Německý Stuttgart padá: Podřezává si Německo větev prosperity – a stáhne Česko s sebou?

Stuttgart, někdejší symbol německé prosperity, automobilové dominance a průmyslové stability, dnes stojí na kraji finanční propasti. Město, které zbohatlo na motoru německé ekonomiky – automobilkách Mercedes-Benz a Porsche – nyní čelí situaci, kdy se daří stále méně vybírat základní rozpočtové příjmy, roste zadlužení, mizí investice a politici hasí požár zvyšováním daní. Co se stalo? A proč by to mělo zajímat Českou republiku?

Stuttgart jako předzvěst: Německý Detroit?

Komentář německého autora z DIE WELT varuje: Stuttgart je „menetekel“ – biblické znamení přicházejícího pádu.
Město, které v roce 2023 vybralo 1,5 miliardy eur na dani z podnikání, v roce 2025 očekává už jen 750 milionů. Rozpočtový propad je tak dramatický, že radnice sahá na poslední rezervy, rozpouští fondy určené na rozvoj infrastruktury a přechází do režimu „udržení základních funkcí“.

Deficit města: 785 milionů eur.
Návrh: zvýšení daní + škrty v sociálních a veřejných službách.

Rétorická otázka v německém tisku zní:
„Není to začátek cesty, kterou prošel Detroit?“

Detroit, bývalé autoprůmyslové centrum USA, zbankrotoval v roce 2013, přišel o 60 % obyvatel od roku 1950 a stal se symbolem toho, co dokáže kombinace deindustrializace, odlivu výroby a politické paralýzy.

Příčiny pádu: víc než jen krize

Analytici upozorňují, že problém není krátkodobý šok, ale strukturální rozklad:

1. Deindustrializace – zejména dopady konkurence Číny v elektromobilitě a strojírenství.
2. Explodující náklady sociálního státu – uprchlíci, bydlení, energie, sociální benefity.
3. Vysoké daně a regulace – investice odcházejí do USA a Asie.
4. Propad příjmů automobilového sektoru – transformace e-mobility není profitabilní.
5. Nervozita politiky: místo reforem nové daně – vedoucí představitelé mluví o cukrové dani, zvýšení poplatků, parkovného, podnikových daní.

Německá odpověď: místo růstu nové daně

Němečtí politici přicházejí s nápady jako:

• Zuckersteuer – daň z cukru
• Zvýšení podnikových daní o 10 %
• Vyšší poplatky za školky, parkování, městské služby
• Škrty v kultuře, spolcích, městských službách

Autoři v komentáři píší ironicky:
„Němci byli svou vládou zváženi – a shledáni příliš těžkými.“

Problémem není jen fiskální taktika – problémem je ztráta sebevědomí průmyslového státu, který přestává vytvářet hodnoty a snaží se krizi zaplatit sám ze sebe. Je to finanční metabolismus, který se uživí vlastním masem – do chvíle, než žádné nezbyde.

Stuttgart se tak stává laboratorním případem, na kterém lze sledovat, jak rychle se může změnit status „bohaté metropole“ ve finančně ohrožené město. Pokud klíčový ekonomický sektor – zde automobilový – ztratí konkurenceschopnost, dopad projde celým ekosystémem: od školství přes sociální služby až po komunální investice. Pro Česko je to zásadní lekce: pokud se nebudeme aktivně připravovat na přechod k inovacím, automatizaci a udržitelné výrobě, může nás čekat podobný scénář. Je nezbytné se ptát, jak dlouho ještě obstojí česká ekonomika založená na levnější práci a montážních procesech. Stuttgart ukazuje, že ani značky světového formátu nejsou imunní vůči geopolitickým a technologickým proměnám.

Proč by to mělo zajímat Česko

Česká republika je s Německem spojena jako vagónek s lokomotivou. Pokud se německá lokomotiva zadře, česká ekonomika nemá kam uhnout.

Konkrétní dopady na ČR:

Oblast	Riziko
Automotive (Škoda, Hyundai, Tatra)	ztráta zakázek, tlak na snižování mezd, propouštění subdodavatelů
Export	33 % českého exportu míří do Německa – pokles poptávky by zasáhl stovky firem
Energetika a ceny	přenos nákladů a cenové nestability do ČR
Makroekonomika	možnost regionální recese střední Evropy
Průmyslové investice	investoři mohou přesouvat kapitál mimo EU

Česko je ve stínu Německa, ať chce nebo nechce.

Pokud Německo vstoupí do dekády „ztraceného růstu“, Česko může být první obětí.

Je to varování i pro Česko

Řada problémů, které dnes Německo tvrdě trestají, se objevují i u nás:

• nedostatek pracovní síly a klesající porodnost,
• rostoucí sociální výdaje,
• stagnující školství a technologické inovace,
• energetická nejistota,
• politická neschopnost vysvětlit reformy.

Není výjimkou, že české kraje kopírují německé chyby s desetiletým zpožděním.

Dnes se tak Stuttgart může stát zrcadlem pro Prahu, Brno či Ostravu.
Otázka nezní, zda nás to čeká. Otázka zní, kdy.

Závěr

Stuttgart není izolovaná nehoda.
Je to indikátor změny, která má potenciál zasáhnout celou Evropu.

Německo – motor evropské ekonomiky – zadrhává.
A Česká republika, sedící na jeho kapotě, může velmi brzy pocítit náraz.