Německá generace Z se politicky posouvá výrazně doprava
Studie „Mládež v Německu“ zjistila, že lidé ve věku 14 až 29 let se extrémně obávají o budoucnost. Kromě válek a ekonomických problémů sem patří i rostoucí obavy z azylové migrace. A ve srovnání s rokem 2022 by AfD (německá proruská extrémně pravicová strana, pozn. redakce) volilo více než dvojnásobek.
Čas dospívání je obvykle obdobím naděje a optimismu do budoucna. Ale tento emocionální svět má obrovské trhliny. V současnosti je generace Z ustaraná, pesimistická a psychicky zlomená. Navíc frustrace z nevyřešených sociálních problémů a obavy o zajištění prosperity způsobují, že mladí se výrazně posouvají doprava. To jsou některé z klíčových výsledků z trendové studie „Mládež v Německu“, kterou prezentovali výzkumníci, zabývající se mládeží, Simon Schnetzer, Klaus Hurrelmann a Kilian Hampel.
Studie vychází z reprezentativního průzkumu mezi 2042 mladými lidmi ve věku 14 až 29 let a od roku 2020 se v pravidelných intervalech opakuje. V prvních průzkumech to byla především korona-virová krize, která vedla k vážnému zhoršení kvality života a psychického stavu mladých lidí. Většina z nich má období pandemie za sebou a v popředí jsou nyní ekonomické a politické obavy.
Osobní spokojenost mladých lidí s jejich finanční, zdravotní, psychickou a profesní situací je sice stále mírně pozitivní, ale oproti posledním dvěma průzkumům z let 2023 a 2022 klesla. Mladí lidé sice očekávají, že se jejich osobní situace v blízké budoucnosti zlepší. O ekonomickém rozvoji,
sociální soudržnosti a politických poměrech ale nemají příliš pozitivní mínění. Zde je již jejich hodnocení negativní a mladí lidé očekávají v příštích dvou letech další zhoršení.
„Naše studie dokumentuje hluboko zakořeněnou duševní nejistotu se ztrátou důvěry ve schopnost ovlivňovat osobní a společenské životní podmínky,“ říká Schnetzer. „Vyhlídky na dobrý život se zmenšují. Velkou otázkou pro všechny aktéry ve společnosti bude, jak mohou inspirovat mladé lidi
k pozitivní vizi v zemi a zapojit je do procesů změn.“
V souladu s tím jsou největší obavy mladých lidí: inflace (65 procent), válka v Evropě a na Středním východě (60 procent), drahé a nedostupné bydlení (54 procent), změna klimatu a rozdělení společnosti (se 49 procenty). Stejně jako ekonomická krize a strach z chudoby ve stáří (se 48 procenty). Zvláště
vzrostly obavy z „nárůstu uprchlických vln“, tedy z migrace žadatelů o azyl. Hodnoty se zde od předloňského roku zdvojnásobily, z 22 na 41 procent.
Toto téma se nyní dostalo k mladší generaci, i když je podle autorů studie více zvyklá žít v mezinárodních a multietnických kruzích než starší generace. „Bez ohledu na to se zdá, že narůstají obavy, že do země
přichází příliš mnoho uprchlíků a že to představuje nebezpečí kvůli nedostatku životního prostoru, sociálnímu rozdělení a finančně napjatým sociálním systémům.“
Tato obava se odráží i v politických preferencích. AfD za pouhý rok téměř zdvojnásobila svůj volební potenciál mezi mladými lidmi. S 22 procenty je aktuálně na špici voličské přízně mezi lidmi do 30 let. „AfD se jednoznačně podařilo prezentovat jako protestní stranu vůči stranám vládním a
jako řešitelku problémů současných obav,“ uvádí studie.
V poněkud menší míře to platí i pro CDU/CSU, která ve srovnání s průzkumem před rokem výrazně rostla v popularitě a nyní je s 20 procenty na druhém místě. Vládní strany, zejména Zelení a FDP, ztratily mezi mladými voliči značně na oblibě.
Oproti mládežnické studii Shell z roku 2019 se také zvýšil souhlas s politicky konzervativními, protiimigrantskými a xenofobními výroky, jak se vědcům podařilo zjistit pomocí identických otázek. „Můžeme mluvit o jasném posunu doprava u mladé populace,“ shrnul výzkumník Hurrelmann. Jedním z
důvodů je mimo jiné to, že AfD podle studie od svého založení před dobrými deseti lety hodně investovala do TikToku a Instagramu.
Kritika Izraele je rozšířená i mezi mladou generací. Pouze 26 procent souhlasilo s tvrzením, že Německo nese historickou odpovědnost za Izrael a Židy v Německu. 36 procent to odmítá a zhruba čtvrtina je nerozhodná.
Duševní zdraví Gen Z je také špatné. Zátěž mládeže způsobená vyčerpáním, pochybnostmi o sobě, netečností a podrážděností je zhruba na stejné úrovni jako loni. Zvláště alarmující: Jedenáct procent dotázaných uvedlo, že se v současnosti léčí z psychického stresu (13 procent mladých žen a osm procent
mladých mužů).
Zvýšená míra psychické zátěže má podle průzkumu vliv i na školu a práci. Mnoho škol a firem poskytujících mladým praxi hlásilo rostoucí počet nemocí a podle studie vyvolávaly dojem, že mladí lidé jsou méně odolní. Dojem, který podle výsledků průzkumu nelze zcela zanedbat.
Více než polovina dotázaných uvedla, že za poslední rok vynechala kvůli nemoci maximálně šest dní. Více než pětina však měla 13 a více dní nemoci, většinou kvůli fyzickým nemocem. Více než čtvrtina dotázaných však také uvedla, že nechodí do školy nebo do práce pro nedostatek zájmu a motivace
nebo pocitu přetížení či vyhoření.
Nové statusové symboly nahrazují auta apod.
Výzkumníci přesto zdůrazňovali, že nemohou souhlasit s často vyvolávaným dojmem, že Gen Z již není tak produktivní jako předchozí generace. Podle výzkumníků jsou mladí lidé v Německu zásadně připraveni převzít odpovědnost za utváření budoucnosti.
63 procent zcela nebo částečně souhlasilo s výrokem „Jsem si vědom toho, že moje generace je zodpovědná za budoucí prosperitu v Německu.“ 64 procent hodnotí své šance na uplatnění na trhu práce se svou kvalifikací a zkušenostmi jako dobré.
Nejdůležitější jsou pro ně dobrá pracovní atmosféra (64 procent), dobrý poměr práce a volného času (56 procent) a jistota zaměstnání (54 procent). Nejdůležitějšími motivátory výkonu jsou peníze (51 procent),
zábava (41 procent) a „dosahování cílů“ (31 procent).
Ale ačkoli plat je největší motivací v práci, materiální hodnoty již nesloužily jako symbol postavení pro Gen Z. Vědci zjistili, že dnešní mladí lidé se již nedokážou sžít s výroky „Můj dům, moje auto, moje
loď“. Místo toho je pět nejdůležitějších symbolů statusu: inteligence (37 procent), profesionální úspěch (27 procent), zdatnost a atletická postava (24 procent), cestování (21 procent) a dobrý vzhled (20 procent).
Závěrečné shrnutí výzkumníků je následující: „Měli bychom si dát pozor, abychom mladé lidi nedávali do šuplíku a neoznačovali je za líné nebo neuctivé. Za prvé, mladí lidé nejsou líní a za druhé riskujeme, že mládež, kterou máme, nakonec ztratí víru v sebe sama a v budoucnost.“