aktualizace k
Německý tisk dnes nejvíc zaměstnává spor o financování dlouhodobé péče: média se shodují, že systém je pod silným tlakem, ale liší se v tom, kdo má nést náklady reformy. Druhou výraznou linií je první schůzka německého a ruského ministra zahraničí od začátku ruské invaze na Ukrajinu; část komentářů ji odmítá, jiná ji hájí jako nutný diplomatický test. Mnichov mezitím získal německou olympijskou nominaci.
Rakouská debata je velmi blízká situaci v Česku. Také český státní důchodový systém je průběžný: odvody současných pracujících financují současné penze, takže jeho stabilita závisí na poměru pracujících a důchodců. Ministerstvo práce samo upozorňuje, že po roce 2040 bude český systém pod silným demografickým tlakem a bude nutné řešit jeho financování i motivaci lidí, kteří mohou a chtějí pracovat ve vyšším věku. MPSV Rakouské zkušenosti jsou pro Česko zajímavé i z druhé strany: tamní penze jsou v mezinárodním srovnání relativně vysoké, ale právě proto jejich financování zatěžuje veřejné rozpočty. Současně se ukazuje ještě jeden problém, o kterém se mluví méně – člověk se nemusí obávat jen nízkého důchodu, ale také toho, že bude žít dvacet či třicet let po skončení práce a vlastní úspory mu nevydrží.
Vývoj na ukrajinské frontě má pro Česko přímý bezpečnostní význam. Pokud se potvrzuje, že ukrajinské síly dokázaly na některých úsecích převzít iniciativu a zatlačit ruské jednotky od Slovjansku a Lymanu, znamená to oslabení ruského tlaku na jednu z klíčových obranných oblastí Donbasu. Pro Českou republiku je podstatné hlavně to, zda Ukrajina dokáže ruské síly dlouhodobě vyčerpávat, narušovat jejich logistiku a současně udržet podporu západních zemí. Je ale nutné rozlišovat mezi potvrzenými posuny na bojišti a odhady založenými na ruských vojenských blozích, satelitních datech nebo OSINT analýzách – právě na těchto zdrojích stojí část argumentace německého komentátora Marka Reichera.
Německé komentáře dnes spojují domácí ekonomická témata s debatou o historické paměti a zahraniční politice. Velkou pozornost získává další Tankrabatt, tedy dočasné daňové zlevnění pohonných hmot, které má rychle ulevit motoristům, ale část tisku ho kritizuje jako drahou a necílenou pomoc. Druhým tématem je plánovaná Frühstartrente, v jejímž rámci má stát dětem od šesti let přispívat deset eur měsíčně do kapitálového penzijního spoření. Silné reakce vyvolává také rozhodnutí saského Heidenau nepovolovat další Stolpersteine na veřejných komunikacích a závěr státní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Spojených státech. Deutscher Bundestag
Kniha More bude zajímavá i pro české čtenáře, protože otevírá téma, které se dnes objevuje nejen v literatuře, ale také v debatách o partnerských vztazích, intimitě a ženské sexualitě. V českém prostředí se o sexuálních fantaziích mluví podstatně otevřeněji než před několika desetiletími, přesto zůstává rozdíl mezi tím, co lidé veřejně deklarují, a tím, co si skutečně představují. Právě na tento rozpor kniha Gillian Andersonové upozorňuje – současně ale vyvolává otázku, zda dnešní „odhalování tajemství“ ještě vůbec dokáže překvapit.
Německé noviny dnes řeší tři velmi rozdílná témata. Prvním je nová společná prognóza předních ekonomických institutů, podle níž německá ekonomika letos poroste rychleji, než se ještě na jaře čekalo – komentátoři ale varují, že oživení stojí na úzkých základech a spotřebitelé ani firmy ho příliš nepociťují. Druhým tématem je znovuotevřený spor o takzvanou Widerspruchslösung, tedy systém, v němž by byl každý dospělý potenciálním dárcem orgánů, pokud by se proti tomu výslovně nevymezil. Třetí blok se věnuje stažení berlínské olympijské kandidatury a otázce, zda má Německo po více než půlstoletí znovu usilovat o pořádání letních olympijských her.
Zatímco Německo po odstavení posledních klasických jaderných elektráren řeší, jak dlouho bude ještě závislé na dováženém zemním plynu a zda se někdy vrátit k jádru prostřednictvím malých modulárních reaktorů, Česko se vydalo jinou cestou. Vedle nových velkých bloků počítá také s SMR: ČEZ má přibližně 20% podíl v britské Rolls-Royce SMR, připravuje první český projekt v Temelíně a vláda v červenci rozšířila přípravu také na další lokality, zejména Tušimice a Dětmarovice. První český SMR má podle současních plánů vzniknout ve druhé polovině 30. let a blok Rolls-Royce má mít výkon 470 MWe. Česká zkušenost tak bude zajímavým kontrastem k Německu, kde stejná technologie zatím naráží nejen na ekonomické nejistoty, ale dokonce na platný atomový zákon.
Německé komentáře dnes sledují především tři témata. Prvním je povolební situace v Berlíně, kde po vítězství Levice pokračuje spor o to, zda by SPD a Zelení měli s touto stranou vytvořit vládu, nebo dát přednost koalici s CDU. Druhým tématem je nová německá „12hodinová“ regulace cen benzínu a nafty, která sice zpřehlednila, kdy je nejvýhodnější tankovat, podle ADAC však nepřinesla nižší průměrné ceny. Třetí blok se věnuje nové dohodě USA, Dánska a Grónska o americké vojenské přítomnosti v Arktidě a obecně slábnoucímu evropskému vlivu ve vztahu k Washingtonu a Pekingu.
Berlínský plán je pro českého čtenáře zajímavý především tím, jak daleko je tamní debata o dostupnosti bydlení ochotna zajít. Zatímco v Česku se řeší hlavně výstavba obecních bytů, podpora nové výstavby, regulace krátkodobých pronájmů nebo zrychlení stavebního řízení, část berlínské Levice prosazuje převod velkých soukromých bytových portfolií do veřejného vlastnictví. Český právní rámec by podobný zásah posuzoval velmi přísně: Listina základních práv a svobod umožňuje vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. (PSP) Berlínská debata tak dobře ukazuje, jak odlišně mohou evropská města reagovat na stejný problém – rychle rostoucí náklady na bydlení.
Německé komentáře se dnes soustředí na tři hlavní okruhy. Prvním jsou kontroverze kolem berlínské Levice po jejím volebním vítězství – zejména obvinění z tolerance antisemitismu, kontakty některých politiků s problematickým prostředím a otázka, zda je strana připravena převzít odpovědnost za vládu v hlavním městě. Druhým tématem je pokračující debata o reformách německého sociálního státu po volebních neúspěších vládních stran. Třetím okruhem jsou výroky kancléře Friedricha Merze o rozdílech mezi zákonným a soukromým zdravotním pojištěním, které vyvolaly spekulace o možné změně dosavadního postoje CDU – přestože představitelé Unie následně zdůraznili, že Merz samotný dualistický systém zrušit nechce. (Deutschlandfunk)
Berlínská debata je zajímavá i z českého pohledu, protože se dotýká sporu, který se v různých podobách vede také v dalších evropských zemích: jaký poměr má být mezi represivními nástroji státu, prevencí, sociální prací a moderními technologiemi při boji s kriminalitou. V Berlíně však tento spor po volebním vítězství Levice získal mimořádně politický rozměr. Část policistů se obává omezení financování bezpečnostního aparátu a změn v boji s organizovaným zločinem, zatímco Levice dlouhodobě zdůrazňuje větší roli prevence a sociální práce. Pro českého čtenáře je podstatné především to, že nejde jen o abstraktní ideologickou diskusi: rozhoduje se o podobě policie, zpravodajských služeb, kamerových systémů i přístupu k organizovanému zločinu v téměř čtyřmilionové evropské metropoli.
Německé komentáře se dnes soustředí především na důsledky zemských voleb v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Velká část tisku řeší, zda může kancléř Friedrich Merz po dalších problémech CDU pokračovat ve svém reformním kurzu a zda je krize strany vůbec řešitelná pouhou personální změnou. Samostatným tématem je vítězství Levice v Berlíně a kritika některých jejích postojů k Izraeli a antisemitismu. Zahraniční část komentářů se pak věnuje volbám do ruské Státní dumy, v nichž Jednotné Rusko podle oficiálních výsledků opět získalo ústavní většinu. (Reuters)
Výsledky voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku jsou zajímavé i pro českého čtenáře, protože ukazují, jak výrazně se německá společnost politicky rozvrstvuje podle věku, místa bydliště, náboženského zázemí i sociálního prostředí. Zvlášť výrazný je kontrast mezi Berlínem, kde zvítězila Levice, a severovýchodním Meklenburskem-Předním Pomořanskem, kde se nejsilnější stranou stala AfD. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky, takže dlouhodobá proměna německé politické scény může postupně ovlivnit i evropskou politiku v oblasti migrace, energetiky, sociálního státu či hospodářství. Německé zemské volby přinesly nejen překvapivé výsledky, ale také mimořádně zajímavý pohled na to, kdo vlastně jednotlivé strany volil. Analýza Forschungsgruppe Wahlen, na kterou upozornil deník WELT, ukazuje mimo jiné výrazné rozdíly podle náboženského vyznání, věku a pohlaví.
Německé noviny dnes komentují především výsledky zemských voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku, které výrazně proměnily politickou mapu obou zemí a znovu otevřely otázku budoucnosti kancléře Friedricha Merze. V Berlíně jasně zvítězila Levice vedená Elif Eralpovou, zatímco v Meklenbursku-Předním Pomořansku se nejsilnější stranou stala AfD a SPD premiérky Manuely Schwesigové skončila druhá. Vedle domácí politiky se tisk věnuje také nové bezpečnostní dohodě USA, Dánska a Grónska, která rozšiřuje americkou vojenskou přítomnost v Arktidě, aniž by měnila suverenitu Grónska.
Německé noviny dnes komentují především tři témata. Prvním je výrazné sbližování Evropské unie s Kanadou, které část komentátorů chápe jako reakci na stále méně předvídatelnou obchodní politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Druhým tématem je nový německý akční plán proti zneužívání sociálních dávek a vykořisťování migrantů, který má posílit výměnu dat mezi úřady a využívat i analytické systémy podporované umělou inteligencí. Třetí okruh se znovu týká vysokých cen pohonných hmot a sporu o to, zda má stát řidičům pomáhat plošně, nebo jen cíleně.
