Evropský rozpočet patří mezi nejvíce sledovaná témata v celé EU — a nyní máme v ruce nová data, která ukazují zcela jasný obrázek: Německo zůstává jednoznačně největším „sponzorem“ Evropské unie, a to i navzdory tomu, že jeho ekonomika už dva roky klouže mezi stagnací a recesí. Kdo v Evropě platí – a kdo bere.

Podle aktuální analýzy německého Institutu der deutschen Wirtschaft (IW Köln) zaplatila SRN v roce 2024 do rozpočtu EU o 13,1 miliardy eur více, než z něj dostala zpět. To je téměř trojnásobek oproti druhému místu — Francii.

A proč by to mělo zajímat českého čtenáře?
Protože Česko je stále čistým příjemcem, ročně dostává z EU více, než kolik odvádí. A protože už příští rozpočtové období po roce 2027 může všechno změnit — zejména pokud česká ekonomika poroste jen pomalu a zároveň poroste výkon států okolo nás.

Německo stále tahounem rozpočtu, i když slábne

Zatímco v roce 2023 činil německý příspěvek 17,4 miliardy eur a v roce 2022 dokonce 19,7 miliardy, letos padá zpět k hodnotám, které EU vídala před brexitem.

TOP 3 největší plátci:

1. Německo: 13,1 mld. €
2. Francie: 4,8 mld. €
3. Itálie: 1,6 mld. €

Je vidět, že „velký trojlístek“ platí nejvíc — ale Německo platí víc než Francie a Itálie dohromady.

Důvod poklesu? Ne dobré zprávy.
Ekonomka IW Samina Sultan to říká naplno:

Podle DIE WELT jsou „Německo a Francie momentálně „děti způsobující starost“ (sorgenkinder) EU — jejich ekonomická slabost se přímo promítá do klesajících příspěvků.“

A to znamená i něco dalšího:
Pokud ekonomicky slábne největší plátce, bude v EU tlak na změny, škrty nebo nové daně. Německo i Brusel to už otevřeně připouštějí.

A kde v tom stojí Česko?

Podle dat IW je Česká republika nadále čistý příjemce — loni jsme z EU získali o 1,1 miliardy eur více, než jsme zaplatili.
Jsme tedy mezi státy, které z evropského rozpočtu více profitují.

Česko je v této skupině spolu se státy jako:

• Polsko (+2,9 mld. €)
• Rumunsko (+2,7 mld. €)
• Slovensko (+1,4 mld. €)
• Portugalsko (+1,3 mld. €)
• Chorvatsko (+1,1 mld. €)

Ale pozor — Česko je na samotné hranici středně bohatých států EU.
A historicky platí prosté pravidlo:

Čím více roste ekonomika země, tím rychleji se z čistého příjemce stává čistý plátce.

To znamená, že už v příštím rozpočtovém období 2028–2034 může být situace zcela jiná. Někteří analytici dávají 50% pravděpodobnost, že Česko se během 10 let stane čistým plátcem.

INFOGRAFIKA: Čistí plátci a příjemci EU — rok 2024

TOP čistí plátci EU (v mld. €)

(země odvádějí více, než dostávají)

Pořadí	Země	Čistý příspěvek
1.	🇩🇪 Německo	13,1 mld. €
2.	🇫🇷 Francie	4,8 mld. €
3.	🇮🇹 Itálie	1,6 mld. €
4.	🇳🇱 Nizozemsko	1,5 mld. €
5.	🇸🇪 Švédsko	1,0 mld. €
6.	🇦🇹 Rakousko	0,854 mld. €
7.	🇮🇪 Irsko	0,701 mld. €
8.	🇩🇰 Dánsko	0,481 mld. €
9.	🇫🇮 Finsko	0,309 mld. €

---

TOP čistí příjemci EU (v mld. €)

(země dostávají více, než odvádějí)

Pořadí	Země	Čistý příjem
1.	🇬🇷 Řecko	3,5 mld. €
2.	🇵🇱 Polsko	2,9 mld. €
3.	🇷🇴 Rumunsko	2,7 mld. €
4.	🇪🇸 Španělsko	2,2 mld. €
5.	🇭🇺 Maďarsko	2,0 mld. €
6.	🇧🇬 Bulharsko	1,4 mld. €
7.	🇸🇰 Slovensko	1,4 mld. €
8.	🇱🇹 Litva	1,3 mld. €
9.	🇵🇹 Portugalsko	1,3 mld. €
10.	🇨🇿 Česko	1,1 mld. €
11.	🇭🇷 Chorvatsko	1,1 mld. €
12.	🇱🇻 Lotyšsko	1,0 mld. €
13.	🇧🇪 Belgie	0,955 mld. €
14.	🇪🇪 Estonsko	0,610 mld. €
15.	🇸🇮 Slovinsko	0,515 mld. €
16.	🇱🇺 Lucembursko	0,380 mld. €
17.	🇨🇾 Kypr	0,115 mld. €
18.	🇲🇹 Malta	0,109 mld. €

EU jako zrcadlo ekonomické síly

IW Köln upozorňuje na důležitý aspekt, který politici často zamlčují:

EU rozpočet není solidarita — je to spíš odraz ekonomické síly jednotlivých zemí.

Proto například Polsko, které mělo v roce 2023 rekordní růst, získává z EU méně než v minulosti, ačkoli je stále příjemcem.
A Německo přispívá méně, protože ekonomicky stagnuje.

Pro bruselské úředníky je to nepříjemná pravda:
EU je finančně stále více závislá na několika velkých plátcích — zejména na Německu.

Kolik zaplatí Němec a kolik dostane Čech?

Německo: 157 € na osobu ročně

Nejvíce v celé EU.

Irsko: 130 € na osobu

(Silná ekonomika, nízká populace.)

Česká republika: cca –100 až –200 € na osobu

Záleží na roku a čerpání — průměrně ale Češi „získávají“.

Zcela výjimečné je Lucembursko, které dostává 560 € na osobu — kvůli financování evropského kosmického programu.

Pro českého čtenáře mají tato čísla mimořádnou relevanci. Česká republika se totiž dlouhodobě řadí mezi čisté příjemce, což zní na první pohled pozitivně. Jenže realita je komplexnější. Česko sice i v roce 2024 získalo z EU o 1,1 miliardy eur více, než odvedlo, ale tato částka se rok od roku snižuje. Důvod je jednoduchý: rostoucí ekonomická úroveň ČR způsobuje, že nárok na evropské dotace postupně klesá. Pokud se tento trend nezastaví, může se během jedné nebo dvou dekád stát, že Česko přejde do skupiny čistých plátců — podobně jako dnes Rakousko nebo Nizozemsko.

Zásadní dopad má i skutečnost, že české dotace jsou z velké části zaměřeny na infrastrukturní projekty, rozvoj krajů a firmy. Pokud jejich objem klesne, bude to znamenat méně peněz pro obce, zemědělce, dopravu i modernizaci průmyslu. Zároveň se ukazuje, že řada projektů byla historicky financována takzvaně „protože na to byly dotace“, nikoli proto, že dávaly skutečný smysl. Stát se tak bude muset naučit hospodařit efektivněji, protože už nebude spoléhat na evropské balíčky jako dřív.

Zajímavé je také srovnání se Slovenskem a Polskem. Tyto státy čerpají více – Slovensko 1,4 miliardy a Polsko dokonce 2,9 miliardy eur. Znamená to, že region V4 bude postupně ztrácet výhodu, která mu dlouho pomáhala dohánět západní Evropu. A pokud Německo – hlavní ekonom EU – dále oslabí, projeví se to i na objemu peněz dostupných pro celý region. Proto je důležité, aby Česko sledovalo vývoj nejen vlastního čerpání, ale i finanční stability největších plátců Unie.

A co bude dál?

IW i Evropská komise upozorňují:

• Německo stagnuje a nebude schopné dlouhodobě platit tolik jako dřív.
• Země jako Francie, Španělsko či Polsko rostou rychleji.
• EU bude muset přenastavit financování, jinak se deficitní díry prohloubí.

V praxi to znamená:

Možné scénáře:

1. Zvýšení příspěvků všech států
2. Nové celoevropské daně (tzv. EU own resources)
3. Škrty v kohezních fondech (dotacích), tedy i v Česku
4. Přesun peněz z chudších regionů do obrany a digitalizace

Ať už bude výsledek jakýkoli, jedno je jisté:

Česko je příjemcem už možná naposledy v dějinách. Po roce 2027 se může karta obrátit.