německé zprávy

německé zprávy – aktuální informace z německy hovořících zemí

aktualizace k

Dnešní přehled německého tisku

Přehled denního tisku

Nejčtenější článek týdne

Slunečné náměstí s tramvají a mrakodrapy

„Polandmaxxing“: Polsko je najednou symbolem čistoty, bezpečí a prosperity

Více informací

Nejnovější články

Učitelka, policista a soudkyně

Kolik vydělávají státní zaměstnanci v Německu a jak jsou na tom proti Čechům

Více informací

Napětí při školním testu

Nová studie PISA přinesla Německu historický propad

Více informací

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (10. 9. 2026)

10.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (10. 9. 2026)

Německé noviny dnes pokračují především v hodnocení důsledků volebního vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku a jeho dopadu na spolkovou politiku. Velká část komentářů se soustředí na bouřlivou generální debatu v Bundestagu, kde se střetli Friedrich Merz a Alice Weidelová a kde se podle tisku ukázala slabost kancléřovy současné politické pozice. Druhým hlavním tématem je samotná otázka, zda AfD v Sasku-Anhaltsku skutečně chce vládnout a zda by jí cestu k moci mohlo otevřít BSW. Vedle politiky se objevuje i jedno velmi praktické téma: Německo konečně zavádí státní digitální peněženku pro doklady a další dokumenty.

0 3x

Učitelka, policista a soudkyně

9.9. 2026

Učitel, policista nebo soudce: Kolik vydělávají státní zaměstnanci v Německu a jak jsou na tom proti Čechům

Srovnání ukazuje, že němečtí učitelé, policisté i soudci se v nominálních příjmech pohybují výrazně výš než jejich čeští kolegové. U zkušené německé učitelky může hrubý měsíční příjem přesahovat 5 400 eur, tedy zhruba 136 tisíc korun, zatímco průměrný plat českého učitele se pohybuje kolem 58 tisíc korun. Německý policista ve sledované tarifní skupině A7 může dosahovat přibližně 3 684 eur, tedy 92 tisíc korun měsíčně, zatímco průměr Policie ČR je zhruba 56 tisíc korun. U soudců je srovnání ještě komplikovanější, protože v obou zemích plat silně závisí na délce praxe a typu soudu, ale i zde německé částky obecně vycházejí výše. Zároveň je nutné zdůraznit, že německý „Beamter“ není jednoduše český státní zaměstnanec – má jiný systém sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění, kariérního růstu a penze.

0 14x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (9. 9. 2026)

9.9. 2026 (Aktualizováno: 10.9. 2026)

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (9. 9. 2026)

Německé deníky se dnes soustředí především na katastrofální výsledky Německa v nové studii PISA, které znovu otevřely debatu o kvalitě školství, sociálních nerovnostech, integraci i nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Druhým velkým tématem zůstává politický otřes po zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, kde silný výsledek AfD mění debatu o reformách, takzvané „Brandmauer“ i případném právním postupu proti této straně. Část komentářů zároveň upozorňuje na vazbu mezi AfD a proruskými postoji a na možné důsledky pro postavení Saska-Anhaltska v Evropě.

0 22x

Napětí při školním testu

8.9. 2026

Nová studie PISA přinesla Německu historický propad. Čeští žáci jsou na tom lépe, ale také ztrácejí

Pro české čtenáře přináší nejnovější PISA 2025 zajímavé srovnání se sousedním Německem. Zatímco němečtí patnáctiletí dosáhli historicky nejhorších výsledků ve všech třech hlavních oblastech, čeští žáci zůstávají nad průměrem OECD i Evropské unie a v řadě ukazatelů si vedou lépe než jejich němečtí vrstevníci. Rozdíl je dobře vidět například u nejslabších žáků: základní úrovně nedosahuje v Německu 34 % žáků v matematice, 32 % ve čtení a 27 % v přírodních vědách. V Česku jde o 29 %, 27 % a 21 %. Ani česká čísla však nejsou důvodem ke spokojenosti – v matematice i čtení se čeští žáci proti roku 2022 zhoršili a dlouhodobý trend rovněž směřuje dolů. V přírodních vědách se Česko v PISA 2025 umístilo na 20. místě, zatímco Německo skončilo v celkovém mezinárodním srovnání kolem 23. pozice.

0 28x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (8. 9. 2026)

8.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (8. 9. 2026)

Německý tisk dnes prakticky celý žije důsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku. AfD zvítězila s mimořádně silným výsledkem a nyní hledá cestu k většině, zatímco CDU, SPD, Zelení a Levice spolupráci s ní odmítají; klíčovou roli tak může sehrát BSW. Komentáře zároveň řeší, co volební otřes znamená pro kancléře Friedricha Merze a samotnou CDU, která podle části tisku ztrácí jasný politický profil i důvěru voličů. Vedle politiky se objevuje také výrazné průmyslové téma: závod Volkswagenu v Osnabrücku má přejít z výroby automobilů na produkci systémů protivzdušné obrany.

0 31x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (7. 9. 2026)

7.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (7. 9. 2026)

Německému tisku dominuje vítězství AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, které komentátoři označují za politickou cézuru s dopadem daleko za hranice této spolkové země. Část médií zdůrazňuje především sílu pravicově extremistických proudů a možné ohrožení demokratického systému, jiná se soustředí na zdařilou kampaň AfD, osobnost jejího lídra Ulricha Siegmunda a chyby tradičních stran. Velkým tématem je rovněž propad CDU a obtížné hledání vlády bez AfD. Druhou výraznou událostí je kybernetický útok na berlínskou správu, který podle komentátorů znovu odhalil slabou připravenost německého státu na útoky proti kritické infrastruktuře.

0 40x

Každý pátý žák v Rakousku má zahraniční pas. Ve Vídni je to už téměř 40 procent

6.9. 2026

Každý pátý žák v Rakousku má zahraniční pas. Ve Vídni je to už téměř 40 procent

Rakouská čísla jsou důležitá také pro Česko, přestože je zde podíl žáků s cizím občanstvím zatím výrazně nižší. Ve školním roce 2024/2025 navštěvovalo české základní školy 74 355 cizinců, kteří představovali 7,4 procenta všech žáků. V mateřských, základních a středních školách dohromady se vzdělávalo přibližně 116 000 cizinců, tedy více než dvojnásobek oproti období před příchodem ukrajinských uprchlíků. Jen mezi zářím 2021 a zářím 2024 vzrostl počet cizinců na českých základních školách o 43 800, tedy o 143 procent. Rakouská zkušenost ukazuje, že rozhodující není pouze celostátní průměr, ale hlavně soustředění dětí do konkrétních měst, čtvrtí a škol. Také v Česku se proto stále více řeší výuka češtiny jako druhého jazyka, kapacity škol, práce asistentů a sociálních pedagogů i přechod zahraničních žáků na střední školy. Od září 2026 mohou české základní školy s vyšším zastoupením sociálně znevýhodněných žáků získat další prostředky například na sociální pedagogy a přímou podporu dětí.

0 48x

„Konečně někdo mluví s Rusy.“ Co Němci píší pod rozhovorem s ruským velvyslancem - 3.díl

6.9. 2026

{ungeskriptet} by Ben Berndt – „Konečně někdo mluví s Rusy.“ Co Němci píší pod rozhovorem s ruským velvyslancem – 3.díl

Rozhovor Sergeje Něčajeva na populárním kanálu {ungeskriptet} vyvolal silnou odezvu. Část německého publika děkuje za možnost slyšet ruský pohled, kritizuje vlastní vládu a média a varuje před válkou s Moskvou. Analýza reakcí ale ukazuje také něco dalšího: řada posluchačů přebírá základní rámec kremelského výkladu války. Komentářová sekce pod videem je mimořádně silně nakloněná samotnému rozhovoru, myšlence dialogu s Ruskem a v nezanedbatelné míře i ruskému interpretačnímu rámci. Kritické, proukrajinské nebo otevřeně protiruské komentáře jsou v dodaném vzorku nápadně málo viditelné.

0 54x

„Konečně někdo mluví s Rusy.“ Co Němci píší pod rozhovorem s ruským velvyslancem - 3.díl

6.9. 2026

{ungeskriptet} by Ben Berndt – co ruský velvyslanec v rozhovoru zamlčel, překroutil nebo prezentoval jako ruskou propagandu – 2. díl

Rozhovor se Sergejem Něčajevem je cenný právě tím, že českému i německému publiku ukazuje ucelenou současnou verzi ruského výkladu války. Jeho argumentace není složena pouze z vyložených nepravd. Mnohem častěji pracuje s reálnými událostmi, které vytrhne z širšího kontextu, přesune odpovědnost z Ruska na Západ nebo Ukrajinu a následně z nich vytvoří příběh, v němž Moskva téměř vždy pouze reaguje na kroky druhých.

0 66x

„Konečně někdo mluví s Rusy.“ Co Němci píší pod rozhovorem s ruským velvyslancem - 3.díl

6.9. 2026

{ungeskriptet} by Ben Berndt – „Nechceme válku s Německem.“ Kompletní český redakčně upravený přepis rozhovoru s ruským velvyslancem Sergejem Něčajevem – 1. díl

Poznámka redakce NěmeckéZprávy.cz: Následující text je českým redakčně upraveným přepisem rozhovoru, který 5. září 2026 zveřejnil německý podcastový a YouTube kanál {ungeskriptet} by Ben Berndt. Hostem byl velvyslanec Ruské federace v Německu Sergej J. Něčajev. Výroky ruského velvyslance v této první části nijak fakticky nekorigujeme ani nehodnotíme. Jejich ověření a podrobný fact-check budou předmětem samostatného druhého dílu.

0 52x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (5. 9. 2026)

5.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (5. 9. 2026)

Německý tisk se dnes soustřeďuje na tři výrazná domácí témata. Největší ekonomickou pozornost přitahuje nový úsporný program Volkswagenu, který má zahrnovat další výrazné snižování počtu pracovních míst a otevírá otázku budoucnosti několika německých závodů. Bezpečnostní komentáře reagují na pokusy o sabotáž elektrické infrastruktury a upozorňují, že Německo musí výrazně zlepšit ochranu energetiky, telekomunikací, datových center i dalších strategických systémů. Politickou část přehledu ovládá další rozklad BSW Sahry Wagenknechtové v Durynsku, který může mít důsledky nejen pro tamní vládu, ale také pro vztah ostatních stran k AfD.

0 57x

Německá energetická transformace má stát až 26 bilionů korun. Devět z patnácti cílů je podle McKinsey v ohrožení

4.9. 2026

Německá energetická transformace má stát až 26 bilionů korun. Devět z patnácti cílů je podle McKinsey v ohrožení

Výsledky německé energetické transformace nejsou pouze vnitroněmeckým tématem. Německo je největší ekonomikou Evropské unie, klíčovým obchodním partnerem České republiky a český průmysl je s německými výrobními řetězci mimořádně úzce propojen. Pokud vysoké ceny energie oslabují konkurenceschopnost německých podniků, dopad se může přes zakázky, investice a průmyslovou výrobu přenášet také do Česka. Německá zkušenost je zároveň varováním pro českou energetickou politiku: nestačí pouze rychle budovat nové zdroje a investovat velké částky. Stejně důležité jsou stabilní ceny, dostatečné sítě, řiditelné zdroje, spolehlivost dodávek a schopnost celé transformace udržet konkurenceschopnost průmyslu. Právě v tom podle nové analýzy poradenské společnosti McKinsey Německo naráží na zásadní problém.

0 54x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (4. 9. 2026)

4.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (4. 9. 2026)

Německé komentáře se dnes soustřeďují především na další vyostření vztahů mezi Berlínem a Moskvou. Ohlášené uzavření Goethe-Institutů v Rusku část tisku vnímá jako bolestivou ztrátu jednoho z posledních mostů mezi ruskou a německou občanskou společností, zároveň se ale vede ostrý spor o to, zda Berlín proti ruským hybridním aktivitám postupuje přiměřeně, příliš tvrdě, nebo naopak nedostatečně. Druhým velkým tématem je klimatická politika: po varování UNEP, že hranice oteplení o 1,5 °C bude pravděpodobně v příštích letech překročena, se noviny přou o to, zda má Evropa především zrychlit dekarbonizaci, nebo více zohlednit její ekonomické náklady.

0 52x

Německo zvažuje zásadní změnu: firmy by mohly samy zasahovat proti dronům nad kritickou infrastrukturou

3.9. 2026

Německo zvažuje zásadní změnu: firmy by mohly samy zasahovat proti dronům nad kritickou infrastrukturou

Německá debata má velmi přímý význam také pro Českou republiku. Elektrárny, rozvodny, rafinerie, chemické závody, letiště nebo další strategické provozy nelze ani v Česku nepřetržitě chránit pouze policií a armádou. Pokud Berlín skutečně umožní soukromým provozovatelům kritické infrastruktury aktivně zasahovat proti nebezpečným dronům, půjde o precedent, který může ovlivnit bezpečnostní diskusi i v dalších evropských zemích. Pro Česko je zásadní především otázka, kde končí odpovědnost provozovatele a kde začíná výlučná pravomoc státu – zejména pokud by zásah znamenal rušení, převzetí kontroly nad dronem nebo jeho fyzické zneškodnění.

0 49x

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (10. 9. 2026)

3.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (3. 9. 2026)

Německé noviny dnes komentují především tři témata. Prvním je reforma daně z příjmu, kterou spolková vláda schválila a kterou řada komentátorů považuje za příliš malou a málo odvážnou vzhledem k problémům německé ekonomiky. Druhým je rozklad strany BSW v Durynsku po odchodu tří poslanců, což dále komplikuje fungování tamní zemské vlády a nepřímo posiluje AfD i Levici. Třetím velkým blokem zůstává konflikt s Ruskem po pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle a německé sankční odpovědi, přičemž část tisku zdůrazňuje, že rozhodující nebude jen technická obrana, ale i schopnost vlády vysvětlit veřejnosti povahu hybridní hrozby.

0 43x