Kolik vydělávají učitelé v Německu, Česku a vybraných evropských zemích?

Německé školy zoufale hledají zaměstnance a výuka je na mnoha místech ohrožena. Žádné dlouhodobé řešení se ale nerýsuje a učitelem se chce stát jen málokdo. Mohou zde být vzorem i jiné země? Přehled ukazuje, jak se ostatní země chovají ke svým pedagogům – a jak je platí.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v německém vzdělávacím systému je podle DIE WELT obrovský. Konference ministrů školství předpovídá, že do roku 2025 bude chybět zhruba 25 000 učitelů. Asociace učitelů si myslí, že je toto číslo ještě podhodnoceno. Podle prezidenta Heinze-Petera Meidingera se počet volných míst již pohybuje mezi 32 000 a 40 000. Co se s tím dá dělat?

Nalákat uchazeče brzkým přijetím do státní služby, paušálem za stěhování, vyššími platy? Rozšířit třídy, nabídnout více online kurzů? Zdá se, že žádná z myšlenek, o kterých se v současnosti veřejně diskutuje, neřeší zásadní problém: příliš málo mladých lidí se chce stát učiteli. Jak je to v jiných zemích? Níže stručný přehled.

Francie

Situace ve školách je napjatá – a trvá už léta. Hlavním důvodem chronického nedostatku učitelů jsou mizerné platy. Učitelé vydělávají v průměru jen polovinu svých německých kolegů. To by se mělo změnit. „Žádný učitel nezačne svou kariéru s čistým platem nižším než 2000 eur,“ slíbil prezident Emmanuel Macron. „Pakt pro učitele“ by měl umožnit i další příplatky.

Špatné platové ohodnocení také ovlivňuje pověst učitelů. Ve srovnávací studii z roku 2018 jen 7 % francouzských učitelů uvedlo, že se jim dostává „přiměřeného společenského uznání“, ve srovnání s průměrem OECD čtvrtiny.

Na začátku školního roku na podzim měla více než polovina škol nedostatek učitelů. Výsledkem bylo, že akademie ve Versailles organizovala takzvané burzy práce, kde byli dočasní pracovníci náborováni během pouhé půl hodiny. Práce je pro mladé lidi neatraktivní nejen kvůli platu, ale také kvůli omezené mobilitě. Obvykle musí začít svou kariéru na předměstí, kde jsou pracovní podmínky tvrdé kvůli nedostatečnému sociálnímu mixu.  „Jsme přesvědčeni, že musí být vytvořeny podmínky pro atraktivitu povolání a že ředitelům musí být poskytnuta větší manévrovatelnost, pokud jde o příspěvky,“ říká Pierre Moscovici, předseda francouzského Účetního dvora, který požaduje reformu vzdělávání učitelů, aby práce učitelů byla atraktivnější. Macron, jehož manželka Brigitte byla učitelkou, při svém nástupu do úřadu v roce 2017 slíbil zásadní změny. V sociálních hotspotech se počet tříd na základních školách sice snížil na polovinu. ale špatné podmínky ve veřejných školách a časté narušování vyučování však znamenají, že lidé s vysokými příjmy stále častěji posílají své děti do soukromých škol.

Itálie

Ani Itálie nemůže být pro Německo vzorem, pokud jde o učitelské povolání: Řím platí svým učitelům základních škol ročně s 15 lety odborné praxe kolem 36 000 eur, což je jeden z nejnižších platů v západní Evropě. Dostat pracovní úvazek na dobu neurčitou je také často problematické, neboť uchazeči pracují roky se smlouvami, které jsou omezeny na jeden školní rok, a v létě pobírají podporu v nezaměstnanosti, než jsou trvale přijati. Přesto je mnoho uchazečů, protože učitelé jsou státní zaměstnanci a pro mnoho Italů je prvořadá jistota zaměstnání. To, že navzdory těmto okolnostem při nástupu do školy často chybí pedagogové – v září 2022 jich bylo celostátně kolem 200 000 – je zase dáno tím, že veřejná kola přihlášek a náboru jsou zdlouhavá kvůli přílišné byrokracii. Dočasní učitelé pak musí znovu hasit špatnou situaci.

Velká Británie

Rishi Sunak má velké plány. S cílem podpořit ekonomiku chce britský premiér zavést povinné hodiny matematiky až do věku 18 let. Problém: Školský systém je v krizi. Státní instituce jsou léta podfinancované a země trpí akutním nedostatkem učitelů. Podle Národní nadace pro pedagogický výzkum vláda tento měsíc splní méně než polovinu svého cíle náboru 26 000 středoškolských učitelů.

Je to dáno především špatným platem. Podle institutu klesly platy v Anglii v letech 2010 až 2022 v průměru o jedenáct procent. Učitel v současnosti vydělává 28 000 až 38 810 liber (odpovídá 32 000 až 44 100 eur) ročně. V březnu britské učitelské odbory odmítly nabídku vlády: zvýšení platů o zhruba 4,3 procenta a jednorázovou platbu ve výši 1000 liber (asi 1140 eur). Žádná nová jednání se neplánují. Elle Crossley, ekonomka z Centra pro ekonomiku a podnikový výzkum, odhaduje ztrátu ekonomického výkonu učitelů a zaměstnanců univerzity v důsledku letošních stávek na 270 milionů liber (307 milionů eur). Zdá se, že Sunakův kalkul nevychází. Politický poradce Sam Freedman na Twitteru napsal: „Pokud jste poddimenzovali tisíce učitelů matematiky + snížili jejich reálné mzdy + zavedli politiku, která vyžaduje tisíce dalších učitelů matematiky, jaká je pravděpodobnost úspěchu?“

Polsko

93 procent všech učitelů v Polsku chce mít možnost odejít do předčasného důchodu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu odborného časopisu „Glos Nauczycielski“. Je to dáno především tím, že polští učitelé většinou vydělávají velmi málo. Učitel na základní škole si například vydělá v průměru 4 432,15 zlotých, tedy v přepočtu necelých tisíc eur, měsíčně – hrubého. Při životních nákladech ve velkých městech srovnatelných s těmi v Německu je to bída. Přesto se počet učitelů v Polsku v posledních letech mírně zvýšil. Na každého učitele v zemi připadá 9,6 studenta, což je výrazně pod průměrem EU. Péče je tedy velmi dobrá. Pro mnoho Poláků je učitelské povolání atraktivní i přes malou mzdu. Oproti Německu je v rámci škol mnoho příležitostí k postupu, vzdělávací systém je dobře digitalizovaný, což usnadňuje práci.

A studenti? Již léta podávají špičkový výkon. Podle studie Pisa jsou polští studenti na pátém nebo šestém místě na světě v oborech čtení, matematika a přírodní vědy. O tom si Německo může nechat jen zdát.