Český přesah:
Polský příběh je mimořádně zajímavý také pro Českou republiku. Polsko už dávno není jen levnějším sousedem nebo zemí, kterou Češi projíždějí cestou k Baltu. Stává se jedním z hlavních hospodářských a politických center střední Evropy a v řadě oblastí – od infrastruktury přes digitalizaci až po hospodářský růst – začíná být v Německu vnímáno jako příklad země, která se dokázala výrazně posunout dopředu. Pro Česko je to důležité i konkurenčně: zatímco ještě před dvěma desetiletími se Praha často srovnávala především s Berlínem nebo Vídní, stále větší smysl má sledovat také Varšavu, Krakov či Vratislav. Polský vzestup totiž mění ekonomickou mapu celého regionu.

Na sociálních sítích se v posledních měsících šíří nový pojem: #Polandmaxxing. Pod tímto hashtagem se objevují videa zapadajícího slunce nad polskými městy, upravených parků, zámků, pobřeží Baltského moře, Tater, moderní Varšavy nebo historického Gdaňsku a Vratislavi. Nechybí ani záběry restaurací, kaváren a polské gastronomie – od pierogů až po moderní špičkovou kuchyni.

Podle německého deníku WELT se z Polska postupně stává nová značka spojovaná s prosperitou, růstem, bezpečností, kreativitou, kulturou a pocitem sounáležitosti.

Nejde přitom pouze o internetovou módu. Za novým obrazem Polska stojí také velmi konkrétní ekonomická a společenská čísla.

Polská ekonomika roste sedmkrát rychleji než německá

Polsko dnes patří mezi nejrychleji rostoucí velké ekonomiky Evropy. Pro rok 2026 očekávají ekonomické instituty růst polského HDP přibližně o 3,5 procenta.

Německo má ve stejném období růst pouze kolem 0,5 procenta. Němečtí ekonomové už i takto nízké číslo označují za určité hospodářské oživení.

Rozdíl je tedy velmi výrazný.

Polsko zároveň dlouhodobě investuje do dopravní infrastruktury. Turisté si podle článku všímají:

• nových mostů,
• dálnic,
• rychlostních silnic,
• modernizovaných železničních tratí,
• revitalizovaných center měst.

Jedním z nejnovějších příkladů je další zazeleňování centra Varšavy.

Krakov jako nejčistší město světa

Výrazným tématem trendu #Polandmaxxing je čistota veřejného prostoru.

Společnost Radical Storage v minulém roce analyzovala přibližně 70 000 uživatelských hodnocení a označila Kraków za nejčistší město na světě.

Na dalších místech se umístily Šardžá ve Spojených arabských emirátech a Singapur. Velmi vysoko skončila také Varšava.

Německo v tomto srovnání naopak příliš dobře nedopadlo. Frankfurt nad Mohanem se objevil mezi městy v kategorii nejšpinavějších turistických destinací.

Právě podobné kontrasty jsou jedním z důvodů, proč se Polsko stále častěji objevuje v německé internetové debatě.

Němci obdivují také polskou digitalizaci

Další oblastí, kde Polsko podle WELT získává náskok, je digitalizace.

Elektronické platební systémy jsou běžnou součástí každodenního života a úřady jsou v mnoha případech výrazně digitalizované.

Na sociálních sítích dokonce vznikl specifický typ videí německých drobných podnikatelů, kteří si stěžují na byrokracii ve vlastní zemi a ukazují, jak jednoduše lze podnikatelskou činnost přesunout do Polska – v některých případech digitálně během několika dnů.

Pro Němce zvyklé na papírovou administrativu, dopisy a faxovou kulturu může tento rozdíl působit až překvapivě.

Kde vznikl pojem #Polandmaxxing?

Za názvem stojí Polka Olga Erenc, která dříve pracovala jako právní poradkyně v Haagu a Bruselu a dnes působí jako tvůrkyně internetového obsahu.

Všimla si trendu výrazů zakončených slovem „maxxing“, například #Looksmaxxing nebo #Europemaxxing, a rozhodla se stejný princip použít pro propagaci své země.

Důvod byl jednoduchý: stále více zahraničních turistů podle ní přijíždí do Polska a odjíždí překvapených tím, jak země ve skutečnosti vypadá.

Trend dnes stojí na dvou skupinách.

První tvoří samotní Poláci, kteří chtějí v zahraničí prezentovat pozitivní obraz své země.

Druhou jsou zahraniční návštěvníci, kteří spontánně sdílejí své zkušenosti.

„High-trust society“ – společnost, kde lidé stále věří jeden druhému

Na zahraniční návštěvníky často působí drobnosti, které místní obyvatelé už ani nevnímají.

WELT zmiňuje například situace, kdy člověk nechá telefon na stole v kavárně a jde zaplatit nebo kdy stojí jízdní kolo v rušném centru bez zamčení.

Někteří uživatelé proto Polsko popisují anglickým výrazem „high-trust society“, tedy společnost s vysokou mírou vzájemné důvěry.

Němečtí návštěvníci například chválí varšavské metro. Jedna jízda vychází podle článku přibližně na 0,80 eura, tedy asi 20 korun. Současně nabízí rychlé připojení k internetu a bezplatné toalety.

Právě kombinace bezpečnosti, čistoty a fungující veřejné infrastruktury tvoří jádro nového pozitivního obrazu Polska.

Téma se ale dostává také do migrační debaty

Právě zde začíná být fenomén #Polandmaxxing politicky citlivější.

Hashtag začaly používat také pravicové a migračně kritické účty.

Polsko je v jejich interpretaci stavěno do kontrastu s Německem, Francií či Nizozemskem. Tvrdí, že tamní vyšší pocit bezpečí souvisí s výrazně nižším podílem azylové a nelegální migrace z Blízkého východu a Afriky.

Samotná autorka pojmu Olga Erenc však zdůrazňuje, že jej vytvořila pouze z lásky ke své zemi a nemůže kontrolovat, jak hashtag používají ostatní.

Polsko přitom rozhodně není zemí bez migrantů

Tady článek upozorňuje na důležitý paradox.

Polská migrační politika je sice ve vztahu k nelegální migraci tvrdá, ale současně země cíleně přijímá zahraniční pracovníky.

Polsko v posledních letech vydalo velmi vysoký počet pracovních víz lidem ze zemí mimo Evropskou unii, zejména z Asie.

V zemi zároveň žije přibližně milion ukrajinských uprchlíků, vedle nich Bělorusové, občané dalších států EU a také Poláci vracející se ze západní Evropy.

Významný zlom přišel dokonce ve vztahu s Německem:

v minulém roce se poprvé přestěhovalo více lidí z Německa do Polska než opačným směrem.

Polsko tedy migrační zemí je. Rozdíl spočívá především ve struktuře migrace.

Tvrdý postup na běloruské hranici

Výrazně jiná než německá je polská politika vůči nelegálním přechodům hranice.

Od roku 2021 Bělorusko pod vedením Alexandra Lukašenka umožňovalo přílety migrantů především z Blízkého východu a následně je směrovalo k polské hranici.

Varšava tuto situaci označila za formu hybridního útoku a hranici výrazně zabezpečila.

Právě tato zkušenost přispěla k tomu, že se Polsko stalo jedním z nejtvrdších zastánců ochrany vnějších hranic Evropské unie. Premiér Donald Tusk prosazuje podobný přístup také na evropské úrovni.

Polsko patří mezi nejbezpečnější evropské země

Velmi důležitou součástí pozitivního obrazu země je bezpečnost.

Podle článku připadá v Polsku na 100 000 obyvatel méně než jedna vražda.

Polsko tak patří mezi bezpečné evropské státy a nachází se v tomto ukazateli mírně před Německem a výrazně před některými dalšími evropskými zeměmi.

Průzkumy navíc ukazují, že Poláci se relativně málo obávají vloupání, přepadení nebo dalších trestných činů.

Právě tento subjektivní pocit bezpečí je podle článku jedním z nejvýraznějších prvků trendu #Polandmaxxing.

Polské problémy na Instagramu vidět nejsou

Článek však současně upozorňuje, že sociální sítě ukazují pouze část reality.

Polsko má také vážné strukturální problémy.

Patří mezi ně:

• velmi nízká porodnost,
• rychlé stárnutí populace,
• vylidňování některých venkovských oblastí,
• prudce rostoucí ceny nemovitostí.

Především mladým lidem se ve velkých městech stále obtížněji hledá dostupné bydlení.

Socioložka Justyna Orchowska upozorňuje, že právě ceny nemovitostí v posledních letech velmi výrazně vzrostly a mnozí mladí Poláci si už vlastní byt nemohou dovolit.

Český pohled: Polsko už není „chudší soused“

Pro českého čtenáře je na celém fenoménu možná nejzajímavější právě změna perspektivy.

Ještě před dvaceti nebo třiceti lety bylo Polsko v českém i německém vnímání často spojováno s levnějším zbožím, horší infrastrukturou a nižší životní úrovní.

Dnes se situace výrazně mění.

Polsko je:

• jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik EU,
• zemí s rozsáhlou moderní dálniční sítí,
• významným vojenským hráčem,
• rostoucím průmyslovým centrem,
• rychle digitalizovanou ekonomikou,
• zemí s více než 37 miliony obyvatel a obrovským domácím trhem.

Pro Česko představuje tento vývoj zároveň příležitost i varování.

Česká republika má stále velmi vysokou životní úroveň a řadu konkurenčních výhod. Polsko však roste rychleji a jeho velikost mu umožňuje realizovat investice, které mohou postupně posunovat těžiště střední Evropy směrem na severovýchod.

Trend #Polandmaxxing proto není jen internetovou módou.

Je také symptomem hlubší změny: Polsko začíná být v západní Evropě vnímáno nikoli jako země, která Západ dohání, ale jako země, od níž se lze v některých oblastech něco naučit.

A právě skutečnost, že se takové hodnocení stále častěji objevuje v Německu, je možná nejvýmluvnější částí celého příběhu.

---

---

📰 Zaujalo nás na českých webech

🟥 FORUM 24: Každý sedmý Němec plánuje emigrovat. Nejčastěji paradoxně voliči AfD

Podle průzkumu institutu INSA uvažuje o odchodu z Německa během příštích pěti let 14 procent obyvatel. Mezi mladými je podíl výrazně vyšší – ve věku 18 až 29 let chce emigrovat 24 procent lidí a mezi třicátníky dokonce 27 procent. Zajímavé je i politické rozdělení: největší chuť odejít mají voliči AfD, mezi nimiž o emigraci uvažuje 19 procent respondentů. Následují příznivci Levice a BSW. Průzkum podle článku naznačuje rostoucí nespokojenost především mezi mladší generací a voliči stran stojících mimo tradiční politický střed.

Proč článek doporučujeme:
Text nabízí zajímavý pohled na náladu uvnitř dnešního Německa a ukazuje, že nespokojenost se zemí není omezena na jednu politickou skupinu. Pro českého čtenáře je pozoruhodný zejména vysoký podíl mladých Němců, kteří zvažují život v zahraničí.

Přečíst celý článek na FORUM 24