německé zprávy – aktuální informace z německy hovořících zemí

německé zprávy

aktualizace k

nejčtenější článek týdne: Daň z nemovitosti se zvýšila 7x...

Glosa z Čech k 24. 1. 2026

„Děkujeme, drahý český národe!“

Ukrajinský ministr zahraničí dnes veřejně poděkoval České republice za pomoc lidem, kteří v zimních měsících čelí výpadkům elektřiny, tepla a základní infrastruktury. Poděkování nesměřovalo bohužel (ale logicky) k české vládě, ale zejména k občanské společnosti, která se na humanitární a materiální pomoci dlouhodobě podílí. A na to můžeme, a máme být jako Češi hrdí, nikoliv na infantilní sundávání vlajek krutě zkoušené země.

Válečný konflikt se v zimě nevede jen na frontě. Pro statisíce civilistů na Ukrajině je otázkou každodenního přežití – v mrazu, bez světla, bez vody. Pomoc zvenčí v těchto chvílích není politickým gestem, ale elementárním projevem solidarity.

Existují i občanské iniciativy, které tuto pomoc transparentně zajišťují. Jednou z nich je projekt Dárek pro Putina, který financuje obranné i humanitární prostředky pro Ukrajinu.

Více informací na webu: Dárek pro putina.

(Redakce nemeckezpravy.cz není organizátorem ani příjemcem této sbírky.)

Více blahobytu díky delší pracovní době: O kolik by skutečně vzrostla ekonomika?

23.2. 2026

Více blahobytu díky delší pracovní době: O kolik by skutečně vzrostla ekonomika?

Debata o delší pracovní době, pozdějším odchodu do důchodu a vyšším zapojení seniorů do trhu práce se netýká jen Německa. Česká republika čelí velmi podobnému demografickému vývoji: silné ročníky odcházejí do penze, zatímco mladších pracovníků je méně. Už dnes se diskutuje o prodlužování věku odchodu do důchodu, vyšší motivaci pracovat i po šedesátce nebo o omezení „předčasných odchodů“. Pokud by se naplnily scénáře podobné těm německým, dopady na české HDP, státní rozpočet i důchodový systém by byly zásadní. Otázkou není, zda se pracovní trh změní, ale jak rychle a jakým způsobem.

0 10x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (23. 2. 2026)

23.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (23. 2. 2026)

Německé deníky se dnes soustředí na tři hlavní okruhy: návrh spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta urychlit přístup žadatelů o azyl na pracovní trh, hodnocení sjezdu CDU a vnitřní směřování strany pod vedením Friedricha Merze a také na důsledky rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který zrušil většinu zvláštních cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Závěr tiskové přehlídky patří hodnocení výkonu německých sportovců na zimních olympijských hrách 2026 v Itálii. Témata se dotýkají migrace, politického středu, regulace sociálních sítí i globální obchodní stability.

0 10x

Rakouští vědci zjišťovali, zdali má velké dědictví souvislost s malou motivací k práci. K čemu dospěli?

22.2. 2026

Rakouští vědci zjišťovali, zdali má velké dědictví souvislost s malou motivací k práci. K čemu dospěli?

Téma dědictví a pracovních pobídek je mimořádně aktuální i pro Českou republiku. Česko dnes nevybírá klasickou dědickou daň (byla zrušena v roce 2014) a patří mezi země s velmi nízkým majetkovým zdaněním. Současně čelí stárnutí populace, nedostatku pracovní síly a rostoucím tlakům na financování důchodů, zdravotnictví a sociálních služeb. Pokud by se v budoucnu výrazně zvýšily objemy předávaného majetku mezi generacemi – podobně jako se to očekává v Rakousku či Německu – mohla by se otevřít i v ČR otázka, zda velká dědictví nemění motivaci pracovat. Debata, která je dnes v českém prostředí spíše okrajová, se může stát jedním z klíčových ekonomických témat příští dekády.

0 24x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (21. 2. 2026)

21.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (21. 2. 2026)

Německé deníky dnes komentují tři hlavní témata: znovuzvolení Friedricha Merze předsedou CDU a jeho pozici kancléře, historické rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který omezil pravomoci prezidenta Trumpa při zavádění cel, a mediální aféru kolem použití umělé inteligence ve zpravodajství ZDF. Spektrum komentářů se pohybuje od vnitropolitické analýzy stability vládní koalice přes úvahy o stavu americké demokracie až po debatu o důvěryhodnosti veřejnoprávních médií. Tón většiny textů spojuje důraz na odpovědnost – politickou, institucionální i profesní.

0 22x

Riziko blackoutu v Německu i v roce 2026 narůstá

21.2. 2026

Riziko blackoutu v Německu i v roce 2026 narůstá

Pro Česko tohle není vzdálený německý problém. Česká přenosová soustava je s Německem propojená, ceny elektřiny v regionu se často pohybují „v jednom balíku“ a jakmile Německo narazí na hodiny, kdy mu chybí výkon, dopady se mohou přelévat přes hranici: importy, přetoky, tlak na rezervy a v krajním případě i zásahy do průmyslové spotřeby. Zjednodušeně: když se Německo v napjatých hodinách stává čistým dovozcem, roste riziko, že se o stejnou elektřinu bude „přetahovat“ více zemí najednou – a to je pro český průmysl i domácnosti reálné téma (ne politická abstrakce).

0 28x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (20. 2. 2026)

20.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (20. 2. 2026)

Německé deníky se dnes věnují především třem velkým tématům: dočasnému zadržení bývalého britského prince Andrewa v souvislosti s aférou Epstein, prvnímu zasedání nově vzniklého „Friedensrates“ (Mírové rady) iniciovaného americkým prezidentem Donaldem Trumpem a výsledkům studie Deutschland-Monitor o stavu demokracie a náladách společnosti. Komentáře oscilují mezi důrazem na právní stát a odpovědnost elit, skepsí vůči novým geopolitickým formátům i varováním před rostoucí frustrací voličů v Německu, zejména na východě země. Společným jmenovatelem je otázka důvěry – v instituce, demokracii i mezinárodní uspořádání.

0 36x

Proč je počet dnů pracovní neschopnosti v Německu dvakrát až třikrát vyšší než ve Švýcarsku?

19.2. 2026

Proč je počet dnů pracovní neschopnosti v Německu dvakrát až třikrát vyšší než ve Švýcarsku?

Otázka nemocnosti, délky pracovního života a udržitelnosti důchodového systému není jen německým tématem. Česká republika čelí velmi podobným výzvám: stárnutí populace, rostoucím výdajům na důchody a zdravotnictví, tlaku na konkurenceschopnost i nedostatku pracovních sil. Pokud šéf největší německé banky otevřeně říká, že „budeme muset více pracovat“ a že je třeba diskutovat o počtu nemocenských dnů, jde o debatu, která dříve či později čeká i českou politiku. Český důchodový systém je dlouhodobě deficitní, nemocenská roste a produktivita práce zaostává za západní Evropou. Proto je německá diskuse velmi relevantní i pro české zaměstnance, zaměstnavatele i vládu.

0 38x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (19. 2. 2026)

19.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (19. 2. 2026)

Německé deníky se dnes věnují čtyřem silným tématům: debatě o evropské jaderné odstrašující strategii, aféře kolem neoznačených AI-záběrů v pořadu ZDF „Heute Journal“, problematickému startu elektronické pacientské karty a tradičnímu politickému „popichování“ během politického Popelečního dne. Významné místo zaujímá také výročí pravicově extremistického útoku v Hanau. Tón komentářů je místy varovný, místy sebereflexivní – a v otázkách bezpečnosti a důvěry ve stát i média zřetelně znepokojený.

0 34x

Dříve vysmívané Polsko si Němci nyní dávají za příklad – jeden faktor ale polský boom ohrožuje

18.2. 2026

Dříve vysmívané Polsko si Němci nyní dávají za příklad – jeden faktor ale polský boom ohrožuje

Pro Českou republiku je vývoj v Polsku mimořádně důležitý. Polsko je naším bezprostředním sousedem, klíčovým obchodním partnerem a zároveň konkurentem při lákání zahraničních investic. Pokud polská ekonomika roste tempem 3,4 procenta ročně, zatímco Německo a další velké ekonomiky stagnují, mění se rovnováha sil ve střední Evropě. Zároveň však Polsko čelí dramatickému demografickému poklesu, který může v horizontu jedné až dvou dekád zásadně zpomalit růst celé země. Stejný problém přitom hrozí i Česku. Otázka tedy nezní jen, zda Polsko udrží svůj boom, ale i to, zda se Česká republika vyhne podobné demografické pasti.

0 48x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (18. 2. 2026)

18.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (18. 2. 2026)

Německá ekonomika pod tlakem, AfD pod dohledem a diplomatické manévry kolem Ukrajiny Německé deníky se dnes věnují třem hlavním okruhům: pokračujícímu útlumu průmyslu a strukturálním problémům ekonomiky, rozhodnutí zařadit zemskou organizaci AfD v Dolním Sasku mezi extremistické subjekty a dalším jednáním o válce na Ukrajině v Ženevě. Vedle toho rezonuje i mediální kauza kolem použití AI-generovaných obrázků ve vysílání ZDF. Komentáře ukazují kombinaci skepse, obav z geopolitických posunů i opatrného optimismu ohledně domácích reforem.

0 38x

„To je téměř stagnace.“ Čtyři grafy ukazují skutečný rozsah německé ekonomické krize

17.2. 2026

„To je téměř stagnace.“ Čtyři grafy ukazují skutečný rozsah německé ekonomické krize

Vývoj německé ekonomiky není pro Česko jen zahraniční zprávou. Německo je dlouhodobě náš největší obchodní partner – směřuje tam přibližně třetina českého exportu. Slabá investiční aktivita německých firem znamená méně zakázek pro české subdodavatele, zejména v automobilovém průmyslu, strojírenství a elektrotechnice. Pokud německé podniky nevěří budoucnosti, omezují investice a šetří na rozšiřování kapacit, dopad se velmi rychle přenáší i do české ekonomiky. Zvlášť varující je fakt, že Německo od roku 2019 do roku 2025 vykázalo reálný růst pouhých 0,2 %. To je prakticky nulový růst za šest let. Pokud největší evropská ekonomika stagnuje, zpomaluje tím celý region střední Evropy. Pro české podnikatele to znamená vyšší tlak na konkurenceschopnost, produktivitu a náklady – včetně mzdových.

0 50x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (17. 2. 2026)

17.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (17. 2. 2026)

Německé deníky se dnes věnují třem hlavním tématům: návrhu na omezení či zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé, debatě o posunutí hranice pro nejvyšší daňovou sazbu a pokračující diskusi o německé a evropské bezpečnostní politice po Mnichovské bezpečnostní konferenci. Tón komentářů je výrazně hodnotový – v otázce sociálních sítí převažuje snaha chránit mladé, u daní se střetává argument růstu a spravedlnosti a u obrany dominuje obava z oslabené NATO a hledání evropské alternativy. Bezpečnostní otázky přitom zůstávají nadále nejvážnějším tématem.

0 49x

„Putin ztrácí 35 000 lidí měsíčně. Nejsem si jistý, zda o tom ví,“ řekl Zelenský na Mnichovské bezpečnostní konferenci

16.2. 2026

„Putin ztrácí 35 000 lidí měsíčně. Nejsem si jistý, zda o tom ví,“ řekl Zelenský na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Pro Českou republiku nejde o vzdálený konflikt. Česko patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny v oblasti vojenských dodávek i diplomatických iniciativ. Pokud by se skutečně potvrdilo, že Rusko přichází až o 35 000 vojáků měsíčně, znamenalo by to dramatické vyčerpávání jeho lidských zdrojů a dlouhodobé oslabení vojenské kapacity. To má přímý dopad na bezpečnost střední Evropy, vývoj války i na českou muniční iniciativu, která zásadně ovlivňuje bojeschopnost Kyjeva. Zároveň se ale otevírá otázka: pokud je Moskva ochotna takové ztráty dlouhodobě snášet, signalizuje to spíše slabost, nebo ochotu vést vyčerpávací válku bez ohledu na cenu?

0 68x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (23. 2. 2026)

16.2. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 2. 2026)

Německé deníky se dnes soustředí především na vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci a na aktuální stav transatlantických vztahů. Vedle toho komentují evropské obranné ambice, otázku případného jaderného zajištění Evropy, tarifní dohodu ve veřejném sektoru a nové aféry kolem AfD. Tón komentářů je převážně střízlivý až skeptický: mezi Evropou a USA podle většiny listů přetrvává hluboké napětí, i když forma vystoupení byla smířlivější než v minulosti. Některé redakce zároveň konstatují, že Evropa se konečně začíná probouzet z iluzí o automatické americké ochraně.

0 81x

Zdražení rakouského "Klimaticketu" přineslo pokles prodeje

15.2. 2026

Zdražení rakouského „Klimaticketu“ přineslo pokles prodeje

Rakouské „Klimaticket“ je často dáváno za vzor i v českých debatách o celostátním jízdném, integrované dopravě a podpoře ekologické mobility. Vývoj u našich jižních sousedů ale ukazuje, že i dobře nastavený a populární model může narazit na hranici cenové únosnosti. Pokud cena roční síťové jízdenky roste rychleji než příjmy domácností, část zákazníků odpadá – a to i v zemi s dlouhou tradicí podpory veřejné dopravy. Pro Česko, které řeší financování železnice, krajských tarifů i tlak na rozpočty, je to důležité varování: klimatická politika musí být nejen ambiciózní, ale také sociálně a ekonomicky udržitelná.

0 46x