Putinův „návnadový“ plán: Jak chce Rusko zlákat USA gigantickými obchody

Jednání o ukončení války na Ukrajině se stále víc prolínají s byznysem. Kreml podle WELT testuje americký pragmatismus – nabízí návrat západních investorů do Sachalinu-1, zmiňuje nákupy amerických technologií pro LNG a otevírá téma spolupráce v Arktidě a na Aljašce. Cíl Moskvy je jasný: zmírnit sankce. Washington naopak hledá způsob, jak odtáhnout Rusko od Číny.

Kdo roztáčí „ekonomickou diplomacii“ Kremlu

Klíčovou postavou je Kirill Dmitrijev (50), šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) a dnes i Putinův zvláštní vyslanec pro investice. Vyrůstal a studoval v USA, pracoval pro Goldman Sachs a McKinsey – umí mluvit „americky“. Podle WELT nechyběl u únorových rozhovorů v Rijádu ani u srpnového summitu v Aljašce, kde se setkali Donald Trump a Vladimir Putin.

„Evropská diplomacie bývá morálně zatížená, ta americká je hlavně o bezpečnosti a ekonomice,“ shrnuje logiku Moskvy politolog Gerhard Mangott. Kreml tedy předkládá konkrétní obchodní „návnady“.

Signál pro Exxon: návrat na Sachalin výměnou za lobby proti sankcím

Těsně před aljašským summitem podepsal Putin dekret, který umožňuje návrat západních investorů do projektu Sachalin-1. Zvláštní podmínka: firmy se mají aktivně zasazovat o zrušení sankcí, jež brání provozu.
Připomeňme, že ExxonMobil měl před válkou 30 % projektu, po invazi odepsal 4,6 mld. USD a odešel. Kreml jeho podíl nepřidělil domácím hráčům – evidentně si ho schoval jako vyjednávací kartu.

Arktida jako velké společné hřiště

Podle informací Reuters se při okrajových jednáních mluvilo o širší paletě energetických dohod:

• Ruské nákupy amerických technologií pro projekty LNG (zejm. Arctic LNG 2 na Jamalu).
• Možný odkup ruských atomových ledoborců (nukleárních ledoborců) pro americké projekty na Aljašce – Rusko vlastní jedinou flotilu, jež umožňuje celoroční plavby Severní mořskou cestou.
• V Moskvě už před summitem jednal americký emisar Steve Witkoff; Trump si podle insiderů přál ohlásit „velký investiční deal“.

Po schůzce Putin veřejně potvrdil, že s USA probírá spolupráci v Arktidě a na Aljašce. Dává to smysl: Moskva má sice ambiciózní arktickou strategii (od 2020), ale sankce a odchod západních firem ji brzdí.

Dvojí motivace: Moskva chce úlevu, Washington odlepování od Číny

• Rusko: Primárním cílem je rozvolnit sankce a dostat do klíčových projektů (LNG, Sachalin, Severní mořská cesta) kapitál a technologie.
• USA: V byznysovém dialogu vidí šanci oslabit závislost Moskvy na Pekingu a získat páku na ústupky ve válce. Jak připomíná politolog Thomas Jäger, Kreml tuto americkou naději vědomě přiživuje.

Zároveň platí, že Washington na Rusko tlačí i holí – např. zvýšením cel na indický import (s cílem omezit indické nákupy ruské ropy). Evropa mezitím hraje spíš „sankční sólo“ – na září chystá už 19. balíček – a vlastní ekonomickou iniciativu vůči Moskvě zatím neukázala.

Co padlo – a nepadlo – na Aljašce

Velké oznámení se nakonec nekonalo. Atmosféra však zůstala „byznysově otevřená“. Putinův poradce Jurij Ušakov hovoří o „překrývání zájmů“ v Arktidě, Kreml zdůrazňuje zásoby surovin a infrastrukturu. Trump podle WELT trvá na pořadí kroků:

„Není obchod, dokud není mír.“

Co to může znamenat pro Česko

• Ceny energií a LNG v EU: Jakýkoli restart ruských LNG kapacit (např. Arctic LNG 2) nebo otevření arktické trasy může pohnout světovými cenami plynu – dopad na české odběratele by se projevil v cenících s odstupem měsíců.
• Sankční režim EU: Pokud by USA připustily selektivní výjimky (tech, lodě, financování), bude na EU vyvíjen politický tlak, aby se neštěpila. Praha bude muset jasně formulovat postoj – mezi bezpečností a cenou energie.
• Geopolitika: Model „mír za ekonomické výhody“ by znamenal novou fázi vztahů Západ–Rusko. Pro střední Evropu a NATO v našem regionu by byla klíčová garance bezpečnosti Ukrajiny, jinak hrozí křehký kompromis.

Časová osa klíčových momentů

• Únor 2025 – Rijád: Moskva sází „návnadu“ – ekonomická témata na stole spolu s bezpečností.
• Srpen 2025 – Aljaška: Summit Trump–Putin, backstage debaty o Sachalinu-1, LNG technologiích a ledoborcích.
• 22. srpna 2025: Putin potvrzuje diskusi o spolupráci v Arktidě/na Aljašce.
• Konec srpna 2025: Kreml dekretuje možný návrat západních investorů do Sachalinu-1 – výměnou za lobbying proti sankcím.

Co sledovat dál

• Zda ExxonMobil či jiní hráči reálně požádají o návrat na Sachalin-1.
• Jaké exportní/licenční výjimky pro LNG technologie budou v USA vůbec možné.
• Jestli se rozhýbe trh s nukleárními ledoborci (a jejich financování).
• 19. sankční balíček EU – bude koordinován s USA, nebo vzniknou praskliny?
• Jak se případné dohody promítnou do jednání o míru na Ukrajině.

Zdroj podkladů: WELT / Business Insider (Eduard Steiner).