EU nechce pomoci Polsku s plotem na hranicích s Běloruskem. Místo toho nabízí azylové úředníky

Polsko se cítí tváří v tvář tisícům migrantů na hranici s Běloruskem necháno Bruselem na holičkách, přestože Brusel nabídl rozsáhlou pomoc. Je za tím ale spor o zásadní otázky, což znovu ukazuje na principiální nedostatky v migrační politice EU.

Situace na hranici mezi Polskem a Běloruskem je stále dramatičtější: Tisíce uprchlíků se shromáždily, aby se všemi prostředky dostaly do Polska – a tím i do Evropské unie. Situace hrozí eskalací, Varšava na hranicích shromáždila 12 000 vojáků a začala stavět plot. Ale co dělá EU? Dělají Evropané dost pro to, aby pomohli Polsku a aby zastavili běloruského vládce Alexandra Lukašenka, který je považován za strůjce tohoto organizovaného proudu uprchlíků z převážně arabských zemí?

Jedna věc je jistá: Polsko se cítí Bruselem opuštěné. Vláda ve Varšavě v posledních týdnech několikrát žádala, aby EU zaplatila náklady na nový typ hraničního plotu, podle polské vlády „něco mezi plotem a zdí“ – původně ve výši 110 milionů eur na více než 400 kilometrů dlouhých hranicích s Běloruskem.

Brusel to ovšem striktně odmítá. „Financujeme širokou škálu opatření na ochranu vnějších hranic, která jsou přijímána v jednotlivých členských státech. Některé země chtějí, aby to zahrnovalo i stavbu hraničních plotů. Minulý týden na summitu EU mezi 27 ale nedošlo ke shodě,“ uvedla na konci října eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.

Ursula von der Leyen také dala jasně najevo, „že Komise neposkytuje žádné peníze na zřízení fyzických bariér,“ uvedla komisařka. Logika Bruselu je taková, že ploty, které mají odradit žadatele o azyl, nejsou v souladu s lidskoprávní úmluvou, každý, kdo je chce postavit, je musí zaplatit sám. Jak Lukašenko, tak – s výhradami – ruský prezident Vladimir Putin považují tento postoj za slabost, kterou je třeba využít.

Polsko každopádně konstatuje, že EU nechala zemi na holičkách. Evropská komise tento názor rozhořčeně odmítá. Prý byla nabídnuta rozsáhlá pomoc, konkrétně podpora ze strany agentury EU pro ochranu hranic Frontex, azylového úřadu EASO pro vyřizování žádostí o azyl migrantů z tranzitní země Běloruska a od Europolu v boji proti převaděčství. Frontex na žádost potvrdil deníku DIE WELT, že je připraven „poskytnout jakoukoli podporu“ pro jakoukoli žádost. Agentura EU pro ochranu hranic k tomu ale potřebuje od Varšavy dostat zelenou.

Mezi oběma póly pohledu na věc existují neslučitelné světy

Varšava však pomoc z Bruselu rozhořčeně odmítá. Je za tím spor o zásadní věci: Polsko chce absolutně zabránit nelegálním migrantům vstupovat na vlastní státní území, a tedy na území EU. Brusel naopak usiluje o zákonné a humánní zacházení s migranty v Polsku. Mezi těmito dvěma pohledy existují neslučitelné světy. Znovu se ukazuje, jak nepřipravená je migrační politika EU v případě krize.

Brusel se ale nechce omezit jen na pomoc se správou hranic. V zákulisí se Evropská komise a jednotlivé členské státy už týdny snaží vyvíjet tlak na Turecko a Spojené Arabské emiráty, aby přestaly otevírat svá letiště v Dubaji a Istanbulu pro lidi pašované do Minska. Evropané se také snaží dotlačit Moskvu k tomu, aby ovlivnila Sýrii, a ta zastavila lety z Damašku do Minsku. Zatím je však tato strategie neúspěšná.

V diplomatických kruzích v Bruselu se nyní říká, že je třeba zvýšit tlak. Ostatně: EU plánuje další sankce proti Bělorusku. Vízová úleva pro členy režimu by již neměla platit a brzy dojde k sankcím vůči běloruské letecké společnosti Belavia. Lukašenko těmito kroky ale asi nebude velmi ohromen.