Česko patří v EU k zemím s nejnižší chudobou. Rakouský der Standard popisuje, jak východ Evropy dohání bohatší státy

Nová studie publikovaná v PLOS One ukazuje, že chudoba a sociální vyloučení v Evropské unii mezi lety 2015 a 2023 celkově klesaly, přestože období zahrnovalo pandemii, energetickou krizi i vysokou inflaci. Česko spolu s Finskem patří mezi nejlépe hodnocené země.

Chudobu nelze měřit jen podle příjmu. Důležité je také to, zda si domácnost může dovolit vytápění, zda žije v přiměřeném bydlení, zda pracující lidé přesto nespadají pod hranici chudoby a zda obyvatelé zvládají základní digitální úkony. Právě touto širší optikou se na Evropskou unii podívaly Silvia Megyesiová a Cecília Olexová z Ekonomické univerzity v Bratislavě. Jejich studie srovnala všech 27 členských států v období 2015 až 2023 a ukázala, že největší zlepšení nastalo často právě v zemích střední a východní Evropy. EurekAlert!

Česko a Finsko vycházejí nejlépe

Pro českého čtenáře je nejsilnější zpráva poměrně jednoznačná: Česko patří v evropském srovnání mezi sociálně nejúspěšnější země.

Podle článku rakouského deníku Der Standard vycházejí v multidimenzionálním hodnocení nejlépe Česko a Finsko. Obě země mají relativně nízký podíl lidí ohrožených chudobou, nízký výskyt takzvaných working poor a nadprůměrné digitální schopnosti obyvatel. DER STANDARD

Tento obraz odpovídá i novějším údajům Eurostatu. V roce 2025 bylo v Česku ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 11,5 procenta obyvatel, což byl vůbec nejnižší podíl v celé EU. Následovalo Polsko s 15 procenty a Slovinsko s 15,5 procenta. European Commission

To je důležitý doplněk ke studii, která končí rokem 2023: česká pozice na evropské špičce zůstává velmi silná i podle novějších dat.

Materiální nouze v EU klesla navzdory sérii krizí

Jedním z nejvýraznějších zjištění studie je pokles vážné materiální a sociální deprivace.

Podíl lidí, kteří si nemohli dovolit základní věci, například včas platit nájem nebo nahradit opotřebované oblečení, se v průměru EU snížil z téměř 10 procent v roce 2015 na méně než 7 procent v roce 2023. DER STANDARD

Tento vývoj je pozoruhodný hlavně proto, že sledované období zahrnovalo pandemii covidu-19, energetickou krizi i vysokou inflaci.

To ovšem neznamená, že chudoba zmizela nebo že všechny její formy klesaly stejně rychle. Eurostat například uvádí, že v roce 2025 bylo v celé EU stále 20,9 procenta obyvatel, tedy 92,7 milionu lidí, ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. European Commission

Jinými slovy: dlouhodobý trend se zlepšuje, ale sociální zranitelnost zůstává rozsáhlá.

Nejrychleji se zlepšovalo Rumunsko a Bulharsko

Výrazný posun zaznamenaly země, které patřily mezi nejslabší.

V Bulharsku se podle studie za osm let přibližně na polovinu snížil podíl lidí, kteří si nemohli dovolit základní životní potřeby. Rumunsko dosáhlo největšího poklesu příjmové chudoby v celé EU: podíl lidí pod hranicí ohrožení chudobou se snížil z více než čtvrtiny populace na přibližně pětinu. DER STANDARD

Současně výrazně rostla ekonomická výkonnost.

V Rumunsku se kupní silou upravený výkon ekonomiky na obyvatele od roku 2015 téměř zdvojnásobil, výrazný růst zaznamenaly také Bulharsko a Chorvatsko. Autorky připomínají i roli evropských strukturálních nástrojů, například Evropského sociálního fondu, který podle dřívějších výzkumů přispěl ke snižování chudoby v ekonomicky slabších regionech. DER STANDARD

To však neznamená, že se rozdíly mezi evropskými zeměmi vytratily.

Východ dohání západ, ale rozdíly zůstávají

Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Lotyšsko tvořily v letech 2021 až 2023 podle autorů stále skupinu zemí s nejvyšší sociální zranitelností. EurekAlert!

Výrazný problém mají například v oblasti digitálních dovedností. V Rumunsku zvládá základní digitální úkoly méně než třetina populace, uvádí Der Standard na základě studie. DER STANDARD

Autorky proto doporučují investice do vzdělávání, veřejné infrastruktury a bydlení.

Právě zde je důležitý jeden z hlavních závěrů výzkumu: ekonomická výkonnost sama o sobě nevysvětluje sociální situaci země.

Lucemburský paradox: bohatství automaticky neznamená nízkou chudobu

Nejvýraznějším příkladem je Lucembursko.

Jde o zemi s mimořádně vysokým HDP na obyvatele, přesto tam podíl lidí ohrožených příjmovou chudobou mezi lety 2015 a 2023 vzrostl. Studie upozorňuje mimo jiné na velmi vysoké náklady na bydlení. DER STANDARD

To ukazuje jeden z limitů klasického srovnávání podle HDP.

Pokud vysoké mzdy doprovází ještě rychlejší růst nájmů a cen nemovitostí, samotná ekonomická výkonnost nemusí znamenat vyšší životní jistotu pro všechny domácnosti.

Ještě zajímavější je tento kontrast ve srovnání s Českem: česká ekonomická výkonnost se pohybuje výrazně níže než lucemburská, přesto má Česko dlouhodobě jednu z nejnižších měr ohrožení chudobou v EU.

Rakousko jde v některých ukazatelích proti evropskému trendu

Der Standard věnuje zvláštní pozornost Rakousku.

Podíl lidí pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou tam podle studie vzrostl z 13,9 procenta v roce 2015 na 14,9 procenta v roce 2023. Podíl lidí trpících vážnou materiální a sociální deprivací se zvýšil z 2,9 na 3,7 procenta. DER STANDARD

To je zajímavé právě ve srovnání s Českem.

Rakousko má vyšší HDP na obyvatele a vyšší mzdy, ale český sociální model podle těchto ukazatelů dokáže udržet nižší podíl lidí pod relativní hranicí chudoby.

Je však nutné upozornit na jednu metodickou věc: hranice chudoby je relativní. V evropských statistikách je člověk obvykle považován za ohroženého příjmovou chudobou, pokud jeho disponibilní příjem nedosahuje 60 procent mediánu v dané zemi. Nejde tedy o jednu pevnou evropskou částku. European Commission

Proto může mít bohatší země současně vyšší podíl relativně chudých lidí než země s nižšími průměrnými příjmy.

Česko vyniká i nízkou chudobou pracujících

Studie vyzdvihuje Česko a Finsko také v oblasti chudoby pracujících.

Takzvaní working poor jsou lidé, kteří mají zaměstnání, ale příjem jejich domácnosti přesto zůstává pod hranicí ohrožení chudobou.

V celoevropském měřítku bylo v roce 2024 podle Eurostatu ohroženo chudobou 8,2 procenta pracujících. Nejnižší podíl mělo Finsko s 2,8 procenta; Česko rovněž patřilo mezi země s velmi nízkými hodnotami. European Commission

Právě tato oblast je pro sociální stabilitu mimořádně důležitá. Nízká nezaměstnanost sama o sobě totiž nemusí znamenat nízkou chudobu, pokud velká část pracovních míst neposkytuje domácnostem dostatečný příjem.

Digitální dovednosti se ukazují jako nový sociální faktor

Studie identifikovala výraznou souvislost mezi digitálními schopnostmi a nižší mírou chudoby.

Země s větším podílem obyvatel, kteří zvládají základní práci s digitálními technologiemi, mají obvykle nižší úroveň sociálního vyloučení. DER STANDARD

Autorky ale správně upozorňují, že jde o korelaci, nikoli prokázanou příčinu.

Lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy mívají zároveň lepší digitální dovednosti. Nelze tedy jednoduše tvrdit, že naučit člověka pracovat s počítačem automaticky odstraní jeho chudobu.

S postupující digitalizací pracovního trhu se však digitální gramotnost pravděpodobně stává stále důležitějším předpokladem zaměstnatelnosti. Tento vztah řeší i samostatné studie Evropské komise zaměřené na sociální dopady digitální transformace. Employment, Social Affairs and Inclusion

Český výsledek je dobrý, ale má i druhou stranu

Pro Česko je studie nepochybně pozitivní zprávou.

Nízká relativní chudoba, malý podíl working poor a relativně dobré digitální dovednosti ukazují, že česká společnost zůstává v evropském srovnání poměrně soudržná.

Je ale důležité neinterpretovat výsledek tak, že je česká životní úroveň automaticky jedna z nejvyšších v Evropě.

Relativní chudoba totiž měří především nerovnost uvnitř konkrétní země, nikoli absolutní bohatství. Česká domácnost může mít nižší příjem než rakouská domácnost, ale zároveň může být v menším odstupu od českého mediánu.

Právě proto je kombinace více ukazatelů, kterou používají slovenské ekonomky, užitečnější než jednoduchý žebříček příjmů.

Ukazuje totiž dvě věci současně: Česko není nejbohatší zemí EU, ale patří k zemím, kde relativně málo lidí propadá výrazně pod životní úroveň většiny společnosti.

A právě to je z českého pohledu nejdůležitější závěr celé studie.

Původní zdroj: Der Standard – Trotz Krisen: Armut in der EU geht zurück DER STANDARD

Studie: Megyesiova, Silvia; Olexova, Cecilia: Multivariate analysis of poverty and social exclusion across EU countries in the context of Sustainable Development Goal 1, PLOS One, publikováno 30. září 2026, DOI 10.1371/journal.pone.0343050. EurekAlert!

Doplňující zdroj: Eurostat – aktuální údaje o chudobě a sociálním vyloučení v EU. European Commission