ČESKO POZOR! – Von der Leyen trvá na POVINNÝCH kvótách pro uprchlíky!

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen chce představit a konečně realizovat společnou evropskou migrační politiku prostřednictvím nové kombinace solidarity a odpovědnosti. Mezi její nápady patří také tzv. „deportační sponzorství“ a „koordinátor deportace“.

Překvapení v debatě o nové evropské migrační politice: Podle informací deníku DIE WELT se chce Evropská komise ve svém středečním návrhu držet kontroverzního dublinského systému, podle kterého je země prvního kontaktu s migrantem odpovědná za zpracování jeho žádosti a o azyl. V případě krize by země EU měly mít rovněž povinnost přijmout určitý počet osob s nárokem na azyl prostřednictvím kvóty.

Je pravděpodobné, že se tento koncept setká se silným odporem, zejména v zemích jižní Evropy.

Některé země střední a východní Evropy se pravděpodobně postaví proti povinné distribuční kvótě, kterou již v roce 2016 odmítly. Evropská komise nicméně doufá, že mix „solidarity“ a „odpovědnosti“, který navrhuje, bude schválen všemi 27 členskými státy.

Jádrem nových návrhů jsou tři různé scénáře. Země prvního přijetí jsou v každém případě povinny prověřit šance žadatelů o azyl. Ti, kteří nemají nárok na azyl – podle odborníků asi 70 procent migrantů – by měli být deportováni co nejdříve.

Scénář 1: Normální stav

Evropská komise v budoucnu připraví výroční zprávu, ve které bude podrobně analyzována migrace a celoevropská potřeba azylových míst. V případě scénáře 1, což je běžný případ bez zvláštních abnormalit v oblasti migrace, mohou členské státy – v souladu s doporučeními Evropské komise – dobrovolně prohlásit, že jsou připraveny zmírnit tlak na počáteční přijímací země, jako je Itálie, Řecko, Španělsko, Malta nebo Kypr.

Toho lze dosáhnout buď nabídkou azylových míst („přemístění“), nebo poskytnutím financování a účastí na společných misích na ochranu hranic („operační podpora“). Další možností je, že země EU souhlasí, že zajistí, aby se nelegální migrant vrátil do své domovské země do jednoho roku v rámci sponzorského návratu.

Jsou zde myslitelné různé možnosti. Například země EU, jako je Česká republika nebo Maďarsko, by mohly uzavřít ekonomické, kulturní nebo diplomatické dohody se třetí zemí, jejichž cílem je usnadnit rychlé stažení nelegálních migrantů. Současně chce EU nadále spojovat vydávání víz pro občany některých třetích zemí s jejich ochotou spolupracovat a přijímat zpět své občany.

Scénář 2: Zvýšený tlak na azylový systém

Podle Evropské komise nastává scénář 2, když migrace vzroste natolik, že by se celý přijímací systém v EU mohl dostat pod tlak. Podle Bruselu by se v tomto případě rizika měla projevit směs dobrovolnosti a povinnosti. Konkrétně to znamená: Evropská komise vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na distribuci uprchlíků.

Stejně jako ve scénáři 1 to funguje třemi způsoby: poskytováním azylových míst, finanční pomocí nebo deportací. bude-li dobrovolně dosaženo až 70 procent požadované kvóty, bude Evropská komise spokojena.

Evropská komise může uložit zemím povinnost zahrnout alespoň 50 procent stanovené kvóty. V tomto případě již členské státy nemají žádnou svobodu volby; tuto kvótu je třeba splnit.

Scénář 3: Azylový systém EU je v akutním nebezpečí

V případě scénáře 3 je migrační krize srovnatelná s roky 2015 a 2016 a celý azylový systém EU je v akutním nebezpečí. V tomto případě Evropská komise určí, které země musí přijmout, kolik uprchlíků. Důležitou roli hraje velikost a ekonomická síla příslušného členského státu.

Pokud členský stát v této krizové situaci odmítne přijmout žadatele o azyl, může alternativně pomoci při deportaci nelegálních migrantů.