NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (5. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 5. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes soustředí na tři silná témata: neúspěšné pokusy AfD o politickou destabilizaci v Durynsku, násilí proti zaměstnancům veřejných služeb po smrtelném útoku na vlakového průvodčího a vypršení poslední platné dohody o jaderném odzbrojení mezi USA a Ruskem (New Start). Komentáře se pohybují mezi analýzou politické strategie extremistických stran, hlubší společenskou reflexí narůstající agrese a varováním před novou fází globálního jaderného zbrojení. Tón tisku je převážně varovný: demokracie funguje, ale je stále více zatěžována – doma i v mezinárodním prostředí.

AfD, Durynsko a hranice politického divadla

K neúspěšnému hlasování o nedůvěře proti durynskému premiérovi Mariu Voigtovi (CDU) se vyjadřuje několik listů.

•  MÄRKISCHE ODERZEITUNG píše, že šéf durynské AfD Björn Höcke si byl porážky vědom. Smyslem hlasování nebylo Voigta sesadit, ale získat pozornost – mediální i uvnitř extremistického elektorátu.
• SÜDDEUTSCHE ZEITUNG připomíná, že Höcke dlouhodobě neusiluje o vládnutí, ale o systematické zpochybňování důvěryhodnosti demokratických institucí.
•  NORDWEST-ZEITUNG kritizuje „cirkus v parlamentu“, zároveň ale konstatuje, že Voigtova plagiátorská aféra poskytla AfD snadný terč.
•  THÜRINGER ALLGEMEINE zdůrazňuje, že právě tento postup je součástí demokracie – a že demokracie se osvědčuje právě tím, že podobné pokusy ustojí.

Český úhel pohledu

Z českého pohledu je durynský případ až znepokojivě známý. I u nás extremistické a protestní strany často neusilují o reálný výkon moci, ale o dlouhodobou erozi důvěry v systém, soudy, akademii či média. Německá zkušenost ukazuje, že institucionální odolnost funguje, ale zároveň platí, že každá slabina – i formální, jako je podezření z plagiátorství – se okamžitě stává zbraní. Pro Česko je to varování, že osobní integrita vrcholných politiků už není „vedlejší téma“.

Smrtelný útok na průvodčího a krize respektu k veřejným službám

Tématem dne je také smrtelný útok na vlakového průvodčího v regionálním expresu v Porýní-Falci.

•  FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG upozorňuje, že útoky na zaměstnance železnic se staly neviditelnou každodenností. Smrtelný útok na pracovníka veřejné služby je podle listu útokem na společnost jako celek.
• DIE RHEINPFALZ  připomíná, že za každou uniformou je člověk – a že násilí proti „těm, kteří udržují systém v chodu“, trhá společenské vazby.
•  RHEINISCHE POST volá po investicích do bezpečnosti personálu, nikoli po okamžitém zpřísňování trestního práva.
•  DIE GLOCKE navrhuje konkrétní opatření: bodycamy, nouzová tlačítka, více personálu – ale také otevřenou debatu o hrubnutí společnosti.

Český úhel pohledu

Česko řeší velmi podobný problém: útoky na průvodčí, řidiče MHD, zdravotníky i úředníky. Německá debata je cenná tím, že se nezužuje jen na represivní řešení, ale klade otázku, proč se respekt k autoritám veřejné služby vytrácí. To je téma, které se v české debatě zatím často obchází – a přitom je klíčové.

 Konec smlouvy New Start a návrat jaderné nejistoty

Dnes oficiálně vypršela platnost poslední smlouvy o jaderném odzbrojení mezi USA a Ruskem – New Start.

• ND DER TAG připomíná, že kontrolní mechanismy byly fakticky paralyzovány už v roce 2023. Volá po nové mnohostranné dohodě zahrnující všechny jaderné mocnosti.
•  FRANKFURTER RUNDSCHAU varuje, že i bez návratu k úrovním studené války by USA i Rusko mohly své arzenály snadno zdvojnásobit.
•  SÄCHSISCHE ZEITUNG upozorňuje na rychlé jaderné zbrojení Číny a riziko, že další státy budou následovat.

Český úhel pohledu

Pro Česko, ležící v srdci Evropy a pod ochranou NATO, znamená konec New Start zvýšení strategické nejistoty. Znovu se ukazuje, že bezpečnostní architektura, na kterou Evropa desítky let spoléhala, se rozpadá rychleji, než vznikají nové pojistky. Debata o jaderném zbrojení se tak nepřímo dotýká i Česka – ať už skrze obranné výdaje, vztah k USA, nebo postoj k jaderné energetice.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk dnes kreslí obraz společnosti pod tlakem: demokracie je funkční, ale čelí cíleným provokacím; veřejné služby se stávají terčem násilí; a globální bezpečnostní řád vstupuje do nebezpečné fáze nejistoty. Společným jmenovatelem je potřeba dlouhodobé strategie, nikoli krátkodobých gest – doma i v zahraniční politice.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)