Město Frankfurt nad Mohanem chce instalací světelných nápisů s půlměsíci a hvězdami vyslat signál a být příkladem mírového soužití během muslimského svátku ramadán. V současné době různých krizí by osvětlení mělo být znamením naděje a rovněž znamením proti antisemitismu.
Téměř nikde v Evropě není míra vlastnictví nemovitostí tak nízká jako v Německu. Německá vláda si neuvědomuje vážné důsledky tohoto stavu, včetně souvislosti s nedostatečným zabezpečení mnoha občanů při přechodu do důchodu. V neposlední řadě riskuje další závažné problémy, v již tak napjatém trhu s bydlením.
Sociální náklady kolem 1,5 milionu eur ročně. Jonathan A. (s německo-nigerijským občanstvím) uznal své otcovství u 24 dětí v Severním Porýní-Vestfálsku, aniž by se doposud finančně jakkoliv podílel na jejich výživě. Díky němu navíc obdrželo právo pobytu v Německu přes dalších 90 osob. Deník DIE WELT vysvětluje, proč je zneužití uznání otcovství tak snadné.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona není nic vyloučeno, aby bylo zajištěno, že Rusko nevyhraje svou agresivní válku proti Ukrajině. To také zahrnuje vyslání francouzských vojáků. Macronovy výroky se ale v Německu setkávají s odmítnutím.
Nedostatek vyškolených lékařů a nedostatek léků. Pediatři kritizují náročnost péče o malé pacienty. Místo penicilinu by museli přejít na širokospektrální antibiotika, což ale může být v případě streptokokových infekcí nebezpečné.
Přes pokračující protesty zemědělců prosazuje spolková vláda své mírně upravené úsporné plány pro zemědělce. Nyní je řada na Bundestagu, pokud jde o balíček úsporných opatření pro rozpočet na rok 2024. Kromě opatření v oblasti zemědělství se má mimo jiné rozhodnout o zvýšení daně z letenek v letecké dopravě.
Do roku 2030 má být postaveno asi 50 nových plynových elektráren, které by měly vyrovnávat a kompenzovat případné výpadky větrných a solárních elektráren, závislých na počasí. Náklady na to jsou obrovské, jak ukazují výpočty provedené pro deník „Handelsblatt“. Brzký odklon od uhlí tak závisí na tom, kde vláda najde potřebné miliardy na financování projektů plynových elektráren.
Rozhodnutí Ústavního soudu o klimatickém fondu oslabuje tmel, který dosud držel koalici pohromadě. Nyní vyvstává zásadní otázka. Bude německá vláda i nadále schopna jednat s menším manévrovacím prostorem na zadlužení? Samozřejmé to není.
Nina Coenen vede vzdělávací sdružení pro migranty a je svědkem toho, jak žadatelé o azyl oslavují Hitlera. Vysvětluje, proč lidé, kteří se angažují v pomoci uprchlíkům často ani nezpochybní jejich nenávist k Židům. A kdo vytváří tlak na arabské žadatele o azyl, aby byli protiizraelští.
V televizním diskuzní show moderované Markusem Lanzem probíhala zpočátku poklidná diskuze o řešení současné migrační krize v Německu. Svůj příběh vyprávěl i nově zvolený starosta Ostelsheimu ( Bádensko-Württembersko) Ryyan Alshebl, který se v roce 2015 dostal s velkou uprchlickou vlnou ze Sýrie do Turecka, do Řecka a nakonec do Německa. Po vylíčení strastiplné uprchlické anabáze najednou všechny další účastníky diskuze, a zejména moderátora Lanze šokoval tvrzením, že německé velvyslanectví v Bejrútu prodávalo termíny pro přijetí na konzulátě a panuje tam korupce.
V ulicích Německa vidíme sympatizanty s barbary z Hamasu. Školní dvorky jsou plné nenávisti k Židům. Celé čtvrti, které odmítají státní monopol na použití násilí. Jak se to mohlo stát? Odpověď podle šéfredaktora deníku DIE WELT, Ulf Poschardta, je jednoduchá.
dne 16.10.2023 zveřejnily Novinky.cz článek "Izraelské letectvo drtí Gazu. Připravujeme terén na pozemní operaci, hlásí...", ve kterém informují, že "...odvetná operace v Pásmu Gazy byla kvůli počasí o pár dní odložena." Podobně informovaly EuroZprávy.cz, Deník.cz, ale i veřejnoprávní ČT 24. Toto ale není pravda.
Četná německá města vyvěsila izraelskou vlajku po útoku Hamasu na Izrael. V následujících dnech se však vlajky opakovaně...
Hlavní město Dolního Saska bylo dosud považováno za přátelské k autům. To se ale brzy změní: vrchní starosta Belit Onay (Zelení) chce přeměnit Hannover v prototyp „humánního“ města. Auta by měla mít obecně zákaz vjezdu do města.
Pouze 20 procent ukrajinských uprchlíků v Německu má práci. V ostatních zemích EU, které vyplácejí méně sociálních dávek, je toto číslo výrazně vyšší. Ale pohled do sousedních zemí ukazuje, že existují dva další, systémové důvody nízké zaměstnanosti ukrajinských uprchlíků v Německu.
