aktualizace k
nejčtenější článek týdne: Daň z nemovitosti se zvýšila 7x...
Glosa z Čech k 3. 3. 2026
RUN4UKR – Běžíme pro svobodu
Projekt RUN4UKR spojuje sport a solidaritu na podporu Ukrajiny. Připomíná, že svoboda není samozřejmost a že i jednoduché gesto – třeba běh – může mít symbolický i konkrétní význam.
Akce probíhá dne 8. 3. 2026 pod záštitou Vojenské kanceláře prezidenta ČR a zapojit se může každý, kdo chce vyjádřit podporu a pomoci tam, kde je to potřeba.
Redakce nemeckezpravy.cz tuto iniciativu podporuje a považuje ji za smysluplný veřejný projev solidarity.
Více informací a možnost zapojení najdete ZDE:
Český přesah: Rozhodnutí německého Ústavního soudu o doplacení platů státním zaměstnancům znovu otevírá otázku, jak se...
Německé noviny se dnes věnují především třem velkým tématům: blížícím se zemským volbám v Bádensku-Württembersku, mezinárodní situaci kolem války s Íránem a debatám o postavení žen u příležitosti Mezinárodního dne žen. Komentáře upozorňují na to, že volební kampaň v jednom z nejbohatších německých regionů se zvrhla v osobní skandály místo diskuse o ekonomice. Zahraniční politika Německa je podle některých komentátorů opatrná až váhavá, zatímco USA postupují vůči Íránu tvrdě a bez jasné strategie do budoucna. Další komentáře připomínají, že boj za rovnoprávnost žen není uzavřený a že i v moderních společnostech existují rizika zpětných kroků.
Německá debata o základním školství je dnes mimořádně ostrá. Neřeší se jen známky a učivo, ale i to, kdo se dostane na gymnázium, zda děti čtou na papíře nebo na tabletu a kam až může zajít tlak na jazykovou a ideovou „citlivost“ ve výuce literatury. Pro Česko je to důležité hned ze tří důvodů: i u nás roste tlak na víceletá gymnázia, školy intenzivně zavádějí digitální technologie a ministerstvo i inspekce zároveň řeší nerovnosti mezi školami. Německo tak v některých ohledech ukazuje, kam se může podobná debata posunout i u nás.
Německý tisk dnes komentuje především zásadní změnu sociálního systému. Bundestag schválil novou základní sociální podporu (Grundsicherung), která má nahradit dosavadní systém Bürgergeld. Noviny zároveň diskutují dopady války na Blízkém východě na ceny benzínu a také protesty studentů proti novému modelu vojenské služby.
Válka na Blízkém východě po americko-izraelských útocích na Írán způsobila velký problém tisícům evropských turistů. Uzavřený vzdušný prostor...
Německé noviny se dnes ve svých komentářích soustředí především na pokračující konflikt na Blízkém a Středním východě a jeho možné geopolitické i ekonomické důsledky. Velkou pozornost věnují také diplomatické reakci německého kancléře Friedricha Merze na kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Španělsku. Dalším tématem je nová koaliční dohoda mezi SPD a CDU v německé spolkové zemi Braniborsko. Komentáře ukazují rozdílné pohledy německých médií na zahraniční politiku, energetickou bezpečnost i domácí politickou stabilitu.
Nová data německého statistického úřadu ukazují, že většina obyvatel Německa v posledních letech přišla o část své kupní síly. Přestože mzdy rostly, ceny rostly ještě rychleji. Výsledkem je reálný pokles životní úrovně. Paradox evropské ekonomiky je však ještě výraznější: i když Němci reálně zchudli, jejich mzdy zůstávají stále více než dvojnásobné oproti Česku. Podívali jsme se proto na vývoj mezd a kupní síly v Německu a porovnali ho s vývojem v české ekonomice.
Německé komentáře se dnes soustředí především na setkání německého kancléře Friedricha Merze s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu a na pokračující důsledky války mezi USA, Izraelem a Íránem. Významnou část komentářů však tvoří také reakce na aktuální zprávu zmocněnce Bundestagu pro Bundeswehr, která poukazuje na strukturální problémy německé armády. Noviny se rovněž věnují otázce evakuace německých turistů z oblasti Perského zálivu a kritizují také mediální vystoupení Melanii Trumpové na zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Podobné případy nejsou jen německým problémem. I v Česku se pravidelně objevují potravinové doplňky prodávané přes internet, které obsahují nepřiznané léčivé látky – zejména v oblasti „přírodní podpory potence“ či hubnutí. Pro české spotřebitele je klíčové vědět, že nákup přes globální platformy typu Amazon neznamená automaticky bezpečnost. Pokud je v potravinovém doplňku skrytě obsažen lék na předpis, může jít o vážné zdravotní riziko – zvlášť u lidí se srdečními, cévními nebo urologickými problémy.
Hrůzná bilance čtyř let Putinovy války 1461 dní bojů proměnilo „třídenní operaci“ v krvavou opotřebovací válku....
Německé komentáře se i dnes dominantně věnují válce na Blízkém východě a jejím důsledkům pro USA, Evropu i globální ekonomiku. Silně rezonuje otázka, zda Donald Trump jedná strategicky, nebo riskuje politický i bezpečnostní chaos. Paralelně se řeší postoj německého kancléře Merze, jeho cesta do Washingtonu a širší otázka evropské role v době oslabené americké předvídatelnosti. Významným tématem je také posílení francouzsko-německé spolupráce v oblasti jaderného odstrašení.
Tohle není „vzdálený konflikt někde na jihu“. Pro Česko (a celou EU) je to reálný stres-test krizového řízení a zároveň rychlá připomínka, že ropa, plyn, doprava, turistika, bezpečnost a politika jsou propojené nádoby. Stačí, aby se zadrhl Hormuz nebo jen výrazně vzrostlo riziko na trase, a přes velkoobchodní energie, kurz dolaru a logistiku se to propisuje až do českých cen paliv, inflace a nálady voličů. Současně jde o lekci pro Evropu, jak křehká je její schopnost jednat jednotně – a jak rychle se z geopolitiky stane „domácí téma“.
Německé deníky se dnes téměř jednohlasně věnují útokům USA a Izraele na Írán. Komentáře se zásadně liší v hodnocení: část redakcí varuje před regionálním „požárem“ a destabilizací Blízkého východu, jiní autoři považují zásah za nutný krok proti teokratickému režimu. Opakovaně se objevuje otázka, zda má Washington plán „na den poté“ a zda může dojít k pádu režimu bez rozsáhlého krveprolití. Významnou roli v debatě hraje i Evropa – některé listy ji vyzývají, aby se aktivně podílela na budování nového Íránu.
Model „elektřina zdarma ve vybraných hodinách“ by mohl být zajímavou inspirací i pro český trh. Česko, podobně jako Rakousko, rychle navyšuje výkon fotovoltaiky a v letních měsících se objevují přebytky výroby v poledních hodinách. Pokud ceny na burze padají k nule nebo dokonce do záporných hodnot, nabízí se otázka: proč z toho nemohou více těžit domácnosti? Rakouská zkušenost ukazuje, že při dostatečném rozšíření chytrých měřičů (smart meterů) a flexibilní spotřebě lze část přebytků přenést přímo ke koncovým zákazníkům. V Česku už jsou smart metery také postupně zaváděny – podobný tarif by tak teoreticky mohl být realizovatelný i zde.
Stav ruského velitelského aparátu není „jen“ vojenské téma. Pokud se skutečně rozpadá důstojnický sbor – tedy páteř plánování, disciplíny a velení – mění to dynamiku celé války i bezpečnostní prostředí ve střední Evropě. Pro Česko to znamená dopady na dlouhodobé riziko eskalace, délku konfliktu, tlak na obranné rozpočty, munici a logistiku, i na politickou stabilitu v EU. Jinými slovy: kolaps velení v armádě jaderné mocnosti je faktor, který ovlivňuje naši bezpečnostní realitu, ať chceme, nebo ne.
