Německý kancléř Scholz vylučuje znovuzavedení „povinné vojenské služby jako dříve“, ale je otevřený pro jinou formu jednoroční služby

Podle kancléře Olafa Scholze je věc komplikovaná: Bundeswehr potřebuje více personálu, ale i ekonomika hledá zaměstnance. Ani znovuzavedení povinné vojenské služby, ani rok služby pro mládež nejsou rychlým řešením, přesto je třeba o nich diskutovat.

Kancléř Olaf Scholz (SPD) považuje zavedení všeobecné povinné vojenské služby pro mladé v Německu za nepravděpodobné. Je přesvědčen, že už nebude „vojenská služba jako dříve,“ řekl v pondělí večer během diskuse se čtenáři novin z mediální skupiny VRM v Mohuči: „Nevrátíme se k armádě s povinnou základní vojenskou službou se 400 000 vojáky.

Jedním z důvodů pozastavení povinné vojenské služby byla mj. i nespravedlivá odvodová praxe v předchozích letech. Mnoho mladých mužů, kteří nechtěli odmítnout vojenskou službu, již nebylo povoláno vůbec. Civilní náhradní služba byla vždy zamýšlena jen jako náhrada za službu v Bundeswehru.

Přechod na všeobecnou povinnou službu je ztížen i tím, že po zkušenostech z nacistické diktatury německá ústava zakazuje nucenou povinnou práci. Bez změny ústavy by povinná služba pro mládež nebyla možná, řekl Scholz.

Velký zájem o dobrovolnou službu

V sociální oblasti je nicméně v současnosti situace taková, že o dobrovolnictví má zájem mnohem více lidí, než je volných míst. V rámci debaty je také třeba vzít v úvahu, že Německo čelí stále větším výzvám kvůli nedostatku pracovních sil a že zaměstnanci odvedení do povinné služby by pak chyběli „v továrně“. „Ta věc není úplně triviální,“ řekl Scholz.

V současnosti se diskutuje o tom, zda pozastavení povinné vojenské služby v roce 2011 nebylo chybou. Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) nedávno prohlásil, že je otevřený všeobecné povinné vojenské službě. Mnoho lidí podle něj v Německu už nechápe, „proč vojáci chrání naši zemi a tím i nás všechny“.