NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (24. 8. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 24. srpna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé deníky se 24. srpna soustředí především na návrat kancléře Friedricha Merze z dovolené a jeho návštěvu oblastí zasažených rozsáhlými požáry v Eifelu. Komentátoři řeší nejen věrohodnost jeho klimatické politiky, ale především stále obtížnější politickou situaci kancléře a soudržnost vládní koalice CDU/CSU a SPD před důležitými zemskými volbami. Zahraniční komentáře se věnují nové obchodní konfrontaci mezi Spojenými státy a Kanadou, debatě o možnosti voleb na Ukrajině během války a také ruským hybridním aktivitám namířeným proti Německu.

Merz se vrátil z dovolené do oblasti požárů. Německý tisk řeší klima i důvěryhodnost kancléře

První velké téma německého tisku představuje návštěva kancléře Friedricha Merze v Hürtgenwaldu v Eifelu, který zasáhly rozsáhlé lesní požáry. Merz při návštěvě výslovně spojil požáry se změnou klimatu. Německé komentáře však mnohem více než samotné požáry zajímá otázka, zda je klimatické vystoupení kancléře slučitelné s dosavadní politikou jeho vlády.

TAZ: Merz uznává klimatickou změnu, ale prioritou zůstává hospodářský růst

Berlínský TAZ reaguje ironickou otázkou, zda se Merz na stará kolena nestal „seniorským zmocněncem hnutí Fridays for Future“.

Deník připouští, že kancléř svůj první veřejný program po třítýdenní letní dovolené věnoval hasičům a záchranářům a otevřeně se postavil proti popírání klimatických změn. To však podle TAZ z Merze klimatického politika nedělá. Kancléř totiž nevysvětlil, jakými konkrétními opatřeními chce změnu klimatu brzdit, a zároveň prostřednictvím Bildu zdůraznil, že jeho hlavní prioritou je hospodářský růst. Podle TAZ tomu odpovídá i politika CDU/CSU.

Neue Osnabrücker Zeitung: Merz má problém se svým vztahem k voličům

Mnohem tvrdší je Neue Osnabrücker Zeitung. List kritizuje Merzovu reakci na pískot a bučení části lidí během návštěvy požářiště.

Kancléř reagoval slovy, že mluví s těmi, „kteří nekřičí“ a „kteří pracují“. Podle deníku šlo po více než třech týdnech kancléřovy dovolené o mimořádně nešťastnou formulaci.

NOZ v tom vidí širší Merzův problém: pokud jsou voliči nespokojeni s kancléřem, Merz podle listu často působí dojmem, že je naopak nespokojený s voliči. Deník připomíná průzkum YouGov, podle něhož 36 procent Němců očekává Merzův konec ve funkci ještě před spolkovými volbami v roce 2029 a dalších 18 procent dokonce už během letošního roku.

Kölner Stadt-Anzeiger: Ve skutečnosti jde o přežití Merzovy vlády

Také Kölner Stadt-Anzeiger připomíná, že se kancléř po více než třech týdnech bez veřejných vystoupení vrátil do politiky právě návštěvou Hürtgenwaldu.

Pískot demonstrantů je však podle listu jen malým problémem. V následujících týdnech půjde o udržení vládní koalice – a možná i samotného Merze v kancléřském úřadu.

Rhein-Zeitung: Klimatická politika vlády působí nevěrohodně

Rhein-Zeitung se vrací ke klimatické části Merzova vystoupení. Podle deníku většina Němců dobře ví, jaké důsledky klimatická změna přinese.

Problém spočívá v tom, že ochrana klimatu dosud nebyla ústředním bodem politiky Merzovy vlády a některá opatření byla naopak zpochybňována. Vláda se proto podle listu nemůže divit, že její současná klimatická rétorika působí na část veřejnosti nevěrohodně.

Český úhel pohledu

Pro českého čtenáře je zajímavé především to, že německá klimatická politika se opět dostává do přímého střetu s hospodářskou politikou. Německo je největším obchodním partnerem Česka a případná změna priorit Berlína – například mezi průmyslovou konkurenceschopností, energetikou a klimatickými cíli – se může nepřímo projevit také v českém průmyslu a dodavatelských řetězcích.

Ještě podstatnější je ale politický rozměr. Německý tisk už Merzovy jednotlivé problémy stále častěji interpretuje jako otázku stability samotného kancléře a jeho vlády.

Německou vládu čekají klíčové týdny. Koalice potřebuje výsledky

Dalším tématem je plánované jednání Merzova kabinetu. Nürnberger Nachrichten upozorňují, že kabinet se má v úterý a ve středu zabývat klimatickou politikou i reformami připravenými před letní přestávkou.

Problémem je, že některé reformy – například penzijní – zpochybňují i lidé uvnitř vládních stran. Deník proto požaduje větší profesionalitu a soudržnost vlády, zvlášť před významnými volbami na východě Německa. Připomíná také nepovedenou rekonstrukci kabinetu po odchodu Jense Spahna.

Poněkud jiný pohled nabízí Augsburger Allgemeine. Podle ní by bylo chybou soustředit se příliš na bezprostřední volební výsledky. Unie a SPD sice čekají důležité zemské volby v Sasku-Anhaltsku, Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku a pod tlakem není pouze Merz, ale také vedení SPD. Právě proto by však strany neměly promarnit možnost společně změnit směr vlády.

Český úhel pohledu

Pro Česko bude zvlášť zajímavý vývoj ve východoněmeckých spolkových zemích. Sasko-Anhaltsko volí už 6. září a Meklenbursko-Přední Pomořansko 20. září 2026.

Výsledky mohou mít význam přesahující jednotlivé zemské vlády. Pokud by vládní strany výrazně oslabily, zvýšil by se tlak na Merze a současně by se změnila politická dynamika v zemi, která je pro českou ekonomiku i zahraniční politiku klíčovým partnerem.

Trump otevírá další obchodní konflikt. Tentokrát s Kanadou

Druhou velkou zahraničněpolitickou otázkou je prudké zhoršení obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Kanadou. USA uvalily na kanadské produkty 50procentní cla a Ottawa odpověděla oznámením odvetných cel na americké zboží.

Frankfurter Rundschau: Trump potřebuje úspěch a otevírá další konflikt

Frankfurter Rundschau upozorňuje na silný odpor proti celnímu konfliktu na obou stranách americko-kanadské hranice.

Podle listu proto není pravděpodobné, že by se konflikt pro Washington stal jednoznačným úspěchem. Trump přitom podle komentáře úspěch potřebuje kvůli domácím i zahraničněpolitickým problémům. Místo revize své strategie však podle FR opět otevírá další spor.

Nebezpečí je větší také proto, že může být ohrožena samotná severoamerická obchodní dohoda mezi USA, Kanadou a Mexikem.

FAZ: Kanada také není nevinnou obětí

Frankfurter Allgemeine Zeitung nabízí podstatně vyváženější pohled.

FAZ připouští oprávněnou kanadskou kritiku opakovaných amerických celních konfliktů, zároveň ale upozorňuje, že Kanada sama uplatňuje řadu protekcionistických opatření a obchodní překážky používá k ochraně některých průmyslových odvětví.

Odvetná cla jsou podle listu politicky pochopitelná, ekonomicky však problematická. Clo je totiž ve výsledku daní, kterou zaplatí také vlastní obyvatelé země, jež ji zavádí.

Český úhel pohledu

Pro exportně orientované Česko je americko-kanadský konflikt relevantní především jako další známka eroze dosavadního systému volného světového obchodu. Česká ekonomika je silně navázaná na evropský – zejména německý – průmysl, který je sám závislý na globálních exportních trzích.

Čím více se mezinárodní obchod štěpí prostřednictvím cel, subvencí a protekcionistických opatření, tím větší jsou rizika i pro české výrobce zapojené do německých dodavatelských řetězců.

Mají se na Ukrajině konat nové volby? Německý komentář říká: Za války prakticky nemožné

Dalším tématem je požadavek na nové volby na Ukrajině, který prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá s poukazem na pokračující ruskou válku.

Rheinpfalz připomíná, že volby jsou základním prvkem demokracie, jejich legitimita však předpokládá možnost svobodného a nerušeného hlasování.

A právě tyto podmínky dnes podle deníku na Ukrajině neexistují. Země je ve válce a čelí každodenním ruským útokům, miliony Ukrajinců žijí na územích okupovaných Ruskem a další miliony uprchly do zahraničí, mimo jiné do Německa. Za takových podmínek jsou podle Rheinpfalz svobodné a všeobecné volby prakticky neproveditelné.

Český úhel pohledu

Stejný problém by se bezprostředně týkal i Česka, protože zde žije početná ukrajinská komunita. Případné ukrajinské volby během války by musely řešit nejen hlasování lidí přímo na Ukrajině, ale také občanů nacházejících se v zemích EU.

Německá debata současně ukazuje širší dilema západních demokracií: jak zachovat demokratickou legitimitu napadeného státu, aniž by byly organizovány volby v podmínkách, které objektivně znemožňují jejich standardní průběh.

Süddeutsche Zeitung: Rusko používá proti Německu „gaslighting“

Poslední komentář se týká přímo bezpečnosti Německa. Süddeutsche Zeitung se zabývá údajnými ruskými zásahy a provokacemi namířenými proti Německu.

List používá neobvyklé přirovnání k psychologickému „gaslightingu“ – metodě, při níž je člověk postupně přiváděn k pochybnostem o vlastním vnímání reality.

Podle SZ lze podobný mechanismus použít jako strategii hybridní války: série menších incidentů, informačních operací či nejasných zásahů má ve společnosti vytvářet pocit nejistoty a pochybnosti o tom, co je skutečné a co nikoliv. Deník zároveň soudí, že dokud situace dále neeskaluje, může být vhodnou reakcí klid a nenechat se provokacemi destabilizovat.

Český úhel pohledu

Toto téma má pro Česko mimořádně přímý význam. Německo ani Česká republika nestojí mimo bezpečnostní konfrontaci mezi Ruskem a Evropou a hybridní působení se ze své podstaty neomezuje státními hranicemi.

Zajímavá je zejména argumentace Süddeutsche Zeitung: cílem hybridních operací nemusí být okamžitá fyzická škoda, ale postupné oslabování důvěry společnosti ve stát, instituce, média a nakonec i ve vlastní schopnost rozeznávat skutečnost od manipulace.

Shrnutí

Německý tisk dnes vykresluje především Friedricha Merze jako kancléře vstupujícího do politicky mimořádně obtížného podzimu. Návštěva požáry zasaženého Eifelu otevřela debatu o klimatické důvěryhodnosti vlády, ale komentátoři už současně sledují stabilitu koalice a blížící se zemské volby.

V zahraniční politice se pozornost přesouvá k dalšímu americkému celnímu konfliktu, problematice ukrajinských voleb během války a ruskému hybridnímu působení. Společným jmenovatelem je rostoucí politická a ekonomická nejistota, která má v řadě případů přímý dopad také na Českou republiku.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)