
Zelená pohádka o „stále dražším plynu“. Realita je pravý opak – a EU má problém
Podle německých Zelených se měl plyn stát „nákladovou pastí“, která zlikviduje domácnosti s plynovými kotli. Jenže...

Podle německých Zelených se měl plyn stát „nákladovou pastí“, která zlikviduje domácnosti s plynovými kotli. Jenže...

Peter Adrian (DIHK) odmítá současný směr Berlína. Otevřeně kritizuje politiku vlády, varuje před nerealistickými klimatickými plány a upozorňuje, že tvrdá práce se přestává vyplácet. Německá ekonomika se nachází ve fázi, kterou mnozí analytici označují za nejkritičtější od roku 2008. Vysoké náklady práce, nejasné reformní plány a rostoucí tlak na průmysl vyvolávají v podnikatelském sektoru napětí.

Klimatická strategie Bruselu se otřásá v základech. Pokud Praha, Bratislava a Budapešť neustoupí, může se celý plán EU zhroutit. Evropská unie se ocitá před jedním z největších politických střetů posledních let. Plánovaná CO₂ daň na benzin, naftu, plyn a topení, klíčový pilíř evropské klimatické politiky, naráží na tvrdý odpor států střední a východní Evropy. A Česká republika v něm hraje klíčovou roli.

Německý průmysl se láme pod kombinací drahé energie, byrokracie, klesající poptávky z Číny a nových cel USA. Výsledek? Více než 124 000 zrušených pracovních míst a sílící trend, který mění ekonomickou mapu Evropy. Podle nové studie Ifo Institutu se německá deindustrializace nevyhne ani Česku — a její dopad pocítí regiony závislé na automobilovém a strojírenském exportu.

Německý klimatický sebevražedný pokus. Zatímco svět na konferenci COP30 v Belému tiše přiznává porážku v klimatické politice, Německo zůstává osamoceným morálním vůdcem. Berlínský kurz plný ideálů ale naráží na tvrdou ekonomickou realitu — a Česko jako sousední průmyslová země by si mělo dát pozor.

Frankfurt nad Mohanem měl být srdcem digitální Evropy. Dnes se však stává symbolem technologického paradoxu: v době, kdy umělá inteligence (AI) potřebuje obrovské množství elektřiny, Německo zavřelo své jaderné elektrárny. Výsledek? Datová centra, která pohánějí evropskou ekonomiku, stojí na pokraji energetického kolapsu. A tento problém se může brzy přelít i do Česka.

Německo chystá 90denní reformní super-balík: „Takhle to bude v Německu! Tajný seznam z kancléřství odhaluje radikální 90denní reformy“ Zatímco v Česku se nová vláda teprve rozkoukává, v Německu už běží stopky: do 90 dnů má vláda kancléře Scholze předložit desítky reforem. Tajný seznam z kancléřství teď unikl na veřejnost. Interní dokument z ústředí Bundeskanzleramt (Německého spolkového kancléřství) vyvolává v politice šok: seznam plánů, které mají být v prvních 90 dnech nové etapy realizovány, ukazuje na rozsáhlé změny v německé společnosti — od digitální správy, přes automatizované vyšetřování, až po nový zákon o základním zabezpečení. Ukazuje to na přípravu hluboké transformace.

Německé větrníky končí v Česku jako nelegální odpad. Případ 700 tun odpadu ukazuje, že recyklace větrníků nemá řešení. Nebezpečný trend ohrožuje region i průmysl.

Na Technické univerzitě v Grazu se v nenápadném kontejnerovém objektu ukrývá výzkum, který může změnit energetickou budoucnost Evropy. V malé vitríně s jasně zeleným světlem probíhá experiment, který by mohl jednou nahradit uhlí i plyn – výroba zeleného vodíku.

V Německu vzniká v nenápadném městském obvodu Duisburgu-Ungelsheim jeden z nejzajímavějších projektů v oblasti bydlení a energetiky. Místní bytová společnost Rheinwohnungsbau GmbH dokazuje, že moderní tepelné čerpadlo může fungovat i ve starých bytových domech z 50. let, a to bez drastických nákladů pro nájemníky. Projekt nabízí inspiraci i pro česká města, která bojují s kombinací zastaralých bytů, rostoucích cen energií a tlaku na snižování emisí.

Německo debatuje o zákonu, který má urychlit odklon od fosilních paliv v budovách. Takzvaný „zákon o vytápění“ (Heizungsgesetz) ale zůstává prakticky beze změny a čím dál víc se ukazuje, že z energetické transformace těží hlavně bohatší domácnosti.

Rozhovor s Ingbertem Liebingem, hlavním výkonným ředitelem Verband kommunaler Unternehmen (VKU), který zastupuje 1600 firem včetně asi 800 městských energetik a distributorů.

Spolková vláda má na transformaci energetiky vyčleněno zhruba 270 mld. €, ale podle dosud nezveřejněné analýzy...

Německý regulátor BNetzA varuje: bez 35,5 GW nových řiditelných zdrojů – zhruba 71 plynových elektráren – do roku 2035 hrozí Německu výpadky. Proč baterie nestačí a jaké dopady to má na Česko?

Pokračování dosavadní německé energetické politiky by stálo 4,8–5,5 bilionu € do 2050. DIHK volá po reformě ETS, menším dirigismu a technologické neutralitě. Přehled čísel, dopadů a doporučení.