Německo zpřísňuje pravidla nemocenské. Co si o tom myslí Němci a jak se německá nemocenská liší od české

Český přesah:
Debata o zneužívání pracovní neschopnosti se v posledních měsících vede nejen v Německu, ale i v České republice. Zatímco český systém elektronické neschopenky (eNeschopenka) funguje již několik let a zaměstnavatelé mají poměrně rychlý přístup k informacím o pracovní neschopnosti zaměstnance, německá vláda nyní připravuje jednu z největších změn systému za poslední roky. Cílem je snížit rekordní nemocnost zaměstnanců, omezit zneužívání nemocenské a současně ulevit přetížené ekonomice. Přestože oba systémy vycházejí z podobných principů, existují mezi Českem a Německem stále významné rozdíly.

Německá spolková vláda představila rozsáhlý balík pracovněprávních reforem, mezi nimiž patří k nejdiskutovanějším zpřísnění pravidel pro vystavování pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé změny vítají jako krok proti zneužívání nemocenské, odbory a část zaměstnanců však varují před zbytečným zatěžováním opravdu nemocných lidí i ordinací praktických lékařů.

Téma nemocenské má v Německu mimořádně silný společenský rozměr. Dotýká se prakticky každého zaměstnance, vedoucích pracovníků i firem, které dlouhodobě upozorňují na rekordní počet pracovních absencí. Není proto překvapivé, že právě několik vět z dvanáctistránkového koaličního dokumentu vyvolalo větší debatu než mnohé jiné reformy.

Co se má v Německu změnit?

Vládní koalice CDU/CSU a SPD se dohodla na třech hlavních změnách.

První z nich je zrušení možnosti telefonické pracovní neschopnosti. Ta byla zavedena během pandemie covidu-19 v březnu 2020. Po krátkém přerušení byla od prosince 2023 znovu zavedena jako trvalá součást systému. Podle vlády se však ukázalo, že telefonické vystavování neschopenek vytváří příliš velký prostor pro možné zneužívání.

Druhým bodem je povinnost předložit potvrzení o pracovní neschopnosti již od prvního dne nemoci.

Třetí změna počítá s přísnějšími postihy za neoprávněně vystavené pracovní neschopenky.

Podle německé vlády nejde o šikanu zaměstnanců, ale o obnovení důvěryhodnosti systému.

Jak funguje systém dnes?

V současnosti platí v Německu zákonné pravidlo, podle něhož musí zaměstnanec zaměstnavateli bezodkladně oznámit, že je nemocný, a sdělit předpokládanou délku pracovní neschopnosti.

Samotné lékařské potvrzení je ale podle zákona povinné až od čtvrtého dne nemoci.

Existuje však důležitá výjimka.

Již dnes může zaměstnavatel požadovat potvrzení od prvního dne pracovní neschopnosti. Může tak učinit individuálně u konkrétního zaměstnance nebo plošně pro všechny zaměstnance firmy. Německý Spolkový pracovní soud navíc rozhodl, že zaměstnavatel nemusí mít ani konkrétní podezření na zneužití nemocenské.

Co se změní po reformě?

Pokud reforma vstoupí v platnost v navržené podobě, obrátí se podle DIE WELT současný princip.

Výchozím pravidlem bude povinnost doložit pracovní neschopnost již první den nemoci.

Kancléř Friedrich Merz však zdůraznil, že budou nadále možné výjimky například prostřednictvím kolektivních smluv, podnikových dohod nebo individuálních ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Řada odvětví totiž již dnes využívá vlastní pravidla.

Například zaměstnanci Německé pošty, pracovníci úklidových služeb nebo zdravotnický personál mají v kolektivních smlouvách často uvedeno, že potvrzení předkládají až od čtvrtého dne nemoci. Současně však i zde platí, že zaměstnavatel může v konkrétním případě potvrzení požadovat okamžitě.

Budou muset lidé opravdu první den do ordinace?

Právě tato otázka vyvolala v Německu největší zmatek.

Kancléř Merz po jednání koaličního výboru vysvětloval, že zaměstnanci nemusí nutně první den osobně navštívit lékaře.

Důležité je podle něj především to, aby od prvního dne existovalo potvrzení o pracovní neschopnosti.

To může být v některých případech vystaveno i zpětně.

Zachována navíc zůstane možnost videokonzultace s lékařem. Ministryně zdravotnictví Nina Warken uvedla, že právě videovyšetření chce vláda dále rozšiřovat.

I zde ale platí určitá omezení.

Pracovní neschopnost přes videohovor může lékař vystavit pouze pacientovi, kterého již zná, a zpravidla maximálně na sedm dní.

Proč se nemocenská vůbec řeší?

Hlavním důvodem jsou rekordní počty nemocenských.

Podle německých statistik začal počet pracovních absencí růst již před několika lety.

Výrazný skok však nastal zejména od roku 2022.

Zaměstnavatelé upozorňují, že kombinace nedostatku pracovních sil, neobsazených pracovních míst a vysoké nemocnosti představuje pro firmy stále větší problém.

K negativnímu vnímání přispívají i případy, kdy lidé žádají o pracovní neschopnost například z dovolené nebo prostřednictvím pochybných telemedicínských platforem.

Kontrola takových případů bývá podle podniků velmi složitá a nákladná.

Nemocenská stojí firmy miliardy

Německý Institut německé ekonomiky (IW) odhaduje, že samotné pokračování výplaty mzdy během pracovní neschopnosti stálo zaměstnavatele v roce 2024 přibližně 82 miliard eur (2,05 bilionu Kč).

Další ekonomické ztráty vznikají kvůli neodpracovaným hodinám.

Spolkový úřad pro bezpečnost práce společně s ministerstvem práce odhaduje, že jen v roce 2023 způsobily pracovní absence ztrátu ekonomické produkce ve výši přibližně 221 miliard eur (5,53 bilionu Kč).

Právě tato čísla patří mezi hlavní argumenty zastánců reformy.

Jak se německý systém liší od českého?

Česká republika využívá od roku 2020 systém eNeschopenky, který výrazně zjednodušil komunikaci mezi lékařem, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) i zaměstnavateli.

Na rozdíl od Německa funguje český systém plně elektronicky a zaměstnavatel získává informaci o pracovní neschopnosti automaticky prostřednictvím ČSSZ.

Dalším rozdílem je samotné financování nemocenské.

V České republice během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy zaměstnavatel. Od 15. dne přebírá výplatu nemocenských dávek Česká správa sociálního zabezpečení. Výše nemocenské postupně roste – od 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu přes 66 % až na 72 % při dlouhodobější pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba může činit až 380 kalendářních dnů.

Německý systém je oproti tomu dlouhodobě postaven na silnější odpovědnosti zaměstnavatele za kontrolu pracovní neschopnosti. Připravovaná reforma tento trend ještě posiluje.

Reforma rozdělila Německo

Zatímco zaměstnavatelé očekávají pokles nemocnosti a nižší náklady, odbory upozorňují, že nové povinnosti mohou vést k přeplněným ordinacím praktických lékařů a zbytečné administrativě.

Německá vláda však argumentuje tím, že bez zpřísnění pravidel nebude možné dlouhodobě zvládnout rostoucí počet pracovních absencí ani miliardové ekonomické ztráty.

Co si myslí čtenáři WELT?

Názor	Odhad zastoupení
🔴 Reforma je špatně připravená a zaměstnancům spíše uškodí	cca 38 %
🟠 Problém není nemocenská, ale jiné problémy Německa (sociální dávky, migrace, vysoké daně, energie…)	cca 24 %
🟢 Přísnější pravidla jsou správná, protože nemocenská se často zneužívá	cca 18 %
🔵 Lékaři budou přetíženi a systém nebude fungovat	cca 12 %
🟣 Jiné názory (pracovní podmínky, technické detaily, právní otázky apod.)	cca 8 %

Nejzajímavější komentáře

1. Nejčastější názor: vláda trestá poctivé zaměstnance (≈ 38 %)

To je jednoznačně nejsilnější proud diskuse.

Typické argumenty:

• skuteční simulanti si stejně pro neschopenku dojdou,
• změna dopadne hlavně na chronicky nemocné,
• vzniknou přeplněné čekárny,
• nemocní budou chodit do práce a nakazí další kolegy,
• vláda řeší špatný problém.

Velmi výstižný komentář:

„Potrestáni budou všichni, kteří jsou chronicky nemocní nebo nemocní jen zřídka. Simulanti chodili první den k lékaři vždy.“

2. Druhý nejsilnější názor: Německo má mnohem větší problémy (≈ 24 %)

Velká část diskuse se velmi rychle odklonila od samotné nemocenské.

Čtenáři psali například:

• proč vláda neřeší migraci,
• proč neřeší občanské dávky,
• proč neřeší ceny energií,
• proč neřeší kriminalitu,
• proč neřeší vysoké daně.

Typický komentář:

„Merz raději tlačí na lidi, kteří ještě pracují, místo aby řešil ty, kteří nepracují vůbec.“

Velmi často se objevovalo i slovo Bürgergeld (sociální dávky).

3. Přísnější pravidla jsou potřeba (≈ 18 %)

Ani tento tábor nebyl malý.

Argumenty:

• simulování nemocenské je běžné,
• každý vedoucí ví, kdo systém zneužívá,
• někteří zaměstnanci nechávají kolegy pracovat za sebe,
• opatření může počet nemocenských skutečně snížit.

Typický komentář:

„U nás ve firmě máme potvrzení od prvního dne už několik týdnů. Nemocnost výrazně klesla.“

Tento příspěvek patřil mezi nejzajímavější, protože popisoval konkrétní zkušenost z praxe.

4. Lékaři to nezvládnou (≈ 12 %)

Velmi silná byla kritika praktických lékařů.

Často zaznívalo:

• není možné se vůbec registrovat,
• ordinace jsou přeplněné,
• pacienti budou sedět hodiny v čekárnách,
• nemocní budou roznášet infekce.

Velmi trefný komentář:

„K jakému lékaři? Přestěhoval jsem se a žádný mě nechce přijmout.“

5. Kritika vlády za nekompetentnost

Mnoho komentářů vůbec neřešilo samotnou nemocenskou.

Řešila se komunikace vlády.

Například:

„Nemusíte první den k lékaři, ale musíte mít první den potvrzení.“

Na tento výrok kancléře Merze reagovaly desítky čtenářů ironicky.

Objevovaly se přirovnání:

• „To zní jako Habeck.“
• „Politici sami nevědí, co schválili.“

Co čtenáře překvapovalo nejvíce?

Nejvíce diskutovanou otázkou bylo:

Jak mám získat potvrzení první den, když nemusím první den k lékaři?

Právě tato zdánlivá nelogičnost byla zmiňována opakovaně.

Řada komentujících upozorňovala, že pokud budou lékaři přísněji trestáni za chybně vystavené neschopenky, budou se zpětným potvrzením mnohem opatrnější.

Překvapivé zjištění

Přestože článek pojednával o nemocenské, velká část diskuse se během několika desítek komentářů změnila v obecnou kritiku hospodářské politiky spolkové vlády.

Nejčastější témata mimo samotnou nemocenskou byla:

• sociální dávky,
• migrace,
• nedostatek pracovních sil,
• vysoké odvody,
• ceny energií,
• byrokracie.

To ukazuje, že část veřejnosti vnímá reformu nemocenské spíše jako symbol širší nespokojenosti se současnou politikou než jako izolované opatření.