
Obnovitelné zdroje už vyrábějí téměř polovinu elektřiny v EU, celková spotřeba energie však zůstává fosilní. A jak je na tom Rakousko a Česko?
Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti Pro Českou...
aktualizace k
nejčtenější článek týdne: Denní přehled německého tisku
Glosa z Čech k 24. 1. 2026
„Děkujeme, drahý český národe!“
Ukrajinský ministr zahraničí dnes veřejně poděkoval České republice za pomoc lidem, kteří v zimních měsících čelí výpadkům elektřiny, tepla a základní infrastruktury. Poděkování nesměřovalo bohužel (ale logicky) k české vládě, ale zejména k občanské společnosti, která se na humanitární a materiální pomoci dlouhodobě podílí. A na to můžeme, a máme být jako Češi hrdí, nikoliv na infantilní sundávání vlajek krutě zkoušené země.
Válečný konflikt se v zimě nevede jen na frontě. Pro statisíce civilistů na Ukrajině je otázkou každodenního přežití – v mrazu, bez světla, bez vody. Pomoc zvenčí v těchto chvílích není politickým gestem, ale elementárním projevem solidarity.
Existují i občanské iniciativy, které tuto pomoc transparentně zajišťují. Jednou z nich je projekt Dárek pro Putina, který financuje obranné i humanitární prostředky pro Ukrajinu.
Více informací na webu: Dárek pro putina.
(Redakce nemeckezpravy.cz není organizátorem ani příjemcem této sbírky.)

Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti Pro Českou...

Tomio Okamura v novoročním projevu 2026 odmítl další vojenskou i finanční pomoc České republiky Ukrajině s tím, že...

Německý tisk se dnes soustředí především na posilování osy Berlín–Řím, která má ambici vyvažovat oslabený vliv Francie v Evropské unii. Druhým dominantním tématem jsou trilaterální rozhovory o Ukrajině v Abú Zabí, kde Evropa zůstává stranou, zatímco USA přitvrzují tlak na Kyjev. Velkou pozornost vyvolává také americký zásah do vlastnické struktury TikToku, jenž otevírá otázky koncentrace mediální moci. Závěrem rezonuje tvrdý postup americké imigrační služby ICE, který podle komentátorů překračuje hranice právního státu.

Český přesah: Téma podnájmů se netýká jen Německa. V Česku se v Praze, Brně i dalších městech dlouhodobě rozevírá nůžky mezi „starými“ nájemními smlouvami a nájmy nově sjednanými za aktuální tržní cenu. Přesně v takové situaci vzniká pokušení: držet si levný nájem (nebo výhodnou smlouvu) a část bytu – nebo někdy prakticky celý byt – pustit dál za výrazně vyšší cenu. Německý případ míří do jádra problému: kdy je podnájem ještě rozumné řešení životní situace a kdy už je to spekulace na bytové nouzi. A to je otázka, která bude dřív nebo později bolet i české soudy, pronajímatele i nájemníky – jen v jiných právních kulisách.

Německé komentáře dnes hodnotí projev kancléře Friedricha Merze na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, zejména jeho snahu reagovat na „svět velmocí“ bez zbytečné konfrontace s Donaldem Trumpem a současně hájit roli NATO. Dalším velkým tématem je formální založení Trumpem iniciovaného „Friedensratu“, který část tisku popisuje jako cynický projekt bez demokratické legitimity a s prvky osobního kultu. Výrazně rezonuje i hlasování Zelených v Evropském parlamentu k dohodě EU–Mercosur, kde jim komentátoři vyčítají taktickou i hodnotovou chybu a faktické spojenectví s agrární lobby a evropskou krajní pravicí. Na závěr se tisk vrací k rostoucím doplatkům na péči v domovech seniorů a k otázce, zda je financování péče ještě udržitelné pro střední třídu.

Český přesah: Německé mzdy nejsou pro české čtenáře jen „zajímavost ze zahraničí“. Jsou to referenční čísla pro desetitisíce Čechů pracujících v Německu (a pro pendlery), ale i pro firmy v Česku, které s německými zaměstnavateli soutěží o stejné lidi – hlavně v IT, technice, automotive, logistice a financích. V praxi platí, že každý viditelný posun německých platů zvyšuje tlak na české mzdy, prohlubuje rozdíl v kupní síle a ovlivňuje, zda se lidem vyplatí zůstat doma, nebo odejít za hranice.

Německý tisk se dnes soustředí především na vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, které vyvolalo silné reakce napříč politickým spektrem. Komentáře hodnotí jeho vystoupení jako otevřenou výzvu Evropě, potvrzení transatlantické krize i signál nutnosti evropské emancipace. Dalším významným tématem je rozhodnutí Evropského parlamentu obrátit se na Evropský soudní dvůr v souvislosti s dohodou o volném obchodu s Mercosurem. Třetím okruhem je personální růst Bundeswehru, který je sice kvitován, ale zároveň doprovázen vážnými strukturálními výhradami.

Proč by Česko mělo Trumpův projev v Davosu zajímat víc, než se zdá Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu nebyl určen jen světovým elitám, investorům a politikům. Jeho ostrá kritika Evropy, migrace a energetické politiky – spolu s překvapivě vstřícnými slovy na adresu německého kancléře Friedricha Merze – má přímý dopad i na Českou republiku. Česko je ekonomicky i politicky úzce navázáno na Německo, sdílí s ním energetický prostor i bezpečnostní architekturu NATO. Jakýkoli posun ve vztahu USA–Německo tak nepřímo formuje i český manévrovací prostor – od energetiky přes obranu až po migrační politiku.

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 21. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německé deníky se dnes soustředí především na vyostřující se konflikt mezi Evropou a Spojenými státy, který symbolizuje spor o Grónsko a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením nových cel vůči evropským státům. Komentáře varují před rozpadem dosavadního mezinárodního řádu a otevřeně hovoří o konci transatlantického partnerství v jeho dosavadní podobě. Druhým silným tématem je domácí debata o telefonických neschopenkách a vysokém počtu nemocenských v Německu, která odhaluje hlubší problémy produktivity a pracovních podmínek. Závěrem se tisk věnuje i změnám v čele německé katolické církve.

Německo zvažuje konec hraničních kontrol. Pro Českou republiku by to znamenalo návrat migračního tlaku, sekundární migraci přes Bavorsko a Sasko a znovu otevřenou otázku ochrany schengenského prostoru. Pokud Berlín ustoupí tlaku Bruselu, dopady se neomezí jen na Německo – projeví se i ve střední Evropě, včetně Česka.

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 20. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk se dnes soustředí především na prudce se vyostřující vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy v souvislosti se sporem o Grónsko a obchodními hrozbami administrativy Donalda Trumpa. Komentáře varují před slabostí Evropy, její vnitřní roztříštěností a geopolitickou zranitelností. Dalším výrazným tématem je znovuzavedení státní prémie na nákup elektromobilů, která však vyvolává rozpory i mezi zastánci ekologické transformace. Závěrem se média věnují vnitřním otázkám německé společnosti – od krize katolické církve až po politické dopady Trumpovy vlády v USA.

Pro Českou republiku nejde o vzdálený makroekonomický problém, ale o přímé ohrožení hospodářské stability. Německo je dlouhodobě největším obchodním partnerem ČR a klíčovým odbytištěm českého průmyslu – zejména automobilového, strojírenského a elektrotechnického. Pokud německá ekonomika zaostává za globálním vývojem, zpomaluje to automaticky i český růst, investice a mzdy. Výhled Mezinárodního měnového fondu (MMF) proto není jen zprávou o Berlínu, ale i varováním pro Prahu.

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 19. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny? Německé noviny...

Český přesah: Německý precedens, který se velmi rychle přibližuje i Česku To, co se dnes odehrává v Německu pod heslem „převažujícího veřejného zájmu“, není vzdálený právní experiment, ale model, který je v řadě aspektů až znepokojivě kompatibilní s českou realitou. I v Česku se v posledních letech objevují snahy urychlovat výstavbu strategických projektů – od energetiky přes dopravu až po bydlení – omezováním možnosti soudního přezkumu a oslabováním postavení obcí, spolků i jednotlivců. Německá zkušenost tak funguje jako varovný signál: pokud stát začne prohlašovat téměř vše za „nejvyšší veřejný zájem“, soudy ztrácejí kompas a právní stát se postupně vyprázdňuje. Přesně to nyní ukazuje německá debata kolem tzv. Habeckova „větrného turba“.

Český přesah: co to znamená pro české domácnosti Zatímco v Německu se tepelné čerpadlo definitivně dostává na první místo mezi nově prodávanými zdroji vytápění, Česká republika stojí před velmi podobnou křižovatkou. Ceny energií zůstávají volatilní, tlak na snižování emisí se zvyšuje a státní podpora nízkoemisních technologií se postupně zpřísňuje. Zkušenost z Německa proto funguje jako časový náskok: ukazuje, kdy se technologický zlom stává masovým a kdy se z „ekologického řešení“ stává ekonomicky racionální volba. Pro české majitele rodinných domů i menší investory do nájemního bydlení je tento vývoj varováním i příležitostí zároveň.