DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 21. srpna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk dnes výrazně sleduje vnitropolitickou krizi CDU a její vztah k AfD, kterou znovu rozvířil komunální politik CDU ze Saska-Anhaltska finančním darem konkurenční straně. Druhým tématem je Friedrich Merz a jeho slábnoucí popularita – komentátoři se přou, zda kancléřovo mlčení představuje slabost, nebo naopak promyšlený způsob výkonu moci. V zahraniční politice se deníky zabývají novou Trumpovou hrozbou „bezprecedentního ekonomického boje“ proti Íránu a širším oslabováním amerického vlivu. Pozornost se obrací také k Ukrajině a korupci, která podle komentátorů může oslabovat důvěru domácí veřejnosti i zahraničních spojenců v Kyjev.

CDU, AfD a spor o „protipožární zeď“

MITTELDEUTSCHE ZEITUNG: Politik CDU poslal AfD 250 000 korun a chce porážku vlastní strany

Mitteldeutsche Zeitung se věnuje mimořádnému případu komunálního politika CDU Prangeho ze Saska-Anhaltska, který věnoval AfD 10 000 eur, tedy přibližně 250 000 Kč.

Nejde přitom pouze o finanční dar. Prange otevřeně prohlásil, že chce svým příspěvkem pomoci AfD k tomu, aby v nadcházejících zemských volbách získala více hlasů než jeho vlastní CDU. Jeho konečným politickým cílem má být dokonce sesazení spolkového kancléře a předsedy CDU Friedricha Merze.

Mitteldeutsche Zeitung připomíná, že něco podobného dosud CDU v Sasku-Anhaltsku nezažila.

Prange své rozhodnutí vysvětluje jakýmsi politickým a morálním stavem nouze. Tvrdí, že jedná „z hluboké obavy o naši zemi“ a že konzervativní hodnoty jsou v dnešní CDU zastoupeny stále méně.

Jmenuje přitom konkrétně:

• výkon a zásluhovost,
• pořádek,
• bezpečnost,
• národní suverenitu,
• ekonomickou racionalitu,
• ochranu kulturní identity.

Mitteldeutsche Zeitung však jeho jednání hodnotí velmi kriticky a ironicky poznamenává, že mezi hodnotami, které Prange vyjmenoval, chybí „slušnost“.

FREIE PRESSE: Nejde jen o jednoho rebela, CDU má problém s vlastními konzervativci

Freie Presse z Chemnitzu považuje případ za podstatně významnější než pouhou osobní protestní akci jednoho komunálního politika.

Podle deníku Prange zasáhl citlivé místo uvnitř CDU – frustraci části konzervativních voličů a členů strany.

List tvrdí, že CDU stojí na rozcestí. Jestliže bude pokračovat v politickém směru nastoupeném za Angely Merkelové, který podle komentáře Friedrich Merz navzdory původním očekáváním zásadně nezměnil, může podpora strany dále klesat.

Freie Presse připomíná, že CDU se v některých průzkumech pohybuje již kolem 20 procent a ani to nemusí představovat konečnou hranici jejího propadu.

Klíčovou otázkou je podle deníku další vztah k AfD. Část konzervativců požaduje zrušení takzvané Brandmauer – politické „protipožární zdi“, která vylučuje spolupráci CDU s AfD.

Generální tajemník CDU v Sasku-Anhaltsku Mario Karschunke už Prangemu pohrozil vyloučením ze strany. Podle Freie Presse tím ale základní problém nezmizí: i kdyby byl Prange vyloučen, frustrace konzervativního křídla CDU zůstane.

SÜDDEUTSCHE ZEITUNG: Kdo volí AfD, může paradoxně dostat levicovější vládu

Süddeutsche Zeitung argumentuje z opačné strany a odmítá představu, že by CDU měla svou izolaci AfD ukončit.

Podle deníku AfD neusiluje pouze o jinou hospodářskou, migrační či sociální politiku, ale zpochybňuje samotné základy liberálnědemokratického uspořádání.

List jí vytýká vyvolávání společenských resentimentů, vstřícnost vůči Vladimiru Putinovi, odpor k Evropské unii a nepřátelský vztah ke svobodným médiím. Z těchto důvodů podle Süddeutsche Zeitung nemůže být AfD pro demokratické strany běžným koaličním partnerem.

Deník zároveň upozorňuje na politický paradox.

Pokud CDU odmítá spolupráci s AfD, musí při vytváření většiny hledat partnery mezi SPD, Zelenými, BSW nebo případně nepřímo i Levicí. Výsledná vládní politika se tím automaticky posouvá doleva.

Süddeutsche Zeitung tak formuluje provokativní závěr: kdo volí AfD, může ve výsledku dostat „levicovější“ politiku, protože silná AfD komplikuje vznik pravostředových většin.

List současně připomíná, že účelem „protipožární zdi“ nikdy nebylo zastavit růst AfD. Jejím smyslem je zabránit tomu, aby se AfD podílela na vládní moci.

Český úhel pohledu

Spor uvnitř CDU je pro Českou republiku podstatnější, než může na první pohled působit. Sasko a Sasko-Anhaltsko patří k regionům, kde je AfD mimořádně silná, a výsledek tamních politických konfliktů může postupně ovlivnit postoj celé CDU ke spolupráci s AfD.

Pro českého čtenáře je zajímavá také paralela s debatami o tom, zda má být politická strana s vysokou podporou voličů dlouhodobě izolována od výkonu moci. Německý případ ukazuje jeden z důsledků takové strategie: čím silnější AfD je, tím obtížnější je bez ní vytvářet většinové vlády a tím ideologicky vzdálenější koalice mohou vznikat. Z českého pohledu bude mimořádně důležité sledovat právě vývoj ve východním Německu, protože případné prolomení Brandmauer by mohlo zásadně změnit celoněmeckou politiku.

Friedrich Merz mlčí, ale jeho popularita se nezlepšuje

KÖLNER STADT-ANZEIGER: Kancléř změnil komunikační taktiku

Kölner Stadt-Anzeiger si všímá, že Friedrich Merz v posledních týdnech výrazně omezil veřejné vystupování ke konfliktním otázkám.

Deník tuto taktiku shrnuje jednoduchou politickou zásadou: když se situace nevyvíjí dobře, může být nejlepší nic neříkat.

Jako příklad uvádí konflikt kolem důchodové reformy. Tři východoněmečtí ministerští předsedové vystoupili proti důležité části vládních plánů. Merz je však veřejně neusměrňoval a reakci přenechal novému předsedovi parlamentní frakce Thorstenu Freiovi.

Výsledkem bylo, že Merz postupně zmizel z negativních titulků a mediální pozornost se znovu obrátila především proti SPD.

Tato taktika však má podle deníku jeden zásadní problém: kancléřova popularita se nezlepšila. Jeho hodnocení veřejností zůstává na historicky nízké úrovni.

DIE WELT: Skutečná moc nemusí křičet

Die Welt nabízí výrazně odlišnou interpretaci Merzova mlčení.

List se ptá, proč by se měl kancléř vůbec účastnit permanentního veřejného předvádění síly a vzájemného politického napadání.

Připomíná Helmuta Kohla a Angelu Merkelovou, kteří také dokázali celé politické debaty přejít mlčením, aniž by tím nutně ztráceli moc.

Die Welt připomíná také Charlese de Gaulla a jeho představu, že státník musí disponovat schopností zachovat si odstup.

Podle komentáře však současná politická a mediální kultura chápe zdrženlivost stále častěji jako slabost. Každý relativně malý konflikt se podle listu mění v zásadní politickou krizi a od kancléře se očekává neustálá demonstrace autority.

Deník před touto tendencí varuje a upozorňuje, že míra pohrdání demokratickými institucemi a stranami začíná podle něj v některých projevech připomínat atmosféru temných let Výmarské republiky.

RHEIN-NECKAR-ZEITUNG: Merz si část problémů způsobil sám, ale CDU za něj nemá náhradu

Rhein-Neckar-Zeitung konstatuje, že Friedrich Merz se stal obětí vlastních vysokých očekávání.

Velkou část odpovědnosti za svou klesající popularitu podle deníku nese sám, především kvůli svému často strohému a konfrontačnímu vystupování.

Přesto list dochází k závěru, že pro CDU v současnosti neexistuje realistická alternativa.

Pokus o výměnu kancléře uprostřed volebního období by Unii podle komentáře nic nepřinesl a naopak by působil jako přiznání politického neúspěchu.

Do budoucna deník vidí potenciální alternativu v Hendriku Wüstovi. Ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska by podle komentáře mohl být kandidátem CDU/CSU na kancléře ve volbách v roce 2029.

Jakýkoli pokus o výměnu před tímto termínem by však znamenal kapitulaci současného vedení.

Mnohé podle Rhein-Neckar-Zeitung rozhodnou nadcházející zemské volby, zejména právě v Sasku-Anhaltsku.

Český úhel pohledu

Stabilita německé vlády má pro Českou republiku přímý význam. Německo je klíčovým českým hospodářským partnerem a rozhodnutí Berlína ovlivňují evropskou energetickou, průmyslovou, migrační i bezpečnostní politiku.

Ještě důležitější může být dlouhodobější otázka, zda Merz dokáže CDU znovu stabilizovat a zabránit dalšímu růstu AfD. Pokud by Unie skutečně klesala směrem k hranici 20 procent a AfD současně dále posilovala, německý stranický systém by se dostal do situace, kdy by vytváření stabilních většin bylo stále obtížnější. Pro Česko by dlouhodobě politicky oslabené Německo znamenalo méně předvídatelného partnera v EU.

Trump hrozí Íránu „bezprecedentním ekonomickým bojem“

FRANKFURTER RUNDSCHAU: Trumpova hrozba zatím nemá jasný obsah

Frankfurter Rundschau se věnuje oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Íránu „bezprecedentním ekonomickým bojem“.

Deník je však k Trumpově prohlášení skeptický.

Není podle něj vůbec jasné, jaké další sankce by Washington mohl použít, aby Teherán skutečně přinutil ke změně politiky. Trumpovo oznámení, zveřejněné podle komentáře opět výrazným způsobem velkými písmeny, navíc na mezinárodní scéně nevyvolalo zásadnější reakci.

Přesto podle Frankfurter Rundschau představuje určitou změnu amerického kurzu.

Washington tím podle listu fakticky přiznává, že konflikt s Íránem nelze v krátkodobém horizontu rozhodnout ani vojenskými prostředky, ani diplomacií. Do popředí se proto znovu dostává ekonomický nátlak.

Pro světovou ekonomiku to však není dobrá zpráva. Deník očekává, že ceny energií zůstanou zvýšené a budou nadále zatěžovat světové hospodářství.

Současně podle komentáře není důvod očekávat změnu represivního chování íránského režimu vůči vlastnímu obyvatelstvu.

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG: Trump oslabuje síť amerických spojenců

Frankfurter Allgemeine Zeitung zasazuje současný konflikt do širšího hodnocení Trumpovy zahraniční politiky.

Podle deníku se americký prezident během relativně krátké doby snažil rozbít síť vztahů a spojenectví, kterou Spojené státy budovaly po desetiletí.

Jeho nejnovější postup vůči Jižní i Severní Koreji podle FAZ nenaznačuje, že by se z předchozích zkušeností zásadně poučil.

Deník však současně připomíná dvě omezení: prezidentský mandát je časově omezený a stejně tak není neomezená ani moc samotného prezidenta.

Pro tradiční americké spojence ale není postupná eroze americké moci dobrou zprávou. FAZ proto rozlišuje mezi samotným Donaldem Trumpem a Spojenými státy jako dlouhodobým strategickým partnerem Evropy.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku mají obě části debaty bezprostřední význam. Vyhrocení americko-íránského konfliktu může prostřednictvím cen ropy a plynu ovlivnit evropskou inflaci, náklady českého průmyslu i ceny pohonných hmot.

Ještě zásadnější je však otázka dlouhodobého oslabování amerických vazeb na tradiční spojence. Česká bezpečnostní politika je postavena na NATO a silné transatlantické vazbě. Pokud by americká zahraniční politika dlouhodobě ztrácela předvídatelnost nebo by Spojené státy oslabovaly své tradiční alianční vztahy, rostl by tlak na evropské státy včetně Česka, aby převzaly větší díl odpovědnosti za vlastní obranu.

Ukrajina má vedle Ruska dalšího nebezpečného nepřítele: korupci

RHEINISCHE POST: Zelenskyj musí problém dostat pod kontrolu

Rheinische Post uzavírá dnešní přehled komentářem k Ukrajině.

Deník označuje korupci za nebezpečného vnitřního nepřítele země. Prezident Volodymyr Zelenskyj ji podle listu musí důsledněji potírat, jinak riskuje další ztrátu podpory jak mezi Ukrajinci, tak mezi zahraničními spojenci.

Současné vyšetřování není prvním případem, kdy se do hledáčku ukrajinských protikorupčních orgánů dostali lidé spojení s nejvyšším politickým vedením.

Rheinische Post připouští, že tato skutečnost může být interpretována i pozitivně: samotné vyšetřování vysokých představitelů dokazuje, že ukrajinské protikorupční instituce alespoň do určité míry fungují.

Současně však každý nový skandál poškozuje důvěru ve státní instituce země, která se už více než čtyři roky brání rozsáhlým ruským útokům.

Aktuální případ se podle deníku týká podezření z praní špinavých peněz v řádu milionů. Vyšetřovatelé se zabývají také bývalou zástupkyní vedoucího prezidentské kanceláře. Ukrajinská vláda chce zároveň zbavit funkcí dva vysoce postavené představitele státní banky, kteří jsou do případu údajně zapleteni.

Deník zdůrazňuje, že Zelenskyj osobně není z ničeho obviněn.

Přesto podle Rheinische Post nese politickou odpovědnost za to, zda bude korupce v jeho okolí účinně potírána. Dosavadní výsledky podle komentáře nejsou dostatečné a mohou ovlivnit i budoucnost země.

Český úhel pohledu

Pro Českou republiku je otázka ukrajinské korupce mimořádně relevantní. Česko patří mezi země, které Ukrajinu výrazně podporují vojensky, politicky i ekonomicky, a dlouhodobá ochota veřejnosti tuto pomoc akceptovat závisí také na důvěře, že poskytnuté prostředky jsou kontrolovány.

Současně je třeba rozlišovat mezi dvěma věcmi: existencí korupce a schopností státu korupci odhalovat a trestat. Pokud ukrajinské protikorupční orgány dokážou vyšetřovat i osoby z bezprostřední blízkosti politického vedení, je to zároveň známka fungujících kontrolních mechanismů. Pro budoucí členství Ukrajiny v EU bude právě nezávislost těchto institucí jedním z klíčových kritérií.

Stručné shrnutí

Dnešní komentáře německého tisku ukazují především rostoucí tlak na CDU a Friedricha Merze, přičemž spor o vztah k AfD se stále více přesouvá z teoretické debaty do samotné strany. V zahraniční politice média varují před ekonomickými dopady konfliktu USA s Íránem, oslabováním tradičního amerického aliančního systému a před tím, že nevyřešená korupce může komplikovat další podporu Ukrajiny.

---

---

📰 Zaujalo nás na českých webech

🟥 Seznam Zprávy: Deportace z Německa váznou. Úřady dotyčné nenajdou, odmítají je i piloti

Německo dál zpřísňuje migrační politiku, samotné deportace ale narážejí na praktické i právní překážky. Jen v prvním pololetí letošního roku ztroskotalo zhruba 9000 plánovaných vyhoštění, nejčastěji proto, že úřady dotyčné osoby nezastihly. Na konci června přitom mělo Německo opustit téměř 259 tisíc lidí, většina z nich však měla dočasně tolerovaný pobyt. Problémem je i ověřování totožnosti, chybějící cestovní doklady a odmítání přepravy některými piloty. Stát zároveň eviduje více dobrovolných odchodů než nucených deportací a některé deportační lety vycházejí na milionové částky.

Proč článek doporučujeme:
Téma přímo souvisí s německou migrační politikou a ukazuje rozdíl mezi politickými sliby o přísnějších deportacích a jejich skutečným prováděním. Pro českého čtenáře je důležité i kvůli dopadům německé migrační politiky na Schengen a širší střední Evropu.

Přečíst celý článek na Seznam Zprávy