Ukrajinští muži v Evropě pod tlakem. Německo řeší, zda mají dál dostávat ochranu místo služby v armádě

Český přesah: Debata, která se může brzy dotknout i České republiky

Diskuse, která se nyní rozhořela v Německu, není pouze německým problémem. Také v České republice žijí desítky tisíc ukrajinských mužů v branném věku, kteří odešli ze země po začátku ruské invaze. Pokud by Evropská unie v budoucnu změnila pravidla ochrany ukrajinských uprchlíků, dopady by pocítila i Praha. Česká vláda dlouhodobě patří mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny, zároveň však stále častěji zaznívá otázka, zda je správné, aby část mužů schopných vojenské služby pobírala v Evropě sociální podporu, zatímco Ukrajina zoufale hledá nové vojáky. Debata, která dnes probíhá v Berlíně, Vídni nebo Bruselu, se proto může v příštích měsících stát významným tématem i české politiky.

Německo řeší citlivou otázku: Mají ukrajinští muži v branném věku dál automaticky získávat ochranu?

Válka na Ukrajině trvá již více než čtyři roky a Kyjev stále naléhavě hledá nové vojáky. Ukrajinské ministerstvo obrany v posledních týdnech oznámilo zvýšení finančních odměn pro vojáky a současně usnadnilo návrat některých dezertérů do armády. Nedostatek lidských sil se totiž stává jedním z největších problémů ukrajinské obrany.

Právě tato situace nyní otevírá citlivou otázku v Evropské unii: mají i po roce 2027 automaticky získávat ochranu ukrajinští muži ve věku vhodném pro vojenskou službu?

Dosud platí tzv. směrnice o dočasné ochraně, která poskytuje ochranu všem ukrajinským uprchlíkům bez rozdílu pohlaví nebo věku. Několik ministrů vnitra členských států však navrhuje změnu.

Rakousko a část EU chtějí pravidla zpřísnit

Jedním z nejvýraznějších zastánců změny je rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.

Podle něj by od března 2027 neměli ukrajinští muži v branném věku automaticky získávat ochranný status.

Jeho argument je jednoduchý:

„Ukrajina potřebuje své mužské občany v branném věku.“

Podobný postoj nyní zastává také německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU).

Jeho ministerstvo uvedlo, že pokud by se v Evropské unii vytvořila většina podporující omezení ochrany pro nově příchozí ukrajinské muže podléhající branné povinnosti, Německo by tento krok podpořilo.

Konzervativní politici navíc opakovaně upozorňují na skutečnost, že někteří ukrajinští muži pobírají v Německu sociální dávky, přestože jejich země vede existenční válku proti Rusku.

SPD: Není úkolem Německa rozhodovat, kdo půjde do války

Proti tomuto návrhu se však staví němečtí sociální demokraté (SPD).

Sebastian Fiedler, mluvčí SPD pro otázky vnitra, zdůraznil, že Evropská unie nerozlišuje mezi muži, ženami a dětmi.

Podle něj není úlohou Německa určovat, kteří Ukrajinci mají bojovat a kteří ne.

Fiedler připomíná, že všichni uprchlíci z Ukrajiny jsou přímými oběťmi války vyvolané Ruskem.

„Není úkolem Německa rozhodovat, které mladé lidi Ukrajina pošle do války a které ne.“

SPD proto požaduje zachování současného systému ochrany i po roce 2027.

Počet ukrajinských mužů v Německu výrazně roste

Debata není pouze teoretická.

Podle údajů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) žilo k 9. březnu 2026 v Německu celkem 1 340 362 lidí, kteří do země přišli v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Z toho:

• 349 520 mužů ve věku 18 až 63 let
• 500 393 žen ve stejné věkové kategorii

Pro srovnání:

V roce 2025 bylo mužů ve stejné věkové skupině pouze 297 660.

Během jediného roku tedy jejich počet vzrostl o více než 50 tisíc.

To je jeden z důvodů, proč se téma dostává do centra evropské debaty.

Právní experti: Rozdílný přístup k mužům a ženám je možný

Právní odborníci oslovení deníkem WELT upozorňují, že odlišný přístup k mužům a ženám nemusí být v rozporu s evropským právem.

Profesor Winfried Kluth z Univerzity Halle vysvětluje, že stát může mít legitimní důvod ochranu omezit.

Pokud je cílem posílit obranyschopnost napadené země, může podle něj existovat dostatečný právní základ pro rozdílné zacházení.

Podobně argumentuje i expert na azylové právo Daniel Thym z Univerzity v Kostnici.

Podle něj není rozhodující pohlaví samo o sobě, ale vojenská způsobilost.

Zároveň však upozorňuje, že logičtější by možná bylo posuzovat uprchlíky podle regionu původu, nikoli podle pohlaví.

Švýcarsko už jde jinou cestou

Právě tímto směrem se vydalo Švýcarsko.

Od podzimu 2025 tam úřady posuzují nově příchozí Ukrajince podle toho, z jaké části země pocházejí.

Automatickou ochranu získávají především lidé z oblastí přímo zasažených válkou na východě země.

Naopak návrat do západní části Ukrajiny považují švýcarské úřady za možný.

Podobný přístup začíná zvažovat také Norsko.

Ukrajina platí obrovskou cenu

Podle odhadů amerického think-tanku Center for Strategic and International Studies padlo během války již více než 100 000 ukrajinských vojáků.

Právě obrovské lidské ztráty vysvětlují, proč Kyjev stále hlasitěji upozorňuje na problém odchodu mužů v branném věku do zahraničí.

Na druhé straně stojí argument lidských práv a individuální svobody.

Poslankyně německé Levice Clara Bünger například uvedla, že chápe každého člověka, který se snaží uniknout válečnému masakru.

Právě mezi těmito dvěma pohledy se nyní evropská debata pohybuje.

Co to znamená pro Česko?

Česká republika patří mezi země s nejvyšším počtem ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel.

Pokud by Evropská unie skutečně změnila pravidla ochrany pro nově příchozí ukrajinské muže, Praha by musela rozhodnout, jak se k novému systému postaví.

Současně by se otevřela otázka, zda má být hlavním kritériem pohlaví, věk, vojenská způsobilost nebo region původu.

Německá debata ukazuje, že jednoduchá odpověď neexistuje.

Na jedné straně stojí solidarita s Ukrajinou, na druhé ochrana jednotlivce před nuceným návratem do válečné zóny.