
Německé noviny dnes komentují především tři témata. Prvním je výrazné sbližování Evropské unie s Kanadou, které část komentátorů chápe jako reakci na stále méně předvídatelnou obchodní politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Druhým tématem je nový německý akční plán proti zneužívání sociálních dávek a vykořisťování migrantů, který má posílit výměnu dat mezi úřady a využívat i analytické systémy podporované umělou inteligencí. Třetí okruh se znovu týká vysokých cen pohonných hmot a sporu o to, zda má stát řidičům pomáhat plošně, nebo jen cíleně.
Kanadský premiér Mark Carney vystoupil v Evropském parlamentu s výzvou k těsnější spolupráci mezi Kanadou a Evropskou unií. Některé německé komentáře mluví dokonce o možnosti zvláštního „asociovaného členství“ Kanady v EU.
Lausitzer Rundschau hodnotí kanadskou nabídku jako povzbuzení pro Evropu.
List připomíná, že EU v posledních dnech utrpěla politické zklamání, když Island odmítl obnovení přístupových jednání. V této situaci přichází Mark Carney s návrhem na „jedinečnou alianci“.
Komentář ale zároveň upozorňuje, že Kanada není žádný nezištný „bílý rytíř“.
Její motivace je velmi pragmatická: Ottawa se dostává do stále ostřejšího obchodního konfliktu s administrativou Donalda Trumpa a potřebuje spolehlivější ekonomické partnery.
Podle listu může proto Kanada v současnosti potřebovat Evropu dokonce více než Evropa Kanadu.
Frankfurter Rundschau se k myšlence bližší spolupráce staví pozitivně, ale podstatně pragmatičtěji.
List připomíná návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, podle něhož by se Kanada mohla stát prvním „asociovaným členem“ EU.
Podle komentáře ale nejprve musí přijít konkrétní kroky.
Především je třeba dokončit ratifikaci obchodní dohody CETA, kterou některé státy EU stále plně neschválily.
Teprve potom lze podle listu vážně diskutovat o hlubší spolupráci například v oblasti:
Frankfurter Rundschau tak zdůrazňuje, že symbolika musí být následována konkrétními institucionálními dohodami.
Pforzheimer Zeitung vidí mezi Kanadou a EU mnoho společných prvků.
Obě strany jsou demokratické, otevřené, bezpečnostně významné a Kanada je navíc velmi bohatá na strategické suroviny.
Zároveň obě strany spojuje nespokojenost s Trumpovou celní politikou.
Přesto list varuje před příliš volným konceptem „zvláštního členství“.
Podle komentáře by případná dohoda měla být jasně vymezená: hluboká spolupráce ano, konkrétní závazky ano, ale bez hlasovacích práv a bez faktického vstupu do Unie „zadními dveřmi“.
Deník zároveň varuje, aby takové sbližování nebylo postaveno jako antiamerická aliance.
Evropa podle něj potřebuje větší strategickou samostatnost, ale ne otevřenou konfrontaci s USA.
Neue Osnabrücker Zeitung je výrazně ostřejší.
Podle listu může Donald Trump chápat evropsko-kanadské sbližování jako nepřátelský akt – a do určité míry jím podle komentáře skutečně je.
Německý deník tvrdí, že Trump svou obchodní politikou přestal působit jako spolehlivý partner.
V situaci, kdy Washington prosazuje tvrdou politiku „America First“, je podle listu logické, že Evropa a Kanada začínají hledat jiné strategické vazby.
Komentář proto vnímá sbližování EU a Kanady jako příležitost ukázat, že obě strany dokážou jednat samostatně a nezávisle na Spojených státech.
Pro Česko je užší spolupráce EU s Kanadou zajímavá hlavně ekonomicky.
Kanada je významným producentem kritických surovin, kovů, energetických komodit a dalších strategických zdrojů, které jsou důležité pro automobilový průmysl, energetiku, obranu i nové technologie.
Pro český průmysl může být výhodné, pokud EU získá stabilnější přístup k surovinám ze země, která je politicky a bezpečnostně výrazně předvídatelnější než řada jiných dodavatelů.
Zároveň je ale důležité, aby hlubší vazba s Kanadou nenarušovala transatlantické vztahy. Česko má silný bezpečnostní zájem na tom, aby EU zvyšovala vlastní odolnost, ale současně zachovala funkční partnerství se Spojenými státy.
Druhým silným tématem dnešního tisku je nový plán německé vlády proti zneužívání sociálního systému a pracovním podvodům.
Süddeutsche Zeitung označuje vládní plán za „dávno potřebný krok“.
List popisuje mechanismus podvodů, který se podle něj v některých městech opakuje už roky.
Typický model podle komentáře vypadá takto:
Lidé z Rumunska nebo Bulharska dostanou formálně malý pracovní úvazek, často jen na papíře. Díky tomu získají nárok na různé sociální dávky. Současně bydlí v předražených a často velmi špatných ubytovnách nebo bytech.
Část sociálních dávek a nájmů pak podle listu fakticky končí u organizátorů celého schématu.
Systém je financován přes základní sociální zabezpečení, přídavky na děti a další veřejné dávky.
Süddeutsche Zeitung zdůrazňuje, že takový podvod poškozuje nejen německý sociální systém, ale i samotné přistěhovalce.
Navíc vytváří negativní obraz evropské volnosti pohybu, přestože volný pohyb lidí má podle listu pro Evropu zásadní ekonomický a společenský význam.
Märkische Oderzeitung tvrdí, že stát byl v minulosti příliš opatrný.
Podle listu se problém dlouho bagatelizoval ze strachu, že jeho otevřená debata může posilovat protiimigrační nálady.
Tato obava byla podle komentáře pochopitelná, ale měla vedlejší efekt: skutečný problém se příliš dlouho neřešil.
List zdůrazňuje, že sociální podvody jsou pro mnoho lidí pracujících a platících daně symbolem nespravedlnosti.
Pokud chce stát obnovit důvěru, musí podle komentáře ukázat, že situaci dokáže kontrolovat a pravidla skutečně vymáhat.
Rheinische Post se zaměřuje na technickou stránku vládního plánu.
Ministryně práce Bärbel Basová a ministr vnitra Alexander Dobrindt chtějí podle listu umožnit rozsáhlejší výměnu dat mezi úřady.
Součástí má být i použití analytických systémů využívajících umělou inteligenci, které by měly pomáhat odhalovat podezřelé vzorce a případy možného zneužívání sociálních dávek.
Deník považuje za nepřijatelné, že sociální úřady mají dosud jen omezené možnosti zjistit, zda je konkrétní žadatel skutečně potřebný.
Rheinische Post kritizuje také případy, kdy lidé hledaní policií nebo povinní opustit zemi mohou i nadále pobírat sociální dávky.
Komentář podporuje myšlenku, aby některé osoby musely dávky vyzvedávat osobně. To by podle listu mohlo policii usnadnit zadržení lidí, kteří se skrývají před úřady.
Česko řeší velmi podobný problém v obecnější podobě: jak propojit databáze úřadů tak, aby stát dokázal rychleji odhalit podvod a současně nezvyšoval administrativu pro poctivé občany.
Německý plán je zajímavý i kvůli využití AI při hledání podezřelých případů.
To může zvýšit efektivitu, ale otevírá také otázky ochrany osobních údajů, transparentnosti algoritmů a rizika falešných podezření.
Pro Česko je německý vývoj relevantní také kvůli volnému pohybu pracovníků v EU. Pokud jsou sociální systémy některých států zneužívány organizovanými skupinami, může to politicky ohrožovat princip volného pohybu, který je naopak pro české občany pracující v Německu nebo Rakousku velmi výhodný.
Drahá paliva zůstávají už několik dní jedním z hlavních témat německé politiky.
Kancléř Friedrich Merz slíbil, že vláda „velmi brzy“ představí návrhy na pomoc motoristům.
Podle komentářů se ale koalice zatím nedokázala shodnout, co přesně udělat.
Volksstimme ironicky poznamenává, že Merz na okamžik mohl získat politické téma, které by mu pomohlo zlepšit jeho velmi slabé průzkumy.
Kancléř slíbil rychlé řešení, ale výsledkem je zatím především spor uvnitř koalice.
List uvádí několik příkladů jiných evropských států.
Itálie podle komentáře dočasně odpouští silniční daň majitelům automobilů s výkonem do 110 koní, čímž do podpory vnáší i určitý sociální prvek.
Lucembursko, Chorvatsko a Slovinsko podle listu zavedly různé formy cenových stropů na paliva.
Německá vláda podle Volksstimme zatím hlavně uznala, že problém existuje.
Ministryně hospodářství Katherina Reicheová navrhla snížení DPH na pohonné hmoty.
Tageszeitung – taz tento nápad jednoznačně odmítá.
List připomíná německou zkušenost z roku 2020, kdy byla během pandemie na šest měsíců snížena DPH.
Podle taz to způsobilo velké administrativní komplikace.
Firmy musely ve velmi krátkém čase upravit účetní a IT systémy a následně je po několika měsících znovu změnit.
Výsledkem podle komentáře nebyl jen nižší výběr daní, ale také vysoké transakční a administrativní náklady.
Frankfurter Allgemeine Zeitung odmítá plošnou státní pomoc ještě ostřeji.
List připouští, že ne každý dokáže vysoké ceny pohonných hmot bez problémů zvládnout.
Podle komentáře z toho ale nevyplývá, že by měl stát dotovat každého motoristu bez ohledu na příjem a způsob používání auta.
FAZ argumentuje, že lidé mohou alespoň částečně reagovat nižší spotřebou.
Podle deníku není rozumné, aby stát kompenzoval řidiče, kteří chtějí dál tankovat a jezdit stejným způsobem jako před zdražením.
Komentář to shrnuje velmi ostře: stát nemá fungovat jako čerpací stanice.
Německá debata je opět velmi blízká tomu, co by se při prudkém růstu cen odehrávalo v Česku.
Plošné snížení DPH nebo spotřebních daní je jednoduché na vysvětlení, ale drahé pro státní rozpočet a podporuje všechny řidiče bez rozdílu.
Cílená pomoc je ekonomicky přesnější, ale administrativně složitější.
Z českého pohledu je navíc relevantní německá zkušenost se změnou DPH. Podniky musí změnu sazby promítnout do účetnictví, pokladních systémů, smluv a cen. Krátkodobá změna proto může přinést náklady, které část efektu opatření pohltí.
Německý tisk dnes spojuje tři témata, která mají společného jmenovatele: hledání větší odolnosti státu i Evropy. EU a Kanada hledají užší partnerství v reakci na nejistější vztahy se Spojenými státy, Berlín se snaží důrazněji zasáhnout proti zneužívání sociálního systému a vláda stále hledá politicky i ekonomicky udržitelnou odpověď na vysoké ceny benzínu.
Pro českého čtenáře mají všechna tři témata přímý přesah: Kanada může být důležitějším zdrojem surovin pro evropský průmysl, boj proti sociálním podvodům se dotýká budoucnosti volného pohybu v EU a německá debata o palivech velmi připomíná otázky, které při dalším růstu cen bude řešit i Praha.