Kritička Babiše, europoslankyně Hohlmeier, opět negativně zmiňuje Česko v souvislosti s eurodotacemi

Brusel zahájí pravidelné vyplácení miliardové pomoci na zvládnutí následků koronavirové pandemie v roce 2022. Neexistuje ale účinný kontrolní systém, který by zabránil tomu, aby se peníze dostaly do nesprávných rukou. Šéfka výboru pro kontrolu rozpočtu v unijním parlamentu z toho viní i Německo.

Podle deníku DIE WELT, Moniku Hohlmeier (CSU, mj. sama zapletena do finančního skandálu, viz. článek zde z 27.5.2021), trápí jedna věc. V roce 2022 zahájí Evropská komise pravidelné platby v rámci pomoci členským zemím ve výši téměř 750 miliard eur.

Očekává se, že vyplácení finančních prostředků, směsi peněžních darů a půjček, se protáhne až do roku 2026, ale jedna věc je již nyní jasná: každý rok budou proudit vysoké tříciferné miliardové částky. Jen Itálie a Španělsko dostanou každá téměř 200 miliard eur na řešení důsledků koronavirové pandemie.

Peníze pocházejí z nového krizového balíku (NextGenerationEU) Evropské komise, která se kvůli tomu silně zadlužila na kapitálovém trhu. Dluhopisy by měly být – alespoň podle současného plánování – splaceny do roku 2058.

„Pravděpodobnost, že miliardová pomoc na zvládnutí následků koronavirové pandemie, kterou platí evropští daňoví poplatníci, bude v mnoha členských státech EU částečně nesprávně použita, je vysoká,“ řekla Hohlmeier deníku DIE WELT. „Pravděpodobně budou zneužity některými vládami v rámci národních rozpočtů nebo se dokonce dostanou do rukou zločinců a oligarchů.“

Pomoc na zvládnutí následků koronavirové pandemie představuje obrovské množství peněz, které budou vynaloženy ve velmi krátkém čase. Nikdy předtím nic podobného nebylo. „Evropská komise bohužel postrádá efektivní možnosti kontroly. Namátkové kontroly lze zpravidla provádět až za tři až pět let. To je příliš pozdě. Hlavním důvodem je to, že neexistuje povinnost shromažďovat informace centrálně v jednotném a interoperabilním digitálním systému hlášení a kontroly, “uvedla Hohlmeier.

To je jediný způsob, jak „získat poměrně přesný obrázek o tom, kdo jsou vlastně koneční příjemci a kolik peněz skutečně dostávají,“ řekla Hohlmeier. „Za dnešních podmínek jsou unijní inspektoři většinou závislí na tom, že údaje, které jim národní orgány předávají v určitém okamžiku, a většinou příliš pozdě, jsou správné.“

Rozpočtový kontrolor v této souvislosti kritizoval i postoj důležitých členských států: „Německo a Nizozemsko způsobily, že stále neexistuje žádné digitální sledování prostředků EU.“ Argumenty těchto zemí, jako jsou obavy ze zneužití údajů, strach z další byrokracie a zásahy do národních kompetencí, nepovažuje Hohlmeier za přesvědčivé. „Německo se musí konečně vzdát odporu vůči zavedení rozumného kontrolního systému pro fondy EU,“ požaduje europoslankyně z Bavorska.

Digitalizované kontrolní systémy by rovněž pomohly omezit „systémové podvody“ ve výběrových řízeních. Často se přihlásil pouze jeden uchazeč nebo vůbec žádný. „Když se v Itálii zajímá ‚la famiglia‘ o zakázku, většinou se nenajde i druhý zájemce,“ řekla Hohlmeier. „Až v únoru letošního roku byl zabaven majetek stavebního magnáta Domenica Galla. Bylo to 212 milionů eur. Gallo byl součástí stavebního kartelu složeného z členů mafie, podnikatelů a magistrátních úředníků, který manipuloval s tendry na velké veřejné stavební projekty, z nichž některé byly financovány z evropských fondů. Ale to je jen špička ledovce.“

Podle oficiálních informací EU byl v letech 2018 a 2019 v České republice a Polsku pouze jeden uchazeč ve zhruba polovině všech veřejných soutěží. V Maďarsku a Řecku to bylo v roce 2019 celkem 40 procent. Na Kypru nebyl v letech 2018 a 2019 jediný uchazeč ve 35 procentech případů, v Bulharsku to bylo 30 procent.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Kategorie