německé zprávy – aktuální informace z německy hovořících zemí

 

německé zprávy

aktualizace k

nejčtenější článek týdne: Kolik vydělávají učitelé v Německu, Česku...
 
 

 

Glosa z Čech k 24. 1. 2026

„Děkujeme, drahý český národe!“ 

Ukrajinský ministr zahraničí dnes veřejně poděkoval České republice za pomoc lidem, kteří v zimních měsících čelí výpadkům elektřiny, tepla a základní infrastruktury. Poděkování nesměřovalo bohužel (ale logicky) k české vládě, ale zejména k občanské společnosti, která se na humanitární a materiální pomoci dlouhodobě podílí. A na to můžeme, a máme být jako Češi hrdí, nikoliv na infantilní sundávání vlajek krutě zkoušené země. 

Válečný konflikt se v zimě nevede jen na frontě. Pro statisíce civilistů na Ukrajině je otázkou každodenního přežití – v mrazu, bez světla, bez vody. Pomoc zvenčí v těchto chvílích není politickým gestem, ale elementárním projevem solidarity.

Existují i občanské iniciativy, které tuto pomoc transparentně zajišťují. Jednou z nich je projekt Dárek pro Putina, který financuje obranné i humanitární prostředky pro Ukrajinu.

Více informací na webu: Dárek pro putina.

(Redakce nemeckezpravy.cz není organizátorem ani příjemcem této sbírky.)

Trump může Berlínu zavřít ropný kohout – „dramatická“ situace rafinerie PCK
14.2. 2026

Trump může Berlínu zavřít ropný kohout – „dramatická“ situace rafinerie PCK

Vývoj kolem rafinerie PCK Schwedt není jen německým problémem. Jde o klíčový uzel středoevropské energetiky napojený na ropovodní infrastrukturu, která historicky zásobovala i Českou republiku. Jakýkoli výpadek výroby v PCK může zvýšit tlak na regionální trh s pohonnými hmotami, ovlivnit ceny benzínu a nafty v ČR a znovu otevřít otázku energetické závislosti Evropy na geopolitických rozhodnutích Washingtonu a Moskvy. Česká ekonomika je silně provázaná s Německem – pokud by se Berlín či Braniborsko ocitly bez dostatečných dodávek paliv, sekundární dopady by se mohly projevit i u nás.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (14. 2. 2026)
14.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (14. 2. 2026)

Německé deníky se dnes ve velké míře věnují zahájení 62. ročníku Münchner Sicherheitskonferenz a především vystoupení spolkového kancléře Friedrich Merz. Hlavním tématem je proměna transatlantických vztahů a otázka, zda je Evropa připravena stát se samostatným geopolitickým aktérem. Výraznou pozornost získává i krok amerického prezidenta Donald Trump, který zrušil vědecké stanovisko o škodlivosti emisí skleníkových plynů. Třetím okruhem je reakce Deutsche Bahn na násilí vůči vlakovému personálu po tragickém útoku na průvodčího.

Kancléř Merz a zbrojení – astronomické náklady, mizivý efekt
13.2. 2026

Kancléř Merz a zbrojení – astronomické náklady, mizivý efekt

Debata o německém zbrojení není jen vnitroněmeckou záležitostí. Pro Českou republiku jako bezprostředního souseda a člena NATO má zásadní význam. Pokud se Bundeswehr skutečně stane nejsilnější konvenční armádou EU, promění to bezpečnostní architekturu střední Evropy – od spolupráce v rámci NATO přes společné projekty obranného průmyslu až po tlak na český rozpočet. Česká vláda rovněž navyšuje výdaje na obranu a řeší podobné problémy: jak rychle utratit více peněz efektivně, jak reformovat systém akvizic a jak zajistit dostatek personálu. Německý vývoj tak představuje varování i inspiraci zároveň.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (13. 2. 2026)
13.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (13. 2. 2026)

Dnešní komentáře německých médií se věnují čtyřem silným tématům: obratu klimatické politiky v USA pod vedením Donalda Trumpa, návštěvě předsedkyně Spolkového sněmu Julie Klöcknerové v Pásmu Gazy, ekonomickému summitu EU v Belgii a diskvalifikaci ukrajinského skeletonisty Wladislawa Heraskevyče z olympijských her. Debata osciluje mezi geopolitikou, klimatickou odpovědností, evropskou jednotou a otázkou, zda lze sport skutečně oddělit od politiky. Zatímco část médií varuje před dramatickými důsledky americké deregulace klimatu, jiná upozorňují na ekonomickou realitu a únavu veřejnosti z nákladů klimatických opatření. V zahraniční politice rezonuje napětí mezi Berlínem a Paříží i symbolika německé přítomnosti v Gaze.

„Budeme muset převést evropské ekonomiky na válečné hospodářství,“ varuje exšéf NATO Anders Fogh Rasmussen
12.2. 2026

„Budeme muset převést evropské ekonomiky na válečné hospodářství,“ varuje exšéf NATO Anders Fogh Rasmussen

Výrok bývalého generálního tajemníka NATO Andersa Fogha Rasmussena se přímo dotýká i České republiky. Česko je průmyslová ekonomika silně navázaná na Německo – zejména na automobilový sektor, který Rasmussen výslovně zmiňuje jako kandidáta na částečný přechod k obranné výrobě. Pokud by se evropské státy skutečně vydaly cestou „válečné ekonomiky“, zasáhlo by to české subdodavatele, zbrojní průmysl i státní rozpočet. Otázka proto nezní jen, zda má Evropa zvýšit obranné kapacity, ale jak hluboko by taková transformace zasáhla ekonomiku, pracovní trh i politickou stabilitu zemí střední Evropy.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (12. 2. 2026)
12.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (12. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 12. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německé deníky...

„Rozvod stojí přede dveřmi“ – Jak Německo ztrácí svůj východ
11.2. 2026

„Rozvod stojí přede dveřmi“ – Jak Německo ztrácí svůj východ

Český přesah: Debata o „ztraceném východě“ Německa má pro Českou republiku zásadní význam. Sasko a Braniborsko jsou našimi...

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (11. 2. 2026)
11.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (11. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 11. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk...

Německé zbraně jako dar Polsku? „Nemůžeme se vykoupit tím, že rozdáme pár tanků“
10.2. 2026

Německé zbraně jako dar Polsku? „Nemůžeme se vykoupit tím, že rozdáme pár tanků“

Debata o tom, zda by Německo mělo Polsku „darovat“ zbraně jako gesto důvěry a posílení obrany proti Rusku, má pro Českou republiku přímý význam. Česko leží mezi dvěma klíčovými hráči – Německem a Polskem – a jakékoli napětí či naopak prohloubení spolupráce mezi Berlínem a Varšavou ovlivňuje bezpečnost celé střední Evropy. Otázka, zda Německo převezme větší vojenskou odpovědnost, nebo zůstane v očích partnerů „brzdou“, je zásadní i pro české obranné plánování, spolupráci v rámci NATO a budoucnost evropské bezpečnostní architektury.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (10. 2. 2026)
10.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (10. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 10. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německé deníky...

Až 6000 eur za jednu zkoušku: Policie odhalila rozsáhlý podvod při jazykových a naturalizačních testech v Německu
9.2. 2026

Až 6000 eur za jednu zkoušku: Policie odhalila rozsáhlý podvod při jazykových a naturalizačních testech v Německu

Český přesah: Případ z Norimberku má zásadní význam i pro Českou republiku. I u nás jsou jazykové zkoušky...

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (9. 2. 2026)
9.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (9. 2. 2026)

Německý tisk se dnes věnuje především čtyřem velkým tématům: vnitřní krizi německé SPD a jejímu hledání nového programového směřování, plánované reformě nájemního práva v Německu, snahám o dosažení příměří na Ukrajině a v Gaze v souvislosti s iniciativami Donalda Trumpa a také výsledkům parlamentních voleb v Japonsku. Komentáře se pohybují mezi skepsí, obavami z politické stagnace a varováním před posilujícím nacionalismem. Německé deníky zároveň upozorňují na strukturální problémy – od krize sociální demokracie přes nedostatek bytů až po geopolitickou nejistotu.

Rakouská armáda posiluje. Více vojáků, debata o delší vojně a otázka, kdo by zemi bránil
8.2. 2026

Rakouská armáda posiluje. Více vojáků, debata o delší vojně a otázka, kdo by zemi bránil

Rakousko je bezprostřední soused České republiky, vojensky neutrální stát mimo NATO – a přesto výrazně posiluje armádu, zvyšuje nábor a zvažuje prodloužení povinné vojenské i civilní služby. Ve stejné době Česko řeší kritický nedostatek vojáků, opakované neúspěchy náborových kampaní a debatu, zda současný profesionální model armády dlouhodobě obstojí. Rakouský vývoj proto není „cizí zpráva“, ale laboratorní příklad, jak se středoevropská země vyrovnává s novou bezpečnostní realitou po ruské agresi proti Ukrajině.

Konec poslední jaderné odzbrojovací smlouvy mezi USA a Ruskem není abstraktní geopolitická událost, ale zásadní zlom v bezpečnostním prostředí Evropy, jehož důsledky dopadají i na Českou republiku. Česko leží v srdci kontinentu, je členem NATO a zároveň zemí, která paralelně řeší rozšíření vlastní jaderné energetiky (Dukovany) a rostoucí vojenské výdaje. Rozpad kontrolního rámce nad strategickými jadernými zbraněmi znamená vyšší riziko eskalace, tlak na alianční obranu i dlouhodobou nejistotu, která se promítá do ekonomiky, investic a cen energií. Jinými slovy: to, co se dnes rozhoduje mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem, ovlivňuje i bezpečnost a prosperitu ČR.
7.2. 2026

„Za těchto podmínek nikdy žádná smlouva nebude.“ Medveděv odmítá americký návrh na nové jaderné odzbrojení

Konec poslední jaderné odzbrojovací smlouvy mezi USA a Ruskem není abstraktní geopolitická událost, ale zásadní zlom v bezpečnostním prostředí Evropy, jehož důsledky dopadají i na Českou republiku. Česko leží v srdci kontinentu, je členem NATO a zároveň zemí, která paralelně řeší rozšíření vlastní jaderné energetiky (Dukovany) a rostoucí vojenské výdaje. Rozpad kontrolního rámce nad strategickými jadernými zbraněmi znamená vyšší riziko eskalace, tlak na alianční obranu i dlouhodobou nejistotu, která se promítá do ekonomiky, investic a cen energií. Jinými slovy: to, co se dnes rozhoduje mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem, ovlivňuje i bezpečnost a prosperitu ČR.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (14. 2. 2026)
7.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (7. 2. 2026)

Německý tisk se dnes věnuje třem silným tematickým okruhům: nově zveřejněným dokumentům k sítím sexuálního násilníka Jeffreyho Epsteina, debatě o možném znovuzavedení majetkové daně v Německu a rostoucímu tlaku Evropské unie na sociální síť TikTok kvůli dopadům na děti a mladistvé. Komentáře propojuje otázka odpovědnosti elit, moci a její kontroly, ať už jde o sexuální zneužívání, extrémní koncentraci bohatství nebo vliv digitálních platforem. Tisk zároveň upozorňuje, že jednoduchá řešení neexistují a že politická regulace naráží na hlubší společenské problémy.