta dojezdu v zimě

Norsko patří mezi nejchladnější evropské země.

Elektromobily zde fungují spolehlivě, ale v zimě výrazně ztrácejí dojezd. Zejména na severu země proto vzniká potřeba hustší sítě nabíječek.

Pro Českou republiku je to důležitá informace, protože i zde mohou zimní teploty významně ovlivňovat reálný dojezd vozidel.

Rostoucí spotřeba elektřiny

Elektrifikace dopravy znamená rostoucí spotřebu elektrické energie.

Norsko odhaduje, že do roku 2040 vzroste celková spotřeba elektřiny o přibližně 60 %.

To vede k nové debatě o energetické bezpečnosti. Přestože je Norsko bohaté na vodní elektrárny, začíná se zde diskutovat i o možné výstavbě jaderných elektráren.

Téma, které je velmi aktuální také pro Českou republiku v souvislosti s dostavbou Dukovan.

Bezpečnostní a geopolitické otázky

S rostoucím počtem elektromobilů se objevují i nové bezpečnostní problémy.

Někteří experti upozorňují, že čistě elektrická vozová flotila může představovat zranitelnost v případě krizových situací nebo vojenského konfliktu.

Debatu vyvolává také vysoká závislost na čínských výrobcích a dodavatelích baterií.

V Norsku již čínské značky tvoří přibližně 14 % trhu nových vozidel.

Současně se objevují otázky týkající se kybernetické bezpečnosti, recyklace baterií a závislosti Evropy na dovozu strategických surovin.

Evropa stále nemá vlastní bateriový řetězec

Jedním z největších problémů zůstává výroba baterií.

Evropa se dosud nedokázala zbavit závislosti na asijských dodavatelích. Dokonce i norský výrobce baterií Morrow nedávno oznámil insolvenci.

To ukazuje, že samotný přechod na elektromobily nestačí. Pokud Evropa nevybuduje vlastní výrobní kapacity, zůstane závislá na zahraničních dodavatelích.

Norsko se nezastavuje

Přes všechny problémy není v Norsku návrat ke spalovacím motorům tématem.

Dalším cílem je elektrifikace nákladní dopravy a trajektové dopravy.

V zemi již vzniká specializovaná síť nabíjecích stanic pro kamiony a mnoho trajektů je dnes poháněno elektřinou.

Jedinou oblastí, kde Norové zatím nevidí jednoduché řešení, zůstává dálková námořní doprava a velké kontejnerové lodě.

Co si z norské zkušenosti může odnést Česko?

Norsko ukazuje, že přechod na elektromobilitu je technicky možný. Současně ale potvrzuje, že nejde pouze o výměnu aut.

Vyžaduje:

• obrovské investice do infrastruktury,
• posílení elektrických sítí,
• řešení energetické bezpečnosti,
• budování bateriového průmyslu,
• dlouhodobě stabilní politiku.

Právě stabilita je podle norských expertů jedním z hlavních důvodů úspěchu. Na rozdíl od mnoha evropských zemí se norská politika vůči elektromobilům zásadně neměnila bez ohledu na střídání vlád.

Norsko tak dnes představuje laboratoř budoucnosti evropské dopravy. A zároveň upozornění, že každá technologická revoluce přináší nejen výhody, ale i nové náklady a rizika.

Nejčastější názory německých čtenářů pod článkem:

1. Norsko není s Německem srovnatelné (cca 30 %)

Nejčastější argument.

Lidé opakovaně píší:

• Norsko má jen 5,5 milionu obyvatel.
• Má obrovské zásoby vodní energie.
• Nemá velký automobilový průmysl.
• Má státní fond z ropy a plynu.

Typické komentáře:

„Norwegen ist eines der reichsten Länder der Welt.“

„Äpfel mit Birnen.“

„Deutschland hat völlig andere Voraussetzungen.“

2. Norsko financuje elektromobilitu z ropy a plynu (cca 28 %)

Druhý nejsilnější motiv.

Čtenáři považují za paradox, že:

• Norsko prodává ropu a plyn celé Evropě.
• Díky tomu vydělává miliardy.
• Za tyto peníze pak dotuje elektromobily.

Typické výroky:

„Norwegen ist der Dealer, der stolz behauptet, clean zu sein.“

„Mit Öl und Gas reich geworden.“

„Grüne Doppelmoral.“

3. Elektromobily se prosadily jen díky dotacím a zákazům (cca 15 %)

Mnoho komentářů tvrdí:

• Trh by sám elektromobily nezvolil.
• Vláda zdražila spalovací auta.
• Elektromobily získaly výjimky a výhody.

Typické názory:

„Man wurde gezwungen.“

„Ohne Subventionen hätte das nie funktioniert.“

4. Klíčem jsou levné ceny elektřiny (cca 12 %)

Další velmi častý argument:

• Norský proud stojí zlomek německých cen.
• Německo má jednu z nejdražších elektřin v Evropě.

Komentáře:

„Wenn Strom so billig wäre wie in Norwegen, würden auch mehr Leute E-Autos fahren.“

5. Skeptický pohled na klimatický přínos (cca 8 %)

Část diskutujících tvrdí:

• Norské snížení emisí je globálně zanedbatelné.
• Čína emise zvyšuje mnohem rychleji.

Typické výroky:

„Wie genau rettet Norwegen jetzt das Klima?“

6. Praktické problémy elektromobilů (cca 7 %)

Menší, ale viditelná skupina.

Řeší:

• zimní provoz,
• dlouhé nabíjení,
• cestování na delší vzdálenosti,
• životnost baterií.

Koláčový graf hlavních názorů

Co je na tom zajímavé pro nemeckezpravy.cz

Z pohledu českého čtenáře je nejzajímavější zjištění toto:

Diskuse vůbec není o elektromobilech samotných.

Většina komentářů ve skutečnosti řeší:

1. cenu elektřiny,
2. státní dotace,
3. ropu a plyn,
4. srovnatelnost Norska a Německa.

Jinými slovy: němečtí čtenáři nevedou spor „elektro vs. benzín“, ale spíš spor:

„Je norský model přenositelný do Německa?“

A převládající odpověď v této diskusi je:

„Ne, protože Norsko je mimořádně bohatá a specifická země.“

Zdroj komentářů:

Nejčastější názory německých čtenářů

Odhad rozložení hlavních argumentů v diskusi pod článkem o norské elektromobilitě.

nazor	podil
Norsko nelze srovnávat s Německem	30
Elektromobilita financovaná z ropy a plynu	28
Prosazeno dotacemi a regulací	15
Klíčem jsou levné ceny elektřiny	12
Malý klimatický přínos	8
Praktické problémy elektromobilů	7