Němci se nejspíše dočkají zvýšení plateb za zdravotní pojištění

Die Welt přinesl interview se šéfem firemních zdravotních pojišťoven Franzem Kniepsem (ca. 10 mil. pojištěnců, pozn. redakce), který se domnívá, že ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) bude brzy stát před obrovskými problémy. Zejména „churavějícím“ zdravotním systémem a enormními dodatečnými náklady pro pojištěnce. A říká, co politici před občany tají.

DIE WELT: Pane Kniepsi, jako bývalý vedoucí odboru na spolkovém ministerstvu zdravotnictví jste řadu let spolupracoval s tehdejším odborníkem na zdravotnictví SPD Karlem Lauterbachem (SPD) ve vládě Merkelové. Nyní je ministrem. Dobrá volba?

Franz Knieps: Během pandemie vystupoval Karl Lauterbach zejména jako člověk varující před riziky nákazy. Nyní musí lidem dávat naději. První náznaky jsou slibné a já doufám, že s ním budou spolehlivější politická rozhodnutí.

DIE WELT: Náklady pandemie jsou obrovské. Loni spolková vláda pomohla fondům zákonného zdravotního pojištění částkou 28 miliard eur. To by snad mělo stačit?

Knieps: Původně to mělo být jen 14 miliard. Z mého pohledu by se to nikdy nestalo, kdyby nebyly spolkové volby. Tento manévr nemá s Covidem mnoho společného.

DIE WELT: Ale?

Knieps: Tyto miliardy jsou cenou za zdravotní politiku posledních let. Jens Spahn, ale i jeho předchůdce Hermann Gröhe (oba CDU) řešili mnoho finančních konfliktů. Navíc jsou vyšší náklady na provoz nemocnic, nové léky, ale i náklady praktických lékařů. Zdravotnické profese jako maséři, ergoterapeuti a logopedi byli doslova zavaleni penězi.

Můžete to udělat, zvláště pokud jsou platy nízké, ale pak musíte být spravedliví a říct: něco to stojí. Normálně by to vedlo k vyšším dodatečným příspěvkům. Protože ale chtěli ve volebním roce garantovat odvody na sociální zabezpečení ve výši maximálně 40 procent, bylo třeba najít jiný zdroj peněz, a tím bylo financování z daní.

DIE WELT: Doris Pfeiffer, šéfka zákonného zdravotního pojištění, hovoří o masivním finančním problému. Dojde ke zvýšení pojistného?

Knieps: V roce 2022 pouze omezenému počtu zdravotních pojišťoven bude postačovat státní dotace. Pak ale bude muset nová vláda realizovat svou koaliční smlouvu. Píše se tam, že budou pracovat na stabilizaci příspěvku ze státního rozpočtu.

To by mohlo být 14 miliard eur nebo 28 miliard jako posledně. Ať už se tím otevře jakákoli mezera ve financování, bude muset být pokryta vyššími zdravotními odvody.

DIE WELT: Co tedy můžeme očekávat?

Knieps: Pokud spolková vláda vloží pouze 14 miliard, pak bychom měli při měsíčním příjmu 3500 eur počítat s dodatečnou zátěží 35 eur měsíčně, o kterou se dělí pojištěnci a zaměstnavatel. Koaliční smlouva také slibuje příjemcům podpory v nezaměstnanosti II a základního zabezpečení, že stát bude hradit příspěvky na pokrytí jejich nákladů. To bylo už v minulé koaliční smlouvě, ale Olaf Scholz (SPD) ji nerealizoval.

Jde o dodatečnou částku až jedenáct miliard eur pro rok 2023. V tomto případě je zákon o financování, který bude platit od roku 2023, nevyhnutelný. Pan Lauterbach to ví a vědí to i jeho ekonomové na ministerstvu.

DIE WELT: Jaké pandemické náklady budou mít zdravotní pojišťovny?

Knieps: Spahn v zásadě držel většinu nákladů mimo státní pokladnu, ale to nebylo ani tak těžké. Koneckonců došlo k paradoxní situaci, že s vlnami pandemie klesly náklady na zdravotní pojištění.

DIE WELT: Jak je to možné, když probíhá největší zdravotní krize od druhé světové války?

Knieps: V nemocnicích bylo méně pacientů, méně operací. Bezplatné jednorázové částky a kompenzační platby byly z velké části řešeny prostřednictvím spolkových zemí a peněz daňových poplatníků. Zaznamenali jsme pokles nákladů na zdravotní pojištění, úroveň dávek klesla o deset procent.

Moji lidé v tuto chvíli říkají, že musíme počítat s tím, že nám ještě zbude 2,5 miliardy eur, které nemocnice dostaly během pandemie, což ale nemůžeme započítat do našich výdajů.

DIE WELT: Lze to kompenzovat nižšími náklady na služby?

Knieps: Jednání ještě neskončila a budou se protahovat. V Německu máme jeden z nejsložitějších systémů na světě pro financování zdravotního pojištění. Každý ekonom kroutí hlavou nad tím, co děláme.

Jens Spahn vydal restriktivní nařízení pro kontrolu faktur z nemocnic. Můžeme vznést námitky pouze proti pěti procentům účtů. Ve skutečnosti je míra nesprávného vyúčtování až 50 procent.

DIE WELT: Každý druhý nemocniční faktura je špatná? Jak je to možné?

Knieps: To sahá od malých chyb ve výpočtech až po podezření na systematické podvody. Když utratíme 30 až 40 miliard za nemocnice, dovedete si představit, o kolik peněz jde. V německém systému zdravotní péče se vybudoval nemocný systém. Se silnými pobídkami generovat co nejvíce případů, a navíc je účtovat co nejdráže.

Nemocnice jsou podporovány manažerskými poradenskými společnostmi, které se specializují na co nejsložitější účtování. Na internetu kolují blogy, které překračují hranici zločinu. Lidé mající kontrolovat nemocnice se domlouvají, jak by podvedli pojišťovny na náklady přispěvatelů.

DIE WELT: Ministr zdravotnictví se domnívá, že německé nemocnice nutně potřebují reformu. Už v roce 2019 říkal, že v Německu bude muset zavřít minimálně každá třetí, vlastně každá druhá klinika. V koaliční smlouvě o tom nic není.

Knieps: Spolková vláda by měla poskytnout peníze na restrukturalizaci a také stanovit kritéria. Tuto klauzuli ale předsedkyně zemských vlád Manuela Schwesig a Malu Dreyer (obě SPD) zrušily. Teď už jen zůstal záměr, že má vzniknout vládní komise. Pro mě to znamená něco jako: prodloužení hry.

DIE WELT: Nová vláda nemá odvahu?

Knieps: Má strach. Strach z AfD, která tlačí na udržení každé nemocnice. Strach z vysvětlování lidem, že návštěva malých klinik může být nebezpečná. V Berlíně máme 87 nemocnic. Z toho 38 se účastní neodkladné péče. Přinejlepším pouze deset z nich má 24 hodin denně diagnózu s CT a MRT a specialistu na místě. Představte si, že přijdete do jedné z těchto klinik s infarktem nebo mozkovou mrtvicí. Kvalitní první pomoc dělá obrovský rozdíl v úmrtnosti z hlediska přežití, ale politici to lidem neříkají.

DIE WELT: Objevili jste v koaliční smlouvě i dobré věci?

Knieps: Důležitý je bod „stejná odměna za stejný výkon“. Bez ohledu na to, zda byla provedena ambulantně nebo stacionárně. Pokud již nebude atraktivní ukládat lidi na lůžko kvůli službám, které lze skutečně poskytovat ambulantně, snižuje to motivaci přijímat lidi jako pacienty.

DIE WELT: Mluvíte o pacientech s vysokým krevním tlakem, kteří jsou na pozorování na jednotce intenzivní péče?

Knieps: Myslím také operace. Odhadem 40 procent služeb, které jsou dnes poskytovány na lůžku, lze provádět i ambulantně. Ke snížení počtu klinik musí být odvaha. Ve skutečnosti nemáme příliš málo lékařů a také málo sester. Ale přetěžujeme příliš mnoho lidí v příliš malých nemocnicích. To se připouští na vyšší úrovni. Ale tam dole každý nemocnice bojuje o přežití.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Kategorie