Podíl zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek v Německu poprvé v historii překročil hranici 40 procent. Návrh části konzervativní CDU omezit právo na práci na částečný úvazek proto vyvolal ostrou a emotivní společenskou debatu. Zatímco jedni mluví o „lifestyle“ pohodlnosti, druzí varují před vytlačováním lidí z pracovního trhu.
Debata, která se dnes vede v Berlíně, se Česka netýká jen okrajově. Hybridní hrozby, kyberútoky na státní instituce, dezinformační kampaně a zahraniční vliv jsou témata, se kterými má Česká republika vlastní bolestnou zkušenost – od útoků na nemocnice přes aféru Vrbětice až po dlouhodobé varování BIS před ruským a čínským vlivem. Německý posun směrem k aktivní kybernetické obraně tak může být předobrazem budoucích debat i v Praze: kde končí obrana a začíná útok, jaké pravomoci mají mít tajné služby a jaké záruky musí zůstat zachovány pro ochranu základních práv občanů.
Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti Pro Českou...
Proč by Česko mělo Trumpův projev v Davosu zajímat víc, než se zdá Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu nebyl určen jen světovým elitám, investorům a politikům. Jeho ostrá kritika Evropy, migrace a energetické politiky – spolu s překvapivě vstřícnými slovy na adresu německého kancléře Friedricha Merze – má přímý dopad i na Českou republiku. Česko je ekonomicky i politicky úzce navázáno na Německo, sdílí s ním energetický prostor i bezpečnostní architekturu NATO. Jakýkoli posun ve vztahu USA–Německo tak nepřímo formuje i český manévrovací prostor – od energetiky přes obranu až po migrační politiku.
Český přesah: Německý precedens, který se velmi rychle přibližuje i Česku To, co se dnes odehrává v Německu pod heslem „převažujícího veřejného zájmu“, není vzdálený právní experiment, ale model, který je v řadě aspektů až znepokojivě kompatibilní s českou realitou. I v Česku se v posledních letech objevují snahy urychlovat výstavbu strategických projektů – od energetiky přes dopravu až po bydlení – omezováním možnosti soudního přezkumu a oslabováním postavení obcí, spolků i jednotlivců. Německá zkušenost tak funguje jako varovný signál: pokud stát začne prohlašovat téměř vše za „nejvyšší veřejný zájem“, soudy ztrácejí kompas a právní stát se postupně vyprázdňuje. Přesně to nyní ukazuje německá debata kolem tzv. Habeckova „větrného turba“.
Napětí kolem Grónska se dál stupňuje. Po neúspěšném krizovém jednání mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem ve Washingtonu 14. ledna se situace kolem strategicky klíčového arktického ostrova výrazně vyhrotila. Dánsko, které je podle mezinárodního práva odpovědné za obranu Grónska, proto požádalo své spojence v NATO o vojenskou podporu. Výsledkem je společná alianční operace nazvaná „Operation Arctic Endurance“, v jejímž rámci začaly evropské státy vysílat své vojáky přímo na grónské území.
Navzdory napjatým veřejným financím vstupuje německá spolková vláda do klíčového provozovatele přenosové soustavy TenneT Germany. Prostřednictvím účelové společnosti státní rozvojové banky KfW získá 25,1% podíl za 7,6 miliardy eur. Pro daňové poplatníky jde o náklad, který v dohledné době nepřinese žádnou čistou návratnost – spíše naopak. Stát tím fakticky přebírá část finančních důsledků extrémně ambiciózní energetické transformace, kterou prosazoval bývalý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).
Debata o budoucnosti Grónska se v posledních týdnech dramaticky vyostřila. Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně a bez obalu prohlásil, že Spojené státy Grónsko „získají tak či onak“, se téma přesunulo z oblasti politických prohlášení do roviny konkrétních bezpečnostních úvah. Do hry nyní vstupují nejen diplomaté, ale i armáda – a poprvé se otevřeně mluví o možnosti rozmístění evropských, včetně německých, vojáků přímo na grónském území.
Krize Německa není jen hospodářský cyklus. Je to strukturální selhání, drahá energie, ztráta průmyslových jistot – a nově i mentální ochromení. Jednoduchá řešení selžou. Cesta ven vede přes dvě zásadní otázky.
Rozsáhlý výpadek elektřiny po žhářském útoku ochromil části Berlína na několik dní. Firmy kritizují stát, experti varují před zranitelností infrastruktury – a otázka zní: je něco podobného možné i v Česku?
Po letech inflace, stagnace a špatných zpráv se v Rakousku objevuje opatrný optimismus. Nová ekonomická data naznačují zpomalení růstu cen a návrat hospodářského růstu. A co je pro českého čtenáře zásadní: rakouská ekonomika se při svém oživení dívá nejen na Německo, ale také na Česko a celý region střední Evropy.
Protokol hovoří o podezření na úmyslný útok Požár vysokonapěťového kabelu v jihozápadním Berlíně způsobil v sobotu ráno rozsáhlý výpadek elektřiny, který zasáhl desítky tisíc domácností a tisíce firem. Interní zásahový protokol berlínských hasičů a policie, který má k dispozici deník WELT, odhaluje závažné okolnosti incidentu – včetně hlášení explozí, podezření na úmyslné zapálení a možné souvislosti s předchozími útoky na kritickou infrastrukturu. Pro Česko jde o důležité varování: podobné útoky se netýkají jen Německa.
A proč Česko míří stejným směrem – možná ještě rychleji Touha po vlastním bydlení patří v Německu i v Česku k nejsilnějším životním ambicím. Realita se však oběma zemím stále více vzdaluje. Zatímco ještě před deseti lety se zdálo, že kombinace stabilních příjmů a dostupných hypoték umožní většině střední třídy pořízení vlastního bytu nebo domu, rok 2026 ukazuje jiný obraz. Podle německých ekonomických institutů se sen o vlastním bydlení v Německu systematicky rozpadá – a signály naznačují, že Česká republika jde velmi podobnou cestou. Podle studie Institutu německého hospodářství (IW Köln) by přibližně tři čtvrtiny Němců chtěly bydlet ve vlastním. Realita však tento sen postupně bere především mladším generacím. Zatímco ještě v roce 2024 považovala nemovitost za hlavní spořicí cíl třetina domácností, v roce 2025 tento podíl prudce klesl. Zvláště mladé rodiny a lidé bez výrazné finanční podpory z rodiny svůj sen o vlastním bydlení vzdávají.
Německá Křesťansko-sociální unie (CSU) výrazně přitvrzuje v migrační politice. Podle interního pozičního dokumentu, který projednávala před svou tradičním setkáním v bavorském klášteře Seeon, chce strana ještě v roce 2026 zahájit rozsáhlou deportační ofenzivu. Ta by se měla týkat především syrských uprchlíků, ale také Afghánců a částečně i Ukrajinců. Plány jsou překvapivě konkrétní – včetně zřízení speciálního deportačního terminálu na letišti v Mnichově a využívání běžných komerčních (liniových) letů pro návraty do zemí původu.
Stuttgart, někdejší symbol německé prosperity, automobilové dominance a průmyslové stability, dnes stojí na kraji finanční propasti. Město, které zbohatlo na motoru německé ekonomiky – automobilkách Mercedes-Benz a Porsche – nyní čelí situaci, kdy se daří stále méně vybírat základní rozpočtové příjmy, roste zadlužení, mizí investice a politici hasí požár zvyšováním daní. Co se stalo? A proč by to mělo zajímat Českou republiku?
