
Německý tisk dnes výrazně řeší pokračující krizi důvěry ve vládu kancléře Friedricha Merze, zejména po jeho vystoupení na katolickém sjezdu ve Würzburgu. Dalším zásadním tématem je rostoucí napětí kolem Tchaj-wanu po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně a obavy, že USA postupně slábnou jako bezpečnostní garant v Asii. Velkou pozornost vyvolávají také protesty proti účasti Izraele na Eurovision Song Contest ve Vídni. Německé komentáře zároveň ukazují hlubší nervozitu Západu z oslabování transatlantického vlivu a z rostoucí síly Číny.
Deník upozorňuje, že Friedrich Merz tentokrát působil nezvykle sebekriticky a připustil problémy ve vlastní komunikaci. Přiznal také, že se vládní koalice příliš hádá. Kontroverzi však vyvolala jeho kritika USA, když prohlásil, že jeho „obdiv k Americe momentálně neroste“. Podle listu tím otevřel další konflikt s Washingtonem.
Ekonomický deník oceňuje, že Merz nevolí populismus a odmítá lidem slibovat bezbolestná řešení. Podle komentáře Německo vstoupilo do období, kdy už není možné rozdávat nové sociální výhody bez tvrdých priorit a škrtů. List tvrdí, že éra Angely Merkelové skončila a Německo nyní čekají bolestivé reformy.
Komentář upozorňuje, že problém vlády není jen ve sporech uvnitř koalice, ale hlavně v malých výsledcích oproti velkým slibům. Podle listu by Merz měl výrazně zmírnit svou rétoriku a působit realističtěji.
Portál tvrdě kritizuje německé odbory DGB. Podle komentáře už odbory nejsou silným partnerem vlády, ale spíše zájmovou organizací hájící vlastní přežití. Autoři varují, že budoucí debaty o důchodech, zdravotnictví a sociálním systému budou stále konfliktnější.
Německá debata začíná stále více připomínat situaci v Česku: vysoké sociální výdaje, stárnutí populace, tlak na reformu důchodů a současně neschopnost vlád vysvětlit veřejnosti nepříjemné změny. Česká ekonomika je přitom na Německu extrémně závislá. Pokud Berlín nezvládne reformy a hospodářský růst dál zpomalí, velmi rychle se to přenese i do českého průmyslu, exportu a zaměstnanosti. Německo navíc začíná otevřeně přiznávat, že období „nekonečného blahobytu“ skončilo.
List upozorňuje, že čínský prezident Si Ťin-pching už nehovoří jen o „mírovém sjednocení“ s Tchaj-wanem, ale stále otevřeněji naznačuje možnost použití síly. Donald Trump podle komentáře působil během návštěvy slabě a vůči čínským hrozbám prakticky nereagoval.
Podle listu Trump během návštěvy Čínu chválil, zatímco Si Ťin-pching tvrdě vymezoval červené linie kolem Tchaj-wanu. Komentář varuje, že případnou cenu za tuto geopolitickou slabost mohou zaplatit nejen Tchaj-wan, ale i Evropa.
Týdeník klade zásadní otázku: co vlastně ještě Čínu odradí od pokusu ovládnout Tchaj-wan? Trump totiž na rozdíl od Joea Bidena nikdy jasně neslíbil vojenskou obranu ostrova. Spiegel navíc upozorňuje, že válka USA s Íránem výrazně vyčerpává americké vojenské zdroje.
List z Mohuče píše velmi ostře: podle komentáře Trump fakticky proměňuje svobodu Tchaj-wanu v obchodní vyjednávací kartu vůči Pekingu. Pokud Čína nabídne dostatek kontraktů americkým firmám, může Washington podle listu ustoupit.
Pro Česko je vývoj kolem Tchaj-wanu mimořádně důležitý hlavně ekonomicky. Evropský automobilový průmysl včetně českých továren je silně závislý na polovodičích z Tchaj-wanu. Jakýkoliv konflikt v oblasti by mohl způsobit další kolaps dodavatelských řetězců podobný období covidu. Německý tisk navíc stále otevřeněji připouští, že Spojené státy už nemusí být tak silným globálním garantem jako v minulosti. To v Evropě zvyšuje tlak na vlastní obrannou a průmyslovou strategii.
List upozorňuje, že letošní Eurovision Song Contest ve Vídni je výrazně politizovaný. Pět zemí bojkotuje soutěž kvůli účasti Izraele a protestuje proti izraelské politice v Gaze a na Západním břehu Jordánu. Deník však varuje před kolektivní vinou vůči izraelským umělcům.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG
FAZ považuje debatu za částečně absurdní. Podle listu nejde o soutěž vlád, ale umělců. Kritizuje plánované demonstrace během finále a tvrdí, že protesty míří proti špatnému cíli.
List naopak zdůrazňuje pozitivní význam Eurovision Song Contest jako prostoru pro evropské propojení, toleranci a otevřenost. Podle komentáře jde o jednu z mála akcí, která stále dokáže spojovat různé země i komunity.
Debata kolem Eurovize ukazuje, jak hluboce konflikt na Blízkém východě pronikl do evropské společnosti. Podobné napětí je vidět i v Česku, zejména na univerzitách a sociálních sítích. Německá média se stále častěji obávají, že kulturní a společenské akce budou v budoucnu stále více pod tlakem geopolitických konfliktů a identity politiky.
Německý tisk dnes vykresluje obraz Západu, který se nachází v období výrazné nejistoty. Berlín řeší ekonomické reformy a slábnoucí důvěru ve vládu, zatímco svět sleduje rostoucí sílu Číny a nejistotu kolem americké politiky vůči Tchaj-wanu. Současně se i kulturní události typu Eurovision Song Contest stávají součástí širších geopolitických sporů.
(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)