aktualizace k
nejčtenější článek týdne: Daň z nemovitosti se zvýšila 7x...
Glosa z Čech k 24. 2. 2026
Hrůzná bilance čtyř let Putinovy války
1461 dní bojů proměnilo „třídenní operaci“ v krvavou opotřebovací válku. Rusko dnes kontroluje asi 19,5 % území Ukrajiny, postupuje však jen o desítky metrů denně – za cenu statisíců mrtvých a zraněných; některé odhady mluví až o 325 tisících padlých ruských vojáků a celkových ruských ztrátách kolem 1,2 milionu lidí.
Miliony Ukrajinců uprchly ze svých domovů, stovky tisíc domů byly zničeny či poškozeny a téměř třetina země je zamořena minami. Válka změnila bezpečnostní architekturu Evropy a ukončila iluzi, že mír na našem kontinentu je samozřejmostí.
Nezapomínejme, že za každým číslem je lidský život. Sledujme, ptejme se, nerezignujme – protože budoucnost Evropy se rozhoduje i tím, zda zůstaneme lhostejní.
Ale hlavně, nepřestávejme být s napadenou Ukrajinou i nadále solidární.
Český přesah:Debata, která nyní probíhá v Německu, má přímý dopad i na Českou republiku. Česká přenosová soustava...
Německé deníky se dnes věnují třem hlavním tématům: novému předsedovi Německé biskupské konference Heineru Wilmerovi, cestě spolkového kancléře Merze do Číny a pokračujícímu ruskému útoku proti Ukrajině. Komentáře ukazují hluboké společenské napětí – od krize důvěry v katolickou církev přes strategickou nejistotu ve vztahu k Pekingu až po rostoucí frustraci z evropské neschopnosti reagovat jednotně na ruskou agresi. Vedle toho se objevuje silná debata o budoucím fungování EU a o tom, zda je princip jednomyslnosti v zahraniční politice ještě udržitelný.
Podobné nálady lze sledovat i v České republice. Čeští mladí lidé vyrůstají ve stínu války na Ukrajině, inflace posledních let, drahého bydlení i nejistoty na pracovním trhu. Z průzkumů dlouhodobě vyplývá, že mladá generace má obavy z geopolitického vývoje, dostupnosti bydlení a kvality pracovních míst. Stejně jako v Německu však i v Česku často přetrvává silná víra ve vlastní schopnosti – mladí lidé bývají skeptičtí k vývoji společnosti, ale důvěřují svému osobnímu úsilí. Tento rozpor mezi pesimismem vůči světu a optimismem vůči vlastní budoucnosti se tak zdá být širším evropským fenoménem.
„Děkujeme, drahý český národe!“ Ukrajinský ministr zahraničí dnes veřejně poděkoval České republice za pomoc lidem, kteří...
Německé deníky se dnes výrazně věnují čtvrtému výročí ruské invaze na Ukrajinu a vstupu války do pátého roku. Komentáře reflektují sílící únavu z konfliktu v Evropě, obavy z „vnuceného míru“ a napětí mezi EU a Maďarskem kvůli blokování sankcí a finanční pomoci Kyjevu. Dalším tématem je iniciativa spolkového ministra vnitra Dobrindta umožnit rychlejší vstup uprchlíků na pracovní trh – část tisku ji však označuje za nekonzistentní. Zahraniční rubriky pak upozorňují na eskalaci násilí v Mexiku po smrti drogového bosse.
Debata o delší pracovní době, pozdějším odchodu do důchodu a vyšším zapojení seniorů do trhu práce se netýká jen Německa. Česká republika čelí velmi podobnému demografickému vývoji: silné ročníky odcházejí do penze, zatímco mladších pracovníků je méně. Už dnes se diskutuje o prodlužování věku odchodu do důchodu, vyšší motivaci pracovat i po šedesátce nebo o omezení „předčasných odchodů“. Pokud by se naplnily scénáře podobné těm německým, dopady na české HDP, státní rozpočet i důchodový systém by byly zásadní. Otázkou není, zda se pracovní trh změní, ale jak rychle a jakým způsobem.
Německé deníky se dnes soustředí na tři hlavní okruhy: návrh spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta urychlit přístup žadatelů o azyl na pracovní trh, hodnocení sjezdu CDU a vnitřní směřování strany pod vedením Friedricha Merze a také na důsledky rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který zrušil většinu zvláštních cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Závěr tiskové přehlídky patří hodnocení výkonu německých sportovců na zimních olympijských hrách 2026 v Itálii. Témata se dotýkají migrace, politického středu, regulace sociálních sítí i globální obchodní stability.
Téma dědictví a pracovních pobídek je mimořádně aktuální i pro Českou republiku. Česko dnes nevybírá klasickou dědickou daň (byla zrušena v roce 2014) a patří mezi země s velmi nízkým majetkovým zdaněním. Současně čelí stárnutí populace, nedostatku pracovní síly a rostoucím tlakům na financování důchodů, zdravotnictví a sociálních služeb. Pokud by se v budoucnu výrazně zvýšily objemy předávaného majetku mezi generacemi – podobně jako se to očekává v Rakousku či Německu – mohla by se otevřít i v ČR otázka, zda velká dědictví nemění motivaci pracovat. Debata, která je dnes v českém prostředí spíše okrajová, se může stát jedním z klíčových ekonomických témat příští dekády.
Německé deníky dnes komentují tři hlavní témata: znovuzvolení Friedricha Merze předsedou CDU a jeho pozici kancléře, historické rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který omezil pravomoci prezidenta Trumpa při zavádění cel, a mediální aféru kolem použití umělé inteligence ve zpravodajství ZDF. Spektrum komentářů se pohybuje od vnitropolitické analýzy stability vládní koalice přes úvahy o stavu americké demokracie až po debatu o důvěryhodnosti veřejnoprávních médií. Tón většiny textů spojuje důraz na odpovědnost – politickou, institucionální i profesní.
Pro Česko tohle není vzdálený německý problém. Česká přenosová soustava je s Německem propojená, ceny elektřiny v regionu se často pohybují „v jednom balíku“ a jakmile Německo narazí na hodiny, kdy mu chybí výkon, dopady se mohou přelévat přes hranici: importy, přetoky, tlak na rezervy a v krajním případě i zásahy do průmyslové spotřeby. Zjednodušeně: když se Německo v napjatých hodinách stává čistým dovozcem, roste riziko, že se o stejnou elektřinu bude „přetahovat“ více zemí najednou – a to je pro český průmysl i domácnosti reálné téma (ne politická abstrakce).
Německé deníky se dnes věnují především třem velkým tématům: dočasnému zadržení bývalého britského prince Andrewa v souvislosti s aférou Epstein, prvnímu zasedání nově vzniklého „Friedensrates“ (Mírové rady) iniciovaného americkým prezidentem Donaldem Trumpem a výsledkům studie Deutschland-Monitor o stavu demokracie a náladách společnosti. Komentáře oscilují mezi důrazem na právní stát a odpovědnost elit, skepsí vůči novým geopolitickým formátům i varováním před rostoucí frustrací voličů v Německu, zejména na východě země. Společným jmenovatelem je otázka důvěry – v instituce, demokracii i mezinárodní uspořádání.
Otázka nemocnosti, délky pracovního života a udržitelnosti důchodového systému není jen německým tématem. Česká republika čelí velmi podobným výzvám: stárnutí populace, rostoucím výdajům na důchody a zdravotnictví, tlaku na konkurenceschopnost i nedostatku pracovních sil. Pokud šéf největší německé banky otevřeně říká, že „budeme muset více pracovat“ a že je třeba diskutovat o počtu nemocenských dnů, jde o debatu, která dříve či později čeká i českou politiku. Český důchodový systém je dlouhodobě deficitní, nemocenská roste a produktivita práce zaostává za západní Evropou. Proto je německá diskuse velmi relevantní i pro české zaměstnance, zaměstnavatele i vládu.
Německé deníky se dnes věnují čtyřem silným tématům: debatě o evropské jaderné odstrašující strategii, aféře kolem neoznačených AI-záběrů v pořadu ZDF „Heute Journal“, problematickému startu elektronické pacientské karty a tradičnímu politickému „popichování“ během politického Popelečního dne. Významné místo zaujímá také výročí pravicově extremistického útoku v Hanau. Tón komentářů je místy varovný, místy sebereflexivní – a v otázkách bezpečnosti a důvěry ve stát i média zřetelně znepokojený.
Pro Českou republiku je vývoj v Polsku mimořádně důležitý. Polsko je naším bezprostředním sousedem, klíčovým obchodním partnerem a zároveň konkurentem při lákání zahraničních investic. Pokud polská ekonomika roste tempem 3,4 procenta ročně, zatímco Německo a další velké ekonomiky stagnují, mění se rovnováha sil ve střední Evropě. Zároveň však Polsko čelí dramatickému demografickému poklesu, který může v horizontu jedné až dvou dekád zásadně zpomalit růst celé země. Stejný problém přitom hrozí i Česku. Otázka tedy nezní jen, zda Polsko udrží svůj boom, ale i to, zda se Česká republika vyhne podobné demografické pasti.
Německá ekonomika pod tlakem, AfD pod dohledem a diplomatické manévry kolem Ukrajiny Německé deníky se dnes věnují třem hlavním okruhům: pokračujícímu útlumu průmyslu a strukturálním problémům ekonomiky, rozhodnutí zařadit zemskou organizaci AfD v Dolním Sasku mezi extremistické subjekty a dalším jednáním o válce na Ukrajině v Ženevě. Vedle toho rezonuje i mediální kauza kolem použití AI-generovaných obrázků ve vysílání ZDF. Komentáře ukazují kombinaci skepse, obav z geopolitických posunů i opatrného optimismu ohledně domácích reforem.
