11.2. 2026
„Rozvod stojí přede dveřmi“ – Jak Německo ztrácí svůj východ
Český přesah: Debata o „ztraceném východě“ Německa má pro Českou republiku zásadní význam. Sasko a Braniborsko jsou našimi...
politika
Články kategorie politika
10.2. 2026
Německé zbraně jako dar Polsku? „Nemůžeme se vykoupit tím, že rozdáme pár tanků“
Debata o tom, zda by Německo mělo Polsku „darovat“ zbraně jako gesto důvěry a posílení obrany proti Rusku, má pro Českou republiku přímý význam. Česko leží mezi dvěma klíčovými hráči – Německem a Polskem – a jakékoli napětí či naopak prohloubení spolupráce mezi Berlínem a Varšavou ovlivňuje bezpečnost celé střední Evropy. Otázka, zda Německo převezme větší vojenskou odpovědnost, nebo zůstane v očích partnerů „brzdou“, je zásadní i pro české obranné plánování, spolupráci v rámci NATO a budoucnost evropské bezpečnostní architektury.
6.2. 2026
Široká většina Němců odmítá plošné vyplácení sociálních dávek
Německá debata o sociálním státu se vyostřuje. Reformní návrhy narážejí na odpor veřejnosti Český přesah: Debata, která dnes hýbe Německem, má pro Českou republiku mimořádný význam. Česká vláda i veřejnost řeší velmi podobné otázky: jak nastavit sociální systém tak, aby byl spravedlivý, motivující k práci a zároveň finančně udržitelný. Německo je přitom pro Česko nejen největším obchodním partnerem, ale i referenčním modelem sociálního státu. Jakékoli zásadní změny v německém systému se dříve či později promítají i do české politické debaty – ať už v otázkách sociálních dávek, digitalizace státní správy nebo migrace pracovních sil z EU.
5.2. 2026
Zápisy do autoškol v Německu se propadly až o 70 %
Český přesah: V Česku je řidičák pro většinu mladých pořád „vstupenkou do dospělosti“ – a zároveň jeden z největších jednorázových...
4.2. 2026
Téměř celý svět se znovu obrací k jaderné energii. Německo by se mělo zamyslet
Debata o návratu k jaderné energii v Německu je pro Česko mimořádně důležitá. Zatímco Německo po letech odstavilo poslední reaktory a hledá cestu zpět k energetické stabilitě, Česká republika považuje jádro za strategický pilíř své energetiky – ať už jde o provoz Dukovan a Temelína, nebo plánované rozšíření kapacit. Rozhovor s šéfem Mezinárodní energetické agentury ukazuje, že světový trend se posouvá opačným směrem než německý „Atomausstieg“ – a česká volba jádra tak získává silný mezinárodní kontext i argumentační oporu v otázkách bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti průmyslu a cen elektřiny.
1.2. 2026
Pohled z Rakouska: česká vláda manévruje zemi cíleně do krize
Spor kolem jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí není jen další epizodou českých politických hádek. Jde o test základních pojistek demokratického systému. O to, zda existují instituce schopné rozhodnout spor mezi vládou a prezidentem – a zda je politická moc ochotna jejich autoritu respektovat, i když se jí to nehodí. Právě proto je současná krize nebezpečná: ne kvůli jednomu kontroverznímu politikovi, ale kvůli ochotě vlády obejít pravidla, pokud hrozí, že by mohla prohrát.
31.1. 2026
„To je šílenství“: Na německé státní zaměstnance čeká mimořádné extrémní zvýšení platů
Rozhodnutí německého ústavního soudu o platech státních zaměstnanců okamžitě otevírá srovnání s Českou republikou. Zatímco v Německu soud jasně říká, že stát nesmí platit své úředníky, učitele, policisty či hasiče „nedůstojně“, v Česku se debata o „důstojném odměňování“ zaměstnanců státní služby pravidelně vrací hlavně při rozpočtových krizích. Německý verdikt ale posouvá spor na zcela jinou úroveň: nejde o politickou vůli, ale o ústavní povinnost státu. Pokud by podobný výklad jednou zaujal i český Ústavní soud, dopady na státní rozpočet i trh práce by byly zásadní.
30.1. 2026
V Německu je jisté jen jedno: cena elektřiny poroste a spotřebitelé zaplatí nové plynové elektrárny
Rozhodnutí německé vlády o výstavbě nových plynových elektráren není jen vnitřní záležitostí Německa. Česká republika je s Německem úzce propojena jak přes společný evropský trh s elektřinou, tak přes přeshraniční přenosové soustavy. Německo přitom patří mezi cenotvorné země – změny v jeho energetické politice se dříve či později promítají i do českých účtů za elektřinu. Pokud Německo zavede nový povinný „energetický poplatek (Umlage)“, jejímž cílem bude financování záložních plynových elektráren, nelze pochybovat, že tlak na ceny elektřiny se přenese i k českým spotřebitelům a firmám. Tento článek je proto nejen zprávou o Německu, ale i předzvěstí toho, co velmi pravděpodobně čeká Česko v příštích letech.
27.1. 2026
40 procent Němců pracuje na částečný úvazek. Pravda o debatě kolem „lifestyle“ práce
Podíl zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek v Německu poprvé v historii překročil hranici 40 procent. Návrh části konzervativní CDU omezit právo na práci na částečný úvazek proto vyvolal ostrou a emotivní společenskou debatu. Zatímco jedni mluví o „lifestyle“ pohodlnosti, druzí varují před vytlačováním lidí z pracovního trhu.
25.1. 2026
Operace „Gegenwehr“: Proč chce Německo uvolnit ruce svým tajným službám
Debata, která se dnes vede v Berlíně, se Česka netýká jen okrajově. Hybridní hrozby, kyberútoky na státní instituce, dezinformační kampaně a zahraniční vliv jsou témata, se kterými má Česká republika vlastní bolestnou zkušenost – od útoků na nemocnice přes aféru Vrbětice až po dlouhodobé varování BIS před ruským a čínským vlivem. Německý posun směrem k aktivní kybernetické obraně tak může být předobrazem budoucích debat i v Praze: kde končí obrana a začíná útok, jaké pravomoci mají mít tajné služby a jaké záruky musí zůstat zachovány pro ochranu základních práv občanů.
24.1. 2026
Obnovitelné zdroje už vyrábějí téměř polovinu elektřiny v EU, celková spotřeba energie však zůstává fosilní. A jak je na tom Rakousko a Česko?
Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti Pro Českou...
21.1. 2026
„Evropa nejde správným směrem,“ říká Trump. Překvapivá pochvala německého kancléře Merze v Davosu
Proč by Česko mělo Trumpův projev v Davosu zajímat víc, než se zdá Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu nebyl určen jen světovým elitám, investorům a politikům. Jeho ostrá kritika Evropy, migrace a energetické politiky – spolu s překvapivě vstřícnými slovy na adresu německého kancléře Friedricha Merze – má přímý dopad i na Českou republiku. Česko je ekonomicky i politicky úzce navázáno na Německo, sdílí s ním energetický prostor i bezpečnostní architekturu NATO. Jakýkoli posun ve vztahu USA–Německo tak nepřímo formuje i český manévrovací prostor – od energetiky přes obranu až po migrační politiku.
18.1. 2026
Když má všechno prioritu, nemá ji nic. Aneb fatální důsledky Habeckova „větrného turbo-triku“
Český přesah: Německý precedens, který se velmi rychle přibližuje i Česku To, co se dnes odehrává v Německu pod heslem „převažujícího veřejného zájmu“, není vzdálený právní experiment, ale model, který je v řadě aspektů až znepokojivě kompatibilní s českou realitou. I v Česku se v posledních letech objevují snahy urychlovat výstavbu strategických projektů – od energetiky přes dopravu až po bydlení – omezováním možnosti soudního přezkumu a oslabováním postavení obcí, spolků i jednotlivců. Německá zkušenost tak funguje jako varovný signál: pokud stát začne prohlašovat téměř vše za „nejvyšší veřejný zájem“, soudy ztrácejí kompas a právní stát se postupně vyprázdňuje. Přesně to nyní ukazuje německá debata kolem tzv. Habeckova „větrného turba“.
15.1. 2026
„Operation Arctic Endurance“: Evropské země vysílají vojáky do Grónska. Zapojí se i Německo – a nepřímo také Česko
Napětí kolem Grónska se dál stupňuje. Po neúspěšném krizovém jednání mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem ve Washingtonu 14. ledna se situace kolem strategicky klíčového arktického ostrova výrazně vyhrotila. Dánsko, které je podle mezinárodního práva odpovědné za obranu Grónska, proto požádalo své spojence v NATO o vojenskou podporu. Výsledkem je společná alianční operace nazvaná „Operation Arctic Endurance“, v jejímž rámci začaly evropské státy vysílat své vojáky přímo na grónské území.
14.1. 2026
Německo musí nalít miliardy do elektrických sítí. Účet za urychlenou energetickou transformaci přichází
Navzdory napjatým veřejným financím vstupuje německá spolková vláda do klíčového provozovatele přenosové soustavy TenneT Germany. Prostřednictvím účelové společnosti státní rozvojové banky KfW získá 25,1% podíl za 7,6 miliardy eur. Pro daňové poplatníky jde o náklad, který v dohledné době nepřinese žádnou čistou návratnost – spíše naopak. Stát tím fakticky přebírá část finančních důsledků extrémně ambiciózní energetické transformace, kterou prosazoval bývalý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).