Němci na to přišli. Více peněz přece jen přináší více štěstí. Novější výzkumy zpochybňují starší představy o „stropu“ příjmů

Český přesah:

Debata o tom, zda peníze skutečně přinášejí štěstí, je relevantní i pro české prostředí, kde se kvůli růstu cen bydlení, energií a každodenních nákladů výrazně mění vnímání finanční jistoty. Německý text ukazuje, že vyšší příjem není důležitý jen kvůli spotřebě nebo statusu, ale především proto, že snižuje stres, rozšiřuje možnosti rozhodování a umožňuje lidem více investovat do vztahů, zdraví a volného času. Z českého pohledu je zajímavé hlavně to, že hranice, od níž peníze přestávají hrát významnou roli, zřejmě není pevná a univerzální. Novější výzkumy naopak naznačují, že u většiny lidí může pocit životní spokojenosti růst i při velmi vysokých příjmech.

Dělají peníze člověka šťastným? Podle současných vědeckých poznatků zní stručná odpověď: ano, pokud pomáhají snižovat starosti a rozšiřují možnosti, jak člověk může se svým životem nakládat.

Rozhodující přitom není pouze absolutní částka na bankovním účtu. Důležitější je, zda peníze přinášejí pocit bezpečí, podporují smysluplné aktivity a pomáhají udržovat dobré vztahy. Pokud někdo nemusí každý měsíc řešit, zda bude mít dost na nájem, jídlo nebo základní výdaje, žije jednoduše pod menším tlakem.

Starší výzkumy hovořily o hranici, za níž štěstí neroste

Jedním z nejznámějších výzkumů v této oblasti byla studie laureátů Nobelovy ceny Daniela Kahnemana a Anguse Deatona, komentovaná v DIE WELT.

V roce 2010 dospěli k závěru, že každodenní emocionální pohoda roste s příjmem pouze do určité hranice. Tehdy šlo přibližně o:

75 000 dolarů ročně, což v tehdejší době odpovídalo asi 56 000 eur, tedy přibližně 1,4 milionu korun ročně.

Nad touto hranicí se podle jejich původní interpretace pocit každodenního štěstí už výrazně nezvyšoval.

Tento závěr se stal velmi populárním a dlouhá léta byl citován jako důkaz, že člověk sice potřebuje dostatek peněz, ale po dosažení určité životní úrovně další příjem už nemá na spokojenost zásadní vliv.

Novější studie tento závěr zpochybnila

Výzkumník Matthew Killingsworth však v roce 2021 dospěl k jinému výsledku.

Podle jeho dat pocit štěstí a životní spokojenosti roste společně s příjmem i výrazně nad dříve uváděnou hranicí.

Jinými slovy: vyšší příjmy mohou zvyšovat životní spokojenost i u lidí, kteří už dávno nejsou materiálně ohroženi.

Právě rozdílné výsledky Kahnemanova a Killingsworthova výzkumu vedly oba vědce k další společné analýze.

Společná studie přinesla překvapivý kompromis

V roce 2023 oba výzkumné směry spojily své závěry.

Výsledkem bylo zjištění, že pro většinu lidí skutečně platí:

čím vyšší příjem, tím vyšší životní spokojenost.

U šťastější většiny populace pokračoval růst pocitu blahobytu až k velmi vysokým příjmům.

Výzkumníci sledovali data až přibližně k:

200 000 až 500 000 dolarů ročně.

Tehdejší horní hranice kolem 500 000 dolarů odpovídala přibližně 460 000 eur, tedy asi 11,5 milionu korun ročně.

Ani při těchto příjmech nebylo možné jednoznačně určit bod, od kterého by vyšší výdělek už vůbec nepřinášel další růst spokojenosti.

To výrazně mění dřívější představu o pevném „stropu štěstí“.

U části lidí peníze přestanou pomáhat dříve

Výzkum však odhalil jednu důležitou výjimku.

U přibližně 15 až 20 procent lidí, kteří patřili k nejméně šťastné části populace, se pozitivní vliv vyššího příjmu po určité hranici výrazně zpomalil.

Tato hranice se pohybovala okolo:

100 000 dolarů ročně, což tehdy odpovídalo přibližně 92 000 eur, tedy asi 2,3 milionu korun ročně.

Vysvětlení je podle vědců poměrně logické.

Pokud jsou příčinou nespokojenosti hlubší psychické, zdravotní nebo vztahové problémy, samotné peníze je nedokážou odstranit.

Finanční prostředky mohou člověku umožnit lepší bydlení, cestování nebo služby, ale nedokážou automaticky vyřešit osamělost, konfliktní vztahy nebo duševní obtíže.

Ekonom: Po uspokojení základních potřeb přichází zvyk

Německý ekonom a výzkumník štěstí Karlheinz Ruckriegel však nadále zdůrazňuje, že význam peněz se po uspokojení základních potřeb výrazně snižuje.

Podle něj potřebuje každý člověk určitý příjem, aby dokázal zajistit své zásadní materiální potřeby.

Jakmile jsou však tyto potřeby uspokojeny, nastupuje známý psychologický mechanismus: adaptace.

S rostoucím příjmem totiž často rostou také očekávání.

Člověk si koupí lepší automobil, větší byt nebo dražší dovolenou, ale velmi rychle si na nový standard zvykne.

Pak začne svou životní úroveň porovnávat s lidmi, kteří mají ještě dražší auto, větší dům nebo luxusnější dovolenou.

Výsledkem může být takzvaná hedonická adaptace: příjem roste, ale dlouhodobá životní spokojenost se mění jen minimálně.

Záleží také na tom, za co peníze utrácíme

Jedním z nejzajímavějších závěrů výzkumu je, že peníze mohou přinášet více štěstí, pokud nejsou používány pouze pro osobní spotřebu.

Článek připomíná případ výherce v loterii, který před více než dvaceti lety získal přibližně:

6 milionů eur, tedy asi 150 milionů korun.

Část peněz použil k záchraně společnosti svého zaměstnavatele před bankrotem.

Tím zachránil nejen své vlastní pracovní místo, ale i dalších patnáct pracovních pozic.

Tento příběh dobře ukazuje, že peníze mohou člověku přinést pocit spokojenosti především tehdy, když jsou spojeny se smyslem a pozitivním dopadem na ostatní.

Utrácet za druhé může být účinnější než utrácet za sebe

Výzkum Harvardovy univerzity z roku 2010 tento princip podpořil.

Vědci analyzovali údaje ze 136 zemí a zjistili souvislost mezi takzvaným prosociálním utrácením a vyšším pocitem štěstí.

Pod tímto pojmem se rozumí například:

• dary,
• charitativní příspěvky,
• placení něčeho pro rodinu nebo přátele,
• finanční pomoc ostatním.

Aby vědci zjistili, zda jde skutečně o příčinnou souvislost, provedli experimenty také v Kanadě a Ugandě.

Výsledky byly podobné.

Lidé, kteří dostali možnost utratit peníze za jiné osoby, následně uváděli vyšší pocit štěstí než ti, kteří je utratili za sebe.

A tento efekt se projevil bez ohledu na kulturní nebo ekonomické prostředí.

Největším zdrojem štěstí však zůstávají vztahy

Nakonec se článek opírá o jednu z nejslavnějších dlouhodobých studií lidského života – Harvard Study of Adult Development.

Ta sleduje fyzický i psychický stav lidí po desítky let.

Její závěr je velmi konzistentní:

nejdůležitějším faktorem dlouhodobého štěstí nejsou peníze ani společenská prestiž, ale kvalitní mezilidské vztahy.

Blízké vztahy podle výsledků studie:

• chrání před dlouhodobou nespokojeností,
• zpomalují psychický i fyzický úpadek,
• zvyšují odolnost vůči stresu,
• jsou lepším ukazatelem dlouhého a spokojeného života než společenská třída, IQ nebo genetická výbava.

Peníze však ani zde nejsou úplně bez významu.

Mohou totiž umožnit člověku věnovat vztahům více času, cestovat za rodinou, méně pracovat, lépe pečovat o zdraví nebo pomáhat blízkým.

Co tedy platí: peníze, nebo vztahy?

Současný výzkum už nenabízí jednoduchou odpověď typu „peníze štěstí nepřinášejí“.

Přesnější formulace by zněla:

Peníze štěstí přinášet mohou, ale záleží na tom, co díky nim člověk získá.

Pokud znamenají:

• bezpečí,
• možnost volby,
• méně stresu,
• více volného času,
• lepší péči o zdraví,
• možnost pomoci ostatním,

mohou mít výrazný pozitivní vliv na spokojenost.

Pokud se však promění pouze v prostředek neustálého srovnávání s ostatními, jejich přínos se rychle vytrácí.

Český pohled: vysoký příjem není totéž co pocit bohatství

Pro české prostředí je tato debata zajímavá i kvůli prudkému růstu životních nákladů v posledních letech. Člověk s nadprůměrnou mzdou nemusí mít automaticky pocit finančního komfortu, pokud velkou část příjmu spotřebuje bydlení, hypotéka, energie nebo péče o rodinu.

Právě to odpovídá závěrům moderních výzkumů: nejde pouze o absolutní výši příjmu, ale o finanční prostor, který člověku po pokrytí základních potřeb zůstává.

Pro českou společnost je proto možná důležitější než otázka „Kolik musím vydělávat, abych byl šťastný?“ otázka:

Kolik finanční jistoty potřebuji, abych nemusel každodenně řešit peníze a mohl se věnovat věcem, které skutečně zvyšují kvalitu mého života?

A právě zde se německý článek vrací ke svému hlavnímu závěru: peníze mají význam, ale nejlépe fungují tehdy, když slouží jako nástroj pro bezpečí, svobodu, vztahy a smysluplný život.