Německý analytik Mark Reicher vysvětluje záhadné zmizení šéfky ruské centrální banky. Vybírají Rusové ve velkém peníze z bank a blíží se ekonomický „endgame“ Kremlu?

Český přesah: Co by případné oslabení ruské ekonomiky znamenalo pro Česko?

Přestože Česká republika po roce 2022 výrazně snížila svou závislost na ruských surovinách, vývoj ruské ekonomiky zůstává důležitým faktorem pro celou Evropu. Pokud by se potvrdilo, že Rusko skutečně naráží na limity financování války, mohlo by to ovlivnit ceny energií, geopolitickou situaci i budoucí vývoj konfliktu na Ukrajině. Pro české firmy je důležitá také stabilita evropské ekonomiky, která je s vývojem války úzce propojena. Současně je třeba dodat, že řada tvrzení o „kolapsu“ ruské ekonomiky se během posledních let ukázala jako předčasná. Proto je potřeba oddělovat ověřená data od politických či propagandistických interpretací.

V Rusku se v posledních dnech rozběhla mimořádně zajímavá debata. Její hlavní postavou není Vladimir Putin ani některý z generálů války na Ukrajině, ale žena, která bývá označována za nejdůležitější ekonomku země – šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová.

Podle řady zdrojů se již více než dva týdny neobjevila na veřejnosti. Chyběla na klíčových ekonomických fórech, neúčastnila se důležitých jednání a její absence vyvolala spekulace od zdravotních problémů až po možné mocenské střety uvnitř Kremlu.

Pro běžného člověka by to možná nebyla zásadní zpráva. Jenže Nabiullinová je považována za člověka, který během války doslova držel ruský finanční systém nad vodou. Když po invazi na Ukrajinu dopadly na Rusko bezprecedentní sankce, byla to právě ona, kdo prudkým zvýšením úrokových sazeb a tvrdou měnovou politikou zabránil okamžitému zhroucení rublu.

Rusové vybírají rekordní objemy hotovosti

Celou situaci provází další mimořádně zajímavý jev.

Podle údajů citovaných ve videu od německého analytika Marka Reichera vybrali Rusové jen během května z bank v hotovosti 381 miliard rublů. V dubnu to bylo dokonce 679 miliard rublů a v březnu dalších 301 miliard. Centrální banka údajně eviduje největší květnový odliv hotovosti od roku 1995.

Od začátku roku vzrostlo množství hotovosti mimo bankovní systém o více než jeden bilion rublů.

Mark Reicher připomíná zajímavé srovnání:

• více než 12 miliard eur (cca 300 miliard Kč) zmizelo od začátku roku z bankovního systému,
• od května loňského roku měly banky přijít dokonce o 2,7 bilionu rublů,
• což odpovídá více než 30 miliardám eur (cca 750 miliard Kč).

Podle autora videa se tyto peníze nevracejí do ekonomiky prostřednictvím nákupů ani investic. Místo toho končí v hotovosti, ve zlatě, kryptoměnách nebo cizích měnách.

„Tichý bank run“

Zajímavé je, že nejde o klasickou bankovní paniku známou z učebnic.

Nejsou vidět dlouhé fronty před bankami ani dramatické televizní záběry.

Autor mluví o „tichém bank runu“.

Lidé podle něj vybírají peníze postupně a systematicky. Důvodů má být několik.

Prvním je rostoucí nedůvěra vůči bankám. Ruské finanční instituce totiž v posledních měsících častěji blokují účty a platební karty kvůli boji proti podvodům. K tomu se přidávají výpadky internetu a mobilních sítí, které Moskva zdůvodňuje obranou proti ukrajinským dronům.

Druhým důvodem je strach ze státu.

V Rusku sílí obavy, že vláda bude kvůli rostoucím nákladům války hledat nové zdroje financování. Někteří komentátoři dokonce spekulují o možném zásahu do soukromých úspor obyvatel.

Zmizela „železná lady“ ruských financí?

Právě v této napjaté atmosféře mizí z veřejného prostoru Elvira Nabiullinová.

A nejde o ledajakou absenci.

Podle textu se poprvé od roku 2013 nezúčastnila Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, které je považováno za výkladní skříň ruské ekonomiky. Neobjevila se ani na několika dalších tradičních akcích. Dokonce chyběla i na jednání s Putinem o úrokových sazbách.

Oficiální vysvětlení hovoří o nemoci.

Jenže současně se objevily informace, že ještě ve stejné době podepisovala personální rozhodnutí v centrální bance. Právě tento rozpor vedl k dalším spekulacím.

Některá exilová média dokonce naznačují možnost domácího vězení nebo faktického odstavení od moci. Pro tato tvrzení však zatím neexistují nezávisle potvrzené důkazy.

Konflikt o válku a státní výdaje

Podle videa se skutečný spor netýká jen úrokových sazeb.

Měl by se týkat samotného financování války.

Nabiullinová dlouhodobě prosazuje opatrnou měnovou politiku. Základní sazbu v minulosti zvýšila až na 21 %. Později ji snížila na 14,5 %, což je však stále mimořádně vysoká úroveň.

Podle citovaných informací měli představitelé ministerstva financí i centrální banky upozornit Putina, že současné tempo vojenských výdajů začíná být pro státní rozpočet problematické.

Krátce nato začaly spekulace o budoucnosti šéfky centrální banky.

Ukrajinské drony a ruská ropa

Jedním z nejzajímavějších momentů videa je analýza magazínu The Economist, na kterou se Mark Reicher opakovaně odvolává.

Podle této analýzy mají ukrajinské útoky na ropnou infrastrukturu mnohem větší dopad, než Moskva připouští.

Britští analytici údajně kombinovali:

• satelitní snímky požárů NASA,
• výpadky internetových sítí,
• data o průmyslových objektech.

Výsledkem je závěr, že počet zásahů strategických objektů je až trojnásobný oproti veřejně evidovaným údajům.

Podle studie bylo již napadeno více než 2 300 z celkových 6 351 významných strategických objektů hluboko na ruském území.

Ropné příjmy zaostávají za očekáváním

Ještě zajímavější jsou ekonomické dopady.

Podle modelu The Economist vydělává Rusko výrazně méně, než by odpovídalo současným cenám ropy.

Rozdíl mezi očekávanými a skutečnými příjmy měl dosahovat:

• 12 % na konci roku 2025,
• 34 % během jara 2026.

Produkce rafinerií se dostala na nejnižší úroveň od roku 2009 a podle Mezinárodní energetické agentury kleslo zpracování ropy na nejnižší úroveň za posledních 16 let.

„Endgame“ ruské ekonomiky?

Dalším zdrojem citovaným v článku je studie Kielského institutu pro světovou ekonomiku a Stockholm Institute of Transition Economics nazvaná „Endgame“.

Ta upozorňuje, že ruské rezervy se postupně vyčerpávají a schopnost financovat válku je stále více závislá na aktuálních příjmech z exportu energií.

Mark Reicher používá obrazné přirovnání:

Pokud The Economist ukazuje, že Ukrajina postupně přiškrcuje ruský ropný kohoutek, studie z Kielu tvrdí, že za tímto kohoutkem už téměř nezůstala žádná rezerva.

Zda jde skutečně o ekonomické „endgame“, ukážou až následující měsíce.

Poznámka pro čtenáře: Článek vychází z interpretace a tvrzení obsažených ve zdrojovém videu a z citovaných analýz. Některá tvrzení (např. o domácím vězení Nabiullinové nebo bezprostředním kolapsu ekonomiky) nejsou nezávisle potvrzena a je vhodné je chápat jako spekulace či názory citovaných komentátorů.