Německo přišlo o stovky leteckých linek. Obchodní metropole ustupují dovolenkovým destinacím

Německá letecká doprava se ani v roce 2026 nevrátila na předpandemickou úroveň. Podle analýzy německého leteckého svazu BDL zaniklo od roku 2019 více přímých linek, než kolik jich vzniklo. Změna zasahuje především obchodní spojení. Pražské letiště přitom vykazuje odlišný vývoj a obnovuje některé dálkové trasy.

Německo ztrácí letecká spojení, která byla důležitá pro jeho průmysl, mezinárodní obchod a cestovní ruch. Podle nové analýzy německého leteckého svazu BDL zmizelo od roku 2019 z letových řádů 473 linek, zatímco nových vzniklo pouze 349. Nejde přitom jen o počet spojení. Proměňuje se také jejich charakter: některá významná obchodní centra ztrácejí přímé lety, zatímco přibývají turistické destinace.

Německo za evropským oživením výrazně zaostává

Letecká doprava se ve většině Evropy z pandemického propadu zotavila. Německo představuje výjimku.

Podle údajů Spolkového svazu německého leteckého hospodářství (BDL) dosahovala nabídka leteckých sedadel na německém trhu v prvním pololetí roku 2026 pouze 85 % úrovně roku 2019. V ostatních evropských zemích se přitom dostala v souhrnu na 111 % předpandemické hodnoty.

Rozdíl je výrazný i v absolutních číslech. Analýza BDL, o níž informoval deník WELT, uvádí ve srovnání s rokem 2019 úbytek přibližně 35 milionů nabízených sedadel. Podle dalších zveřejněných údajů se počet každoročně uskutečňovaných letů snížil zhruba o 300 tisíc.

Ztráta kapacity však není rovnoměrná. Vedle omezování počtu letů na stávajících trasách dochází k úplnému rušení některých přímých spojení.

A právě to může být pro německou ekonomiku závažnější než samotný pokles počtu cestujících.

Z Düsseldorfu zmizely dálkové lety, Berlín přišel o důležitá spojení

Nový přehled leteckých spojení zveřejněný BDL ukazuje, že německá letiště přišla od roku 2019 o stovky pravidelných tras. Výrazné ztráty zaznamenaly mimo jiné Frankfurt, Düsseldorf, Berlín nebo Kolín nad Rýnem.

Podle deníku WELT již například z Düsseldorfu nelze přímo letět do New Yorku nebo Tokia. Berlín zase ztratil přímá spojení s Filadelfií, Toulouse či Singapurem.

Současně se objevují nové linky do destinací, jako jsou Šarm aš-Šajch, Djerba nebo Mykonos. Ty mají odlišný charakter než spojení mezi průmyslovými a obchodními centry.

Pro rekreanty může jít o vítané rozšíření nabídky. Podniky, které potřebují pravidelné spojení s obchodními partnery, však tuto změnu mohou vnímat opačně.

Přímé lety totiž neslouží jen k přepravě turistů. Umožňují také cestování zaměstnanců, investorů, výzkumných pracovníků a účastníků mezinárodních konferencí. Jejich zrušení znamená další přestupy, delší cestovní dobu a někdy i komplikovanější plánování pracovních cest.

Samotný počet dostupných destinací tak nemusí vypovídat o kvalitě leteckého spojení. Pro hospodářské vztahy může být pravidelná linka do významného obchodního centra hodnotnější než několik sezonních turistických tras.

Problém začínají pociťovat hotely i veletržní průmysl

Změny v letecké dopravě podle oslovených představitelů německého hospodářství ovlivňují i další odvětví.

Deník WELT popisuje zkušenost berlínského hoteliéra Phillipa Rokeacha ze skupiny Amano. Jeho hotely sice nadále vykazují dobrou obsazenost, ale mění se složení hostů. Ubývá návštěvníků ze vzdálenějších zemí a přibývá domácích zákazníků. Podle podnikatele se to negativně promítá do dosažitelných cen ubytování.

Podobné obavy vyjadřují zástupci německého cestovního ruchu a veletržního průmyslu.

Právě mezinárodní veletrhy přivádějí do Německa návštěvníky, pro které bývá kvalitní letecké spojení jedním z rozhodujících faktorů. Pokud musejí absolvovat další přestupy nebo cestovat přes vzdálenější letiště, zvyšuje se časová i organizační náročnost účasti.

Německo tak nemusí přicházet pouze o cestující. V některých případech může být ohrožena také jeho atraktivita jako místa pro pořádání mezinárodních obchodních akcí.

Tento dopad však zatím nelze z uvedených údajů přesně finančně vyčíslit.

Jsou hlavním viníkem vysoké daně a letištní poplatky?

Německý letecký svaz BDL považuje za jeden z hlavních důvodů slabého oživení vysoké náklady spojené s provozem letecké dopravy. Upozorňuje především na daňové zatížení, bezpečnostní poplatky, náklady na řízení letového provozu a poplatky letišť.

Podobně argumentuje nízkonákladová společnost Ryanair.

Ta 8. října 2026 oznámila, že pro zimní sezonu omezí nabídku na letištích v Berlíně a Hamburku celkem o 700 tisíc sedadel. Současně rozhodla o uzavření své berlínské základny se sedmi letadly od 24. října.

Ryanair tvrdí, že kapacitu přesouvá na evropské trhy s příznivějšími provozními náklady.

Je však třeba připomenout, že BDL zastupuje zájmy leteckého odvětví a Ryanair má přímý obchodní zájem na snížení daní a poplatků. Jejich vysvětlení proto nelze považovat za nezávislý důkaz, že za celý německý propad odpovídá právě nákladová politika státu.

Do vývoje se podle dostupných informací promítají rovněž omezené kapacity letadel, změny poptávky a geopolitické okolnosti. Například nutnost obcházet ruský vzdušný prostor komplikuje některé dálkové lety mezi Evropou a Asií.

Podíl jednotlivých příčin na celkovém úbytku spojení by vyžadoval podrobnější ekonomickou analýzu.

Český kontrast: Praha se vrátila na předpandemická čísla

Z českého pohledu je zajímavé srovnání s vývojem Letiště Václava Havla Praha.

Podle jeho oficiálních údajů bylo v roce 2025 odbaveno 17 750 528 cestujících, tedy přibližně tolik jako v rekordním roce 2019. Meziročně se počet cestujících zvýšil o 8,5 % a letiště otevřelo spojení do 19 nových destinací.

Zajímavý je také vývoj dálkových linek.

Zatímco Berlín podle WELT přišel o přímé spojení s americkou Filadelfií, Praha jej v květnu 2026 po několikaleté přestávce obnovila. American Airlines provozovaly sezonní přímé lety denně od 22. května do 5. října 2026.

Letiště Praha toto spojení představovalo jako příležitost nejen pro turistický ruch, ale také pro obchodní cestující a posílení hospodářských vztahů se Spojenými státy.

Jde o zajímavý kontrast, nikoli však o důkaz, že by se konkrétní letecká kapacita přesunula z Berlína do Prahy. Takový závěr dostupné údaje neumožňují.

Stejně tak je třeba rozlišovat ukazatele: německá statistika BDL porovnává především nabídku sedadel a linek, zatímco pražské letiště uvádí počet skutečně odbavených cestujících. Výsledky proto nejsou přímo zaměnitelné.

Přesto oba příklady ukazují, že evropská letiště neprocházejí stejným vývojem.

Nejde pouze o letenky, ale také o dostupnost ekonomiky

Německá debata tak přesahuje otázku, zda jsou letenky drahé a zda stát dostatečně podporuje letecké společnosti.

Podstatnější je struktura spojení, která v zemi zůstávají.

Pokud letiště ztratí pravidelnou linku do významného obchodního centra a nahradí ji sezonní dovolenkovou destinací, může celková nabídka pro část cestujících zůstat atraktivní. Pro podniky a instituce, které potřebují spolehlivou celoroční dopravu, ale stejnou hodnotu mít nemusí.

Právě v tom spočívá hlavní varování vyplývající z analýzy BDL: letecká doprava není jen službou pro cestující, ale také součástí hospodářské infrastruktury.

Hlavní zdroj: WELT – Steffen Fründt: Deutschlands fatale Flug-Lücke – Diese Karte zeigt, wie stark Ihr Flughafen betroffen ist, 19. října 2026.

Doplňující a ověřovací zdroje:

BDL – Konnektivitätsatlas: Deutsche Flughäfen verlieren Anbindung an Europas Wirtschaftsmetropolen, 19. října 2026.

BDL – Výsledky německé letecké dopravy za první pololetí 2026.

Ryanair – Oznámení o omezení zimní kapacity v Německu, 8. října 2026.

Letiště Praha – Výsledky za rok 2025, 21. ledna 2026.

Letiště Praha – Zahájení přímé linky do Filadelfie, 22. května 2026.