
Německé komentářové stránky dnes dominují především vnitřnímu konfliktu v BSW, kde se zemská frakce v Durynsku odmítla podřídit zakladatelce Sahře Wagenknechtové a setrvala v koalici vedené CDU. Vedle toho tisk hodnotí rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit společná vojenská cvičení USA a Jižní Koreje, což podle části komentátorů oslabuje důvěryhodnost amerických bezpečnostních záruk a nahrává Severní Koreji. Třetím tématem je překvapivě pozitivní bilance německé atletiky na evropském šampionátu v Birminghamu, kterou média interpretují jako návrat německého vrcholového sportu k sebevědomí a emocím. Hlavní politická otázka dne ale zní: dokáže BSW přežít střet mezi mocenskou strategií Sahry Wagenknechtové a pragmatismem své zemské organizace?
Nejdůležitějším tématem dnešního tisku je situace v Durynsku. Zakladatelka BSW Sahra Wagenknechtová tlačila na tamní frakci, aby ukončila podporu tzv. „ostružinové“ koalice vedené CDU. Zemští poslanci ji však neposlechli.
Z patnácti členů frakce jich třináct znovu podpořilo setrvání ve vládě.
THÜRINGER ALLGEMEINE rozhodnutí frakce chválí.
List připomíná článek 53 durynské zemské ústavy, podle něhož poslanci nejsou vázáni příkazy ani instrukcemi a rozhodují pouze podle svého svědomí.
Podle deníku je proto jasné, že federální vedení BSW může v Berlíně přijímat jakákoli usnesení, ale zemští poslanci se jim nemusí bezpodmínečně podřídit.
Zároveň však Thüringer Allgemeine upozorňuje na jeden problém, který se může brzy vrátit.
Pokud má být odvolávání na poslaneckou nezávislost důvěryhodné, musí frakce stejně jasně říci, co udělá v případě, že by durynský ministerský předseda Mario Voigt z CDU prohrál i správní soudní spor týkající se jeho doktorského titulu.
Jinými slovy: nestačí jen odmítnout pokyny Wagenknechtové. BSW musí také vysvětlit, kde má vlastní politické a etické hranice.
KÖLNER STADT-ANZEIGER hodnotí situaci výrazně ostřeji.
Podle listu bylo příliš optimistické domnívat se, že se destruktivní působení Sahry Wagenknechtové podařilo zastavit.
Deník připomíná, že BSW původně působilo jako politická naděje pro část východoněmeckých voličů:
Právě těmto voličům nabízelo BSW alternativu, která nebyla ani klasickou levicí, ani AfD.
Podle Kölner Stadt-Anzeigeru ale Wagenknechtová stabilitu nepreferuje. CDU a SPD podle ní patří ke „kartelovým stranám“, a tím je staví téměř na stejnou úroveň jako AfD.
Její ochota spolupracovat s Björnem Höckem na výměně ministerských předsedů v Durynsku a Sasku-Anhaltsku podle listu ukazuje směs:
REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER upozorňuje na historicky neobvyklý rozměr konfliktu.
Podle deníku je v německé stranické historii mimořádné, aby federální vedení strany přímo přikazovalo zemské organizaci, aby opustila fungující koalici.
List zároveň shrnuje základní problém Sahry Wagenknechtové.
Je podle něj mimořádně schopnou opoziční řečnicí, která umí poukazovat na skutečné i domnělé slabiny systému.
Jenže reálná změna vyžaduje vládu.
A vláda vyžaduje:
Právě v těchto disciplínách Wagenknechtová podle komentáře opakovaně selhává.
Deník proto pochybuje i o životaschopnosti jakékoli budoucí konstrukce BSW a AfD.
Obě strany podle něj zatím nejlépe fungují v opozici, nikoli ve vládě.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG připomíná, že federální vedení BSW odmítalo durynskou koalici už od jejího vzniku.
Nyní podle listu vzniká situace, kdy by BSW mohlo fakticky pomoci AfD a Björnu Höckemu převzít moc.
Model by mohl být podobný tomu, o čem se diskutuje v Sasku-Anhaltsku:
FAZ se proto ptá, zda jde o politické sbližování, nebo o souboj dvou populistických projektů.
Komentář varuje před iluzí, že by Wagenknechtová nebo AfD hrály pouze principielní hru.
Podle listu naopak začínají připomínat přesně to, z čeho dlouhodobě obviňují své protivníky:
RHEINISCHE POST nabízí psychologickou interpretaci.
Podle listu Sahra Wagenknechtová vytvořila BSW, dovedla ho k výrazným volebním úspěchům a dokázala přesně oslovit část nespokojené veřejnosti.
Teď ale ztrácí přímý vliv.
A místo toho, aby akceptovala větší autonomii zemských organizací, je podle komentáře připravena vlastní politický projekt rozbít.
Terčem je zejména durynská „ostružinová“ koalice a nepřímo i její vnitrostranická soupeřka Katja Wolfová, která v Durynsku vede BSW a zároveň působí jako ministryně.
Z celé situace podle Rheinische Post nejvíce těží právě Björn Höcke.
Pro českého čtenáře je konflikt v BSW zajímavý hlavně jako ukázka toho, co se děje, když se nová protestní strana dostane z role kritika do role spoluvládnoucí síly.
Opozice dovoluje tvrdou rétoriku a téměř neomezenou kritiku. Vládnutí ale nutí k rozpočtovým kompromisům, personálním dohodám a odpovědnosti za každodenní chod země.
Právě zde se ukazuje, zda je strana skutečně schopná přejít od protestu k výkonu moci.
Český přesah je zřejmý i v jiné rovině: centrální vedení strany versus autonomie regionálních politiků. Pokud se tyto dvě úrovně dostanou do přímého konfliktu, může začít rozpad i velmi rychle rostoucího politického projektu.
Druhým velkým tématem je oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA omezí společná vojenská cvičení s Jižní Koreou.
Rozhodnutí se v německém tisku setkává převážně s kritikou.
TAZ pochybuje, že hlavním cílem Trumpova kroku je deeskalace.
Podle listu může jít spíše o způsob, jak vyvinout tlak na liberální vládu jihokorejského prezidenta Lee Jae Myunga.
Protože jsou vztahy mezi Trumpem a jihokorejským prezidentem napjaté, omezení vojenského zapojení USA podle TAZ získává charakter finanční a politické hrozby.
STRAUBINGER TAGBLATT vidí jednoznačného vítěze v Pchjongjangu.
Pokud Trump krátce před zahájením plánovaného cvičení oznámí jeho omezení přes sociální sítě, aby udržel osobní vztah s Kim Čong-unem a snížil náklady, dává tím podle deníku Severní Koreji ústupek bez jakékoli protihodnoty.
Mnohem širší dopad má však podle listu signál vyslaný americkým spojencům.
Ti znovu dostávají potvrzení, že americké bezpečnostní závazky mohou za Trumpa záviset na:
Tento vzkaz podle deníku pozorně sledují nejen spojenci, ale také Moskva a Peking.
AUGSBURGER ALLGEMEINE označuje Trumpův postup za politicky naivní a vojensky riskantní.
Stabilita na Korejském poloostrově podle listu nevznikla náhodou.
Po desetiletí stojí na systému odstrašení, jehož součástí jsou i společná vojenská cvičení USA a Jižní Koreje.
Jejich funkcí je dát Severní Koreji jasně najevo, s jakou silou by se v případě konfliktu střetla.
Oslabování tohoto mechanismu proto může zvýšit riziko špatného odhadu ze strany Pchjongjangu.
FRANKFURTER RUNDSCHAU je cyničtější.
Podle listu mohlo být Trumpovo veřejné pokárání tradičních společných manévrů jen další mediální manévr bez hlubší strategie.
Komentář ho zasazuje do širšího obrazu americké zahraniční politiky, v níž se podle něj stále více krizí vymyká kontrole.
Pro Českou republiku je tato debata důležitá především kvůli důvěryhodnosti amerických bezpečnostních garancí.
Česko je členem NATO a jeho obrana stojí na stejném základním principu jako jihokorejská bezpečnost: protivník musí věřit, že případný útok vyvolá rychlou a přesvědčivou reakci spojenců.
Pokud Washington začne své bezpečnostní závazky prezentovat jako obchodní vztah, který má smysl jen tehdy, když se finančně vyplatí, logicky to posiluje evropskou debatu o větší vlastní obranné kapacitě.
Německý tisk proto korejskou otázku nepovažuje jen za problém vzdálené Asie. Je to i test toho, jak stabilní jsou americké aliance v Trumpově éře.
Poslední část dnešní presseschau se věnuje evropskému šampionátu v atletice v Birminghamu.
Německá reprezentace získala:
Média to interpretují jako výrazný sportovní úspěch.
SÜDWEST-PRESSE píše, že německá atletika znovu září.
Úspěch podle listu není důležitý jen počtem medailí, ale i atmosférou.
Sportovci působili autenticky, emotivně a lidsky.
Po neúspěšném fotbalovém létě podle komentáře německý sport něco podobného potřeboval.
A tato schopnost znovu vyvolat emoce je podle deníku možná hodnotnější než jedna medaile navíc nebo méně.
NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG vidí za výsledkem systematickou práci.
Podle listu se začínají pozitivně projevovat:
Mistrovství tak podle komentáře ukázalo, že německý vrcholový sport není pouze konkurenceschopný, ale dokáže znovu oslovit veřejnost.
SÜDDEUTSCHE ZEITUNG klade důraz na lidskou stránku atletiky.
Po závodech podle ní nevystupují pouze dokonale mediálně vyškolení profesionálové, ale skuteční lidé:
Jedna sportovkyně si stěžovala na necitlivé otázky novinářů, jiná v emocích kritizovala soupeřky a další využila televizní prostor k upozornění na rasistické a nenávistné komentáře na sociálních sítích.
SZ v tom vidí mimořádně silný kontrast k části profesionálního fotbalu.
Atletika podle listu zároveň přirozeně ukazuje společnost, v níž je různorodost samozřejmostí, a může se tak stát i platformou pro důležité společenské postoje.
Téma je zajímavé také pro český sport. Malé a středně velké evropské země dlouhodobě řeší otázku, zda investovat především do masových sportů, nebo systematicky budovat menší olympijské disciplíny.
Německá zkušenost naznačuje, že změny struktury svazů a dlouhodobě cílený trénink mohou přinést výsledky i po období stagnace.
Zároveň je zajímavá mediální rovina: dnešní publikum často reaguje silněji na autentický příběh sportovce než na dokonale kontrolovanou komunikaci velkých profesionálních klubů.
Dnešní německý tisk ukazuje tři velmi odlišné podoby důvěry a odpovědnosti. V BSW se rozhoduje, zda budou zemští poslanci poslouchat centrální vedení, nebo vlastní politické svědomí; v bezpečnostní politice se diskutuje, zda se americkým závazkům dá spolehnout i tehdy, když je prezident mění podle momentálního politického kalkulu; a ve sportu média oceňují návrat autenticity a přesvědčivých výsledků.
Pro českého čtenáře je nejdůležitější především první a druhé téma: fragmentace německé politiky a proměnlivost amerických bezpečnostních garancí mohou mít přímý dopad i na střední Evropu.