německé zprávy

německé zprávy – aktuální informace z německy hovořících zemí

 

aktualizace k

Slunečné náměstí s tramvají a mrakodrapy

„Polandmaxxing“: Polsko je najednou symbolem čistoty, bezpečí a prosperity

Více informací
Každý pátý žák v Rakousku má zahraniční pas. Ve Vídni je to už téměř 40 procent

Každý pátý žák v Rakousku má zahraniční pas

Více informací
„Konečně někdo mluví s Rusy.“ Co Němci píší pod rozhovorem s ruským velvyslancem - 3.díl

Nechceme válku s Německem

Více informací
NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (7. 9. 2026)
7.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (7. 9. 2026)

Německému tisku dominuje vítězství AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, které komentátoři označují za politickou cézuru s dopadem daleko za hranice této spolkové země. Část médií zdůrazňuje především sílu pravicově extremistických proudů a možné ohrožení demokratického systému, jiná se soustředí na zdařilou kampaň AfD, osobnost jejího lídra Ulricha Siegmunda a chyby tradičních stran. Velkým tématem je rovněž propad CDU a obtížné hledání vlády bez AfD. Druhou výraznou událostí je kybernetický útok na berlínskou správu, který podle komentátorů znovu odhalil slabou připravenost německého státu na útoky proti kritické infrastruktuře.

Každý pátý žák v Rakousku má zahraniční pas. Ve Vídni je to už téměř 40 procent
6.9. 2026

Každý pátý žák v Rakousku má zahraniční pas. Ve Vídni je to už téměř 40 procent

Rakouská čísla jsou důležitá také pro Česko, přestože je zde podíl žáků s cizím občanstvím zatím výrazně nižší. Ve školním roce 2024/2025 navštěvovalo české základní školy 74 355 cizinců, kteří představovali 7,4 procenta všech žáků. V mateřských, základních a středních školách dohromady se vzdělávalo přibližně 116 000 cizinců, tedy více než dvojnásobek oproti období před příchodem ukrajinských uprchlíků. Jen mezi zářím 2021 a zářím 2024 vzrostl počet cizinců na českých základních školách o 43 800, tedy o 143 procent. Rakouská zkušenost ukazuje, že rozhodující není pouze celostátní průměr, ale hlavně soustředění dětí do konkrétních měst, čtvrtí a škol. Také v Česku se proto stále více řeší výuka češtiny jako druhého jazyka, kapacity škol, práce asistentů a sociálních pedagogů i přechod zahraničních žáků na střední školy. Od září 2026 mohou české základní školy s vyšším zastoupením sociálně znevýhodněných žáků získat další prostředky například na sociální pedagogy a přímou podporu dětí.

„Konečně někdo mluví s Rusy.“ Co Němci píší pod rozhovorem s ruským velvyslancem - 3.díl
6.9. 2026

 {ungeskriptet} by Ben Berndt – „Konečně někdo mluví s Rusy.“ Co Němci píší pod rozhovorem s ruským velvyslancem – 3.díl

Rozhovor Sergeje Něčajeva na populárním kanálu {ungeskriptet} vyvolal silnou odezvu. Část německého publika děkuje za možnost slyšet ruský pohled, kritizuje vlastní vládu a média a varuje před válkou s Moskvou. Analýza reakcí ale ukazuje také něco dalšího: řada posluchačů přebírá základní rámec kremelského výkladu války. Komentářová sekce pod videem je mimořádně silně nakloněná samotnému rozhovoru, myšlence dialogu s Ruskem a v nezanedbatelné míře i ruskému interpretačnímu rámci. Kritické, proukrajinské nebo otevřeně protiruské komentáře jsou v dodaném vzorku nápadně málo viditelné.

„Konečně někdo mluví s Rusy.“ Co Němci píší pod rozhovorem s ruským velvyslancem - 3.díl
6.9. 2026

 {ungeskriptet} by Ben Berndt – co ruský velvyslanec v rozhovoru zamlčel, překroutil nebo prezentoval jako ruskou propagandu – 2. díl

Rozhovor se Sergejem Něčajevem je cenný právě tím, že českému i německému publiku ukazuje ucelenou současnou verzi ruského výkladu války. Jeho argumentace není složena pouze z vyložených nepravd. Mnohem častěji pracuje s reálnými událostmi, které vytrhne z širšího kontextu, přesune odpovědnost z Ruska na Západ nebo Ukrajinu a následně z nich vytvoří příběh, v němž Moskva téměř vždy pouze reaguje na kroky druhých.

„Konečně někdo mluví s Rusy.“ Co Němci píší pod rozhovorem s ruským velvyslancem - 3.díl
6.9. 2026

 {ungeskriptet} by Ben Berndt – „Nechceme válku s Německem.“ Kompletní český redakčně upravený přepis rozhovoru s ruským velvyslancem Sergejem Něčajevem – 1. díl

Poznámka redakce NěmeckéZprávy.cz: Následující text je českým redakčně upraveným přepisem rozhovoru, který 5. září 2026 zveřejnil německý podcastový a YouTube kanál {ungeskriptet} by Ben Berndt. Hostem byl velvyslanec Ruské federace v Německu Sergej J. Něčajev. Výroky ruského velvyslance v této první části nijak fakticky nekorigujeme ani nehodnotíme. Jejich ověření a podrobný fact-check budou předmětem samostatného druhého dílu.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (5. 9. 2026)
5.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (5. 9. 2026)

Německý tisk se dnes soustřeďuje na tři výrazná domácí témata. Největší ekonomickou pozornost přitahuje nový úsporný program Volkswagenu, který má zahrnovat další výrazné snižování počtu pracovních míst a otevírá otázku budoucnosti několika německých závodů. Bezpečnostní komentáře reagují na pokusy o sabotáž elektrické infrastruktury a upozorňují, že Německo musí výrazně zlepšit ochranu energetiky, telekomunikací, datových center i dalších strategických systémů. Politickou část přehledu ovládá další rozklad BSW Sahry Wagenknechtové v Durynsku, který může mít důsledky nejen pro tamní vládu, ale také pro vztah ostatních stran k AfD.

Německá energetická transformace má stát až 26 bilionů korun. Devět z patnácti cílů je podle McKinsey v ohrožení
4.9. 2026

Německá energetická transformace má stát až 26 bilionů korun. Devět z patnácti cílů je podle McKinsey v ohrožení

Výsledky německé energetické transformace nejsou pouze vnitroněmeckým tématem. Německo je největší ekonomikou Evropské unie, klíčovým obchodním partnerem České republiky a český průmysl je s německými výrobními řetězci mimořádně úzce propojen. Pokud vysoké ceny energie oslabují konkurenceschopnost německých podniků, dopad se může přes zakázky, investice a průmyslovou výrobu přenášet také do Česka. Německá zkušenost je zároveň varováním pro českou energetickou politiku: nestačí pouze rychle budovat nové zdroje a investovat velké částky. Stejně důležité jsou stabilní ceny, dostatečné sítě, řiditelné zdroje, spolehlivost dodávek a schopnost celé transformace udržet konkurenceschopnost průmyslu. Právě v tom podle nové analýzy poradenské společnosti McKinsey Německo naráží na zásadní problém.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (4. 9. 2026)
4.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (4. 9. 2026)

Německé komentáře se dnes soustřeďují především na další vyostření vztahů mezi Berlínem a Moskvou. Ohlášené uzavření Goethe-Institutů v Rusku část tisku vnímá jako bolestivou ztrátu jednoho z posledních mostů mezi ruskou a německou občanskou společností, zároveň se ale vede ostrý spor o to, zda Berlín proti ruským hybridním aktivitám postupuje přiměřeně, příliš tvrdě, nebo naopak nedostatečně. Druhým velkým tématem je klimatická politika: po varování UNEP, že hranice oteplení o 1,5 °C bude pravděpodobně v příštích letech překročena, se noviny přou o to, zda má Evropa především zrychlit dekarbonizaci, nebo více zohlednit její ekonomické náklady.

Německo zvažuje zásadní změnu: firmy by mohly samy zasahovat proti dronům nad kritickou infrastrukturou
3.9. 2026

Německo zvažuje zásadní změnu: firmy by mohly samy zasahovat proti dronům nad kritickou infrastrukturou

Německá debata má velmi přímý význam také pro Českou republiku. Elektrárny, rozvodny, rafinerie, chemické závody, letiště nebo další strategické provozy nelze ani v Česku nepřetržitě chránit pouze policií a armádou. Pokud Berlín skutečně umožní soukromým provozovatelům kritické infrastruktury aktivně zasahovat proti nebezpečným dronům, půjde o precedent, který může ovlivnit bezpečnostní diskusi i v dalších evropských zemích. Pro Česko je zásadní především otázka, kde končí odpovědnost provozovatele a kde začíná výlučná pravomoc státu – zejména pokud by zásah znamenal rušení, převzetí kontroly nad dronem nebo jeho fyzické zneškodnění.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (3. 9. 2026)
3.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (3. 9. 2026)

Německé noviny dnes komentují především tři témata. Prvním je reforma daně z příjmu, kterou spolková vláda schválila a kterou řada komentátorů považuje za příliš malou a málo odvážnou vzhledem k problémům německé ekonomiky. Druhým je rozklad strany BSW v Durynsku po odchodu tří poslanců, což dále komplikuje fungování tamní zemské vlády a nepřímo posiluje AfD i Levici. Třetím velkým blokem zůstává konflikt s Ruskem po pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle a německé sankční odpovědi, přičemž část tisku zdůrazňuje, že rozhodující nebude jen technická obrana, ale i schopnost vlády vysvětlit veřejnosti povahu hybridní hrozby.

Angela MArklová
2.9. 2026

Německo dostává účet za nejdražší prolomení tabu Angely Merkelové. Evropské covidové dluhy se teprve začnou splácet

Debata, která nyní začíná v Německu, se přímo týká i České republiky. Evropský fond obnovy po pandemii byl financován z historicky prvního rozsáhlého společného zadlužení Evropské unie a jeho dluhy budou spláceny až do roku 2058. Česko patří mezi příjemce prostředků z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, zároveň však jako členská země přispívá do společného rozpočtu EU, z něhož má být dluh obsluhován. Spor o to, zda se splátky zaplatí ze stávajícího evropského rozpočtu, nových příjmů Unie, nebo jiným způsobem, proto může v příštích desetiletích ovlivnit i množství peněz dostupných pro české zemědělství, infrastrukturu, obranu či další evropské programy.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (2. 9. 2026)
2.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (2. 9. 2026)

Německý tisk 2. září 2026 téměř jednoznačně ovládá reakce Berlína na pokus o útok výbušným dronem na letišti Lipsko/Halle, za který německá vláda podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta činí odpovědným Rusko. Komentátoři se shodují, že Německo muselo reagovat, výrazně se však rozcházejí v hodnocení, zda uzavření ruského generálního konzulátu, Ruského domu v Berlíně a další sankční opatření představují dostatečně silnou odpověď. Druhým velkým tématem je blížící se zemská volba v Sasku-Anhaltsku, kde vysoká podpora AfD vyvolává otázky o budoucnosti CDU i celého německého stranického systému.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (1. 9. 2026)
1.9. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (1. 9. 2026)

Německý tisk se 1. září soustředí na tři mimořádně závažná témata. Před zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku komentátoři rozebírají sílu AfD a varují, že tradiční strany ztrácejí nejen voliče, ale také schopnost být viditelné ve veřejném prostoru. Současně se dramaticky zhoršují finance německého pojištění dlouhodobé péče – podle zdravotních pojišťoven už od října nemusí běžné příjmy stačit na plné financování dávek. Bezpečnostně nejzávažnější je však pokus o útok výbušným dronem na letišti Lipsko/Halle: pokud německá vláda podle očekávání připíše odpovědnost Moskvě, část tisku se ptá, zda už nejde o něco podstatně závažnějšího než o „hybridní válku“.

Andres Fernandez brach sein Studium in Florida ab
31.8. 2026

Kvůli Pokémon kartám opustil vysokou školu. Jeho firma už utržila přes 175 milionů korun za rok

Příběh amerického podnikatele Andrese Fernandeze je zajímavý také pro české čtenáře, protože ukazuje, jak výrazně se během posledních let změnil trh se sběratelskými kartami. Pokémon už dávno není pouze dětskou hrou. Karty se prodávají, nakupují jako sběratelská aktiva a kolem vzácných kusů vznikl rozsáhlý sekundární trh, který funguje i v Česku. Fernandez navíc nevydělal miliony jen díky růstu cen karet. Jeho skutečnou podnikatelskou inovací bylo spojení sběratelství, sociálních sítí, živého vysílání a internetového prodeje. Právě tento model může být zajímavý i pro české malé podnikatele: často není rozhodující pouze to, co člověk prodává, ale jak kolem produktu dokáže vybudovat komunitu a způsob jeho prodeje.

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (31. 8. 2026)
31.8. 2026

NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (31. 8. 2026)

Německý tisk se na konci srpna věnuje třem velmi rozdílným, ale politicky výrazným tématům. Komentátoři nejprve hodnotí rozhodnutí Islanďanů odmítnout obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií a diskutují, zda jde o varování před klesající atraktivitou EU. V domácí politice vyvolává spor plán, podle něhož by zaměstnanci museli předkládat lékařské potvrzení už od prvního dne pracovní neschopnosti. Nejvážnější bezpečnostní téma představuje incident s výbušnými drony na letišti Lipsko/Halle: kancléř Friedrich Merz má oznámit, koho německé úřady považují za původce, přičemž část tisku už otevřeně ukazuje na Rusko.