
Vídeň ZDARMA: Tyhle dny se dostanete do muzeí bez placení (a ušetříte stovky korun!)
Pro české turisty je Vídeň dlouhodobě jedním z nejoblíbenějších cílů – a zároveň jedním z nejdražších, pokud jde...
aktualizace k
nejčtenější článek týdne: Němci od roku 2020 zchudli
Glosa z Čech k 16. 3. 2026
Česko získalo Oskara - gratulujeme!
Češi mají Oscara za dokument "Pan Nikdo proti Putinovi" o ruské propagandě.
Na výsledném filmu spolupracoval režisér Pavel Talankin s Davidem Borensteinem, dánskou společností Made in Copenhagen i českou produkční společností PINK. Česká stopa je na projektu výrazná, a to nejen díky producentům Alžbětě Karáskové a Radovanu Síbrtovi, ale i díky hudbě Michala Rataje.
Vzhledem k tomu, že ocenění soškou Oscara je nepřímo i uznání pro českou kulturu, těšíme se u nás v redakci nemeckezpravy.cz, až budeme moci referovat o tom, že českým spoluproducentům popřál i ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě).

Pro české turisty je Vídeň dlouhodobě jedním z nejoblíbenějších cílů – a zároveň jedním z nejdražších, pokud jde...

Situace v Německu má pro Česko přímý dopad. Česká energetická soustava je s německou úzce propojená a jakýkoliv problém v Německu se okamžitě přelévá přes hranice – ať už jde o ceny elektřiny, stabilitu sítě nebo potřebu regulačních zásahů. Pokud Německo stále více spoléhá na dovoz elektřiny (zejména z francouzských jaderných elektráren) a současně investuje miliardy eur do nejistých projektů v Africe, znamená to pro ČR dvojí riziko: vyšší ceny a větší nestabilitu systému. Zároveň to otevírá strategickou otázku, zda česká cesta – kombinace jádra, domácí výroby a postupné transformace – není ve výsledku stabilnější než německý model. Německá energetická politika se podle aktuálních analýz dostává do paradoxní situace. Na jedné straně země po odstavení posledních jaderných elektráren v roce 2023 deklaruje ambiciózní přechod na obnovitelné zdroje. Na straně druhé je však stále více závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí – především z francouzských jaderných elektráren – a zároveň investuje obrovské prostředky do projektů, jejichž výsledek je nejistý.

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 21. března 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německá média...

Tohle není jen regionální německý problém. Pro Česko je vývoj v německém školství důležitý hned ze dvou...

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 20. března 2026. O čem píší dnešní německé noviny? Německý tisk...

Tohle už není vzdálená blízkovýchodní krize, ale téma s přímým dopadem na české domácnosti, firmy i stát. Pokud se konflikt kolem Íránu protáhne, Česko to pocítí přes dražší benzín, naftu, vyšší inflaci, tlak na průmysl a další nervozitu v celé evropské ekonomice. Zároveň se ukazuje, jak úzce jsou propojené vojenské cíle, změna režimů, ropné trhy a každodenní život obyčejných lidí. Právě spojení bezpečnostní a energetické roviny dělá z této krize událost, kterou musí sledovat i český čtenář.

Německý tisk se dnes soustředí především na vystoupení kancléře Friedricha Merze a jeho postoj vůči Donaldu Trumpovi a NATO. Paralelně se řeší rostoucí ceny energií – zejména pohonných hmot a plynu – a odpovědnost vlády za jejich vývoj. Třetím výrazným tématem je psychický stav dětí a mladistvých podle tzv. Schulbarometru. Komentáře ukazují rozdělenou společnost, která balancuje mezi ekonomickými obavami, geopolitickým napětím a sociálními problémy.

Tohle téma má pro Česko mimořádně silný význam. Německo je náš klíčový obchodní partner, soused a zároveň země, jejíž energetická politika má přímý dopad na ceny elektřiny, fungování průmyslu i investiční rozhodování ve střední Evropě. Pokud se v Německu ukazuje, že pokles emisí je z velké části vykoupen útlumem průmyslu, je to varování i pro Česko, které stojí před podobnými rozhodnutími v oblasti jádra, plynu, teplárenství, automobilového průmyslu i renovací budov. Německý „energetický showdown“ tak není jen německý problém, ale i test toho, kam se může vydat evropská klimatická politika včetně české ekonomiky a životní úrovně.

Německý tisk se soustředí především na kontroverzní využívání státního „Sondervermögen“ – mimořádného fondu na infrastrukturu a klima, který podle analýz vláda využívá v rozporu s původním účelem. Komentáře upozorňují na ztrátu důvěry veřejnosti, slabé výsledky investic a dlouhodobé ekonomické dopady pro Německo. Druhým velkým tématem je zahraniční politika Donalda Trumpa, zejména jeho výroky o Kubě a jejich potenciální humanitární důsledky. Třetí oblastí je rozhodnutí Evropského soudního dvora, které omezuje pravomoci církví v pracovněprávních vztazích a posiluje ochranu zaměstnanců.

Český přesah: Tohle není jen německé téma. Pokud by Německo čelilo vážnému výpadku dodávek plynu,...

Německé deníky se dnes soustředí na tři hlavní tematické okruhy: napětí mezi USA a Evropou kvůli požadavku prezidenta Donalda Trumpa na zásah NATO v oblasti Hormuzského průlivu, výsledky komunálních voleb v Hesensku a jejich dopady na německou politiku a také reflexi letošního udílení Oscarů. Komentáře ukazují rostoucí nedůvěru vůči americkému vedení, vnitropolitické slabiny německých stran a zároveň i debatu o roli kultury v politické diskusi. Celkově se z textů odráží pocit nejistoty – jak v geopolitice, tak v domácí politice i společenské debatě.

RUN4UKR – Běžíme pro svobodu Projekt RUN4UKR spojuje sport a solidaritu na podporu Ukrajiny. Připomíná, že svoboda není...

Německý tisk dnes komentuje především čtyři velká témata: politické napětí v Evropském parlamentu kolem spolupráce konzervativní frakce EVP s pravicovými stranami, aktuální klimatickou bilanci Německa, geopolitickou situaci kolem vojenského napětí v oblasti Hormuzského průlivu a také úmrtí významného německého filozofa Jürgena Habermase. Komentáře ukazují hluboké rozpory v evropské politice i nejistotu ohledně budoucího směru klimatické politiky. V mezinárodní oblasti se pozornost soustřeďuje na možné důsledky americké vojenské strategie vůči Íránu. Německé noviny zároveň připomínají intelektuální odkaz jedné z nejvlivnějších osobností poválečné evropské filozofie.

Ceny obyčejných věcí často nejlépe ukazují, jak se vyvíjí ekonomika. Jedním z takových „indikátorů každodenní inflace“ je i kopeček zmrzliny. Zatímco ještě před několika lety stál v mnoha evropských městech kolem jednoho eura, dnes je běžné platit za jeden kopeček více než 3 € (75 Kč). Pro české čtenáře je zajímavé srovnání nejen s Rakouskem, ale také s domácími cenami. Průměrná mzda v Česku se dnes pohybuje kolem 45 000 Kč měsíčně, v Praze přibližně 55 000 Kč, zatímco v Rakousku dosahuje průměrná mzda asi 3 600 € (90 000 Kč).

Debata o tom, kdo ve skutečnosti nese daňové břemeno, patří mezi nejdůležitější ekonomická témata v Evropě. V Německu se v posledních měsících rozhořela politická diskuse o tom, zda by se hranice pro tzv. nejvyšší daňovou sazbu (Spitzensteuersatz) měla posunout výše. Podobná debata se přitom nepřímo dotýká i České republiky, protože německý daňový systém je často používán jako příklad progresivního zdanění.