Německo musí během 10 let postavit 71 plynových elektráren. Bez „řiditelných“ zdrojů hrozí výpadky, varuje regulátor

Německá Spolková síťová agentura (BNetzA) nově spočítala, že pro vyrovnání kolísající výroby z větru a slunce bude do roku 2035 potřeba 35,5 GW nové řiditelné výkonové rezervy. V praxi to znamená zhruba 71 nových plynových elektráren o velikosti 500 MW – každá za 600–800 mil. eur. Zelení i ekologické spolky protestují, ale regulátor zároveň říká: samotné baterie ani „flexibilita spotřeby“ systém nespasí.

Co říká nový report BNetzA

• Podle DIE WELT agentura vyčíslila nutnou řiditelnou kapacitu (tedy zdroje, které naskočí, když nefouká a nesvítí) na 35,5 GW do roku 2035.
• Před dvěma lety se pracovalo jen s 21 GW do roku 2030. Investoři se však nenašli a Brusel dosud nepovolil německé subvence pro nové plynové zdroje.
• Ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) proto tlačí na rychlé dotační aukce už na přelomu roku. Původní povinnost pozdějšího přepnutí na vodík se z tendrů nejspíš vyřadí – není jisté, že bude paliva dost.

Proč baterie a „flexibilita“ samy nestačí

• Baterie v domácnostech se obvykle nabijí za hodinu až dvě a nepomohou při zimních „temných bezvětřích“, která mohou trvat i týdny.
• BNetzA počítá s tím, že flexibilita odběru (wallboxy, baterie elektromobilů, firemní akumulace, elektrolyzéry a přesuny výroby) dodá až 25 GW „dechu“ systému. Ani to ale nenahrazuje novou řiditelnou kapacitu.
• Cíle, jež měly flexibilitu zajistit, se zadrhávají: počet elektromobilů se do roku 2030 pravděpodobně nepřiblíží plánovaným 15 milionům, elektrolyzéry pro výrobu vodíku se staví pomalu a i větrné parky na pevnině a moři zaostávají.

Dvě varianty – a ta realističtější je horší

• „Optimistické“ scénář (vše jde podle plánu): potřeba 22 GW nových plynových zdrojů, tedy asi 44 elektráren.
• Realistický scénář (zpoždění OZE i flexibility): potřeba 35,5 GW, tj. 71 elektráren.
• BNetzA varuje, že už kolem roku 2030 mohou nastat vzácné situace, kdy trh plně nepokryje poptávku – bylo by nutné spustit mimotržní rezervy.

Politický střet: „Podzim odporu ke klimatu“

Zelení a ekologické organizace oznámili „podzim klimatického odporu“. Šéfka poslaneckého klubu Zelených Katherina Dröge obviňuje vládu, že „spaluje budoucnost“ a brzdí přechod na vodík. Deutsche Umwelthilfe zveřejnila průzkum, podle nějž 59 % Němců nové „fosilní“ plynovky odmítá (u voličů CDU dokonce 71 %).
BNetzA vedená bývalým zeleným politikem Klausem Müllerem však zdůrazňuje, že i při masivním rozvoji flexibility a baterií řiditelné zdroje chybět budou. A pokud Brusel nepovolí podporu plynu, může Německo prodloužit provoz uhelných elektráren.

Co z toho plyne pro Česko

• Společný trh s elektřinou: Německé rozhodnutí ovlivní ceny i tok elektřiny v regionu. Nedostatek řiditelné kapacity u sousedů zvyšuje volatilitu, dostavba plynovek by ji naopak tlumila.
• Plyn a infrastruktura: 71 nových plynových bloků znamená vyšší poptávku po plynu v celé střední Evropě (LNG, skladování, tranzit).
• Precedens kapacitních plateb: Německý model podpory bude tlačit na podobná řešení v okolních zemích – i Česko řeší, čím krýt „bezvětří“ po roce 2030.
• Emise vs. realita: Pokud EU nepovolí podporu plynu, delší provoz uhlí v Německu může krátkodobě zvýšit regionální emise i křížové dopady na trh.

Shrnutí v číslech

• 35,5 GW řiditelné kapacity do 2035 (realističtější scénář).
• ≈ 71 plynových elektráren po 500 MW.
• 600–800 mil. € – průměrná investice do jednoho bloku.
• 25 GW – cílená flexibilita spotřeby (EV, baterie, elektrolyzéry, průmysl).