Rakousko ztrácí krok: proč se jeho ekonomika propadá – a co z toho plyne pro Česko

Rakouská ekonomika patřila dlouhá léta k premiantům Evropy. Dnes ale experti varují: země ztrácí konkurenceschopnost, zaostává za eurozónou a hrozí jí scénář podobný Portugalsku nebo Španělsku v době eurokrize. Co se stalo – a jak může tento vývoj zasáhnout i Českou republiku?

Nejdelší recese od války a slabý restart

Rakousko zasáhly v posledních letech tři po sobě jdoucí šoky: pandemie, válka na Ukrajině a inflační vlna. Výsledek? Dvouletá recese – nejdelší od konce druhé světové války.

Oživení sice začíná, ale je velmi slabé:

Rok	Očekávaný růst HDP
2025	+0,6 % (OeNB)
2026	+0,8 %
2026–27	některé prognózy: 1,0–1,2 %

Guvernér rakouské centrální banky Martin Kocher upozorňuje, že „silné doháněcí efekty nevidíme“. Jinými slovy – Rakousko nejede na vlně rychlého oživení, jak by se po recesi očekávalo.

Rakousko zaostává za eurozónou

Od roku 2022 se ekonomický výkon země trvale vzdaluje od průměru eurozóny.

Podle Raiffeisen Research se rakouská ztráta v růstu může do roku 2027 vyšplhat až na 4,6 procentního bodu – podobně jako u nejhůře zasažených zemí během eurokrize.

Hlavní příčiny propadu

• ztráta konkurenceschopnosti
• extrémní nárůst mzdových nákladů (cca +30 % během inflace)
• drahé energie (nejvyšší v EU spolu s Německem)
• nízká produktivita investic
• zpomalení německé ekonomiky

K tomu přispívá i „čínský šok“ – čínské firmy již konkurují Rakousku (a Německu) i v tradičních doménách: vlaky, autobusy, strojírenství. Podíl rakouského exportu vystaveného čínské konkurenci stoupl z 16 % na 25 % během několika let.

Ekonom Philipp Heimberger:
„Jestli se má Rakousko zvednout, musí investovat. Šetřit se dá, ale šetřením se bohatství nevytváří.“

Speciální investiční fond v Německu – pomoc, nebo slepá ulička?

Německo, klíčový obchodní partner Rakouska i Česka, zavedlo masivní investiční balík ve výši 1 bilionu eur (obrana + infrastruktura). Očekávaný efekt na růst? +0,8 procentního bodu navíc.

Podle deníku DER STANDARD ale ekonomové varují: bez reforem může jít jen o „krátkodobou jiskru naděje“ – krátkodobý růst bez dlouhodobé změny.

Pro Rakousko i Česko to znamená:

1. pokud Německo selže → slabší poptávka po exportu
2. pokud uspěje → evropské řetězce (včetně českých) získají zakázky
3. investice do konstrukce, dopravy, digitalizace → příležitosti pro stavební a strojírenské firmy v ČR

Co z toho plyne pro Česko

Vývoj v Rakousku je pro Českou republiku zásadní i proto, že hospodářství obou zemí je těsně propojeno – přes 2000 českých firem má přímé obchodní vazby na rakouský trh a Rakousko dlouhodobě patří mezi 5 největších investorů v ČR. Pokud rakouská ekonomika zpomalí, může to zasáhnout i český export, zejména v automotive, strojírenství, stavebnictví a energetice, kde jsou rakouské zakázky významným odbytištěm.

Pro Česko je také důležité sledovat rakouskou debatu o reformě trhu práce a inovační politiky, protože mnohé problémy se objevují paralelně: rostoucí náklady práce, vysoké ceny energií, slabší produktivita a tlak čínské konkurence. Rakouský „boj o konkurenceschopnost“ může sloužit jako testovací laboratoř – pokud Vídeň najde funkční řešení (např. modernizaci vzdělávání, podporu digitalizace průmyslu nebo změny v energetické politice), bude na místě inspirovat se i v Praze.

Z současného vývoje je patrné, že střední Evropa stojí před stejnými otázkami: jak financovat růst bez enormního zadlužení, kde najít pracovní sílu v době demografického útlumu a jak znovu nastartovat exportní motory, které dlouhá léta držely region nad vodou. Pro české firmy proto není rakouský útlum jen zpráva ze zahraničí – je to časné varování.

Rakousko je tedy:

• 2. největší zahraniční investor v ČR
• zásadní trh pro export (banky, průmysl, služby)
• příjemce české pracovní síly (hlavně Jižní Čechy a jižní Morava)

Pokud rakouské hospodářství oslabí:

Negativa pro ČR:

• zpomalení zakázek pro české dodavatele
• tlak na rozpočty rakouských bank → dopad na jejich české pobočky
• zhoršení nabídky práce a mezd pro Čechy v Rakousku

Pozitivní příležitosti:

• české firmy mohou levněji získat zakázky v oborech, kde Rakousko ztrácí
• prostor pro reindustrializaci (pokud ČR zareaguje rychleji)
• šance přilákat investice, které Rakousko neudrží

Otázka pro nás: poučíme se z Rakouska?

Česká republika má velmi podobné slabiny:

Problém	Rakousko	Česko
drahé energie	ano	ano
pomalé investice do inovací	ano	ano
nedostatečná produktivita	ano	ano
vysoké mzdové náklady vs. výkon	ano	hrozí
závislost na Německu	ano	ano

Česko může dopadnout stejně, pokud nezačne:

• odstraňovat bariéry ve stavebnictví a infrastruktuře
• rychlejší digitalizaci veřejné správy
• reformu trhu práce (motivace pracovat, rekvalifikace)
• podporu výzkumu a průmyslových inovací

Závěr

Rakousko dnes není v krizi, ale stojí na rozcestí. Do roku 2033 musí růst tempem 1,75 % ročně, aby smazalo ztrátu vůči eurozóně. Bez reforem to podle ekonomů není realistické.

Pro Českou republiku je rakouský příběh jasným varováním:
pokud jen pasivně „pojedeme s Evropou“, propadneme se také.