
Levicový extremistický útok na elektrickou infrastrukturu v Berlíně se stal varovným signálem pro celé Německo – a nepřímo i pro další evropské státy včetně České republiky. Ukázal totiž, jak zranitelná může být kritická infrastruktura v době, kdy stát vsadil na maximální transparentnost, otevřená data a digitální přístupnost informací. To, co mělo posílit důvěru občanů, se nyní obrací proti samotným základům fungování moderní společnosti.
Německo se v posledních desetiletích systematicky otevíralo veřejnosti. Pod hesly transparentnosti a otevřeného vládnutí se postupně zpřístupňovaly detailní mapy elektrických a vodovodních sítí, železniční infrastruktury, digitálních uzlů či správních struktur. Cílem bylo posílit kontrolu veřejnosti a omezit byrokracii. Berlínský útok však ukázal temnou stránku tohoto přístupu.
Podle bezpečnostních expertů dnes stačí kombinace technických znalostí, veřejně dostupných dat a kriminální motivace, aby extremistické skupiny dokázaly identifikovat klíčová slabá místa infrastruktury a způsobit rozsáhlé škody. Nejde přitom jen o Berlín – obdobně otevřená data jsou dostupná napříč celým Německem.
Podle DIE WELT útok zároveň odkryl další problém: nedostatečnou připravenost na krizové situace. Na mnoha místech chybí záložní kabelové trasy, dostatečné záložní zdroje elektřiny či scénáře pro rychlé obnovení dodávek. Německé spolkové země nyní analyzují berlínské události, ale závěry se liší – od volání po tvrdším postupu proti extremistům až po snahu omezit zveřejňování citlivých informací.
Ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul (CDU) varoval, že podobné činy nejsou symbolickým protestem, ale přímým útokem na civilní obyvatelstvo. Sabotáže infrastruktury podle něj nejvíce dopadají na rodiny s dětmi, seniory či osoby odkázané na zdravotní péči. „Tohle nejsou aktivisté, ale zločinci,“ zdůraznil Reul s tím, že stát musí postupovat s plnou tvrdostí zákona.
Současně sílí hlasy, že Německo bude muset přehodnotit dosavadní praxi otevřených dat. Hamburský senátor vnitra Andy Grote (SPD) upozornil, že nelze automaticky zachovávat staré transparentní postupy v době, kdy se bezpečnostní situace dramaticky mění. Podle něj je nutné pečlivě zvažovat, které informace o kritické infrastruktuře mají zůstat veřejné a které by měly být chráněny.
Součástí reakce má být i posílení civilní obrany. Klíčovým nástrojem je tzv. Pakt pro ochranu obyvatelstva, který počítá s investicemi ve výši 10 miliard eur do roku 2029. Cílem je lepší připravenost na výpadky energií, přírodní katastrofy i sabotáže.
Vyšetřování útoku převzal německý generální prokurátor. Úřady nadále vycházejí z toho, že šlo o levicově extremistický čin, k němuž se přihlásily tzv. „Vulkangruppen“ v několika vzájemně rozporných prohlášeních. Zatím nebyly nalezeny důkazy o zapojení cizích států, včetně Ruska, nicméně bezpečnostní složky podle ministerstva vnitra „zůstávají ve střehu všemi směry“.
Berlínský blackout znovu otevřel debatu o tzv. zastřešujícím zákonu o kritické infrastruktuře (Kritis-Dachgesetz), který již týdny leží v Bundestagu bez schválení. Zákon má zavést povinné bezpečnostní standardy pro provozovatele kritické infrastruktury a umožnit sankce při jejich porušení. Kritici však upozorňují, že se vztahuje jen na zařízení zásobující více než 500 tisíc lidí, což vylučuje řadu regionálních uzlů.
Vládní koalice CDU/CSU a SPD slibuje úpravy. Podle poslance CDU Alexandera Throma je nutné urychleně přezkoumat, jak jsou klíčové vedení chráněna a kde existují slabiny. Zároveň by měly být znovu posouzeny povinnosti zveřejňování informací v plánovacích a výběrových řízeních.
SPD zdůrazňuje, že bezpečnost musí mít přednost před transparentností, zejména v době narůstajících hybridních hrozeb. Zelení upozorňují, že stát problém podceňoval už roky a chybí jednotná pravidla pro fyzickou i digitální ochranu infrastruktury. Levice naopak tvrdí, že již zveřejněná data nelze „vzít zpět“ a klíčem je především masivní stavební a technické zabezpečení.
Pro Českou republiku má německá zkušenost mimořádný význam. I u nás jsou územní plány, mapy sítí, dokumentace EIA či stavební řízení často veřejně dostupné v digitální podobě. Současně Česko čelí rostoucí závislosti na elektřině – od tepelných čerpadel přes elektromobilitu až po digitalizaci státní správy.
Berlínský případ ukazuje, že otázka ochrany kritické infrastruktury není teoretická, ale velmi praktická. Debata, kterou nyní vede Německo, se Česku s velkou pravděpodobností nevyhne: kde končí legitimní transparentnost a kde začíná bezpečnostní riziko.