Německo bije na poplach: Země ztrácí vzdělání, autoritu i konkurenceschopnost. Odborníci varují před krizí, která může změnit budoucnost celé Evropy

Český přesah:
Debata, která se dnes vede v Německu, je mimořádně důležitá také pro Českou republiku. Německo je naším největším obchodním partnerem a stav jeho školství bude v příštích desetiletích přímo ovlivňovat českou ekonomiku, pracovní trh i investice. Pokud bude německý vzdělávací systém produkovat méně kvalitně připravené absolventy, může to oslabit inovace, průmysl i konkurenceschopnost celé střední Evropy. Zároveň jde o varování i pro české školství, které čelí podobným problémům – diskusím o snižování nároků, nedostatku učitelů, rostoucím rozdílům mezi školami i otázce, jak správně využívat umělou inteligenci ve výuce. Německá zkušenost proto představuje důležitou případovou studii i pro české politiky.

Německo bylo po desetiletí považováno za jednu z nejlépe vzdělaných zemí Evropy. Dnes však stále více odborníků upozorňuje, že vzdělávací systém prochází hlubokou krizí, která již není pouze problémem škol, ale stává se významným hospodářským a společenským rizikem.

Na tuto skutečnost upozorňují dva rozsáhlé materiály deníku WELT. Jeden analyzuje dramatický případ gymnázia v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde více než třetina studentů neuspěla u maturitních zkoušek. Druhý přináší rozhovor s uznávaným pedagogem Klausem Ziererem z Univerzity v Augsburgu, který hovoří dokonce o „stavu vzdělávací nouze“ a varuje před dlouhodobými důsledky pro německou ekonomiku i demokracii.

Maturitní skandál odhalil hlubší problém

Velkou pozornost v Německu vyvolal případ gymnázia Robert-Stock-Gymnasium ve městě Hagenow.

Více než 35 % maturantů zde neuspělo u závěrečných zkoušek. Celostátní pozornost však nepřitáhla pouze vysoká neúspěšnost, ale také vystoupení jedné ze studentek během slavnostního zakončení školního roku.

Studentka, která sama maturitu nesložila, veřejně obvinila učitele z nekompetentnosti, kritizovala kvalitu výuky, časté střídání pedagogů i zastaralé učební materiály. Ve svém emotivním projevu učitele vulgárně urážela a její vystoupení doprovázel hlasitý potlesk části publika, včetně některých rodičů. Video se následně rozšířilo po sociálních sítích a rozpoutalo celoněmeckou debatu.

Podle komentáře WELT nejde pouze o problém jedné školy. Událost podle autora symbolizuje širší proměnu německé společnosti, kde se stále častěji zpochybňuje autorita učitelů a odpovědnost za školní výsledky se přesouvá výhradně na vzdělávací systém.

Nejde jen o školství. Německo podle expertů přichází o svůj největší kapitál

Profesor pedagogiky Klaus Zierer upozorňuje, že Německo nemá významné přírodní zdroje.

Nejcennějším kapitálem země jsou podle něj vzdělaní lidé.

Právě proto považuje současný vývoj za mimořádně nebezpečný.

Empirické studie podle něj dlouhodobě potvrzují přímou souvislost mezi úrovní vzdělání obyvatel a ekonomickou výkonností státu. Pokud zároveň stagnuje hospodářství a klesají výsledky školství, vzniká vážné riziko pro budoucí konkurenceschopnost celé země.

Výsledky žáků klesají, známky jsou přitom stále lepší

Jedním z největších paradoxů současného německého školství je podle Zierera skutečnost, že:

• maturitní vysvědčení dosahují rekordně dobrých známek,
• mezinárodní testování PISA, IQB i další studie ale dlouhodobě ukazují prudký pokles skutečných znalostí.

Podle pedagoga nejde o zlepšení výuky, ale o postupné snižování nároků.

Výsledkem je situace, kdy známky přestávají odpovídat skutečné úrovni znalostí.

„Zažíváme doslova volný pád“

Zierer používá velmi silná slova.

Tvrdí, že Německo za posledních deset let zažívá doslova „sturzflug“ – volný pád studijních výsledků.

Současně upozorňuje na další negativní trendy:

• rostoucí deprese mezi mladými lidmi,
• osamělost,
• více sebevražd,
• nárůst obezity,
• zhoršující se psychické zdraví.

Podle něj dnes více než třetina německých dětí nesplňuje minimální standardy ve čtení, psaní ani matematice.

Takový vývoj již podle něj představuje problém nejen pro školy, ale také pro pracovní trh, hospodářství a celou společnost.

Migrace jako jedna z příčin

Rozhovor se nevyhýbá ani citlivému tématu migrace.

Zierer zdůrazňuje, že Německo migraci potřebuje.

Současně ale upozorňuje, že vzdělávací systém nebyl na rozsah přistěhovalectví dostatečně připraven.

Pokud ve třídách tvoří děti s minimální znalostí němčiny 80 až 90 procent kolektivu, dostávají se učitelé podle něj na hranici svých možností.

Negativní dopady se pak netýkají pouze těchto žáků, ale celé třídy.

Řešením mají být především intenzivní jazykové kurzy a lepší integrace.

Kritika digitalizace i umělé inteligence

Zajímavou část rozhovoru představuje kritika současné digitalizace škol.

Zierer tvrdí, že řada studií ukazuje spíše negativní dopady nadměrného využívání tabletů a obrazovek.

Podle něj:

• děti se více rozptylují,
• hůře se soustředí,
• dosahují slabších výsledků.

Varuje také před nekritickým využíváním umělé inteligence.

Pokud AI převezme přemýšlení za člověka, mohou se podle něj oslabovat základní schopnosti samostatného uvažování.

Výkon ustupuje rovnosti

Dalším výrazným tématem je podle Zierera změna filozofie německého školství.

Dříve byl hlavním cílem výkon a spravedlivá soutěž.

Dnes podle něj převládá snaha dosahovat stejných výsledků za každou cenu.

To však podle pedagoga vede ke snižování požadavků místo skutečného zvyšování kvality vzdělávání.

Spravedlnost podle něj neznamená stejné výsledky, ale stejné příležitosti.

Autorita učitelů slábne

Právě zde oba články vytvářejí společný obraz.

Případ gymnázia v Hagenowě podle WELT ukazuje, že společnost stále častěji automaticky přisuzuje odpovědnost učitelům.

Jen málokdo se podle autora ptá na odpovědnost samotných studentů nebo rodičů.

Potlesk pro vulgární útok na učitele podle deníku symbolizuje hlubší společenský problém – postupnou ztrátu respektu k autoritám.

Politické důsledky

Případ nyní vyšetřuje zemské ministerstvo školství.

Budou probíhat interní i externí audity školy.

Současně sílí debata o:

• zpřísnění podmínek pro přijetí na gymnázia,
• změně systému známkování,
• vyšších nárocích při maturitách,
• lepší přípravě učitelů.

Podle opozice současný systém umožňuje studium na gymnáziu i žákům, kteří na něj výkonově nestačí.

Český pohled

Česká republika zatím podobně dramatickou situaci nezažívá, ale mnohé debaty jsou velmi podobné. Také u nás se diskutuje o poklesu výsledků v mezinárodních testech, nedostatku učitelů, rostoucích rozdílech mezi školami, využívání umělé inteligence ve výuce nebo o tom, zda nejsou nároky na některých školách příliš nízké.

Vývoj v Německu ukazuje, že problémy školství se mohou během několika let proměnit v problém celé ekonomiky. Země, která dlouhodobě stavěla svůj úspěch na kvalifikované pracovní síle, dnes otevřeně diskutuje o tom, zda právě vzdělávání nezačíná ohrožovat její budoucí prosperitu. Pro Českou republiku, jejíž průmysl je s německou ekonomikou úzce propojen, jde o důležité varování.