aktualizace k
nejčtenější článek týdne: Denní přehled německého tisku
Glosa z Čech k 24. 1. 2026
„Děkujeme, drahý český národe!“
Ukrajinský ministr zahraničí dnes veřejně poděkoval České republice za pomoc lidem, kteří v zimních měsících čelí výpadkům elektřiny, tepla a základní infrastruktury. Poděkování nesměřovalo bohužel (ale logicky) k české vládě, ale zejména k občanské společnosti, která se na humanitární a materiální pomoci dlouhodobě podílí. A na to můžeme, a máme být jako Češi hrdí, nikoliv na infantilní sundávání vlajek krutě zkoušené země.
Válečný konflikt se v zimě nevede jen na frontě. Pro statisíce civilistů na Ukrajině je otázkou každodenního přežití – v mrazu, bez světla, bez vody. Pomoc zvenčí v těchto chvílích není politickým gestem, ale elementárním projevem solidarity.
Existují i občanské iniciativy, které tuto pomoc transparentně zajišťují. Jednou z nich je projekt Dárek pro Putina, který financuje obranné i humanitární prostředky pro Ukrajinu.
Více informací na webu: Dárek pro putina.
(Redakce nemeckezpravy.cz není organizátorem ani příjemcem této sbírky.)
Navzdory politickým slibům o „migračním obratu“ přichází v Německu další studená sprcha: už potřinácté v řadě překročil počet nových žadatelů o azyl hranici 100 000. A to i přesto, že se podle vlády situace na hranicích zpřísnila a že po pádu režimu Bašára Asada ubylo syrských migrantů.
Hessensko překonalo všechny, NRW padá do dluhové spirály a jen dvě spolkové země dokázaly zadlužení snížit. Německo se dlouho rádo prezentovalo jako „země fiskální disciplíny“. Jenže aktuální statistiky ukazují pravý opak. Komunální dluh v Německu se během jediného roku zvýšil o 6,3 % a na konci roku 2024 dosáhl v průměru 4448 eur na obyvatele.
Generálmajor Maik Keller, zástupce velitele velitelství NATO pro bezpečnostní podporu a výcvik Ukrajiny (NASATU), popsal v rozhovoru pozadí vojenské pomoci i to, proč se Ukrajině daří způsobovat Rusku tak vysoké ztráty – přestože část fronty tvoří jen malé, vysoce specializované jednotky.
Tajemný Alexander Eichwald?“ Německem otřásá další skandál spojený s AfD – a tentokrát jde o něco, co Evropu doslova zmrazilo. Na kongresu mládežnické organizace AfD Generation Deutschland vystoupil muž, jehož projev připomínal rétoriku Adolfa Hitlera a Josepha Goebbelse. Sál byl v šoku, vedení AfD je v panice – a sociální sítě řeší jediné: Kdo je vlastně Alexander Eichwald a jak se dostal na pódium?
Německo právě představilo nejodvážnější důchodovou reformu za posledních 50 let. A její autoři tvrdí, že má potenciál udělat z běžných občanů důchodové milionáře – bez triků, bez loterie, čistě díky matematice, dlouhému investičnímu horizontu a disciplíně. Zatímco německá vláda se dál přetahuje o úpravy stárnoucího průběžného systému, dva přední ekonomové – Ulrike Malmendier a Martin Werding – přišli s návrhem, který už dnes média označují za „reformní raketu“.
Německá armáda Bundeswehr stojí před největším modernizačním krokem za desítky let. Z projektu s interním označením „Arminius“ se podle informací německého tisku rýsuje největší tankový a obrněný kontrakt v historii spolkové republiky, který může změnit rovnováhu sil v Evropě – a zásadně ovlivnit i bezpečnostní situaci v České republice.
Když německá média píší „historický milník“, český internet mluví o „provokaci“. Proč se Sudetendeutscher Tag 2026 v Brně stal tématem, které oba národy vnímají úplně jinak? Sudetoněmecký krajanský sjezd, tradiční každoroční setkání odsunutých Němců a jejich potomků, se v květnu 2026 poprvé v historii uskuteční přímo v České republice – v Brně. Německá média o události informují stručně, klidně a s důrazem na smíření. Česká strana naopak řeší obavy z protestů, Benešových dekretů i možných politických dopadů. Proč vznikl tak prudký kontrast?
Evropský rozpočet patří mezi nejvíce sledovaná témata v celé EU — a nyní máme v ruce nová data, která ukazují zcela jasný obrázek: Německo zůstává jednoznačně největším „sponzorem“ Evropské unie, a to i navzdory tomu, že jeho ekonomika už dva roky klouže mezi stagnací a recesí. Kdo v Evropě platí – a kdo bere.
Nový průzkum odhalil, jak velkou hrozbu vidí ve Vladimíru Putinovi – a proč je to důležité i pro Česko Německá veřejnost zažívá největší posun ve vnímání bezpečnosti od roku 1990. Podle čerstvé studie „The Berlin Pulse“ téměř polovina Němců považuje Rusko za vážnou vojenskou hrozbu, zatímco důvěra v USA a roli Německa v Evropě výrazně klesá. Průzkum také ukazuje dramatické rozdíly mezi Západem a bývalým Východem – a má přímý dopad i na Česko.
Německo překročilo historický rekord: celková zátěž sociálních odvodů stoupne na 42,3 % hrubé mzdy. To není vedlejší položka, jak slovo Lohnnebenkosten naznačuje. To je skutečné druhé povinné zaměstnání – jen bez výplaty. A dopady? Zpomalení ekonomiky, tlak na firmy, úprky kvalifikovaných lidí do zahraničí – a především varovný signál pro Českou republiku.
Vídeň byla roky symbolem evropského sociálního luxusu. Město, kde nikdo neměl být ponechán napospas. Město, které se chlubilo tím, že poskytuje nejštědřejší sociální podporu v celém Rakousku, často i v celé EU. Jenže tento „sociální zázrak“ dostává v roce 2025 dramatické trhliny.
Ukrajina, Trump, Putin, mírový plán, Mnichovská dohoda, appeasement, historie, Česká republika, Rusko, NATO, geopolitika, bezpečnost, Evropa
„Energiewende“ nebude fungovat Německo si na klimatické konferenci připouští tvrdou pravdu: tenhle plán nemůže fungovat. Náklady jsou astronomické a dopady na občany neudržitelné. Proč o tom politici mlčí?
Německý učitel varuje: ‚Děti mi říkají, že chtějí být na sociálních dávkách. Škola se rozpadá zevnitř‘ „Žáci mi říkají, že chtějí být na Bürgergeldu.“ – Učitel Jonas Schreiber o realitě německých škol Učitel (Realschullehrer) Jonas Schreiber (31) z Mnichova učí ekonomii, účetnictví, IT a tělocvik. Miluje svou práci, ale říká otevřeně: „Pokud to dalších čtyřicet let poběží stejně, psychicky to nevydržím.“ Ve své knize „Realtalk Lehreralltag“ popisuje, jak podle něj opravdu vypadá výuka v současném Německu – a co se ve školství děje za zavřenými dveřmi.
Evropské dluhy rostou nejrychleji za poslední desetiletí a podle nejnovějších analýz míří eurozóna k hranici, kterou ekonomové označují za nebezpečnou. Brusel přitom přichází s novým plánem: chce si společně půjčovat – a společně ručit. V praxi jde o eurobondy, které před pár lety EU výslovně slíbila, že zavádět nebude. Co to znamená pro české daňové poplatníky?
