německé zprávy

německé zprávy – aktuální informace z německy hovořících zemí

 

aktualizace k

Slunečné náměstí s tramvají a mrakodrapy

„Polandmaxxing“: Polsko je najednou symbolem čistoty, bezpečí a prosperity

Více informací
Učitelka, policista a soudkyně

Kolik vydělávají státní zaměstnanci v Německu a jak jsou na tom proti Čechům

Více informací
Rušné náměstí u tramvajové zastávky

Berlínské volby odkryly hluboké rozdíly mezi voliči

Více informací
Rušné náměstí u tramvajové zastávky
21.9. 2026

Berlínské volby odkryly hluboké rozdíly mezi voliči. Levice získala 51 % mezi muslimy, křesťané častěji volili CDU a SPD

Výsledky voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku jsou zajímavé i pro českého čtenáře, protože ukazují, jak výrazně se německá společnost politicky rozvrstvuje podle věku, místa bydliště, náboženského zázemí i sociálního prostředí. Zvlášť výrazný je kontrast mezi Berlínem, kde zvítězila Levice, a severovýchodním Meklenburskem-Předním Pomořanskem, kde se nejsilnější stranou stala AfD. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky, takže dlouhodobá proměna německé politické scény může postupně ovlivnit i evropskou politiku v oblasti migrace, energetiky, sociálního státu či hospodářství. Německé zemské volby přinesly nejen překvapivé výsledky, ale také mimořádně zajímavý pohled na to, kdo vlastně jednotlivé strany volil. Analýza Forschungsgruppe Wahlen, na kterou upozornil deník WELT, ukazuje mimo jiné výrazné rozdíly podle náboženského vyznání, věku a pohlaví.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (21. 9. 2026)
21.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (21. 9. 2026)

Německé noviny dnes komentují především výsledky zemských voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku, které výrazně proměnily politickou mapu obou zemí a znovu otevřely otázku budoucnosti kancléře Friedricha Merze. V Berlíně jasně zvítězila Levice vedená Elif Eralpovou, zatímco v Meklenbursku-Předním Pomořansku se nejsilnější stranou stala AfD a SPD premiérky Manuely Schwesigové skončila druhá. Vedle domácí politiky se tisk věnuje také nové bezpečnostní dohodě USA, Dánska a Grónska, která rozšiřuje americkou vojenskou přítomnost v Arktidě, aniž by měnila suverenitu Grónska.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (18. 9. 2026)
18.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (18. 9. 2026)

Německé noviny dnes komentují především tři témata. Prvním je výrazné sbližování Evropské unie s Kanadou, které část komentátorů chápe jako reakci na stále méně předvídatelnou obchodní politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Druhým tématem je nový německý akční plán proti zneužívání sociálních dávek a vykořisťování migrantů, který má posílit výměnu dat mezi úřady a využívat i analytické systémy podporované umělou inteligencí. Třetí okruh se znovu týká vysokých cen pohonných hmot a sporu o to, zda má stát řidičům pomáhat plošně, nebo jen cíleně.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 9. 2026)
16.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 9. 2026)

Německý tisk dnes výrazně ovládají vysoké ceny pohonných hmot a otázka, zda má spolková vláda motoristům finančně pomoci. Komentáře se přitom rozcházejí v tom, zda by měl Berlín ceny přímo zastropovat, snížit daně, nebo pomoc omezit pouze na nízkopříjmové domácnosti. Druhým velkým tématem je stále slabší politická pozice kancléře Friedricha Merze před volbami v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně. Německé listy se věnují také rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který odmítl Trumpův pokus o změnu pravidel korespondenčního hlasování krátce před kongresovými volbami.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (15. 9. 2026)
15.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (15. 9. 2026)

Německé komentáře dnes ovládají především prudce rostoucí ceny benzínu a nafty a otázka, zda by měl stát motoristům finančně pomoci. Zatímco některé listy upozorňují, že více než polovinu ceny paliv tvoří daně a odvody, jiné odmítají návrat plošných „tankovacích slev“ a tvrdí, že vysoká cena je právě signálem k nižší spotřebě. Druhým výrazným tématem jsou výsledky komunálních voleb v Dolním Sasku: CDU zůstala nejsilnější stranou, současně ale oproti roku 2021 ztratila, zatímco AfD výrazně posílila a dostala se na třetí místo. Oficiální předběžné výsledky dávají CDU 27,2 %, SPD 24,6 %, AfD 15,9 % a Zeleným 14,1 %.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (14. 9. 2026)
14.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (14. 9. 2026)

Německé komentáře se dnes soustředí na tři velmi rozdílná témata. První je rychlý rozvoj umělé inteligence a překvapivá skutečnost, že před jejími riziky začínají veřejně varovat i samotní šéfové největších technologických firem. Druhým tématem je pokračující krize kancléře Friedricha Merze a otázka, zda by jeho případná výměna CDU skutečně něco vyřešila. Třetí blok se věnuje konfliktu v Jemenu a strategickému významu průlivu Bab al-Mandab, jehož ohrožení může zvýšit ceny dopravy, ropy a dalších surovin i v Evropě.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (12. 9. 2026)
12.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (12. 9. 2026)

Německé noviny dnes kombinují tři velmi odlišná témata. Politická část se dál točí kolem oslabeného kancléře Friedricha Merze a složitého hledání vlády v Sasku-Anhaltsku po vítězství AfD. Velmi praktická debata se rozhořela kolem německých zdravotních pojišťoven, které podle tisku prodělaly miliardy na rizikových realitních obchodech a současně mají mít menší informační povinnosti vůči pojištěncům. Třetím tématem, které může být zajímavé i pro Čechy cestující do Německa, je plán ministra financí Larse Klingbeila zavést povinnost, aby obchody, restaurace a služby kromě hotovosti nabízely alespoň jednu digitální platební možnost.

Tisková konference u čerpací stanice
11.9. 2026

Německá ministryně: Odchod od jádra byl velkou chybou. Berlín teď láká investory na malé modulární reaktory

Pro českého čtenáře je německá debata mimořádně zajímavá, protože Česko se vydalo téměř opačnou cestou než Berlín. Zatímco Německo své poslední jaderné elektrárny odstavilo, česká energetická strategie naopak počítá s prodlužováním provozu Dukovan i Temelína, výstavbou nových velkých jaderných zdrojů a také s malými modulárními reaktory. První český SMR má podle současných plánů vzniknout v Temelíně ve druhé polovině 30. let a ČEZ navíc drží přibližně pětinový podíl v britské společnosti Rolls-Royce SMR. V létě 2026 se přípravy rozšířily také na Dětmarovice a Tušimice. Pokud tedy Německo skutečně začne jádro znovu systematicky podporovat, bude dohánět oblast, kterou Česko v posledních letech naopak označilo za jeden z pilířů své energetické budoucnosti.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (18. 9. 2026)
11.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (11. 9. 2026)

Německý tisk se dnes vrací k 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 a hodnotí, co Západ za čtvrt století v boji proti terorismu skutečně získal a co naopak ztratil. Druhým velkým tématem je znovu AfD: část komentátorů kritizuje načasování debat o možném zákazu strany právě po jejím volebním úspěchu v Sasku-Anhaltsku a upozorňuje, že by to mohlo ještě více posílit pocit politického odcizení části voličů. Silně rezonuje také pokračující krize CDU a kancléře Friedricha Merze, jehož pozice podle několika listů rychle slábne. Závěr přehledu patří kauze berlínského kandidáta SPD Steffena Kracha, která otevírá širší otázku důvěry v politiku a financování stran.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (10. 9. 2026)
10.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (10. 9. 2026)

Německé noviny dnes pokračují především v hodnocení důsledků volebního vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku a jeho dopadu na spolkovou politiku. Velká část komentářů se soustředí na bouřlivou generální debatu v Bundestagu, kde se střetli Friedrich Merz a Alice Weidelová a kde se podle tisku ukázala slabost kancléřovy současné politické pozice. Druhým hlavním tématem je samotná otázka, zda AfD v Sasku-Anhaltsku skutečně chce vládnout a zda by jí cestu k moci mohlo otevřít BSW. Vedle politiky se objevuje i jedno velmi praktické téma: Německo konečně zavádí státní digitální peněženku pro doklady a další dokumenty.

Učitelka, policista a soudkyně
9.9. 2026

Učitel, policista nebo soudce: Kolik vydělávají státní zaměstnanci v Německu a jak jsou na tom proti Čechům

Srovnání ukazuje, že němečtí učitelé, policisté i soudci se v nominálních příjmech pohybují výrazně výš než jejich čeští kolegové. U zkušené německé učitelky může hrubý měsíční příjem přesahovat 5 400 eur, tedy zhruba 136 tisíc korun, zatímco průměrný plat českého učitele se pohybuje kolem 58 tisíc korun. Německý policista ve sledované tarifní skupině A7 může dosahovat přibližně 3 684 eur, tedy 92 tisíc korun měsíčně, zatímco průměr Policie ČR je zhruba 56 tisíc korun. U soudců je srovnání ještě komplikovanější, protože v obou zemích plat silně závisí na délce praxe a typu soudu, ale i zde německé částky obecně vycházejí výše. Zároveň je nutné zdůraznit, že německý „Beamter“ není jednoduše český státní zaměstnanec – má jiný systém sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění, kariérního růstu a penze.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 9. 2026)
9.9. 2026 (Aktualizováno: 10.9. 2026)

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (9. 9. 2026)

Německé deníky se dnes soustředí především na katastrofální výsledky Německa v nové studii PISA, které znovu otevřely debatu o kvalitě školství, sociálních nerovnostech, integraci i nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Druhým velkým tématem zůstává politický otřes po zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, kde silný výsledek AfD mění debatu o reformách, takzvané „Brandmauer“ i případném právním postupu proti této straně. Část komentářů zároveň upozorňuje na vazbu mezi AfD a proruskými postoji a na možné důsledky pro postavení Saska-Anhaltska v Evropě.

Napětí při školním testu
8.9. 2026 (Aktualizováno: 10.9. 2026)

Nová studie PISA přinesla Německu historický propad. Čeští žáci jsou na tom lépe, ale také ztrácejí

Pro české čtenáře přináší nejnovější PISA 2025 zajímavé srovnání se sousedním Německem. Zatímco němečtí patnáctiletí dosáhli historicky nejhorších výsledků ve všech třech hlavních oblastech, čeští žáci zůstávají nad průměrem OECD i Evropské unie a v řadě ukazatelů si vedou lépe než jejich němečtí vrstevníci. Rozdíl je dobře vidět například u nejslabších žáků: základní úrovně nedosahuje v Německu 34 % žáků v matematice, 32 % ve čtení a 27 % v přírodních vědách. V Česku jde o 29 %, 27 % a 21 %. Ani česká čísla však nejsou důvodem ke spokojenosti – v matematice i čtení se čeští žáci proti roku 2022 zhoršili a dlouhodobý trend rovněž směřuje dolů. V přírodních vědách se Česko v PISA 2025 umístilo na 20. místě, zatímco Německo skončilo v celkovém mezinárodním srovnání kolem 23. pozice.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (15. 9. 2026)
8.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (8. 9. 2026)

Německý tisk dnes prakticky celý žije důsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku. AfD zvítězila s mimořádně silným výsledkem a nyní hledá cestu k většině, zatímco CDU, SPD, Zelení a Levice spolupráci s ní odmítají; klíčovou roli tak může sehrát BSW. Komentáře zároveň řeší, co volební otřes znamená pro kancléře Friedricha Merze a samotnou CDU, která podle části tisku ztrácí jasný politický profil i důvěru voličů. Vedle politiky se objevuje také výrazné průmyslové téma: závod Volkswagenu v Osnabrücku má přejít z výroby automobilů na produkci systémů protivzdušné obrany.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (14. 9. 2026)
7.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (7. 9. 2026)

Německému tisku dominuje vítězství AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, které komentátoři označují za politickou cézuru s dopadem daleko za hranice této spolkové země. Část médií zdůrazňuje především sílu pravicově extremistických proudů a možné ohrožení demokratického systému, jiná se soustředí na zdařilou kampaň AfD, osobnost jejího lídra Ulricha Siegmunda a chyby tradičních stran. Velkým tématem je rovněž propad CDU a obtížné hledání vlády bez AfD. Druhou výraznou událostí je kybernetický útok na berlínskou správu, který podle komentátorů znovu odhalil slabou připravenost německého státu na útoky proti kritické infrastruktuře.