DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 24. září 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé komentáře dnes sledují především tři témata. Prvním je povolební situace v Berlíně, kde po vítězství Levice pokračuje spor o to, zda by SPD a Zelení měli s touto stranou vytvořit vládu, nebo dát přednost koalici s CDU. Druhým tématem je nová německá „12hodinová“ regulace cen benzínu a nafty, která sice zpřehlednila, kdy je nejvýhodnější tankovat, podle ADAC však nepřinesla nižší průměrné ceny. Třetí blok se věnuje nové dohodě USA, Dánska a Grónska o americké vojenské přítomnosti v Arktidě a obecně slábnoucímu evropskému vlivu ve vztahu k Washingtonu a Pekingu.

Berlín po vítězství Levice: koalice s ní, nebo vláda středu?

Největší část dnešní debaty se znovu točí kolem Berlína. Výsledek voleb vytvořil několik možných většin, ale největší spor se vede o to, zda mají SPD a Zelení vstoupit do vlády s vítěznou Levicí.

Frankfurter Allgemeine Zeitung: SPD a Zelení nemusí s Levicí vládnout

Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje, že odpor SPD a Zelených vůči koalici s berlínskou Levicí zatím není podle listu příliš výrazný.

FAZ připomíná, že spolupředsedové SPD Lars Klingbeil a Bärbel Basová požadují nulovou toleranci vůči antisemitismu. Podle komentáře je to ale pouze obecná deklarace, zatímco berlínská SPD požaduje konkrétnější distancování všech poslanců Levice od antisemitismu.

Zelení formulují vlastní „červené linie“ a požadují například vyloučení politika spojovaného s kontakty na prostředí rodiny Remmo z poslaneckého klubu Levice.

FAZ však zdůrazňuje základní politickou skutečnost: SPD a Zelení nemusejí s Levicí do vlády. Alternativní většina by podle listu existovala také s CDU.

T-Online: červená linie zní jasně, ale co bude znamenat v praxi?

T-Online se ptá, jak konkrétně bude SPD svou deklarovanou „červenou linii“ uplatňovat.

Vedení sociální demokracie tvrdí, že nechce společnou vládu s antisemity, podporovateli terorismu nebo lidmi bagatelizujícími klanovou kriminalitu.

Portál ale upozorňuje, že právě zde začíná problém interpretace.

Kdo konkrétně ještě může zastávat důležitou funkci? Jaká opatření Levice budou SPD stačit? Budou stačit veřejná distancování, nebo musí následovat personální důsledky?

T-Online proto požaduje minimálně to, aby lidé spojovaní s problematickými postoji nezískali klíčové funkce ani v berlínském Senátu, ani v poslaneckém klubu Levice.

Taz: proti Levici běží politická kampaň

Die Tageszeitung – taz nabízí téměř opačný pohled.

Podle listu se proti berlínské Levici rozběhla kampaň stran, které volby nevyhrály a chtějí zabránit tomu, aby se Elif Eralpová stala vládnoucí starostkou.

Taz odmítá tvrzení, že by Levice jako celek byla antisemitská.

Současně však připouští, že strana musí jasně rozlišovat mezi legitimní kritikou izraelské vlády a antisemitismem. Podle taz je problematické jak označovat každou ostrou kritiku Izraele za antisemitismus, tak naopak omlouvat skutečný antisemitismus jako pouhou „kritiku Izraele“.

List proto žádá, aby i uvnitř Levice platila jednoznačná hranice proti antisemitismu.

Frankfurter Rundschau: debata o Levici nesmí zastínit růst AfD

Frankfurter Rundschau upozorňuje na jiný aspekt.

List považuje za správné požadovat po Levici důsledný postup proti antisemitismu, ale zároveň tvrdí, že současná debata věnuje velmi mnoho pozornosti levicovým excesům a méně dramatickému růstu AfD.

Podle komentáře představují pravicově extremistické struktury a sítě v některých částech východního Německa dlouhodobý problém.

Frankfurter Rundschau proto varuje před tím, aby otázka vládní způsobilosti Levice úplně překryla debatu o růstu AfD a o jejím vlivu zejména ve venkovských regionech východního Německa.

Nürnberger Zeitung: vláda Levice, SPD a Zelených by mohla dál rozdělovat střed

Nürrnberger Zeitung se přiklání k opačné koaliční variantě.

Podle listu by červeno-zeleno-červená koalice mohla dále polarizovat politický střed.

Komentář upozorňuje, že CDU, SPD a Zelení mají v řadě otázek více společných průsečíků, než se může na první pohled zdát, a právě taková vláda by podle něj mohla ukázat schopnost tradičních stran spolupracovat.

I zde jde ale o názorové stanovisko deníku, nikoli o objektivní závěr o tom, která koalice by byla „lepší“.

Český úhel pohledu

Z českého pohledu je berlínská situace zajímavá hlavně jako příklad toho, že vítězství ve volbách automaticky neznamená vedení vlády.

Rozhodující je schopnost vytvořit koaliční většinu a zároveň přesvědčit možné partnery, že problematické proudy uvnitř vítězné strany nepřevezmou klíčové funkce.

Pro české sledování německé politiky je důležité také to, že Berlín může být laboratoří širšího vývoje německého stranického systému: tradiční model CDU–SPD slábne a vlády se stále častěji skládají přes více ideologických bloků.

Německá „12hodinová“ regulace paliv: větší přehlednost, ale ne levnější benzín

Druhým výrazným tématem jsou ceny benzínu a nafty.

Od 1. dubna 2026 platí v Německu pravidlo, podle kterého mohou čerpací stanice cenu zvýšit pouze jednou denně – ve 12 hodin. Snižovat ji mohou kdykoliv. Cílem bylo omezit časté změny a zvýšit přehlednost pro zákazníky. ADAC ale nyní doporučuje pravidlo zrušit. (ADAC)

Passauer Neue Presse: zákazník možná ví, kdy tankovat, ale levněji není

Passauer Neue Presse připomíná, že před zavedením nové regulace se ceny na čerpacích stanicích během dne měnily i více než dvacetkrát.

Po zavedení 12hodinového pravidla se počet změn výrazně snížil.

Otázka ale zní: přineslo to motoristům nižší ceny?

Podle komentáře nikoli.

List odkazuje na zjištění ADAC a ekonomických institutů a ironicky dodává, že samotná regulace cenovou hladinu dolů neposlala.

Passauer Neue Presse je skeptická i k dalším státním zásahům a tvrdí, že velké ropné společnosti budou vždy hledat způsob, jak si udržet marže.

Märkische Oderzeitung: polední zdražení obsahuje „bezpečnostní přirážku“

Märkische Oderzeitung vysvětluje mechanismus podrobněji.

Pokud čerpací stanice ví, že po 12. hodině už cenu po celý den nesmí zvýšit, má podle komentáře motivaci nastavit ji v poledne výše.

ADAC skutečně zjistil, že po 12. hodině ceny prudce vyskočí. V květnu 2026 zdražil v průměru Super E10 po poledni o 14,6 centu na litr a diesel o 18,4 centu. (ADAC)

Pravidlo tedy spotřebitelům přineslo jednu praktickou výhodu: mnohem jednodušeji poznají nejlevnější část dne.

Podle ADAC je nyní nejvýhodnější tankovat krátce před polednem. Krátce před 12. hodinou byl E10 v průměru o 3,7 centu pod denním průměrem a diesel o 4,3 centu. (ADAC)

Märkische Oderzeitung ale zdůrazňuje, že větší transparentnost není totéž jako nižší průměrná cena.

Rheinpfalz: miliardy raději investovat do nabíjecích stanic

Rheinpfalz posouvá debatu jinam.

Německo podle listu může jen omezeně ovlivnit cenu světové ropy, ale stále větší část elektřiny dokáže vyrábět samo.

Elektromobilita proto podle deníku sice neznamená nezávislost na cenách energií, ale omezuje přímou závislost automobilové dopravy na světovém ropném trhu a politických poměrech v producentských státech.

List argumentuje, že miliardy eur určené na krátkodobé slevy na benzín by měly větší dlouhodobý efekt, kdyby byly investovány do nabíjecí infrastruktury.

Jeho jednoduché srovnání zní: sleva na nádrži rychle zmizí, zatímco nabíjecí stanice zůstane stát i v dalších letech.

Český úhel pohledu

Tady je český přesah mimořádně zajímavý, protože německá regulace byla inspirována právě rakouským modelem.

Pro české řidiče cestující do Německa je praktická informace jednoduchá: pokud současné pravidlo platí, nejvýhodnější bývá tankovat těsně před 12. hodinou. (ADAC)

Pro českou hospodářskou politiku je ale zajímavější obecnější poučení: regulace frekvence změn cen nemusí automaticky snížit jejich úroveň. Může pouze změnit chování obchodníků a přesunout cenové pohyby do jiného času.

Grónsko a USA: více amerických základen, ale ostrov zůstává pod dánskou suverenitou

Třetím tématem je dohoda mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem.

Nová smlouva umožňuje USA modernizovat a rozšířit Pituffik Space Base a zřídit další obranné oblasti v Narsarsuaqu a Mestersvigu. Další vojenské oblasti mohou vzniknout po vzájemné dohodě všech stran. Samotná smlouva je dodatkem k obrannému uspořádání z roku 1951 a nijak nepřevádí suverenitu Grónska na Spojené státy. (The White House)

Volksstimme: Trump mohl stejného výsledku dosáhnout bez vyhrožování

Volksstimme připomíná Trumpova dřívější ostrá prohlášení o Grónsku a dochází k závěru, že stejných bezpečnostních cílů bylo možné dosáhnout standardním jednáním mezi spojenci.

USA získaly možnost otevřít další vojenské základny a posílit ochranu oblasti před ruským a čínským vlivem.

Současně ale Dánsko a Grónsko zachovaly územní suverenitu.

Volksstimme proto interpretuje dohodu jako výsledek, který posiluje americkou vojenskou přítomnost, ale zároveň definitivně odděluje bezpečnostní spolupráci od Trumpových dřívějších úvah o americkém převzetí ostrova.

Samotný text dohody skutečně potvrzuje nové americké obranné oblasti, modernizaci Pituffiku a rozsáhlý přístup amerických ozbrojených sil, avšak další základny mají podléhat společnému schvalování. (The White House)

Český úhel pohledu

Pro Česko je toto téma především otázkou NATO.

Grónsko má zásadní strategickou polohu mezi Severní Amerikou, Evropou a Arktidou. Posílení alianční infrastruktury tam zvyšuje schopnost NATO sledovat severní Atlantik, raketové hrozby i rostoucí aktivitu Ruska a Číny.

Pro malé a středně velké státy Aliance je ale stejně významný princip, že bezpečnostní spolupráce nesmí znamenat zpochybnění územní suverenity jiného člena NATO.

Trump, Si Ťin-pching a Evropa mezi USA a Čínou

Poslední komentář přináší Süddeutsche Zeitung, která se zabývá setkáním Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a širším postavením Evropy.

Komentář je vůči Evropě mimořádně skeptický.

Podle Süddeutsche Zeitung měli Evropané už během studené války omezenou možnost ovlivňovat strategická rozhodnutí velmocí, ale Spojené státy tehdy alespoň jednoznačně považovaly ochranu západní Evropy za svůj bezpečnostní zájem.

Za současné Trumpovy administrativy podle komentáře taková jistota oslabuje.

List zároveň upozorňuje na technologickou soutěž mezi USA a Čínou v oblasti umělé inteligence a sarkasticky tvrdí, že Evropa v ní za oběma velmocemi zaostává.

Český úhel pohledu

Tato otázka má pro Česko zásadní význam. Česká republika stojí bezpečnostně na NATO a ekonomicky na evropském jednotném trhu. Jakékoliv oslabování transatlantické spolupráce proto vytváří tlak na to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu, technologie a strategickou infrastrukturu.

Současně ale není v českém zájmu stavět evropskou „strategickou autonomii“ automaticky proti Spojeným státům. Praktickou otázkou je spíše to, jak zvýšit evropskou schopnost jednat samostatně, aniž by se rozpadla transatlantická spolupráce.

Shrnutí

Německé komentáře dnes ukazují tři různé podoby politické nejistoty. V Berlíně se rozhoduje, zda vítězství Levice skutečně povede k jejímu vstupu do vlády, zatímco debata o palivech ukazuje, že ani relativně jednoduchá cenová regulace nemusí spotřebitelům automaticky přinést nižší ceny.

V zahraniční politice pak nová grónská dohoda potvrzuje rostoucí význam Arktidy a americké vojenské přítomnosti, ale zároveň zachovává dánskou a grónskou suverenitu. Süddeutsche Zeitung k tomu přidává širší otázku, jaké místo zůstává Evropě v geopolitické a technologické soutěži USA a Číny.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)