Co si myslí Němci o Putinově přehlídce bez tanků a raket? Moskva slavila vítězství, ale ukázala hlavně vlastní slabost

Český přesah: Pro českého čtenáře je tato zpráva důležitá hlavně proto, že ruská oslava 9. května už dávno není jen připomínkou konce druhé světové války. Kreml z ní udělal politický rituál, kterým legitimizuje současnou válku proti Ukrajině. V českém prostředí, kde je historická paměť na osvobození Rudou armádou stále silná, je proto nutné rozlišovat mezi tehdejší obětí sovětských vojáků a dnešním ruským imperialismem. Putin se snaží ukrást paměť druhé světové války pro svůj současný válečný příběh — a právě letošní oslabená přehlídka bez tanků a raket ukazuje, že tento příběh začíná mít viditelné trhliny.

Letošní ročník tradiční přehlídky se od těch minulých lišil

Rusko uspořádalo na Rudém náměstí tradiční vojenskou přehlídku k 9. květnu, tedy ke Dni vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Jenže letošní ročník se od těch minulých výrazně lišil. Méně vojenské techniky, žádné mohutné kolony tanků, žádné raketové systémy a jen omezená účast zahraničních hostů. To, co mělo působit jako demonstrace síly, se podle řady pozorovatelů změnilo spíše v symbol ruské zranitelnosti.

Válka proti Ukrajině jako „spravedlivý“ boj

Podle německého článku v DIE WELT byla přehlídka zjevně omezena kvůli obavám z ukrajinských dronových útoků. Kreml sice nadále prezentuje válku proti Ukrajině jako „spravedlivý“ boj proti agresivním silám podporovaným NATO, ale samotný průběh přehlídky naznačil něco jiného: Rusko už si ani při nejdůležitějším státním rituálu nemůže dovolit ukázat svou vojenskou techniku v plné síle.

Vladimir Putin ve svém projevu opět spojil vítězství Rudé armády nad nacismem se současnou válkou proti Ukrajině. Tvrdil, že dnešní ruští vojáci navazují na „velký výkon“ generace druhé světové války. Právě v tom je hlavní propagandistický trik Kremlu: historickou paměť na porážku Hitlera používá jako ospravedlnění útoku na sousední stát.

Účast premiéra Roberta Fica a ironický Zelenský

Zvláštní pozornost vyvolala i účast slovenského premiéra Roberta Fica, který byl podle článku jediným hostem z Evropské unie. Fico se sice samotné přehlídky nezúčastnil, ale položil věnec u hrobu neznámého vojína a později jej přijal Putin v Kremlu. Jeho cesta vyvolala kritiku doma i v EU. Německý kancléř Friedrich Merz ji také odsoudil.

Další rovinu celému dění dodal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Ten vydal ironický dekret, kterým jakoby „povolil“ konání ruské přehlídky v Moskvě. Uvedl přitom souřadnice Rudého náměstí a oznámil, že toto místo bude v daný den vyňato z ukrajinských útoků. V Moskvě tato ironie vyvolala podrážděnou reakci. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko nepotřebuje od nikoho žádné povolení, a varoval před zesměšňováním Dne vítězství.

Právě tato reakce ale podle mnoha čtenářů ukázala, že ukrajinská provokace zasáhla citlivé místo.

Co nejvíce řešili čtenáři pod článkem

Komentáře německých čtenářů byly výrazně proukrajinské a velmi kritické vůči Putinovi. Reakce se dají rozdělit zhruba takto:

Téma reakcí	Odhadovaný podíl
Podpora Zelenského ironické „genehmigung“ přehlídky	40 %
Výsměch Putinovi a slabé ruské přehlídce	25 %
Připomínka americké a ukrajinské role ve vítězství nad nacismem	15 %
Kritika ruské propagandy a zneužívání 9. května	10 %
Kritika Zelenského nebo únava z jeho stylu	5 %
Ostatní historické a vojenské poznámky	5 %

Koláčový přehled témat čtenářských reakcí

Mnoho čtenářů označilo Zelenského krok za mimořádně povedenou formu politické satiry. Podle nich ukázal Putinovi „prostředník“ tam, kde by klasická diplomatická slova nestačila. Často se objevovala formulace, že Kreml na tento „nahozený klacek“ okamžitě skočil — právě podrážděná reakce Peskova měla potvrdit, že ironie zasáhla přesně.

Další velká skupina komentářů se vysmívala tomu, že Moskva pořádá „vítěznou“ přehlídku bez tanků a raket. Čtenáři to interpretovali jako důkaz, že Rusko už nemá dostatek techniky, nebo se ji bojí ukázat kvůli ukrajinským útokům. Někteří ironicky psali, že příští rok se možná přehlídka obejde i bez vojáků.

Výrazné byly také historické připomínky. Čtenáři opakovaně zdůrazňovali, že Sovětský svaz by bez amerických dodávek v rámci programu Lend-Lease jen těžko došel až do Berlína. Jiní připomínali, že válka pro Sovětský svaz nezačala jako čistý obranný boj, protože Stalinův režim měl v počáteční fázi druhé světové války s Hitlerem pakt a podílel se na rozdělení Polska.

Velmi silně zaznělo také upozornění, že dnešní Rusko si přivlastňuje oběti všech národů bývalého Sovětského svazu. Někteří čtenáři zdůrazňovali, že obrovskou část válečného utrpení nesla právě Ukrajina. Připomínali miliony ukrajinských obětí, zničená města, vesnice, průmysl i obrovské nasazení Ukrajinců v Rudé armádě.

Menší část diskutujících ale kritizovala Zelenského styl. Podle nich podobná ironie může části veřejnosti připadat nedůstojná a může snižovat soucit s ukrajinským utrpením. Tento názor byl však v diskusi zřetelně menšinový.

Proč je letošní přehlídka důležitá

Ruské přehlídky 9. května byly po desetiletí symbolem vojenské síly. Tanky, rakety, vojáci, letadla a tribuna s Putinem měly vysílat jednoduchý signál: Rusko je velmoc, která se nebojí Západu.

Letos však obraz vypadal jinak. Omezená technika, přísná bezpečnostní opatření, vypnutý mobilní internet a strach z dronů ukázaly Rusko jako stát, který se bojí i uprostřed vlastního hlavního města.

Zelenského ironická „povolenka“ přehlídky tento obraz ještě zesílila. Ukázala, že Ukrajina dnes dokáže zasáhnout nejen ruskou infrastrukturu, ale i ruskou symboliku. A právě symbolika je pro Putinův režim klíčová.

Závěr

Letošní moskevská přehlídka k 9. květnu měla být ukázkou síly, ale stala se spíše ukázkou opatrnosti a nervozity. Putin se pokusil propojit slavnou minulost Sovětského svazu se současnou válkou proti Ukrajině, ale realita oslabené přehlídky tento obraz narušila. Největší zásah nepřišel z tanku ani rakety, ale z ironického dekretu Volodymyra Zelenského, který Kremlu připomněl, že ani Rudé náměstí už není v psychologickém bezpečí.