Německé nemocnice kolabují. Každé druhé zařízení je ohroženo bankrotem, varují odborníci

Český přesah:
Vývoj v Německu je důležitým varováním také pro Českou republiku. Obě země čelí podobným problémům – stárnutí populace, nedostatku zdravotnického personálu, rostoucím nákladům na energie i mzdy a stále většímu tlaku na veřejné rozpočty. Přestože české nemocnice zatím nečelí tak rozsáhlé vlně insolvencí jako jejich německé protějšky, i u nás se stále častěji diskutuje o financování regionálních nemocnic, dostupnosti pohotovostní péče nebo slučování některých zdravotnických zařízení. Německá zkušenost ukazuje, že bez systémových změn může být udržitelnost zdravotnictví vážně ohrožena i v ekonomicky nejsilnější evropské zemi.

Německé nemocnice procházejí nejhlubší krizí za poslední desetiletí. Podle představitelů nemocnic i odborných organizací se zdravotnický systém dostává do situace, kterou někteří označují za „nekontrolovaný kolaps“. Finanční problémy se již netýkají pouze malých venkovských zařízení, ale stále častěji zasahují i velké nemocnice považované za nezbytné pro poskytování zdravotní péče.

Reportáž deníku WELT přináší pohled přímo z nemocnice Heilig-Geist-Hospital (HGH) ve městě Bingen nad Rýnem, která se během krátké doby ocitla již podruhé v insolvenci. Přestože se nachází na atraktivním místě s výhledem na vinice a řeku Rýn, její ekonomická situace je kritická.

Krize zasahuje celé Německo

„Právě teď sledujeme nekontrolovaný kolaps celého systému,“ říká Robin Uhlmann, primář traumatologie nemocnice v Bingenu.

Podle něj se na hranici platební neschopnosti ocitá stále více nemocnic po celé zemi. Netýká se to pouze menších zařízení, ale také nemocnic, které jsou považovány za nepostradatelné pro regionální zdravotní péči.

Mezi nedávné příklady patří například:

• Marienhospital ve Stuttgartu s přibližně 2 000 zaměstnanci, 760 lůžky a kolem 30 000 pacientů ročně,
• Schlossparkklinik v Berlíně,
• Paulinenkrankenhaus v Bad Bentheimu,
• Rotkreuzklinik ve Würzburgu,
• nemocnice v Tettnangu,
• nemocnice v Ahlhornu.

Podle autorů reportáže podobný příběh dnes zažívají nemocnice prakticky po celém Německu.

Odbory: Už šestá insolvence

Zdravotní sestra Stefanie Klemannová má s krizí dlouholeté zkušenosti.

„V Ingelheimu jsem zažila čtyři insolvence, tady další dvě. Dohromady už šest,“ říká předsedkyně podnikové rady.

Podle ní by měl stát převzít větší odpovědnost za financování zdravotnictví.

„Hasiči také nejsou privatizovaní. Myslím si proto, že podobnou podporu by měly dostávat i nemocnice,“ upozorňuje.

Nová reforma tlak ještě zvýší

Německý Bundestag sice přijal zákon, který má nemocnicím poskytnout více času na reorganizaci, současně však vláda připravuje úsporná opatření ve veřejném zdravotním pojištění.

Podle odborníků právě tato kombinace výrazně zvýší tlak na již zadlužené nemocnice.

Německo navíc čelí obecné potřebě snižovat veřejné výdaje a řada ekonomů upozorňuje, že země si již nemůže dovolit provozovat tak rozsáhlou síť nemocnic jako doposud.

Insolvencí rychle přibývá

Podle údajů Německé nemocniční společnosti (DKG):

• v roce 2024 vyhlásilo insolvenci 25 nemocnic na 30 pracovištích,
• v roce 2025 následovalo dalších 22 nemocnic na 24 pracovištích,
• rok 2026 má být podle odborníků ještě výrazně horší.

Situaci dále komplikují rostoucí ceny energií.

Ředitel nemocnice Michael Gutendorf popisuje konkrétní příklad:

„Po uzavření Hormuzského průlivu nám o týden později dodavatelé oznámili, že zdražil diesel, a nové náklady přenesli na nás. Jenže já nemohu přijít za pacientem ani zdravotní pojišťovnou a říct, že kvůli dražším pohonným hmotám chci vyšší úhradu.“

Náklady rostou rychleji než příjmy

Další problém představují mzdy.

Podle Gutendorfa vzrostly během posledních dvou let platy lékařů přibližně o 10 %, zatímco příjmy nemocnic od zdravotních pojišťoven se zvýšily pouze o 3 %.

„Nejde o selhání managementu. Je to systém, který ekonomicky jednoduše nevychází,“ vysvětluje ředitel nemocnice.

Každé druhé nemocnici hrozí bankrot

Německá nemocniční společnost varuje, že po přijetí úsporných opatření bude situace ještě dramatičtější.

Její odhad je alarmující:

• do roku 2030 bude 80 % nemocnic hospodařit se ztrátou,
• téměř 50 % zařízení bude podle prognóz čelit vysokému riziku insolvence.

Největší problém? Pohotovosti

Lékařský ředitel Harald Bernd upozorňuje na zásadní problém.

Více než 90 % pacientů nemocnice tvoří akutní případy přicházející přes pohotovost.

Jenže právě provoz urgentního příjmu je dlouhodobě ztrátový.

Nemocnice dostává od zdravotních pojišťoven za jedno ambulantní ošetření na pohotovosti průměrně pouze 35 eur (875 Kč).

Podle vedení nemocnice tato částka nepokryje ani hodinovou práci lékaře a zdravotní sestry, natož spotřebovaný zdravotnický materiál.

Specializace místo běžné péče?

Primář Robin Uhlmann upozorňuje, že čistě ekonomicky by bylo výhodnější poskytovat pouze vysoce specializované výkony, například operace kyčlí nebo kolen.

To by však znamenalo omezení pohotovosti i dalších základních služeb.

„Pro nemocnici s naším posláním by to bylo naprosto absurdní,“ říká.

Insolvenční správce: Současný model není udržitelný

Podobně hovoří také insolvenční správce Jens Lieser.

Podle něj není možné provozovat nemocnici v současném rozsahu ekonomicky udržitelným způsobem.

Navrhuje výrazné zmenšení zařízení:

• zachovat interní oddělení,
• geriatrii,
• ambulantní operace,
• snížit počet lůžek ze současných 120 na 30 až 50.

„Nemohu chtít Mercedes za cenu motokáry,“ shrnuje situaci.

Řešením má být nové financování

Ředitel Gutendorf navrhuje změnit celý systém financování nemocnic.

Podle něj by stát měl financovat samotnou připravenost nemocnic poskytovat zdravotní péči bez ohledu na počet ošetřených pacientů.

Nemocnice totiž musí být připravena přijmout každého pacienta, ať už přijde kdykoliv.

Současný systém podle něj tuto pohotovost dostatečně nehradí.