Německý průmysl upadá. Země nedokázala využít čas rozmachu. Teď se to negativně vrací zpět. A co víc, mohlo by to strhnout celý kontinent do propasti. A nejedná se pouze o neuskutečněné reformy, slabost v inovacích a emigraci nejproduktivnějšího německého obyvatelstva.
Podle německé novinářky Virginie Kirst se ve stále více evropských zemích konzervativní mainstreamové strany otevírají koalicím s nacionálně-pravicovými stranami. Lídr poslaneckého klubu Evropské lidové strany (ELS), Manfred Weber, jmenoval tři základní požadavky. Po Itálii, Švédsku a Finsku se nyní Španělsko chystá prolomit politické tabu. Španělská klasická konzervativní strana by měla podle posledních průzkumů absolutní většinu spolu s pravicově nacionalistickou stranou Vox. Pak by to byla pátá taková aliance v Evropě. Existují také tři východoevropské země (Česko, Polsko a Maďarsko) řízené krajně pravicovými stranami.
Šéfredaktor deníku DIE WELT Ulf Poschard aktuálně komentoval vládní kompromis ohledně tzv. „Zákon o vytápění budov“. Jeho příspěvek nyní níže v překladu přinášíme. Silně pozměněný „Zákon o vytápění budov“ je aktuálním propadákem pro kdysi tak zářící Zelené. Němci tuto stranu již prokoukli, její ješitnost, její radikalismus, ať už jde o klima nebo migraci. Chytřejší Zelení to už cítí. Něco jí ale brání nabrat správný směr.
V televizní diskuzní show novináře Markuse Lanze (ZDF) ze dne 1.6.2023 se mj. diskutovalo i o problematických silničních blokádách klimatických extremistů z tzv. „Poslední generace“. Novinářka Liv von Boetticher z mediální skupiny RTL informovala o své zkušenosti z profesionálně organizovaného tréninku budoucích účastníků silničních blokád v Německu s oficiálním cílem upozorňovat na problematiku klimatické změny.
Podle deníku DIE WELT umí číst žáci základních škol v Německu mnohem hůř než před 20 lety. Výsledky studie „Igloo“ ukazují, že k tomu přispěly i sociální a s migrační nerovnosti. Vzdělávací organizace si stěžují: Politici k problému přistupují jen polovičatě, přičemž nedostatek čtenářských dovedností se stává společenským problémem.
Německé školy zoufale hledají zaměstnance a výuka je na mnoha místech ohrožena. Žádné dlouhodobé řešení se ale nerýsuje a učitelem se chce stát jen málokdo. Mohou zde být vzorem i jiné země? Přehled ukazuje, jak se ostatní země chovají ke svým pedagogům – a jak je platí.
Extremisté z tzv. „Poslední generace“ v současnosti blokují ulice v Berlíně. Německý hasičský odborový svaz podle deníku DIE WELT je obviňuje z toho, že ohrožují lidské životy. Šéfka berlínské policie Barbara Slowik obhajuje možnost zadržení extremistů na pět dní.
Vysoké administrativní náklady, stále více špičkových státních úředníků, „komisařů“ a gigantické stavební projekty: ve vládě se podle deníku DIE WELT hovoří o „samoobslužné mentalitě“. Tři roky krize vyhnaly dluh německého státního rozpočtu na rekordní úroveň. Spolkový ministr financí Christian Lindner (FDP) trvá na dodržování dluhové brzdy – a bez nových úvěrů pro financovaných tzv. „zvláštních fondů“ a bez zvyšování daní. Vládní koalice však stěží dodržuje potřebnou výdajovou kázeň.
Gernot Schmidt je krajským zastupitelem v Braniborsku a řešení migrační krize popisuje v rozhovoru pro deník DIE WELT v jediné volbě a sice v rozhodnutí mezi důslednými deportacemi a „další tvrdou linií“. Stranickou soudružku z SPD a spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou obviňuje z moralizující „falešné debaty“.
Klimatičtí extremisté ze skupiny „Extinction Rebellion“ plánují v Berlíně zřídit protestní tábor, demonstrace a organizovat „akce kreativní občanské neposlušnosti“. Další týden chce „Poslední generace“ paralyzovat hlavní město.
