Německo žaluje Itálii ve sporu o odškodnění za nacistické zločiny

Spolková vláda je proti tomu, aby Itálie povolila další žaloby o individuální reparace. Mezinárodní soudní dvůr to prohlásil za nepřípustné.

Německo podalo žalobu na Itálii u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) ve věci dlouhodobého soudního sporu o odškodnění obětí nacionálního socialismu ve druhé světové válce. Spolková vláda je proti tomu, aby Itálie nadále umožňovala stížnosti příbuzných obětí německých válečných zločinů na individuální reparace, ačkoli to soud již dávno prohlásil za nepřípustné, oznámil soud v Haagu.

Už v roce 2021 po dlouhém soudním sporu nejvyšší soud OSN rozhodl, že Německo nemusí individuálně odškodnit italské vojenské internované a další italské oběti národního socialismu. Potvrdila tak právní zásadu státní imunity, podle níž jsou rozsudky vyhrané soukromými žalobci v Itálii neplatné.

Navzdory rozhodnutí ICJ italské soudy „vznesly od roku 2012 značný počet nových žalob proti Německu v rozporu s německou suverénní imunitou“, uvádí v návrhu Německo.

Nejméně 25 nových žalob proti Německu

Spolková vláda odkazovala zejména na rozhodnutí italského ústavního soudu z roku 2014, které umožňuje „individuální žaloby obětí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti proti suverénním státům“. Podle stížnosti byl tento rozsudek „vydán s vědomím porušení mezinárodního práva a povinnosti Itálie vyhovět rozsudku nejdůležitějšího právního orgánu Organizace spojených národů“.

Podle ICJ zmiňuje německá stížnost „nejméně 25 nových žalob“ proti Německu. V nejméně 15 řízeních byly „vzneseny a vyřešeny nároky vůči Německu v souvislosti s chováním Německé říše během druhé světové války“.

Žaloba požaduje, aby byla Itálie odsouzena za nezákonné přijetí nebo vyhrožování „donucovacími opatřeními proti německému státnímu majetku v Itálii“. Postižen je mimo jiné Německý archeologický institut v Římě, Goethův institut, Německý historický institut a Německá škola v Římě. Do doby, než Soudní dvůr vynese přelomové rozhodnutí, žádný z uvedených objektů „nesmí být předmětem veřejné dražby“.

Itálie musí zajistit, aby všechna rozhodnutí přijatá soudy byla prohlášena za neplatná. Navíc musí uhradit veškeré škody způsobené porušením imunity státu.

Otázka kompenzace podle spolkové vlády je již vlastně vyřešena

Spolková vláda argumentuje, že otázka odškodnění byla vyřešena po válce v rámci mezivládních dohod. Již koncem roku 2008 se obrátila na ICJ, aby prověřil, zda jsou rozsudky vynesené v Itálii v souladu s mezinárodním právem. Tyto rozsudky se týkaly zločinů spáchaných mezi zářím 1943 a květnem 1945 během německé okupace Itálie.

V právních sporech s jinými zeměmi ohledně nacistických zločinů Německo vždy poukazuje na to, že prostřednictvím bilaterálních dohod s postiženými zeměmi již byly vyplaceny kompenzační platby v miliardách eur. Jednotlivé žaloby proto nejsou přípustné.

ICJ se sídlem v Haagu byl založen v roce 1946 za účelem urovnání sporů mezi státy. Jeho rozsudky jsou závazné a nelze se proti nim odvolat. Soud OSN však nemá k dispozici žádné nástroje k prosazení svých rozsudků.