NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (27. 2. 2026)

27.2. 2026015x

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 27. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes soustředí především na rozhodnutí správního soudu v Kolíně nad Rýnem, který v rámci předběžného řízení dočasně zakázal Spolkovému úřadu pro ochranu ústavy označit AfD jako „prokazatelně pravicově extremistickou“ stranu. Komentáře se rozcházejí v hodnocení dopadu tohoto rozhodnutí – od varování před oslabením úřadu až po apel na politický boj místo právních zákazů. Dalším velkým tématem je návštěva spolkového kancléře Merze v Číně a proměna německo-čínských vztahů v době napětí s USA. Závěr přehledu patří nepřímým jednáním o íránském jaderném programu v Ženevě.

AfD a rozhodnutí Verwaltungsgericht Köln

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG

List konstatuje, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy zatím nesmí AfD označovat jako „gesichert rechtsextremistische Bestrebung“. Soud sice připouští existenci snah namířených proti liberálně-demokratickému řádu, ale podle kolínských soudců tyto tendence nepředstavují charakteristiku celé strany. FAZ to vnímá jako „silný kůl zatlučený do země“ a potenciální příspěvek k věcnější debatě.

Český úhel pohledu:
Pro české prostředí je zajímavé, že německý soud zdůraznil nutnost diferencovaného přístupu. V ČR se obdobné debaty o extremistických stranách vedly například u DSSS či SPD, ale bez takto rozsáhlého institucionálního střetu mezi tajnou službou a soudem. Německý případ ukazuje, jak silně je tamní systém postaven na soudní kontrole bezpečnostních institucí.

SÜDDEUTSCHE ZEITUNG

SZ zdůrazňuje, že k označení celé strany za extremistickou je potřeba velmi silná argumentace. Označení by znamenalo kolektivní odpovědnost všech 16 zemských organizací i místních struktur za radikální křídlo kolem Björna Höckeho. Soud nepopírá extremistický charakter některých osob, ale požaduje přesné právní zdůvodnění „přičitatelnosti“ celé straně.

Český úhel pohledu:
V českém kontextu je tento argument důležitý i vzhledem k debatám o kolektivní vině či odpovědnosti stranických struktur. Německá judikatura může být precedentem pro celou EU, jak právně pracovat s velkými populistickými stranami.

SÜDWEST PRESSE (Ulm)

List hovoří o „stopce“ pro domácí tajnou službu. AfD podle něj rozsudek oslaví jako „facku“ úřadu. Možnost zákazu strany je nyní podle komentáře obtížně představitelná.

Český úhel pohledu:
V českém politickém diskurzu je zákaz parlamentní strany téměř nemyslitelný. Německá debata ale ukazuje, že právní nástroje existují – otázkou je jejich důkazní standard.

KÖLNER STADT-ANZEIGER

List tvrdí, že odpůrci zákazu vždy říkali, že AfD je třeba porazit politicky. Rozsudek podle něj oslabuje oběťnický narativ AfD o „politické justici“.

Český úhel pohledu:
Podobný „narativ oběti systému“ využívají i některé české opoziční subjekty. Německý případ může ukázat, že právní konfrontace někdy radikální strany paradoxně posiluje.

Návštěva kancléře Merze v Číně

(Bundeskanzler Merz besucht Siemens Energy in Hangzhou in China.)

LAUSITZER RUNDSCHAU (Cottbus)

Čína zůstává pro Německo klíčová pro překonání recese. Merz hovořil o „komplexním strategickém partnerství“ – výrazně jiný tón než důraz na rivalitu v koaliční smlouvě. Svět se mění nejen kvůli dominanci Číny, ale i kvůli rostoucí nevraživosti USA vůči Evropě.

Český úhel pohledu:
Česká ekonomika je na Německo silně navázána. Pokud Německo posiluje vazby na Čínu, sekundární dopad může zasáhnout i český exportní sektor, zejména automotive.

HANDELSBLATT

Obchodní bilance Německa s Čínou se změnila z přebytku na deficit. Merz upozornil na „nerovnováhu“ a požadoval férové podmínky. Samotná vládní konzultace ale podle listu není správné fórum pro řešení strukturálních nerovností.

Český úhel pohledu:
Podobné problémy má i ČR – závislost na čínských komponentech bez odpovídajícího přístupu na trh. Německý tlak na „férovost“ může mít širší evropský dopad.

TAGESZEITUNG (TAZ)

Z strategického hlediska by Německo mělo snižovat závislost na Číně. Přesto Merz uzavřel dohodu o nákupu 120 letadel Airbus. Pokud bychom orientačně počítali průměrnou cenu jednoho letounu např. 100 milionů EUR (≈ 2,5 miliardy Kč), celkový objem by mohl teoreticky dosáhnout až 12 miliard EUR (≈ 300 miliard Kč) – jde však o hrubý ilustrativní odhad, nikoli částku uvedenou v textu.

Český úhel pohledu:
Zakázky Airbusu mají význam i pro české subdodavatele. Stabilizace vztahů může mít sekundární efekt i pro český průmysl.

BERLINER MORGENPOST

Návštěva byla podle listu úspěšná a proběhla přesně podle plánu. Autor však varuje, že „stabilita“ podle Pekingu znamená pravidla určovaná Čínou. Kontrastuje to s nejistotou nadcházející návštěvy Merze ve Washingtonu.

Český úhel pohledu:
Česko stojí mezi dvěma póly – transatlantickou vazbou a exportní orientací na Německo/Čínu. Německý balanc bude mít přímý dopad i na českou diplomacii.

Íránské jaderné jednání v Ženevě

BADISCHE ZEITUNG (Freiburg)

Trump deklaruje zájem o vyjednané řešení. Samotný podpis dohody ale podle listu nezaručuje dlouhodobý mír. Írán žádá zmírnění sankcí – jejich uvolnění by mohlo stabilizovat režim.

Český úhel pohledu:
Pro ČR je klíčové, že případné zmírnění sankcí může změnit situaci na energetických trzích, což by mohlo mít dopad na ceny ropy.

VOLKSSTIMME (Magdeburg)

Režim v Teheránu opět ustál nepokoje. Jedinou cestou ke zničení jaderného programu by podle listu byla invaze – což je extrémní scénář.

Český úhel pohledu:
Takový scénář by měl zásadní dopad na globální bezpečnost i evropskou ekonomiku. Česká republika by byla nepřímo zasažena skrze ceny energií a bezpečnostní politiku NATO.

Stručné shrnutí

Německý tisk dnes řeší především právní hranice při posuzování AfD a význam rozhodnutí kolínského soudu pro budoucnost strany i německé demokracie. Druhým hlavním tématem je pragmatická rovnováha mezi ekonomickými zájmy a geopolitickými riziky ve vztahu k Číně. Zahraničněpolitický blok uzavírá opatrný pohled na jednání o íránském jaderném programu.