Německo na sestupné trajektorii z hlediska své podnikatelské atraktivity

Německo je podle deníku DIE WELT pro malé a střední firmy ve srovnání s dalšími průmyslovými zeměmi stále méně atraktivní. Ukazuje to žebříček zemí Family Business Foundation (Nadace pro rodinné firmy). Německo se propadlo na 18. místo z 21 zemí. Dvě německá pochybení jsou zvláště nápadná.

Německo je pro středně velké firmy čím dál méně atraktivnější. Odstup k hospodářsky atraktivním lokalitám v Severní Americe, Skandinávii nebo západní Evropě se v posledních dvou letech krize neustále zvětšoval. Ukazuje to index zemí 2022 Family Business Foundation, který zkoumá nejdůležitější faktory dané lokality, jako je daňová zátěž, infrastruktura, nabídka práce a regulace ze speciální perspektivy velkých rodinných podniků. Jako jedinou jasnou výhodu studie uvádí poměrně nízkou zadluženost státu a soukromých domácností. V celkovém hodnocení se Německo ve srovnání 21 průmyslově vyspělých zemí propadlo na 18. místo. Spolková republika je tak o čtyři místa horší než v poslední studii v roce 2020. Na špici jsou opět USA, následované Kanadou, Švédskem a Švýcarskem. Za Německem jsou pouze Maďarsko, Španělsko a Itálie.

Index zemí pravidelně sestavuje ZEW Leibniz Center for European Economic Research. V první studii v roce 2006 bylo Německo stále uprostřed s 10. místem. „Zatímco jiné země investují do infrastruktury nebo reformují své daňové systémy, Německo nedělá žádný pokrok,“ konstatují autoři studie.

Vysoké daně způsobily skluz Německa

Ruská útočná válka na Ukrajině a ztráta ruského dovozu energií vyústily v nabídkový šok s dlouhodobými dopady v Evropě. Kvůli silné závislosti na ruských dodávkách zemního plynu bylo Německo spolu s Rakouskem a východoevropskými zeměmi zasaženo obzvláště tvrdě.

Německá ekonomika se zatím v krizi ukázala jako robustní a loni vzrostla o 1,9 procenta, a to i díky masivní státní podpoře občanům a firmám. V mnoha odvětvích však panuje pesimismus ohledně budoucích vyhlídek, jak ukazují průzkumy Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) nebo poradenské společnosti EY.

Zejména v Německu mají střední podniky mimořádný význam. Jak ale ukazuje studie, pro rodinné firmy se stále častěji ukazuje, že lokalizace jejich centrál v Německu představuje konkurenční nevýhodu. Jednou z nevýhod je například vysoká daňová zátěž. Země jako USA a Francie v posledních letech snížily korporátní daně.

Švédsko a Belgie se rovněž propracovaly rozsáhlými daňovými reformami, takže Německo má nyní spolu s Japonskem nejvyšší daňové zatížení mezi velkými průmyslovými zeměmi.

V indexu zemí s rodinnými podniky má velkou váhu také dědická daň, která se v řadě zemí jako Rakousko nebo Česká republika vůbec nevybírá. Vliv má i daňová náročnost.

Celkově je Německo ve srovnání daňových systémů předposlední a podbízeno je pouze Japonskem. Zde jsou napřed Slovensko, Česká republika, Polsko a Švédsko. Na druhou stranu USA – i kvůli vysoké dědické dani – jsou na tom jen o málo lépe než Německo.

Spojené státy však dosáhly dobrých výsledků v podoblastech „Regulace“ a „Energie“ s vynikajícími výsledky. USA se staly významným vývozcem kapalného plynu. Americká ekonomika navíc těží z nízkých cen energií ve srovnání s jinými zeměmi.

Energií není v Německu přebytek, spíše naopak

V Německu to naopak nevypadá dobře ani z hlediska vysokých cen energií, ani energetické bezpečnosti. Mírné počasí aktuálně zajišťuje, že obávaný nedostatek plynu se letos v zimě pravděpodobně nenaplní. Příští zima však může být obtížná a situace nedostatku v důsledku postupného vyřazování jaderné energie a uhlí bude dlouhodobě přetrvávat a zajistí, že energie v Německu zůstane v dohledné době dražší než v jiných ekonomických lokalitách.

Nedostatek pracovních sil je další zátěží pro místní firmy. Index země rodinných podniků zahrnuje kromě dostupnosti kvalifikovaných pracovníků také produktivitu práce, vzdělání a mzdové náklady v mezinárodním srovnání lokalit.

Zatímco Německo mělo dříve pověst dobře vyškolené a dostatečné pracovní síly, současná studie vykresluje střízlivý obrázek: Německo je třetí od konce žebříčku, před Slovenskem a Itálií. S ohledem na rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků musí vzdělávací politika urychleně zastavit a zvrátit sestupný trend základních dovedností v matematice a němčině, varují vědci.

Pro zajištění lokality je naléhavě nutné umožnit více mladým lidem absolvovat odbornou přípravu. Jak ukazuje srovnání, Německo si dovoluje vysoké náklady na pracovní sílu, ale zároveň investuje méně do vzdělání než většina ostatních zemí.

Německo se také dále zhoršilo z hlediska regulace, jak studie kritizuje. Přetrvávajícím problémem jsou vysoké náklady na byrokracii, což zejména střední podniky také zmiňují jako brzdu růstu. Roli zde hrají nejen národní předpisy, ale také specifikace EU.

Zejména nadměrná regulace trhu práce a probíhající obchodní operace ve srovnání s konkurenčními lokalitami, jakož i časově náročná byrokratická námaha spojená se založením podniku znamenají, že Německo se také řadí na konec žebříčku mezi Itálií a Španělskem v této podpoložce.

„Německo jako průmyslová lokalita hodně ztratilo na své kvalitě,“ stěžuje si ředitel Nadace pro rodinné firmy Rainer Kirchdörfer. „V mezinárodním srovnání na posledních místech – to není obor, do kterého patříme.“ Vysoké ceny energií, které lze jen stěží změnit, by měly být podnětem ke zlepšení ostatních rámcových podmínek pro investice.

Přední ekonomové jako šéf Ifo Clemens Fuest nebo bývalý šéf Ekonomických expertů Bert Rürup také prosazují reformy na straně nabídky, aby se německá ekonomika dokázala vyrovnat s důsledky krize a výzvami zrychlených strukturálních změn.

Aby Německo nezůstalo pozadu v mezinárodní konkurenci, musí výrazně zvýšit tempo inovací, varuje generální ředitel skupiny Voith Toralf Haag. „Průmysl potřebuje rychlejší schvalovací procedury, například pro rozšíření obnovitelných energií, lepší infrastrukturu a více pobídek pro investice do zelených technologií,“ požaduje manažer tradiční německé společnosti.