NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (29. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 29. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé noviny se dnes věnují především politickému přerodu v Sasku-Anhaltsku, kde dlouholetý ministerský předseda Reiner Haseloff předal funkci svému nástupci Svenovi Schulzemu pouhých sedm měsíců před zemskými volbami. Komentáře se soustředí na sílící AfD, vnitřní napětí v CDU a otázku, zda se tradičním stranám podaří zvrátit politický trend na východě země. Dalším výrazným tématem je zhoršená hospodářská prognóza Německa a kritika vlády za slabou růstovou dynamiku. Na závěr se tisk dotýká debat o možném bojkotu fotbalového mistrovství světa v USA.

1. Sasko-Anhaltsko: změna premiéra a boj o přežití CDU

 MITTELDEUTSCHE ZEITUNG (Halle) upozorňuje, že nový ministerský předseda Sven Schulze musí během velmi krátké doby vyvolat pocit politického restartu. Situaci mu komplikují nepříznivé ekonomické okolnosti: zkrachovalý projekt továrny Intel, útlum chemického průmyslu na jihu země a celkové hospodářské zpomalení. Podle listu musí Schulze nabídnout konkrétní zlepšení – zejména praktičtější školství, rychlejší administrativu a lepší podmínky pro podnikání.

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG používá tvrdší metaforu: Haseloff prý předává kormidlo „na potápějící se lodi“. Podle F.A.Z. není vzestup AfD výsledkem autoritářských sklonů voličů, ale důsledkem hlubokých společenských proměn, transformace ekonomiky a zklamaných očekávání. Schulze tak stojí před typickou výzvou východoněmeckých premiérů: uznat problémy, ale zároveň přesvědčit voliče, že právě tradiční strany jsou stále nejlepší volbou.

DIE ZEIT zdůrazňuje, že CDU už nemá prostor pro váhání, vnitřní debaty a vyčkávací taktiku. Rozdíl 13 procentních bodů za AfD (podle průzkumu Insa) nelze dohnat bez zásadní změny stylu politiky i komunikace. Schulze se podle listu bude muset rychle profilovat jinak než dosud.

 STUTTGARTER ZEITUNG varuje před vnitřním rozkolem v CDU. Zatímco oficiální linie strany drží „brandmauer“ vůči AfD, část regionálních struktur je otevřenější spolupráci. Pokud by tento proud posílil, mohla by se CDU dostat do zásadní vnitřní krize, která by měla dopad na celou spolkovou republiku.

 TAGESZEITUNG – TAZ klade nepříjemnou otázku: co když po volbách zůstanou v zemském sněmu pouze CDU, AfD a Levice? Zatímco Haseloff se díky osobní popularitě dokázal držet nad těmito debatami, Schulze bude mnohem závislejší na poslancích své strany – a tím i zranitelnější.

TAGESSPIEGEL naopak zdůrazňuje odolnost východoněmecké demokracie. Připomíná příklady z Braniborska, Durynska i Saska, kde se navzdory složitým většinám daří udržovat stabilní vládnutí a izolovat AfD. Podle listu sílí ochota stran spolupracovat, aby nenechaly politický prostor extremistům.

Český úhel pohledu

Vývoj v Sasku-Anhaltsku je pro Česko velmi relevantní. Podobně jako v některých českých regionech zde dochází ke kombinaci ekonomického útlumu, frustrace obyvatel a vzestupu protestních stran. Německá debata o „brandmauer“ vůči AfD silně připomíná české diskuse o spolupráci s antisystémovými subjekty. Zkušenost Německa ukazuje, že samotná izolace nestačí – bez hmatatelných zlepšení v životní úrovni a fungování státu se politický trend jen těžko obrací.

2. Německá ekonomika: slabý růst a krize důvěry

 RHEINISCHE POST kritizuje sníženou růstovou prognózu vlády (1,0 %). Podle listu je alarmující, že i tento skromný růst je založen především na dluhovém financování investic do infrastruktury a obrany. Bez hlubších reforem hrozí, že se efekt rychle vyčerpá.

 LAUSITZER RUNDSCHAU  upozorňuje na nízký potenciální růst ekonomiky – pouhých 0,5 %. To podle listu jasně ukazuje, že současná opatření nestačí k dlouhodobému udržení prosperity.

 SÜDDEUTSCHE ZEITUNG spojuje ekonomický pesimismus s osobou kancléře Friedricha Merze. Kritizuje jeho rétoriku a absenci pozitivní vize, která by motivovala firmy k investicím a občany ke spotřebě. Bez optimismu a důvěry podle listu růst nepřijde.

Český úhel pohledu

Česká ekonomika čelí podobnému problému: nízkému potenciálnímu růstu, opatrnosti firem i domácností a silné závislosti na státních investicích. Německá debata je pro Česko varováním – bez důvěry, předvídatelnosti a dlouhodobé vize nelze nastartovat ani spotřebu, ani investice, a to bez ohledu na objem veřejných výdajů.

3. Fotbalové mistrovství světa v USA: bojkot, nebo realismus?

 LEIPZIGER VOLKSZEITUNG připomíná fiasko německých morálních gest na MS v Kataru a varuje před opakováním stejné chyby. Fotbal by podle listu neměl suplovat politiku.

 NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG konstatuje, že individuální protesty sportovců nemají skutečný dopad. Skutečný bojkot by musel být alespoň evropský, ne-li globální – a k tomu není politická vůle. Německo se podle listu mistrovství světa nezřekne.

Český úhel pohledu

Debata silně rezonuje i v Česku, kde se sport opakovaně dostává do role morálního arbitra. Německý tisk připomíná, že politická odpovědnost leží na vládách, nikoli na sportovcích – téma aktuální i pro českou veřejnou diskusi.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk dnes vykresluje obraz země v přechodové fázi: politicky oslabené tradiční strany, sílící protestní hlasy a ekonomiku, která bojuje spíše s náladou než s čísly. Sasko-Anhaltsko se stává symbolem širšího problému celé republiky. Pro Česko je tato debata cenným zrcadlem možného budoucího vývoje.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)