aktualizace k
Německo od října snížilo zdanění benzinu a nafty zhruba o 17 centů na litr, část úlevy se však během několika dnů začala ztrácet v rostoucích cenách u pump. Super E10 stojí v přepočtu přes 53 Kč za litr. Česko současně používá kombinaci cenového stropu a daňové úlevy u nafty.
Německý tisk spojuje cestu kancléře Friedricha Merze do Kyjeva s rostoucí krizí jeho vlastní vlády. Zatímco podporu Ukrajiny komentátoři převážně schvalují, doma varují před rozpadem důvěry mezi CDU/CSU a SPD. Pozornost poutají také protesty kvůli bydlení ve Španělsku a školství ve Francii.
Nová studie publikovaná v PLOS One ukazuje, že chudoba a sociální vyloučení v Evropské unii mezi lety 2015...
Přehled německého tisku k výročí sjednocení Německa ukazuje méně oslavnou než bilanční náladu. Komentátoři uznávají modernizaci východu, zároveň ale řeší frustraci, rozdílné zkušenosti obou částí země a volební úspěchy protestních stran. Dalšími tématy jsou Steinmeierův zásah do koaličního sporu a obnovené boje v Etiopii.
Německo-francouzská stanice ARTE věnovala pořad Tracks East politickým a společenským změnám v Česku po volbách 2025. Dokument propojuje drahé bydlení mladých, vzestup pravicových a konzervativních proudů, kulturu a ekologické kauzy. Některé jeho formulace jsou ale výrazně hodnotící a část faktů potřebuje korekci.
Německý tisk dnes nejvíce zaměstnávají první povolební rozhovory Levice, SPD a Zelených v Berlíně a spor o to, zda NATO může být nositelem ceny za mír. Třetím tématem je dramatický incident na letu FlyDubai do Tel Avivu, jehož motiv vyšetřovatelé stále prověřují.
Ukrajinská operace Vivaldi v prostoru Lymanu přinesla nejen územní zisky, ale také neobvyklé nasazení pozemních robotů shazovaných drony hluboko za ruské linie. Německý komentátor Mark Reicher z toho vyvozuje dalekosáhlé závěry; část jeho tvrzení je doložená, jiná zůstává spekulativní.
Německý tisk dnes nejvíce řeší kompromisní reformu pojištění dlouhodobé péče. Kabinet sice zabránil bezprostřednímu finančnímu problému, komentátoři se však shodují, že základní spor o financování systému zůstal nevyřešen. Vedle toho média kritizují další zdražení Deutschlandticketu a komentují letošní Alternativní Nobelovy ceny.
Studentské bydlení v Německu dál zdražuje a běžná podpora BAföG už ve většině univerzitních měst nestačí ani na modelový malý byt. Nejdráže vychází Mnichov, zatímco Chemnitz zůstává výrazně levnější; po roce 2030 navíc může tlak na nájemní trh znovu zesílit.
Německý tisk dnes nejvíce zaměstnává stav školství: nová studie OECD ukazuje, že nedostatek učitelů zasahuje výuku v Německu výrazně více než ve většině sledovaných zemí. Druhou výraznou debatou je polarizace Bundestagu a spor o to, jak tvrdě má jeho předsedkyně Julia Klöckner zasahovat proti narušování jednání.
Německá realitní makléřka Agnes Kowalska podle svých slov vydělala v nejlepším roce 260 tisíc eur čistého, tedy zhruba 6,5 milionu korun. Po vybudování firmy s 24 zaměstnanci má ale nižší osobní příjem, vysoké fixní náklady a pracuje 50 až 60 hodin týdně.
Přehled německého tisku dnes ovládá rostoucí spor CDU/CSU a SPD o sociální reformy, zejména financování dlouhodobé péče a škrty v rodinných dávkách. Druhým výrazným tématem je další ústup Jense Spahna z vrcholné politiky; závěr Presseschau patří rezignaci srbského prezidenta Aleksandara Vučiće a sílící opozici.
Německý tisk dnes nejvíc zaměstnává spor o financování dlouhodobé péče: média se shodují, že systém je pod silným tlakem, ale liší se v tom, kdo má nést náklady reformy. Druhou výraznou linií je první schůzka německého a ruského ministra zahraničí od začátku ruské invaze na Ukrajinu; část komentářů ji odmítá, jiná ji hájí jako nutný diplomatický test. Mnichov mezitím získal německou olympijskou nominaci.
Rakouská debata je velmi blízká situaci v Česku. Také český státní důchodový systém je průběžný: odvody současných pracujících financují současné penze, takže jeho stabilita závisí na poměru pracujících a důchodců. Ministerstvo práce samo upozorňuje, že po roce 2040 bude český systém pod silným demografickým tlakem a bude nutné řešit jeho financování i motivaci lidí, kteří mohou a chtějí pracovat ve vyšším věku. MPSV Rakouské zkušenosti jsou pro Česko zajímavé i z druhé strany: tamní penze jsou v mezinárodním srovnání relativně vysoké, ale právě proto jejich financování zatěžuje veřejné rozpočty. Současně se ukazuje ještě jeden problém, o kterém se mluví méně – člověk se nemusí obávat jen nízkého důchodu, ale také toho, že bude žít dvacet či třicet let po skončení práce a vlastní úspory mu nevydrží.
Vývoj na ukrajinské frontě má pro Česko přímý bezpečnostní význam. Pokud se potvrzuje, že ukrajinské síly dokázaly na některých úsecích převzít iniciativu a zatlačit ruské jednotky od Slovjansku a Lymanu, znamená to oslabení ruského tlaku na jednu z klíčových obranných oblastí Donbasu. Pro Českou republiku je podstatné hlavně to, zda Ukrajina dokáže ruské síly dlouhodobě vyčerpávat, narušovat jejich logistiku a současně udržet podporu západních zemí. Je ale nutné rozlišovat mezi potvrzenými posuny na bojišti a odhady založenými na ruských vojenských blozích, satelitních datech nebo OSINT analýzách – právě na těchto zdrojích stojí část argumentace německého komentátora Marka Reichera.
