
Německé noviny dnes pokračují především v hodnocení důsledků volebního vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku a jeho dopadu na spolkovou politiku. Velká část komentářů se soustředí na bouřlivou generální debatu v Bundestagu, kde se střetli Friedrich Merz a Alice Weidelová a kde se podle tisku ukázala slabost kancléřovy současné politické pozice. Druhým hlavním tématem je samotná otázka, zda AfD v Sasku-Anhaltsku skutečně chce vládnout a zda by jí cestu k moci mohlo otevřít BSW. Vedle politiky se objevuje i jedno velmi praktické téma: Německo konečně zavádí státní digitální peněženku pro doklady a další dokumenty.
Generální debata v Bundestagu se podle německého tisku změnila v mimořádně emocionální střet vlády a AfD. Atmosféru výrazně ovlivnilo volební vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku a současná slabost CDU.
Pforzheimer Zeitung popisuje atmosféru v Bundestagu jako velmi vyhrocenou.
Podle listu měla předsedkyně Bundestagu Julia Klöcknerová problém udržet důstojnost parlamentní debaty, protože poslanci AfD vystupovali mimořádně sebevědomě a během projevu kancléře Friedricha Merze reagovali pokřiky a pískotem.
Tón podle komentáře nastavila předsedkyně AfD Alice Weidelová. Merz byl zároveň viditelně poznamenán volebním debaklem CDU v Sasku-Anhaltsku a chování poslanců AfD ho podle listu opakovaně provokovalo.
Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje, že generální debatě rozhodně nechyběly emoce.
FAZ připomíná, že Alice Weidelová ještě třetí den po volebním úspěchu vystupovala velmi vítězně. Kancléř Merz zase AfD obvinil, že její koncept „remigrace“ je podle něj synonymem pro „etnické čistky podle původu a barvy pleti“.
Právě tady je ale FAZ ke kancléři kritická. List připouští oprávněnou kritiku nacionalistických a etnicky definovaných představ části AfD, ale přirovnání k etnickým čistkám na Balkáně podle něj zašlo příliš daleko.
Jinými slovy: FAZ neobhajuje politiku AfD, ale zároveň varuje před tím, aby se její kritika stala přehnanou a tím ztrácela věrohodnost.
Mediengruppe Bayern se soustředí na migrační část parlamentní debaty.
Listy skupiny připomínají Merzův argument, že bez lidí s migračním původem by nefungovaly německé nemocnice, domovy seniorů ani gastronomie.
Silně kritizují také jazyk Alice Weidelové vůči muslimům. Komentář její vyjádření interpretuje jako rétoriku, která rozděluje obyvatele na hodnotnější a méně hodnotné skupiny.
Základním argumentem zde je, že Německo může diskutovat o rozsahu a podmínkách migrace, ale zároveň je na zahraničních pracovnících v řadě odvětví strukturálně závislé.
Süddeutsche Zeitung hodnotí Weidelové vystoupení jako tradičně tvrdé.
Předsedkyně AfD podle deníku opakovala několik základních bodů programu své strany:
SZ kritizuje, že Weidelová podle listu ignoruje některé praktické skutečnosti – například závislost Saska-Anhaltska na zahraničních pracovnících, ekonomické výhody členství Německa v EU nebo fakt, že nákup ruského plynu znamená příjem pro ruský stát během války proti Ukrajině.
Pro Česko je dnešní německá debata zajímavá především proto, že se dotýká témat, která mají přímý přeshraniční dopad: migrace, energetiky, vztahů s Ruskem a budoucnosti EU.
Pokud by AfD postupně získávala větší vliv na německou politiku, mohlo by to vést k výrazně jinému německému postoji k ruskému plynu, sankcím, Ukrajině i evropské integraci. Pro českou ekonomiku a zahraniční politiku by takový posun nebyl okrajový, protože Německo zůstává nejdůležitějším hospodářským partnerem Česka.
Několik německých komentářů se shoduje, že hlavním problémem generální debaty nebyla samotná AfD, ale neschopnost kancléře Merze využít situaci ve svůj prospěch.
Cicero tvrdí, že Friedrich Merz udělal největší možnou strategickou chybu.
Místo státnického projevu zaměřeného na budoucnost Německa podle magazínu hned od začátku postavil do centra svých slov Alice Weidelovou a AfD.
Tím podle Cicera pomohl přesně tomu, čemu chtěl zabránit: ještě více zvýšil význam AfD.
Podle komentáře měl kancléř představit vlastní plán pro zemi a ukázat rozhodnost, nikoli se nechat zatáhnout do stranického souboje s vítěznou opoziční stranou.
Die Welt používá mimořádně ostrý titulek: „Der Kanzler am Tiefpunkt“ – Kancléř na dně.
Podle deníku Friedrich Merz ve druhém podzimu své vlády stále nenabízí přesvědčivou odpověď na otázku, za čím dnešní Německo vlastně stojí.
WELT tvrdí, že Merz mohl volební vítězství AfD využít jako příležitost k mnohem tvrdšímu tlaku na svého koaličního partnera SPD a požadovat rychlejší reformy.
Místo toho podle deníku zaměřil hlavní energii na pravicovou opozici.
WELT konstatuje, že SPD je slabá jako nikdy předtím – ale Merz se v této chvíli jeví ještě slabší.
Rheinische Post dochází k podobnému závěru.
Kancléřský projev podle deníku nebyl „Befreiungsschlag“, tedy politický průlom, který by Merzovi umožnil znovu získat iniciativu.
Rheinische Post připouští, že Merz stále dokáže působit jako pohotový a zkušený řečník, především když ostře reaguje na AfD.
To ale podle listu nestačí.
Pokud chce sjednotit CDU a současně jasně vést koaliční vládu, potřebuje vlastní politický příběh, konkrétní cíle a jasnější vedení.
Slabý německý kancléř není pouze německým domácím problémem.
Pro Česko je důležité, zda Berlín dokáže přijímat zásadní rozhodnutí v otázkách průmyslové konkurenceschopnosti, energetiky, migrace, obrany nebo podpory Ukrajiny. Německá politická nestabilita obvykle znamená pomalejší rozhodování také na evropské úrovni.
Z českého ekonomického pohledu je proto možná důležitější než samotný růst AfD otázka, zda Merzova vláda vůbec dokáže uskutečnit reformy, které mají zlepšit konkurenceschopnost německého průmyslu.
Po volebním vítězství AfD se dál řeší složité sestavování zemské vlády.
CDU, SPD, Zelení i Levice nabídku AfD k jednání o vládě odmítly. Pozornost se proto přesouvá k Ulrichu Siegmundovi a jeho strategii.
Märkische Oderzeitung klade základní otázku:
Chce AfD vůbec vládnout?
Podle listu by strana samozřejmě vládu převzala, kdyby měla absolutní většinu. Současná situace ale vyžaduje kompromisy s dalšími politickými silami – a právě k nim má Ulrich Siegmund velmi skeptický vztah.
Märkische Oderzeitung upozorňuje, že pro velmi pravicové křídlo AfD může být ideová čistota důležitější než získání ministerských funkcí.
Siegmund proto musí řešit dilema: pokud začne dělat příliš mnoho kompromisů, může ztratit podporu radikálnější části svého zemského sdružení.
Volksstimme se soustředí na Bündnis Sahra Wagenknecht.
Strana prošla během krátké existence prudkým vzestupem i vnitřními krizemi. V Durynsku se její zemský poslanecký klub rozpadl a znovu vytvořil kvůli konfliktu mezi regionální samostatností a vedením Sahry Wagenknechtové.
V Sasku-Anhaltsku ale může BSW podle Volksstimme skončit velmi rychle přímo na vládních lavicích – jako partner AfD.
Politická cena by však byla vysoká: strana by byla obviněna, že pomohla krajní pravici k moci.
Alternativou je myšlenka BSW prosadit nestranického experta do funkce premiéra. Volksstimme však ironicky poznamenává, že zatím není jasné, kdo by byl ochoten takovou funkci převzít.
Vývoj v Sasku-Anhaltsku je důležitým testem pro celý německý politický systém.
Pro českého čtenáře je zvlášť zajímavé možné propojení AfD a BSW. Obě strany se liší v řadě domácích témat, ale zároveň jsou kritičtější vůči současné německé politice vůči Rusku a Ukrajině.
Pokud by spolupráce skutečně vznikla, mohlo by jít o první výraznější model nového politického uspořádání na východě Německa.
Tagesspiegel kritizuje povolební postup premiéra Svena Schulzeho z CDU.
Schulze byl zvolen předsedou parlamentní frakce poměrem osm ku sedmi hlasům – jeho vlastní hlas tedy rozhodl.
Tagesspiegel varuje, že tento těsný výsledek ukazuje hluboké rozdělení CDU.
Podle komentáře může situace dokonce zvýšit pravděpodobnost, že jednotliví poslanci CDU budou ochotnější jednat s AfD nebo k ní politicky přejít.
List připouští, že Schulze možná chtěl zabránit posunu frakce směrem k AfD. Zvolený způsob ale podle něj spíše prohloubil vnitřní konflikt a znovu podkopává důvěru občanů v politiku.
Tady je důležitý širší trend: německá CDU má ve východních spolkových zemích stále větší problém udržet jednotnou strategii vůči AfD.
To může mít význam i pro Česko. Východní Německo je Česku geograficky i ekonomicky velmi blízké a případný posun tamních křesťanských demokratů k pragmatičtější spolupráci s AfD by mohl postupně ovlivnit i celoněmeckou CDU.
Vedle velkých politických témat přináší dnešní tisk i jednu praktickou zprávu.
Německé ministerstvo digitalizace připravuje státní digitální peněženku, do které si budou moci občané od příštího roku uložit do chytrého telefonu například:
Stuttgarter Zeitung vývoj hodnotí pozitivně, i když s určitou ironií.
Deník připomíná, že digitální prokazování identity už funguje například v Nigérii, Vietnamu nebo Bosně a Hercegovině.
Německo tedy rozhodně není technologickým průkopníkem.
List ale oceňuje, že vláda konečně realizuje projekt, o kterém se v Německu mluvilo desítky let.
Pozitivně hodnotí i způsob zavádění: místo nekonečného čekání na absolutně dokonalou aplikaci se má systém spustit a následně postupně rozšiřovat.
Tohle je pro české čtenáře možná nejpraktičtější téma dnešního přehledu.
Česko už digitální doklady částečně používá prostřednictvím aplikace eDoklady a v této oblasti tak paradoxně může být před Německem, které je jinak technologicky a ekonomicky výrazně silnější zemí.
Německá digitální peněženka ale bude důležitá i pro Čechy, kteří v Německu pracují, studují nebo podnikají. Pokud bude následně propojena s evropskou digitální identitou, může postupně zjednodušit přeshraniční prokazování kvalifikací, totožnosti nebo řidičského oprávnění.
Německé noviny dnes především konstatují, že vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku už není izolovaným zemským problémem, ale zásadním tématem spolkové politiky. Friedrich Merz je pod silným tlakem a komentátoři mu vyčítají, že místo vlastního politického programu nechává AfD určovat agendu. Současně se řeší, zda může v Sasku-Anhaltsku vzniknout spolupráce AfD a BSW a jak hluboká je povolební krize CDU.
Vedle politických konfliktů přináší dnešní tisk i praktickou změnu: Německo od příštího roku zavede státní digitální peněženku pro osobní doklady, čímž se začne přibližovat digitalizaci, kterou už některé evropské země včetně Česka částečně používají.