aktualizace k
nejčtenější článek týdne: Němci od roku 2020 zchudli
Glosa z Čech k 16. 3. 2026
Česko získalo Oskara - gratulujeme!
Češi mají Oscara za dokument "Pan Nikdo proti Putinovi" o ruské propagandě.
Na výsledném filmu spolupracoval režisér Pavel Talankin s Davidem Borensteinem, dánskou společností Made in Copenhagen i českou produkční společností PINK. Česká stopa je na projektu výrazná, a to nejen díky producentům Alžbětě Karáskové a Radovanu Síbrtovi, ale i díky hudbě Michala Rataje.
Vzhledem k tomu, že ocenění soškou Oscara je nepřímo i uznání pro českou kulturu, těšíme se u nás v redakci nemeckezpravy.cz, až budeme moci referovat o tom, že českým spoluproducentům popřál i ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě).
Řidičské průkazy během roku zdražily v Německu o jedenáct procent. Důvodem jsou rostoucí platy, ceny vozidel a pohonných hmot. V průměru nyní stojí německý řidičák více než 3000 eur. Ale odrazuje to zájemce?
Teploty pod nulou v Německu v lednu 2024 byly výzvou i pro baterie elektromobilů. Řidiči se museli připravit na značné komplikace. Zároveň expert ADAC však nesouhlasí s jedním rozšířeným mýtem, přičemž provedl srovnání se spalovacím motorem.
Ve studii, která srovnává 25 evropských destinací, je Rakousko na osmém místě – před Německem, Česko se umístilo na 16.místě.
Od znovusjednocení Německa uplynuly již tři desetiletí, ale platy na východě a západě jsou stále velmi odlišné. Na východě lidé vydělávají o celých 42 procent pod úrovní na západu. „Do očí bijící nespravedlnost,“ prohlašuje levicový politik Dietmar Bartsch.
Ochota změnit zaměstnání se v Německu znatelně zvýšila. A plat při tom často hraje důležitou roli. Náborová platforma Stepstone nyní vyhodnotila, kolik vydělávají zaměstnanci v různých profesních skupinách – a která odvětví jsou obzvláště atraktivní.
Nedostatek vyškolených lékařů a nedostatek léků. Pediatři kritizují náročnost péče o malé pacienty. Místo penicilinu by museli přejít na širokospektrální antibiotika, což ale může být v případě streptokokových infekcí nebezpečné.
Přes pokračující protesty zemědělců prosazuje spolková vláda své mírně upravené úsporné plány pro zemědělce. Nyní je řada na Bundestagu, pokud jde o balíček úsporných opatření pro rozpočet na rok 2024. Kromě opatření v oblasti zemědělství se má mimo jiné rozhodnout o zvýšení daně z letenek v letecké dopravě.
Do roku 2030 má být postaveno asi 50 nových plynových elektráren, které by měly vyrovnávat a kompenzovat případné výpadky větrných a solárních elektráren, závislých na počasí. Náklady na to jsou obrovské, jak ukazují výpočty provedené pro deník „Handelsblatt“. Brzký odklon od uhlí tak závisí na tom, kde vláda najde potřebné miliardy na financování projektů plynových elektráren.
Dodavatelé energií v současné době pořizují tepelné snímky soukromých fasád budov, přičemž snímky by měly být veřejně dostupné. Takto chtějí určit tepelnou bilanci budov. O vypovídající schopnosti takového měření ale pochybují nejenom sdružení vlastníků, ale i obhájci spotřebitelů energií. Majitelé se navíc mohou bránit.
Dne 21.12. 2023 došlo k tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, o které informovala snad všechna důležitá světová média, včetně těch německých. O šíleném střelci Davidovi K. informoval průběžně z Prahy rovněž i korespondent německého deníku DIE WELT Dušan Závada. Pomineme-li jeho poměrně špatnou němčinu se silným českým přízvukem, který ale německým posluchačům může v dané chvíli dodat pocit autentičnosti, dopouštěl se ve svých komentářích řady spekulací, ne-li přímo dezinformací.
Členové soudně označeného kriminálního sdružení tzv. „Poslední generace“ učinili absurdní „nabídku“ společnosti Lufthansa poté, co zažádala sdružení o náhradu škody v důsledku jejich protestních akcí. Členové kriminálního sdružení v pondělí oznámili, že jsou připraveni zaplatit požadovanou škodu ve výši 740 000 eur. Na oplátku by Lufthansa ale musela platit roční sociální náklady na emise CO₂. Podle členů kriminálního sdružení jde o zhruba šest miliard eur ročně.
Podle novináře Axela Bojanowskeho z deníku DIE WELT odhalilo jednání světové konference OSN o klimatické změně COP 28 v Dubaji až groteskním způsobem, jak málo taková monstrózní akce přispívá ke skutečnému řešení klimatických problémů. Summit skončil sliby, které nelze dodržet, přičemž role Německa byla obzvláště absurdní.
V 74stránkovém dokumentu se spolková vláda rozhodla pro přijetí komplexní strategii své zahraniční politiky v oblasti klimatu. Boj s klimatickou krizí je „ústředním lidským úkolem tohoto století,“ říká. Je to „nejkomplexnější strategie na světě“.
Doba horentního snižování kupní síly obyvatel v Německu je pryč. Reálné mzdy poprvé od roku 2021 opět vzrostly. Nárůst o 0,6 procenta oproti předchozímu roku sice nenahradí ztráty z let 2021 a 2022. U některých příjmových skupin se ale již skutečně blýská na lepší časy.
Jeden z institutů EU uvádí, že poprvé v celosvětovém průměru teplota v jeden den překročila hranici 2 stupňů Celsia. Novinář Axel Bojanowski z německého deníku DIE WELT ale toto tvrzení považuje za neudržitelné, přičemž ukazuje na starý problém: problém s klimatickými termíny (klimatický terminismus). Český novinář Lukáš Marek ale za tím již větří klimatickou katastrofu a argumentuje slovy klimatologa Aleše Fardy: „Jde to moc rychle“.
