DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 20. srpna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé komentářové stránky dnes řeší především spor o konání voleb na Ukrajině během války, kde se střetává požadavek na demokratickou legitimitu s praktickými a bezpečnostními limity válečného stavu. Druhým silným tématem jsou znovu výroky izraelského ministra Itamara Ben-Gvira a otázka, zda má Německo vedle politických výzev přistoupit i k sankcím proti členům izraelské vlády. Třetí velký blok se týká nízkého naplnění německých zásobníků plynu, které podle médií nemusí bezprostředně ohrožovat dodávky, ale může v případě tuhé zimy znamenat výrazně vyšší ceny pro domácnosti. Pozornost poutá také další prodlužování německých hraničních kontrol, které stále více vadí sousedním státům a podle části tisku se mění z výjimky v trvalý režim.

Volby na Ukrajině: demokracie ano, ale za války je hlasování téměř neproveditelné

Debatu otevřel bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který požaduje nové volby. Jeho argument zní, že ukrajinská demokracie nesmí být rukojmím Vladimira Putina a Moskva nemůže fakticky určovat, kdy budou Ukrajinci znovu hlasovat.

Německý tisk ale převážně upozorňuje, že realita války dělá z volebního požadavku mnohem složitější problém.

Frankfurter Allgemeine Zeitung: Putin by dostal ideální příležitost volby sabotovat

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG uznává, že Fedorov pojmenovává skutečný problém.

Čím déle válka trvá, tím více podle listu trpí samotná ukrajinská demokracie. Prezident, parlament a další instituce fungují v mimořádném režimu a standardní politická soutěž je omezená.

FAZ však upozorňuje na zásadní bezpečnostní riziko.

Rusko by podle listu mohlo volby napadat mnoha způsoby:

• rozsáhlými dezinformačními kampaněmi,
• kybernetickými operacemi,
• narušováním volební infrastruktury,
• a v krajním případě i fyzickými útoky na volební místnosti.

Taková situace by podle FAZ poskytla Moskvě téměř ideální možnost zpochybnit legitimitu výsledku.

Proto deník připouští Fedorovovu základní tezi o poškozování demokracie válkou, ale zároveň se obává, že volby během bojů by mohly ukrajinskou demokracii poškodit ještě více.

Süddeutsche Zeitung: svobodné volby během raketových útoků nejsou realistické

SÜDDEUTSCHE ZEITUNG je ještě skeptičtější.

Připomíná, že ukrajinská ústava a zákony o válečném a mimořádném stavu volby během platnosti válečného režimu zakazují. Tento stav přitom ukrajinský parlament opakovaně zákonným způsobem prodlužuje.

Podle SZ však nejde pouze o právní formalitu.

Zásadním problémem je samotná proveditelnost.

Jak uspořádat svobodné a rovné volby v zemi, kde:

• může kdykoli přijít raketový útok,
• část území je okupována,
• miliony lidí žijí v zahraničí,
• velká část obyvatel je vnitřně vysídlená,
• vojáci jsou na frontě,
• a normální předvolební kampaň prakticky není možná?

Süddeutsche Zeitung proto očekává, že se politický status quo v Kyjevě zatím nezmění.

Kölner Stadt-Anzeiger: Fedorov se staví do role alternativy k Zelenskému

KÖLNER STADT-ANZEIGER vidí za Fedorovovým vystoupením také vnitropolitickou ambici.

Podle deníku se bývalý ministr fakticky profiluje jako alternativa k prezidentu Volodymyru Zelenskému, i když ho přímo nejmenuje.

Fedorov zároveň kritizuje systém, v němž podle něj rozhoduje spíše loajalita než výkon.

Kölner Stadt-Anzeiger mu ale připomíná nepříjemný fakt: jako dlouholetý Zelenského spolupracovník tento systém sám pomáhal spoluutvářet.

List zároveň oceňuje jeden demokratický aspekt celé kauzy.

Skutečnost, že bývalý ministr může veřejně takto tvrdě kritizovat prezidenta i způsob fungování vlády, podle něj dokazuje, že ukrajinská demokracie navzdory válce stále žije.

Samotný požadavek na volby však považuje za chybný, protože by v době ruského útoku mohl ještě více rozdělit společnost.

TAZ: jak dlouho může zůstat prezident bez nového mandátu?

DIE TAGESZEITUNG – TAZ nabízí trochu jiný pohled.

Připomíná, že požadavek na ukrajinské volby už dříve zazníval také od Donalda Trumpa a Vladimira Putina, jejichž vztah ke svobodným a férovým volbám podle TAZ vyvolává pochybnosti.

Současně ale nepovažuje Fedorovovu otázku za nesmyslnou.

Volodymyr Zelenskyj byl zvolen v roce 2019 na pětileté období.

Pokud by válka pokračovala ještě několik let, vzniká podle TAZ legitimní otázka:

jak dlouho může hlava státu vykonávat mandát bez nového potvrzení voliči?

To je podle listu demokratický problém, který nelze donekonečna odsouvat jen argumentem války.

Český úhel pohledu

Pro Česko je tato debata velmi citlivá.

Praha dlouhodobě podporuje Ukrajinu vojensky i politicky a zároveň ji prezentuje jako stát, který brání nejen své území, ale také demokratický model proti autoritářské agresi.

Právě proto je otázka legitimity ukrajinských institucí důležitá.

Na jedné straně je zřejmé, že standardní volby během rozsáhlé války jsou prakticky mimořádně obtížné. Na druhé straně platí, že čím déle se mimořádný stav prodlužuje, tím více poroste tlak na to, aby Ukrajina našla způsob, jak obnovit demokratický mandát svých institucí.

Pro Česko bude důležité nepodlehnout dvěma zjednodušením: ani tvrzení, že volby jsou za války bez problémů možné, ani tvrzení, že otázku demokratické legitimity není nutné řešit vůbec.

Ben-Gvir znovu rozděluje Německo: část tisku žádá evropské sankce

Výroky izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira dál rezonují německým tiskem.

Podle dnešní presseschau měl požadovat každodenní počet zabitých lidí v Pásmu Gazy, což vyvolalo další vlnu kritiky.

Rhein-Neckar-Zeitung: tvrdá kritika Izraele není antisemitismus

RHEIN-NECKAR-ZEITUNG zdůrazňuje, že ostřejší německý postoj vůči izraelské vládě není výrazem antisemitismu.

Naopak.

Právě kvůli zvláštní německé historické odpovědnosti vůči Izraeli má podle listu Berlín povinnost upozorňovat izraelské partnery na momenty, kdy se jejich politika dostává za hranice právního státu.

Deník kritizuje nejen Ben-Gvirovy výroky, ale také:

• zacházení s Palestinci,
• politiku osad na Západním břehu,
• širší posun části izraelské vlády doprava.

Ben-Gvirovy představy o cíleném zabíjení označuje komentář za natolik extrémní, že je přirovnává ke genocidní logice.

Die Glocke: i přátelé Izraele už reagují zděšeně

DIE GLOCKE konstatuje, že kritika už dávno nepřichází pouze od tradičních odpůrců izraelské politiky.

List shrnuje několik souběžných problémů:

• násilí extremistických židovských osadníků vůči Palestincům,
• nedostatečné stíhání těchto útoků,
• výroky Ben-Gvira o cíleném zabíjení,
• další plánovanou výstavbu na Západním břehu.

Výsledkem je podle listu situace, kdy už i deklarovaní přátelé Izraele reagují ne pouze rozpaky, ale otevřeným zděšením.

Passauer Neue Presse: Merz už jednou ukázal, že umí jít dál než k apelům

PASSAUER NEUE PRESSE obrací pozornost k německému kancléři Friedrichu Merzovi.

Podle listu musí Berlín rozhodnout, kde leží hranice mezi bezpodmínečnou solidaritou s Izraelem a tolerováním kroků izraelské vlády, které Německo považuje za nepřijatelné.

Komentář připomíná, že Merz už jednou ukázal ochotu nezůstat pouze u slov, když rozhodl o zastavení dodávek zbraní.

Podle Passauer Neue Presse by proto německá podpora evropského zákazu vstupu pro radikální členy izraelské vlády, jako je Ben-Gvir, měla být minimálním dalším krokem.

Český úhel pohledu

Stejně jako včera je český přesah výrazný.

Česko patří k nejvýraznějším podporovatelům Izraele v Evropské unii. Německo však představuje ještě důležitější případ, protože jeho zvláštní odpovědnost vůči Izraeli je historicky hlubší a politicky institucionalizovanější.

Pokud právě Berlín začne podporovat sankce proti jednotlivým izraelským ministrům, znamená to, že se v evropské debatě definitivně oddělují dvě věci:

bezpečnost a existence Izraele

a

podpora konkrétní izraelské vlády.

Pro českou diplomacii bude tento rozdíl stále obtížnější ignorovat.

Německé zásobníky plynu: problém nemusí být nedostatek, ale cena

Třetí tematický blok je ekonomicky velmi důležitý.

Německé zásobníky plynu nejsou před nadcházející zimou naplněny tak rychle, jak by někteří očekávali.

Spolková ministryně hospodářství Katherina Reiche tvrdí, že plnění zásobníků je především úkolem obchodníků a energetických firem.

Ani Bundesnetzagentur zatím nevyhlašuje poplach.

Podle části tisku však vláda podceňuje něco jiného:

cenové riziko.

Nürnberger Nachrichten: při tuhé zimě zaplatí účet spotřebitel

NÜRNBERGER NACHRICHTEN zdůrazňují, že problém nemusí spočívat v bezprostředním nedostatku plynu.

Německo pravděpodobně nebude stát před scénářem, kdy by plyn prostě došel.

Riziko vzniká jinak.

Pokud budou zásobníky před zimou nedostatečně naplněné a zároveň přijde:

• velmi studená zima,
• dlouhé období nízkých teplot,
• vyšší spotřeba,

Německo bude muset rychle nakupovat větší množství dražšího LNG.

A mimořádně drahé nákupy se nakonec promítnou do účtů domácností a firem.

Podle listu je tedy hlavním problémem nikoli fyzická bezpečnost dodávek, ale cena energetické bezpečnosti.

Rhein-Zeitung: pravidla je třeba skutečně vynucovat

RHEIN-ZEITUNG navrhuje tři konkrétní kroky.

Za prvé je podle ní nutné skutečně prosazovat stanovené cíle naplnění zásobníků, nikoli je mít pouze formálně na papíře.

Za druhé by politika měla zabránit tomu, aby mimořádně vysoké náklady nakonec v plné výši zaplatili koneční spotřebitelé.

A za třetí by Německo podle deníku mělo rychleji pokračovat v odchodu od fosilních paliv.

Tím by se podle komentáře snížila dlouhodobá závislost země na:

• světových cenách,
• válkách,
• geopolitických krizích,
• dovozních trasách.

Český úhel pohledu

Tento blok je pro českého čtenáře možná vůbec nejpraktičtější.

Český a německý energetický trh jsou silně propojené. Vývoj cen plynu v Německu může ovlivňovat ceny v celém středoevropském regionu.

Pokud by Německo během studené zimy muselo agresivně nakupovat LNG na světových trzích, vyvolalo by to tlak na velkoobchodní ceny i pro další evropské země.

Český problém je tedy podobný:

nejde jen o to, zda plyn fyzicky bude, ale také za jakou cenu.

Po energetické krizi posledních let je to zásadní rozdíl. Dostupnost suroviny ještě neznamená dostupnou energii pro domácnosti a průmysl.

Německo dál prodlužuje hraniční kontroly: sousedům dochází trpělivost

Posledním významným tématem dnešního přehledu je další prodloužení německých vnitřních hraničních kontrol.

Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt rozhodnutí odůvodňuje mimo jiné nedávným migračním tlakem na španělskou Ceutu.

Část německého tisku ale tuto argumentaci považuje za slabou.

Weser-Kurier: Ceuta není německá hranice

WESER-KURIER se ptá, co má migrační tlak na španělskou enklávu v severní Africe společného s německými hranicemi.

Podle listu používá Dobrindt Ceutu jako argument k prodloužení kontrol o dalších šest měsíců.

Některým sousedním státům ale tento režim stále více vadí.

Deník výslovně zmiňuje:

• Nizozemsko,
• Polsko.

Podle komentáře jde ve skutečnosti většinou pouze o namátkové kontroly, které už svůj hlavní migrační efekt splnily.

Weser-Kurier proto doporučuje, aby byly nejpozději v březnu 2027 definitivně ukončeny.

Jinak podle listu může nakonec zasáhnout i Evropský soudní dvůr.

Rheinpfalz: z výjimky se stává trvalý stav

RHEINPFALZ je ještě kritičtější.

Podle listu jako by události v Ceutě Dobrindtovi přišly vhod.

Přitom zatím podle komentáře není ani jasné, zda se migranti z enklávy ve větším počtu vůbec dostali na evropskou pevninu.

A odtud je to do Německa ještě přibližně 2 000 kilometrů.

Rheinpfalz proto vidí prodlužování kontrol jako politicky účelové.

Zároveň upozorňuje na širší problém:

vnitřní hraniční kontroly se nejen v Německu postupně mění z mimořádného opatření v trvalý režim.

Evropská komise přitom nedávno vyzvala k jejich postupnému ukončení a tvrdí, že policie má k dispozici účinnější cílené nástroje.

Podle Rheinpfalz Dobrindt tuto výzvu ignoruje.

Český úhel pohledu

Tady je český zájem naprosto bezprostřední.

Česko má s Německem jednu z nejdůležitějších vnitřních hranic EU. Každé prodloužení kontrol znamená potenciální komplikace pro:

• kamionovou dopravu,
• exportní firmy,
• přeshraniční pracovníky,
• turistiku,
• každodenní dojíždění.

A ještě důležitější je systémový problém.

Schengen byl vytvořen jako prostor bez trvalých kontrol na vnitřních hranicích. Pokud se mimořádné kontroly postupně stanou běžným standardem, mění se samotný charakter evropského volného pohybu.

Právě proto je pro Česko důležité, zda Německo dokáže najít rovnováhu mezi kontrolou migrace a zachováním funkčního Schengenu.

Shrnutí

Dnešní německý tisk spojuje čtyři témata otázkou, jak dlouho lze mimořádná opatření udržovat, aniž by se z nich stal nový normál. Ukrajina odkládá volby kvůli válce, Německo prodlužuje kontroly uvnitř Schengenu, energetická politika spoléhá na mimořádné dovozní kapacity a německý vztah k Izraeli prochází přehodnocením hranic tradiční solidarity.

Pro Česko jsou zvlášť významné dvě otázky: německé zásobníky plynu a další prodlužování hraničních kontrol. Obojí může mít velmi konkrétní dopad na české ceny energií, dopravu, obchod i každodenní pohyb přes hranice.