
Zápisy do autoškol v Německu se propadly až o 70 %
Český přesah: V Česku je řidičák pro většinu mladých pořád „vstupenkou do dospělosti“ – a zároveň jeden z největších jednorázových...
aktualizace k
nejčtenější článek týdne: Kolik vydělávají učitelé v Německu, Česku...
Glosa z Čech k 24. 1. 2026
„Děkujeme, drahý český národe!“
Ukrajinský ministr zahraničí dnes veřejně poděkoval České republice za pomoc lidem, kteří v zimních měsících čelí výpadkům elektřiny, tepla a základní infrastruktury. Poděkování nesměřovalo bohužel (ale logicky) k české vládě, ale zejména k občanské společnosti, která se na humanitární a materiální pomoci dlouhodobě podílí. A na to můžeme, a máme být jako Češi hrdí, nikoliv na infantilní sundávání vlajek krutě zkoušené země.
Válečný konflikt se v zimě nevede jen na frontě. Pro statisíce civilistů na Ukrajině je otázkou každodenního přežití – v mrazu, bez světla, bez vody. Pomoc zvenčí v těchto chvílích není politickým gestem, ale elementárním projevem solidarity.
Existují i občanské iniciativy, které tuto pomoc transparentně zajišťují. Jednou z nich je projekt Dárek pro Putina, který financuje obranné i humanitární prostředky pro Ukrajinu.
Více informací na webu: Dárek pro putina.
(Redakce nemeckezpravy.cz není organizátorem ani příjemcem této sbírky.)

Český přesah: V Česku je řidičák pro většinu mladých pořád „vstupenkou do dospělosti“ – a zároveň jeden z největších jednorázových...

Německý tisk se dnes soustředí na tři silná témata: neúspěšné pokusy AfD o politickou destabilizaci v Durynsku, násilí proti zaměstnancům veřejných služeb po smrtelném útoku na vlakového průvodčího a vypršení poslední platné dohody o jaderném odzbrojení mezi USA a Ruskem (New Start). Komentáře se pohybují mezi analýzou politické strategie extremistických stran, hlubší společenskou reflexí narůstající agrese a varováním před novou fází globálního jaderného zbrojení. Tón tisku je převážně varovný: demokracie funguje, ale je stále více zatěžována – doma i v mezinárodním prostředí.

Debata o návratu k jaderné energii v Německu je pro Česko mimořádně důležitá. Zatímco Německo po letech odstavilo poslední reaktory a hledá cestu zpět k energetické stabilitě, Česká republika považuje jádro za strategický pilíř své energetiky – ať už jde o provoz Dukovan a Temelína, nebo plánované rozšíření kapacit. Rozhovor s šéfem Mezinárodní energetické agentury ukazuje, že světový trend se posouvá opačným směrem než německý „Atomausstieg“ – a česká volba jádra tak získává silný mezinárodní kontext i argumentační oporu v otázkách bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti průmyslu a cen elektřiny.

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 4. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk...

Německý kolaps trhu s vytápěním není jen vnitřní záležitostí našich sousedů. Česká republika stojí před velmi podobnou křižovatkou: tlak na rychlou dekarbonizaci budov, nejistá pravidla, drahé technologie a obce, které mají plánovat teplárenství bez jistoty financí. To, co dnes vidíme v Německu – odkládání nákupů, propad prodejů, propouštění ve výrobě a ztrátu důvěry spotřebitelů – může být velmi snadno předobrazem českého vývoje v příštích letech, pokud se klimatická politika zredukuje na zákazy a povinnosti bez ekonomické logiky a sociální únosnosti.

Německý tisk se dnes soustředí především na ostrou debatu o budoucnosti sociálního státu, kterou vyvolaly návrhy CDU-blízkého Wirtschaftsratu na škrty v sociálních dávkách, zdravotnictví a pracovním trhu. Silnou pozornost vzbudila zejména myšlenka vyřazení zubních ošetření z veřejného zdravotního pojištění. Druhým výrazným tématem jsou výstražné stávky ve veřejné dopravě, které znovu otevřely otázku pracovních podmínek, délky pracovní doby a společenské hodnoty práce. Tisk se v názorech výrazně rozchází – od varování před sociálním rozkladem až po výzvy k tvrdým reformám a „konci pohodlnosti“.

Debata o platech státních zaměstnanců se v Německu v posledních týdnech výrazně vyostřila poté, co tamní Ústavní soud rozhodl, že zejména nižší platové třídy jsou dlouhodobě odměňovány protiústavně nízko. Pro českého čtenáře je toto téma mimořádně zajímavé – nejen kvůli geografické blízkosti, ale především proto, že Česká republika řeší podobné problémy: nedostatek učitelů, policistů i úředníků, stárnutí personálu a dlouhodobý tlak na rozpočty. Zatímco v Česku se mzdy ve státní sféře často stávají politickým tématem před volbami, v Německu nyní do hry vstoupila justice, která může zásadně změnit celé odměňování veřejného sektoru.

Německé deníky se dnes věnují především třem velkým tématům: rostoucímu napětí mezi Íránem a Spojenými státy, sporům o budoucí podobu německého sociálního státu a uzavření reformního procesu katolické církve známého jako „Synodální cesta“. Pozornost komentátorů vzbudila také debata o roli veřejnoprávních médií, kterou otevřela předsedkyně Spolkového sněmu Julia Klöcknerová. Společným jmenovatelem většiny komentářů je obava z politické eskalace – ať už na Blízkém východě, uvnitř německé společnosti, nebo v oblasti médií a institucí.

Spor kolem jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí není jen další epizodou českých politických hádek. Jde o test základních pojistek demokratického systému. O to, zda existují instituce schopné rozhodnout spor mezi vládou a prezidentem – a zda je politická moc ochotna jejich autoritu respektovat, i když se jí to nehodí. Právě proto je současná krize nebezpečná: ne kvůli jednomu kontroverznímu politikovi, ale kvůli ochotě vlády obejít pravidla, pokud hrozí, že by mohla prohrát.

Rozhodnutí německého ústavního soudu o platech státních zaměstnanců okamžitě otevírá srovnání s Českou republikou. Zatímco v Německu soud jasně říká, že stát nesmí platit své úředníky, učitele, policisty či hasiče „nedůstojně“, v Česku se debata o „důstojném odměňování“ zaměstnanců státní služby pravidelně vrací hlavně při rozpočtových krizích. Německý verdikt ale posouvá spor na zcela jinou úroveň: nejde o politickou vůli, ale o ústavní povinnost státu. Pokud by podobný výklad jednou zaujal i český Ústavní soud, dopady na státní rozpočet i trh práce by byly zásadní.

Německý tisk se dnes soustředí především na mezinárodní politiku a ekonomiku. Dominantním tématem je nominace Kevina Warshe na post šéfa americké centrální banky a otázka, zda bude schopen odolat politickému tlaku prezidenta Donalda Trumpa. Další silnou linií je eskalující napětí mezi USA a Íránem, včetně otevřených úvah o změně režimu v Teheránu. V domácí rovině se komentáře věnují varovným stávkám v městské dopravě a debatě o zvýšení tabákové daně.

Rozhodnutí německé vlády o výstavbě nových plynových elektráren není jen vnitřní záležitostí Německa. Česká republika je s Německem úzce propojena jak přes společný evropský trh s elektřinou, tak přes přeshraniční přenosové soustavy. Německo přitom patří mezi cenotvorné země – změny v jeho energetické politice se dříve či později promítají i do českých účtů za elektřinu. Pokud Německo zavede nový povinný „energetický poplatek (Umlage)“, jejímž cílem bude financování záložních plynových elektráren, nelze pochybovat, že tlak na ceny elektřiny se přenese i k českým spotřebitelům a firmám. Tento článek je proto nejen zprávou o Německu, ale i předzvěstí toho, co velmi pravděpodobně čeká Česko v příštích letech.

Německé noviny se dnes soustředí na vládní prohlášení kancléře Merze o zahraniční politice, které zdůrazňuje potřebu větší evropské autonomie, a rovněž na kritiku i pochvalu jeho postojů směrem k USA, Rusku a globálním mocnostem. Další důležité téma je nové zákonné opatření na ochranu kritické infrastruktury, které novináři považují za reakci na aktuální bezpečnostní hrozby. Třetím hlavním bodem je rozhodnutí EU zařadit íránské revoluční gardy mezi teroristické organizace, které německá média hodnotí různě — od opožděného kroku až po nezbytný symbol.

To, co se dnes odehrává na německém trhu s čokoládou, není výjimka, ale varovný signál i pro Česko. Německo funguje v oblasti cen potravin, spotřebitelského chování i tlaku na výrobce jako časový náskok před českým trhem. Čeští zákazníci už dnes řeší zmenšující se balení, rostoucí ceny a přesun k privátním značkám. Pokud se v Německu začíná mluvit o skutečné „čokoládové krizi“, je jen otázkou času, kdy se stejný vývoj naplno projeví i v českých obchodech – a to jak u značek typu Milka, tak u domácích výrobců. Německý případ tak nabízí cenný pohled do budoucnosti české spotřeby.

Německé noviny se dnes věnují především politickému přerodu v Sasku-Anhaltsku, kde dlouholetý ministerský předseda Reiner Haseloff předal funkci svému nástupci Svenovi Schulzemu pouhých sedm měsíců před zemskými volbami. Komentáře se soustředí na sílící AfD, vnitřní napětí v CDU a otázku, zda se tradičním stranám podaří zvrátit politický trend na východě země. Dalším výrazným tématem je zhoršená hospodářská prognóza Německa a kritika vlády za slabou růstovou dynamiku. Na závěr se tisk dotýká debat o možném bojkotu fotbalového mistrovství světa v USA.