aktualizace k
Bývalý německý reprezentant Kerem Demirbay dnes říká, že by se znovu pro Německo nerozhodl a raději by nastupoval za Turecko. V mládežnických výběrech už Turecko reprezentoval, do seniorské reprezentace se však tehdy nedostal. Za Německo odehrál v roce 2017 dva zápasy.
Německý tisk dnes řeší, zda berlínský investiční summit skutečně znamená obrat pro německou ekonomiku, nebo jen dobře zabalené starší projekty. Druhou silnou linií jsou evropské protesty mladých a otázka jejich radikalizace; třetí pokračující spor o možnou vládu Levice, Zelených a SPD v Berlíně.
Německá letecká doprava se ani v roce 2026 nevrátila na předpandemickou úroveň. Podle analýzy německého leteckého svazu BDL zaniklo od roku 2019 více přímých linek, než kolik jich vzniklo. Změna zasahuje především obchodní spojení. Pražské letiště přitom vykazuje odlišný vývoj a obnovuje některé dálkové trasy.
Německý tisk dnes sleduje tři silné linie: možnou vládu Levice, Zelených a SPD v Berlíně, pokračující násilnosti ve Francii a stále vstřícnější kurz Donalda Trumpa vůči Rusku. Nejostřejší spory se vedou o berlínské zestátňování bytů a o to, zda Washington už fakticky tlačí Kyjev k míru podle ruských podmínek.
Nová analýza Institutu německého hospodářství ukazuje, že statistická příslušnost k vyšší příjmové vrstvě začíná v Německu u jednotlivce nad 6 050 eur čistého měsíčně. U bezdětného páru činí hranice 9 070 eur a u rodiny se dvěma malými dětmi 12 700 eur čistého měsíčně.
Protesty ve Francii kvůli drahému životu a podmínkám ve školství přerostly podle německých komentátorů v širší společenskou krizi, kterou zhoršuje násilí a slabé veřejné finance. Přehled německého tisku se dále věnuje berlínské levicové koalici a rostoucí distanci Junge Union od kancléře Friedricha Merze.
Zdražování mění každodenní život nejen v České republice, ale také v sousedním Rakousku, kde jsou průměrné příjmy výrazně vyšší. Zkušenosti rakouských domácností ukazují, že úspory nehledají pouze lidé s nízkými příjmy. Také finančně zajištění Rakušané začínají přemýšlet, zda má smysl platit vysoké ceny za restaurace, dovolené, automobily a další služby. Mnohé z jejich zkušeností mohou být inspirací i pro české rodiny. Některé příběhy ale ukazují, že šetření má své hranice.
Německý tisk dnes výrazně řeší novou „Frühstartrente“, při níž má stát dětem od šesti do 18 let přispívat deset eur měsíčně na budoucí penzi. Další komentáře se věnují evropské reakci na Donalda Trumpa, rozpočtu EU a sporu o budoucnost spalovacích motorů.
V Berlíně pokračují studentské protesty inspirované děním ve Francii. Před dvěma gymnázii blokovaly desítky mladých lidí vstupy do budov; protestovalo se proti branné povinnosti a škrtům ve školství, objevily se ale také palestinské vlajky a propalestinská hesla. Policie zahájila několik vyšetřování.
Přehled německého tisku věnuje nejvíc prostoru reformě urgentní péče, kterou komentáře většinou vítají jako potřebnou změnu. Zároveň ale varují, že její úspěch závisí na dostupnosti lékařů a funkční spolupráci. Komentáře ke Starlinku a rozpočtu EU pak spojuje obava z evropské závislosti a příliš malé podpory budoucích priorit.
Čtyři z deseti dospělých mužů v Německu podle nové analýzy nemají vlastní děti. Mezi 30–34letými je bezdětných 69 procent a mezi 35–39letými 54 procent. Data ale neznamenají, že všichni tito muži zůstanou bezdětní natrvalo – stále větší část rodičovství pouze odkládá.
Německá vláda schválila daň na slazené nápoje a dnešní přehled německého tisku ukazuje jasný spor mezi zdravotním přínosem, fiskálním efektem a obavou z paternalismu. Druhou výraznou linií jsou obnovené berlínské sondáže SPD, Zelených a Levice, které znovu zatěžuje spor o antisemitismus.
Německo chce nahradit dnešní povinné cíle pro naplnění zásobníků strategickou státní rezervou o možném objemu kolem 24 TWh. Podle návrhu ministerstva by ji financovali odběratelé plynu zvláštní přirážkou; typickou domácnost by měla stát 3,77 až 7,20 eura ročně, tedy zhruba 95 až 180 Kč.
Dnešní přehled německého tisku nemá jediné dominantní téma. Komentátoři sledují první kroky nového ministra práce Alexandera Schweitzera, spornou taktiku CDU vůči AfD v Sasku-Anhaltsku, ochranu dětí před sexuálním násilím a pokračující masové studentské protesty ve Francii.
Německý publicista Björn Harms tvrdí, že migrační politika stála veřejné rozpočty mezi lety 2016 a 2025 nejméně 400 miliard eur, tedy asi 10 bilionů Kč. Oficiální data potvrzují 242,5 miliardy eur výdajů spolkové vlády, celkový účet za všechny úrovně státu ale jednotně veden není.
