
Rakouská ekonomika patřila dlouhá léta k premiantům Evropy. Dnes ale experti varují: země ztrácí konkurenceschopnost, zaostává za eurozónou a hrozí jí scénář podobný Portugalsku nebo Španělsku v době eurokrize. Co se stalo – a jak může tento vývoj zasáhnout i Českou republiku?
Rakousko zasáhly v posledních letech tři po sobě jdoucí šoky: pandemie, válka na Ukrajině a inflační vlna. Výsledek? Dvouletá recese – nejdelší od konce druhé světové války.
Oživení sice začíná, ale je velmi slabé:
| Rok | Očekávaný růst HDP |
| 2025 | +0,6 % (OeNB) |
| 2026 | +0,8 % |
| 2026–27 | některé prognózy: 1,0–1,2 % |
Guvernér rakouské centrální banky Martin Kocher upozorňuje, že „silné doháněcí efekty nevidíme“. Jinými slovy – Rakousko nejede na vlně rychlého oživení, jak by se po recesi očekávalo.
Od roku 2022 se ekonomický výkon země trvale vzdaluje od průměru eurozóny.
Podle Raiffeisen Research se rakouská ztráta v růstu může do roku 2027 vyšplhat až na 4,6 procentního bodu – podobně jako u nejhůře zasažených zemí během eurokrize.
Hlavní příčiny propadu
K tomu přispívá i „čínský šok“ – čínské firmy již konkurují Rakousku (a Německu) i v tradičních doménách: vlaky, autobusy, strojírenství. Podíl rakouského exportu vystaveného čínské konkurenci stoupl z 16 % na 25 % během několika let.
Ekonom Philipp Heimberger:
„Jestli se má Rakousko zvednout, musí investovat. Šetřit se dá, ale šetřením se bohatství nevytváří.“
Německo, klíčový obchodní partner Rakouska i Česka, zavedlo masivní investiční balík ve výši 1 bilionu eur (obrana + infrastruktura). Očekávaný efekt na růst? +0,8 procentního bodu navíc.
Podle deníku DER STANDARD ale ekonomové varují: bez reforem může jít jen o „krátkodobou jiskru naděje“ – krátkodobý růst bez dlouhodobé změny.
Pro Rakousko i Česko to znamená:
Vývoj v Rakousku je pro Českou republiku zásadní i proto, že hospodářství obou zemí je těsně propojeno – přes 2000 českých firem má přímé obchodní vazby na rakouský trh a Rakousko dlouhodobě patří mezi 5 největších investorů v ČR. Pokud rakouská ekonomika zpomalí, může to zasáhnout i český export, zejména v automotive, strojírenství, stavebnictví a energetice, kde jsou rakouské zakázky významným odbytištěm.
Pro Česko je také důležité sledovat rakouskou debatu o reformě trhu práce a inovační politiky, protože mnohé problémy se objevují paralelně: rostoucí náklady práce, vysoké ceny energií, slabší produktivita a tlak čínské konkurence. Rakouský „boj o konkurenceschopnost“ může sloužit jako testovací laboratoř – pokud Vídeň najde funkční řešení (např. modernizaci vzdělávání, podporu digitalizace průmyslu nebo změny v energetické politice), bude na místě inspirovat se i v Praze.
Z současného vývoje je patrné, že střední Evropa stojí před stejnými otázkami: jak financovat růst bez enormního zadlužení, kde najít pracovní sílu v době demografického útlumu a jak znovu nastartovat exportní motory, které dlouhá léta držely region nad vodou. Pro české firmy proto není rakouský útlum jen zpráva ze zahraničí – je to časné varování.
Pokud rakouské hospodářství oslabí:
Pozitivní příležitosti:
Česká republika má velmi podobné slabiny:
| Problém | Rakousko | Česko |
| drahé energie | ano | ano |
| pomalé investice do inovací | ano | ano |
| nedostatečná produktivita | ano | ano |
| vysoké mzdové náklady vs. výkon | ano | hrozí |
| závislost na Německu | ano | ano |
Česko může dopadnout stejně, pokud nezačne:
Rakousko dnes není v krizi, ale stojí na rozcestí. Do roku 2033 musí růst tempem 1,75 % ročně, aby smazalo ztrátu vůči eurozóně. Bez reforem to podle ekonomů není realistické.
Pro Českou republiku je rakouský příběh jasným varováním:
pokud jen pasivně „pojedeme s Evropou“, propadneme se také.