Konečně pozitivní článek o Česku v německém tisku, aneb Němci píší o tom, jak se Čechům podařilo integrovat statisíce Ukrajinců

Česko jako vzor Evropy

Německý novinář  Tobias Kaiser z deníku DIE WELT komentuje, že Česká republika přijala – vzhledem k počtu obyvatel – nejvíce ukrajinských uprchlíků ze všech zemí EU. A přesto situaci zvládla s mimořádnou efektivitou.
Zatímco v jiných zemích, zejména v Německu, se téma integrace stává politickým problémem, v Česku se stalo příkladem zvládnuté solidarity i pragmatismu.

Po ruské invazi vzniklo v Praze na okraji parku improvizované středisko KACPU. Dnes už je téměř prázdné. Důvod?
Většina uprchlíků se integrovala – našla si práci, bydlení a děti chodí do škol.
Jen v Praze vzrostla populace o deset procent, ale systém se nezhroutil.

Více práce, méně dávek

Zatímco v Německu z 1,2 milionu uprchlíků pobírá 720 tisíc lidí sociální dávky, v Česku je přístup opačný:
Kdo tu chce žít, musí pracovat.
Podpora v nezaměstnanosti pro uprchlíky činí v přepočtu zhruba 200 eur (asi 5 000 Kč), což znamená, že většina Ukrajinců si práci našla – a to rychle.

Podle průzkumu agentury CVVM má 70 % ukrajinských uprchlíků v Česku zaměstnání, a to většinou na plný úvazek. Pouze 11 % je registrováno jako nezaměstnaní.
Až 91 % z nich si své bydlení platí samo.
Tento přístup – kombinace minimální podpory a otevřeného pracovního trhu – vedl k výsledku, který dnes obdivují ekonomové i OECD.

Klíč k úspěchu: práce a jazyk

Čeština je ukrajinštině blízká, což pomohlo při integraci.
Dvě třetiny uprchlíků uvedly, že se dokážou domluvit a rozumí psaným textům, tedy dosahují jazykové úrovně B1 a vyšší.
Mnoho z nich pracovalo v Česku už před válkou – převážně muži. Po roce 2022 přicházely především ženy a děti, které našly zázemí díky už existujícím komunitám.

Podle ekonomů z OECD byla klíčová také legislativa:
Uprchlíci získali okamžitý přístup k práci, zdravotní péči, školám i sociálnímu pojištění.
„To bylo rozhodující pro rychlou integraci,“ vysvětluje profesorka Kateřina Ženková z Ostravské univerzity.

Pragmatická solidarita

Tento model stojí na jednoduchém principu:

„Kdo chce v Česku žít, musí společnosti přinášet užitek,“
říká profesor Michal Plaček z Karlovy univerzity.

Díky nízké nezaměstnanosti (2,8 % podle Eurostatu) český pracovní trh uprchlíky přijal s otevřenou náručí.
Ti pracují ve stavebnictví, průmyslu i zdravotnictví – často pod svou kvalifikací, ale ekonomicky se zapojují.
Podle statistik vydělali uprchlíci státu více, než kolik dostali na podpoře:

Za první čtvrtletí 2025 vydalo Česko 3,8 miliardy Kč na pomoc,
ale vybralo 6,9 miliardy Kč na daních a odvodech.

Zůstat natrvalo

Pouze jeden z pěti Ukrajinců plánuje návrat domů.
Většina se chce usadit v Česku natrvalo.
Děti chodí do českých škol, i když některé mají problémy s jazykem nebo výukou na dálku z Ukrajiny.

Profesor Plaček upozorňuje, že dalším úkolem je posílit výuku češtiny, uznávání kvalifikací a přístup ke kvalitnějším pracovním pozicím.
„Je potřeba, aby zkušení lidé nedělali podřadné práce – jinak přijdeme o jejich potenciál,“ říká.

Poučení pro Německo

Zatímco Německo sází na dlouhodobé kurzy a kvalifikační programy, Česko zvolilo jinou cestu – rychlý vstup do pracovního života.
OECD upozorňuje, že český model sice klade větší tlak, ale přináší rychlejší výsledky.

Pragmatický přístup, minimální byrokracie a důraz na vlastní odpovědnost se ukázaly jako klíčové.
Česko tak – poprvé po dlouhé době – udává Evropě tón.