Chcete studovat v Německu? Pozor! Studentské bydlení v Německu dál zdražuje. V Mnichově stojí malý byt kolem 22 tisíc korun měsíčně

KRÁTKÉ SHRNUTÍ: Studentské bydlení v Německu dál zdražuje a běžná podpora BAföG už ve většině univerzitních měst nestačí ani na modelový malý byt. Nejdráže vychází Mnichov, zatímco Chemnitz zůstává výrazně levnější; po roce 2030 navíc může tlak na nájemní trh znovu zesílit.

Němečtí studenti vstupují do zimního semestru 2026/27 s dalším růstem nákladů na bydlení. Podle nového Studentenwohnreportu finanční společnosti MLP a Institutu německého hospodářství IW vzrostly náklady na typické studentské bydlení v první polovině letošního roku o 2,6 procenta. Nejde už přitom jen o problém několika nejdražších metropolí: současná paušální podpora na bydlení v rámci BAföG stačí na modelový malý byt pouze v jednom z 38 sledovaných univerzitních měst.

BAföG na byt nestačí téměř nikde

Současná příspěvková složka BAföG na bydlení činí 380 eur měsíčně, tedy přibližně 9 500 Kč.

Podle letošního reportu tato částka pokryje vypočtené celkové náklady na modelový byt o velikosti 30 metrů čtverečních pouze v Chemnitzu. Ve zbývajících 37 sledovaných univerzitních lokalitách je nájem vyšší.

Rozdíly jsou přitom mimořádně velké.

V Mnichově stojí takový modelový byt přibližně 880 eur měsíčně, tedy kolem 22 000 Kč. Berlín, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Hamburk a Heidelberg se pohybují zhruba mezi 700 a 720 eury, tedy mezi 17 500 a 18 000 Kč.

Chemnitz naproti tomu vychází přibližně na 280 eur, tedy asi 7 000 Kč měsíčně.

Aktuální výsledky letošního Studentenwohnreportu potvrzují, že Mnichov zůstává nejdražší sledovanou lokalitou a Chemnitz nejlevnější. DIE WELT

Samotné zpomalení růstu nájemného přitom neznamená, že by se bydlení stávalo dostupnější. Michael Voigtländer z IW upozorňuje, že příjmy studentů s vývojem nájmů často nedrží krok.

Za tři roky rostly nájmy v průměru o čtyři procenta ročně

Aktuální růst o 2,6 procenta působí proti předchozím letům relativně mírně. Za poslední tři roky však podle zdrojového článku rostlo studentské bydlení v průměru asi o čtyři procenta ročně.

Ještě výraznější je dlouhodobý vývoj u pokojů ve sdílených bytech.

Data společnosti Empirica uváděná v článku ukazují, že nájmy pokojů ve WG se od léta 2012 zvýšily přibližně o 80 procent, tedy v průměru zhruba o čtyři procenta ročně. Spotřebitelské ceny ve stejném období vzrostly jen o 36 procent, přibližně o 2,1 procenta ročně.

To znamená, že sdílené bydlení, které bývalo považováno za levnější studentskou alternativu, zdražovalo podstatně rychleji než běžná cenová hladina. Tento dlouhodobý trend potvrzují i aktuální data o německém trhu studentského spolubydlení. Haufe.de News und Fachwissen

Pokoj za téměř 20 tisíc korun

Podle metodiky Empirica dosahuje v zimním semestru 2026 standardní nájemné za nezařízený pokoj ve sdíleném bytě v Mnichově 790 eur, tedy přibližně 19 750 Kč.

Následuje Hamburk s 659 eury (16 475 Kč), Kolín nad Rýnem s 630 eury (15 750 Kč), Frankfurt s 620 eury (15 500 Kč) a Freiburg a Berlín s přibližně 600 eury, tedy 15 000 Kč měsíčně.

Je nutné upozornit, že různé studie používají odlišné velikosti pokojů, období i metodiky. Například další aktuální analýza MMI a platformy WG-Gesucht udává pro Mnichov medián kolem 850 eur a pro Berlín a Hamburk kolem 650 eur. Jednotlivá čísla proto nejsou vždy přímo srovnatelná, společný závěr je však stejný: největší univerzitní města zůstávají pro studenty extrémně drahá. WG-Gesucht.de

Studenti mění město nebo zůstávají déle u rodičů

Vysoké náklady už ovlivňují i samotný výběr školy.

Podle odborníků z IW se část nových studentů začíná orientovat na méně centrální a levnější univerzitní lokality. Někteří také zůstávají déle bydlet u rodičů.

Cenově výhodnější jsou například Chemnitz, Halle, Bochum nebo Dortmund. Obecně jsou podle Studentenwohnreportu univerzitní města na východě Německa levnější než západoněmecká centra.

Nejde přitom pouze o komfort. Pokud náklady na bydlení představují významnou část měsíčního rozpočtu, může cena nájmu fakticky rozhodovat o tom, zda si student určitou univerzitu vůbec může dovolit.

Už loňský Studentenwohnreport MLP upozorňoval, že náklady na bydlení finančně nadměrně zatěžují téměř dvě třetiny studentských domácností. startseite_konzern

Krátké uklidnění může být jen dočasné

Zajímavý je dlouhodobější demografický výhled.

V nejbližších letech má počet nových studentů dočasně mírně klesat. Jedním z důvodů jsou změny délky gymnaziálního studia v některých spolkových zemích.

Autoři Studentenwohnreportu ale očekávají, že po roce 2030 se trend může otočit.

Podle jejich prognózy se začne postupně projevovat populační efekt migrace do Německa po roce 2010, včetně rozšíření volného pohybu v EU a uprchlické migrace v letech 2015 a 2016. Tehdy přicházeli do Německa převážně mladší lidé v produktivním věku; jejich děti se od poloviny 30. let budou dostávat do věku typického pro vysokoškolské studium.

Jde o demografickou prognózu autorů studie, nikoli o jistotu, že všichni tito mladí lidé budou skutečně studovat vysokou školu.

Výsledek bude záviset mimo jiné na tom, jaký podíl mladé generace bude pokračovat na univerzity.

Autoři proto pracují se dvěma scénáři. Pokud zůstane podíl vysokoškoláků zhruba na dnešní úrovni, tlak na počet studentů poroste hlavně v nejatraktivnějších univerzitních městech. Pokud bude akademizace pracovního trhu pokračovat a na vysoké školy bude nastupovat vyšší podíl mladých lidí, růst může zasáhnout i širší skupinu měst.

V Berlíně, Hamburku nebo Münsteru by podle modelu mohl počet studentů do roku 2040 vzrůst o více než osm procent.

Pokud se zároveň výrazně nerozšíří bytová výstavba, autoři studie očekávají nový tlak na ceny.

Český přesah: Praha a Brno řeší velmi podobný problém

Rozdíl proti Česku není v principu příliš velký.

Také česká univerzitní města vstoupila do akademického roku 2026/27 s vysokou poptávkou po studentském bydlení a naplněnými kolejemi. Český rozhlas v srpnu zjistil, že velká část univerzit už měla kapacity kolejí zaplněné nebo téměř zaplněné. iROZHLAS

Na soukromém trhu byly podle údajů realitních společností v srpnu 2026 nejvyšší nabídkové nájmy v Praze – přibližně 462 Kč za metr čtvereční měsíčně. V Brně šlo o 447 Kč za metr.

Modelový třicetimetrový byt by tak pouze na čistém nájemném vyšel přibližně na 13 860 Kč v Praze a 13 410 Kč v Brně. K tomu je nutné připočítat energie, služby a internet. Aktuální ČVUT

V přímém přepočtu je tedy modelový mnichovský studentský byt s cenou kolem 22 000 Kč včetně vedlejších nákladů stále výrazně dražší. Rozdíl ale nelze mechanicky interpretovat jako rozdíl v dostupnosti bydlení, protože němečtí a čeští studenti mají odlišné příjmy, sociální podporu i strukturu nákladů.

Podobnost je jinde: v obou zemích může drahé bydlení postupně ovlivňovat volbu univerzity, délku dojíždění i rozhodnutí zůstat u rodičů.

Největší problém není jen cena, ale nedostatek nabídky

Zdroje se v interpretaci příčin částečně liší.

Reiner Braun ze společnosti Empirica zdůrazňuje především nedostatečnou bytovou výstavbu a tvrdí, že růst nabídky brzdí regulace a obtížné vymezování stavebních pozemků. Je třeba připomenout, že jde o pohled představitele realitní poradenské společnosti.

Silněji doložitelný je obecnější závěr: v atraktivních univerzitních městech dlouhodobě roste počet zájemců rychleji než nabídka dostupných malých bytů a pokojů.

Právě proto dnešní mírnější růst nájmů nemusí znamenat obrat trendu. Pokud se v druhé polovině 30. let skutečně zvýší počet studentů a výstavba zůstane omezená, může se současný problém znovu výrazně prohloubit.

Původní zdroj: WELT – Wohnkosten-Schock für Deutschlands Studenten – und der Zuwanderungs-Effekt kommt erst noch. Přímá URL nebyla v dodaném zdrojovém textu uvedena, proto ji nevytvářím odhadem.

Doplňující zdroje: Studentenwohnreport MLP/IW, Empirica, WG-Gesucht/MMI a aktuální česká data o nájemním bydlení a kolejích. startseite_konzern