NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (6. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 6. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny?

Německé deníky se dnes soustředí především na tři zásadní okruhy: americký vojenský zásah ve Venezuele a jeho dopady na Evropu, útok na elektrickou infrastrukturu v Berlíně, který znovu otevřel otázku ochrany kritických sítí, a vládní krizi v Braniborsku, jež může znamenat začátek konce projektu Sahry Wagenknechtové. Společným jmenovatelem komentářů je pocit strategické nejistoty, slabosti Evropy a neschopnosti politických elit reagovat jednoznačně na krize doma i ve světě.

1. USA, Venezuela a krize mezinárodního práva

  KÖLNER STADT-ANZEIGER

Deník vyzývá Evropu k chladnému, strategickému odstupu od amerického postupu ve Venezuele. Podle listu je nutné, aby EU a Velká Británie dokázaly věrohodně kritizovat porušování mezinárodního práva, jinak ztratí legitimitu vůči Číně nebo Rusku. Zároveň upozorňuje, že Evropa se musí připravit i vojensky – včetně scénáře ruského útoku na Pobaltí – bez automatického spoléhání na USA.
(Kölner Stadt-Anzeiger)

 FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG

FAZ analyzuje zdrženlivý postoj kancléře Friedricha Merze, který se vyhýbá otevřené kritice Washingtonu, aby si nezhoršil vztahy s Donaldem Trumpem. Podle listu je však Německo vojensky slabé a geopoliticky závislé, což ho staví do pasivní role. FAZ otevřeně konstatuje, že Trumpův zásah ve Venezuele posiluje „právo silnějšího“ a Německo musí projít „bolestivou kúrou“ – posílit armádu a pevně se semknout s evropskými spojenci.
(Frankfurter Allgemeine Zeitung)

 FRANKFURTER RUNDSCHAU 

List kritizuje váhavost a bezzubost evropských reakcí. EU podle něj nedokázala jasně odsoudit porušení mezinárodního práva, a to navzdory své vlastní závislosti na pravidlech a institucích. Pouhá diplomatická gesta a „měkká vyjádření“ podle deníku Evropu neochrání před světem, kde se stále častěji prosazuje síla místo práva.
(Frankfurter Rundschau)

 RHEINISCHE POST

Rheinische Post upozorňuje na politické dilema Evropy: USA jsou stále klíčovým bezpečnostním partnerem a příliš ostré vymezení by mohlo mít negativní důsledky. Evropa tak platí „vysokou cenu za svou závislost“, ať už mlčí, nebo mluví.
(Rheinische Post)

ND DER TAG

List se zaměřuje na vnitropolitickou situaci ve Venezuele. Přechodná prezidentka Delcy Rodríguez stojí podle deníku před volbou „dohoda, nebo válka“, přičemž skutečné rozhodování se odehrává spíše ve Washingtonu než v Caracasu.
(ND – Der Tag)

 BRAUNSCHWEIGER ZEITUNG

Deník ostře reaguje na Trumpova slova o možném převzetí Grónska. Podle listu je nepřijatelné, aby si stát násilím nebo vydíráním nárokoval území spojence. Takový akt by z USA učinil nikoli spojence, ale nepřítele.
(Braunschweiger Zeitung)

Český úhel pohledu

Pro Česko je venezuelská krize dalším varováním, že mezinárodní právo slábne a že spolehnutí se výhradně na USA není dlouhodobě udržitelné. Jako středně velká země závislá na NATO i EU má Česká republika přímý zájem na silnější evropské obraně a jasném vymezení vůči porušování pravidel – bez ohledu na to, kdo je porušuje.

2. Útok na elektrickou infrastrukturu v Berlíně

 TAZ 

Tageszeitung kritizuje sabotáž elektrického vedení v Berlíně, která uvrhla desetitisíce lidí do zimy a tmy. Podle listu jde o kontraproduktivní čin, jenž podkopává podporu klimatických cílů. Skutečná změna podle TAZ přichází přes přesvědčování voličů, nikoli přes trestání obyvatel.
(taz – die tageszeitung)

 STRAUBINGER TAGBLATT

Deník upozorňuje na paradox: Berlín investuje miliardy do výsadby stromů, ale zanedbává ochranu kritické infrastruktury. Podle listu je třeba výrazně posílit fyzickou ochranu rozvoden, sítí a krizové připravenosti.
(Straubinger Tagblatt)

 BERLINER ZEITUNG

Berliner Zeitung kritizuje mlčení levicových aktivistů a organizací, které jinak dokážou rychle mobilizovat veřejnost. V případě útoku, který způsobil utrpení tisícům lidí, však podle listu převládlo ticho – což působí pokrytecky.
(Berliner Zeitung)

 MEDIENGRUPPE BAYERN

Regionální deníky zdůrazňují dvojí metr v hodnocení extremismu. Pokud by byl útok spáchán pravicovými extremisty, reakce médií a politiků by byla podle nich mnohem hlasitější. Volají po ideologicky nezatíženém přístupu k násilí.
(Mediengruppe Bayern)

Český úhel pohledu

Česko je na tom s ochranou kritické infrastruktury podobně jako Německo. Útok v Berlíně ukazuje, že energetická bezpečnost není abstraktní téma, ale otázka každodenního fungování státu. Debata o extremismu by měla být věcná a bez ideologických klapek – jinak hrozí podcenění reálných hrozeb.

3. Politická krize v Braniborsku a budoucnost BSW

DITHMARSCHER LANDESZEITUNG

List přirovnává projekt Sahry Wagenknechtové k raketě: rychlý start, ale stejně rychlé vyhoření. Odchod ministra financí Crumbacha podle deníku signalizuje možný začátek konce BSW.
(Dithmarscher Landeszeitung)

 MÄRKISCHE ODERZEITUNG

Naopak Märkische Oderzeitung chválí Crumbachovo rozhodnutí jako projev politické integrity a osobní odvahy. V době globální nejistoty podle listu ukázal něco, co Německu chybí – jasný postoj a charakter.
(Märkische Oderzeitung)

Český úhel pohledu

Rozpad BSW může být varováním i pro Česko: projekty založené na silné osobnosti, ale slabé struktuře, mají omezenou životnost. Stabilita politických stran a jasná ideová ukotvenost zůstávají klíčové.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk 6. ledna 2026 maluje obraz Evropy v defenzivě, nejisté vůči USA, zranitelné doma a rozpolcené politicky. Od Venezuely přes Berlín až po Braniborsko se opakuje stejný motiv: nedostatek strategické odvahy a jasných hranic. Pro Česko jde o důležitý signál, že bezpečnost, suverenita a odolnost nejsou samozřejmostí.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)